Okresní soud v Liberci · Rozsudek

20 C 424/2024

č. j. 20 C 424/2024-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-07 · ECLI:CZ:OSLI:2025:20.C.424.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobkyně o nárok na zaplacení částky 10 820,59 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně. Soud uznal, že žalovaný se zavázal k úhradě fakturovaných částek za služby elektronických komunikací na základě smlouvy s prvkem kupní smlouvy. Nárok byl považován za oprávněný, protože žalovaný nevyjádřil námitek proti rozhodnutí bez jednání a neprokázal splacení dluhu. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného o 10 820,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 820,59 Kč: - s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 360 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení a - s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 527,8 Kč od 4. 4. 2023 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 932,79 Kč od 7. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 820,59 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum Účastnické smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota. Nedílnou součástí smluv jsou i Všeobecné podmínky společnosti právnická osoba (dále jen „VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen „Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Na základě Účastnické smlouvy nebo Dodatku se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4.2 VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Ke dni podání žaloby představovala žalovaná částka v celkové výši 10 820,59 Kč, a to v následujícím členění dle jednotlivých vyúčtování služeb: - vyúčtování služeb č. hodnota splatné dne 27. 6. 2023, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 8 360 Kč (splátka zařízení), - vyúčtování služeb č. hodnota za období od 20. 2. 2023 - 19. 3. 2023 splatné dne 3. 4. 2023, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 527,80 Kč (Anonymizováno, SMS platba, SMS Premium, splátka zařízení), - vyúčtování služeb č. hodnota za období od 20. 1. 2023 - 19. 2. 2023 splatné dne 6. 3. 2023, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 1 932,79 Kč (Anonymizováno, SMS platba, SMS Premium)

2. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 22. 4. 2024. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce tak po žalovaném požadoval uhradit částku ve výši 10 820,59 Kč se zákonným úrokem.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným Účastnické smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota. Součástí smlouvy se staly i VPST a Ceník. Na základě této smlouvy umožnila žalobkyně využívat žalovanému služby elektronických komunikací a užívat Zařízení, přičemž žalovanému bylo vyúčtovány služby elektronických komunikací následujícím způsobem: fakturou č. hodnota, splatnou dne 27. 6. 2023, v částce 8 360 Kč (splátka zařízení), fakturou č. hodnota, splatnou dne 3. 4. 2023, v částce 527,80 Kč (Anonymizováno 79,80 Kč, SMS platba 250 Kč, SMS Premium 198 Kč)), fakturou č. hodnota, splatnou dne 6. 3. 2023, v částce 1 932,79 Kč (Anonymizováno 1 178,79 Kč, SMS platba 275 Kč, SMS Premium 99 Kč, splátka zařízení 380 Kč). Pro nezaplacení pohledávek žalobkyně vypověděla smlouvu dopisem ze dne 27. 4. 2023. Žalobkyně zaslala dne 22. 4. 2024 předžalobní upomínku.

6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kdy platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Platební transakce není službou elektronických komunikací podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

7. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

9. Po právní stránce byla v souladu s výše uvedenými předpisy uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s prvky smlouvy kupní ve smyslu § 2079 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, umožnit mu připojení k veřejné komunikační síti, a žalovaný se na druhé straně zavázal za ně platit fakturované částky. Žalobkyně svoje povinnosti splnila, umožnila žalovanému připojení k veřejné komunikační síti. Žalobkyně přitom v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by faktury řádně hradil a, že jeho povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu dlužného nároku za poskytnuté služby za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

10. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 820,59 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

12. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující strana podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů ze smluv o koupi a služeb třetích stran, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b.

13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.