20 C 274/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 11 200 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 11 200 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 200 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný způsobil dne 7. 1. 2025 v , Anonymizováno, neregistrovaným vozidlem , Anonymizováno, , VIN , Anonymizováno, , jehož je vlastníkem a provozovatelem škodu ve výši 11 200 Kč představující náklady zásahu , Anonymizováno, . Ke škodě došlo samovznícením vozidla v důsledku technické závady na elektroinstalaci. Žalovaný coby vlastník vozidla měl podle ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb., povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu události však tato povinnost splněna nebyla. Za takové situace vznikla podle ust. § 62 písm. b) výše citovaného zákona, , právnická osoba, povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za současného vzniku regresivního nároku proti žalovanému. Žalobkyně dne 4. 3. 2025 uhradila z garančního fondu poškozenému , Anonymizováno, částku ve výši 11 200 Kč. Žalobkyni vznikla na základě ust. § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. nárok vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu částky 11 200 Kč. Žalobkyně nárokovala zaplacení regresivní náhrady ve lhůtě do 4. 6. 2025, ze strany žalovaného však nebylo zaplaceno ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala dne 12. 6. 2025 žalovanému výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný a na svoji obranu ničeho neuvedl.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne 7. 1. 2025 došlo v , Anonymizováno, k samovznícení neregistrovaného vozidla , Anonymizováno, , VIN , Anonymizováno, , jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný. Jednotka , Anonymizováno, vynesla hořící elektrickou koloběžku ze společných prostor bytového domu (schodiště) na volné prostranství před objekt, kde ji následně uhasila (prokázáno z Údajů předkládaných při uplatnění nároků na náhradu nákladů , Anonymizováno, ). Výše škody způsobené touto událostí byla vyčíslena na 11 200 Kč jako náklady vzniklé zásahem , Anonymizováno, . Tuto částku žalobkyně uhradila poškozenému dne 4. 3. 2025, jelikož ke škodícímu vozidlu nebylo k datu události uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (prokázáno Potvrzením o transakci ze dne 4. 3. 2025). Následně žalobkyně uplatnila tuto náhradu vůči žalovanému a stanovila mu lhůtu k plnění do 4. 6. 2025, a to výzvou ze dne 5. 5. 2025 (prokázáno uplatněním nároku). Po marném uplynutí této lhůty byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění doručenou dne 12. 6. 2025, avšak ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní upomínkou s podacím lístkem).

5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle § 62 písm. b) zákona kancelář poskytuje z garančního fondu plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, 1. jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo 2. jde-li o vozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidla se poskytuje plnění z garančního fondu. Podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu. Podle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou (odst. 1). Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (odst. 2).

6. Žalobce na základě předložených důkazů prokázal, že byla způsobena škoda spočívající v nákladech zásahu , Anonymizováno, , neboť na vozidle vlastněným a provozovaným žalovaným došlo k samovznícení. Žalovaný je povinen zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu bylo kryto pojištěním odpovědnosti, je‑li vozidlo provozováno na území České republiky. Žalovaný tuto povinnost nesplnil; nedoložil existenci platného pojistného krytí dle § 6 zákona. S ohledem na neexistenci pojištění odpovědnosti poskytl žalobce poškozené plnění z garančního fondu ve výši celkem 11 200 Kč, stanovené dle § 44 odst. 5 písm. b) zákona č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru ČR ve výši 2x 5 600 Kč v souladu s § 1 vl. nař. č. 263/2013 Sb. Žalobkyni tak vznikl regresní nárok na náhradu toho, co plnila, a to vůči osobě povinné k náhradě újmy (provozovatel škodného vozidla), tedy vůči žalovanému. Odpovědnost žalovaného jako provozovatele za újmu způsobenou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku je objektivní podle § 2927 o.z.; žalovaný netvrdil ani neprokázal splnění liberačního důvodu dle § 2927 odst.

2. Soud proto uzavírá, že žaloba je po právu a žalovaný je povinen žalobkyni uhradit částku 11 200 Kč.

7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.