20 C 288/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: právnická osoba sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 548 Kč od 23. 11. 2009 do 17. 1. 2011, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdce žalobkyně“), a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen „Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 15 048 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo v souladu s čl. 8 smluvních podmínek od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným právo na uhrazení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky včetně souhrnného poplatku. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu, t.j 17. 1. 2011. Žalovaný na půjčku uhradil 2 500 Kč, tato částka byla v souladu s ustanovením č. , hodnota, Smlouvy alokována nejprve na příslušenství. Pohledávka byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, přechodnému věřiteli , právnická osoba, s účinností ke dni 1. 7. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem , právnická osoba, a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2018. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 14 320 Kč přičemž se pohledávka skládá z jistiny ve výši 18 000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) ve výši 12 548 Kč.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanému, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Při svém rozhodování vycházel soud z následujícího skutkové stavu. Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč, tyto byly žalovanému dány a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky ve výši 18 000 Kč, spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 048 Kč, tedy celkem částku 33 048 Kč předchůdci žalobkyně vrátit v pravidelných 60 týdenních (sedmidenních) splátkách. Žalovaný nehradil řádně a včas. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ze strany žalovaného ničeho. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyzývala k úhradě dlužné částky. Celková dlužná částka činí 18 000 Kč na jistině a 12 548 Kč na kapitalizovaném úroku za dobu od 23. 11. 2009 do 17. 1. 2011.

5. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi , právnická osoba, a přechodným věřitelem , právnická osoba, dne 19. 6. 2015 s účinností ke dni 1. 7. 2015, kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Následně byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi přechodným věřitelem , právnická osoba, a žalobkyní dne 24. 8. 2018, kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 17. 9. 2018.

6. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Na daný právní vztah rovněž dopadá zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Aktuálně je tato problematika sice upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen „OZ“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 OZ se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti OZ včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy.

7. Dle ustanovení § 524 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 téhož ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle ustanovení § 526 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

8. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

9. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

10. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 657 a § 658 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravující smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze rovněž dohodnout úroky. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 18 000 Kč, a přestože žalobce doklad o vyplacení částky nedoložil, žalovaný tento fakt nesporoval, když zůstal ve sporu pasivní. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce 18 000 Kč a dále uhradit celkem 15 048 Kč tzv. souhrnný poplatek. Celkem tak měl žalovaný žalobci vrátit 33 048 Kč během 60 týdnů. Hradil však nepravidelně, dle zůstatku částky, kterou žalobce požaduje na poplatku a na jistině, uhradil do dne postoupení pohledávky celkem 0 Kč. Že by žalovaný celý dluh, či větší část, než tvrdil žalobce, uhradil, tedy že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, žalovaný ani netvrdil.

11. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 517 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.