20 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 844 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 844 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 844 Kč od 18. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci – soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 844 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne datum byl žalovaný převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému anonymizováno vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění alkoholu v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jeho vlivem. anonymizováno vyšetřením byla zjištěna přítomnost alkoholu v krvi žalovaného, tudíž je žalovaný povinen zaplatit náklady vynaložené žalobcem na odborné vyšetření. Převoz žalovaného do anonymizováno zařízení za účelem odběru krve si vyžádal jízdu služebního vozidla žalobce, kdy služební vozidlo najelo celkem 3 km. Za pohonné hmoty žalobce účtoval částku 18 Kč. Za provedený odběr uhradil žalobce poskytovateli anonymizováno služeb – nemocnice s poliklinikou právnická osoba – částku 309 Kč a to na základě faktury číslo vystavené dne 12. 3. 2019. Dále za provedené laboratorní (toxikologické) vyšetření krve žalovaného uhradil žalobce poskytovateli zdravotních služeb – nemocnice s poliklinikou právnická osoba – částku 517 Kč a to na základě faktury číslo vystavené dne 12. 3. 2019. Žalobce tedy vyúčtoval žalovanému částku 844 Kč, tj. náhradu nákladů vynaložených na provedení rozboru krve a dopravu do zdravotnického zařízení, fakturou číslo se splatností 17. 5. 2019, vystavené dne 26. 4. 2019. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil.

2. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má rumunské státní občanství a v době podání žaloby měl na území České republiky bydliště, a tedy má projednávaná věc cizí prvek. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je proto nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný měl v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1 o.s.ř.) na území ČR bydliště. Rozhodným právem je pak právo české, neboť účastníci si nezvolili právo jiné.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl dne datum při jízdě motorovým vozidlem zastaven hlídkou Policie České republiky, kdy následně byl vyzván k podrobení se testu na přítomnost alkoholu v krvi. Při orientačním testu byla u žalovaného zjištěna přítomnost alkoholu. Žalovaný byl následně převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve do nemocnice s poliklinikou právnická osoba, se kterou projevil souhlas. Odborné vyšetření prokázalo přítomnost alkoholu v krvi žalovaného a to ve výši 1,44 promile alkoholu. Do zdravotnického zařízení byl žalovaný převezen služebním vozidlem žalobce, který takto vynaložil 18 Kč Cenu vyšetření ve výši 309 Kč uhradil anonymizováno zařízení žalobce na základě daňového dokladu, faktury číslo. Po provedené vyšetření v nemocnice s poliklinikou právnická osoba byl vzorek testu žalovaného zaslán k toxikologickému vyšetření do nemocnice s poliklinikou právnická osoba a to na základě žádosti policejního orgánu číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. V nemocnice s poliklinikou právnická osoba následně byla zjištěna ze zaslaného vzorku přítomnost alkoholu v organismu. Jelikož byla u žalovaného přítomnost alkoholu prokázána, vyúčtoval žalobce žalovanému náklady odborného vyšetření fakturou číslo znějící na částku 844 Kč, splatnou 17. 5. 2019, jež celková částka zahrnovala náklady na dopravu služebního vozidla PČR, klinické vyšetření a stanovení hladiny alkoholu v krvi v nemocnice s poliklinikou právnická osoba Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

6. Dle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zdraví“), náklady na odborné anonymizováno vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální anonymizováno hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle odst. 2 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného anonymizováno vyšetření vznikly. Dle odst. 3 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Dle odst. 5 toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly.

7. Jelikož byla u žalovaného zjištěna přítomnost alkoholu, vznikla mu povinnost uhradit žalobci náklady za odborné lékařské vyšetření a dopravu do zdravotnického zařízení. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobci účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Náklady řízení tvoří hotové výdaje účastníka nezastoupeného právním zástupcem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobce ve věci učinil dva úkony dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění), za které mu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 × 100 Kč).

9. Výrokem III. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 000 Kč. Dle § 2 odst. 3 věty prvé zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění (dále jen„ zákon o SOP“), je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o SOP se Česká republika a státní fondy od poplatku osvobozují. Protože navrhovatel je od poplatku osvobozen, jeho návrhu soud vyhověl, a žalovaný není od poplatku osvobozen, uložil soud povinnost nahradit soudní poplatek právě žalovanému v souladu s uvedenými ustanoveními.

10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem.

11. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. postačí v odůvodnění rozsudku uvést pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu na účet číslo variabilní symbol.