20 C 64/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 102 740,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 102 740,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 102 740,90 Kč od 13. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 24 147,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 102 740,90 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že v odběrném místě na adrese [adresa], došlo v důsledku neoprávněné distribuce plynu provozovateli distribuční soustavy, žalobkyni, ke vzniku škody. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy zajišťovala distribuci plynu do odběrného místa. Uvedla, že dne [datum] byl podán požadavek obchodníka s plynem k přerušení dodávky plynu do odběrného místa z důvodu neplacení. O tom byl žalovaný vyrozuměn Oznámením o neoprávněném odběru a distribuci plynu ze dne [datum]. Obchodník podal dne [datum] žádost o ukončení dodávky plynu s požadovaným datem ukončení ke dni [datum]. Ode dne [datum] byl odběr v daném odběrném místě kvalifikován jako neoprávněná distribuce plynu. O vzniku neoprávněné distribuce byl žalovaný informován. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru na odběrném místě ke dni ukončení dodávky plynu do odběrného místa, který byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ust. § 5, odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb. a stavem měřidla ke dni, kdy došlo v odběrném místě k ukončení disponování s odběrným místem. Dle ceníku ERÚ bylo žalované takto zjištěné množství 1 874,63 m3 vyúčtováno fakturou [číslo] ve výši 102 740,90 Kč se splatností do 12. 1. 2022. K úhradě nedošlo ani přes doporučenou upomínku ze dne 10. 2. 2022. K úhradě byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobkyně, a to dne 21. 6. 2022. Ode dne následujícího po splatnosti uvedené faktury až do zaplacení žalovaného částky žalobkyně nárokovala též zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] požádala společnost [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ distributor“), žalobkyni o přerušení dodávky plynu do odběrného místa užívaného žalovanou na adrese [adresa], a to ke dni [datum] O žádosti distributora informovala žalobkyně žalovaného oznámením. Žalobkyně následně v souladu s ceníkem žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] znějící na celkovou částku 102 740,90 Kč, splatnou ke dni 12. 1. 2021, jíž vyúčtovala plyn v zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 1 874,63 m3. Jelikož ze strany žalovaného nedošlo k zaplacení dlužné částky, byl žalobkyní opakovaně k úhradě upomínán, a to jednak upomínkou ze dne 10. 2. 2022 a jednak výzvou zaslanou právním zástupce žalobkyně ze dne 21. 6. 2022 zaslanou na adresu [adresa], [obec].

5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni vzniku neoprávněného odběru plynu (dále jen„ energetický zákon“), který navazuje na obecnou úpravu náhrady škody vymezenou v § 2894 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), především jeho § 2910 a § 2951 odst.

1. Dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona je neoprávněnou distribucí plynu využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle ustanovení § 59 odst. 8 písm. b) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen poskytnout službu distribuční soustavy, přičemž ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) bod 29. se touto službou rozumí zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy. Dle ustanovení § 59 odst. 8 písm. z) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku plynu. Dle § 119 odst. 3 písm. b) vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem (dále jen„ vyhláška“) provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu přerušení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného přerušení dodávky plynu včetně. V případě, že se provozovateli distribuční soustavy nepodaří přerušit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při přerušení dodávky plynu do desátého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně, platí, že účinek přerušení dodávky nastal od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně. Dle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu 15), a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu. Dle § 74 odst. 8 energetického zákona při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

6. Ke stanovení výše škody vzniklé neoprávněným odběr je třeba užít vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o stanovení výše náhrady“). Dle § 9 vyhlášky o stanovení výše náhrady při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. (odst. 1). V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8 (odst. 2). Dle § 5 odst. 4 vyhlášky o stanovení výše náhrady při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem.

7. Žalovaný v odběrném místě na adrese [adresa], tedy i po ukončení smluvního vztahu s distributorem prováděl odběr plynu, který lze klasifikovat jako neoprávněný, neboť nastala fikce ukončení smlouvy s distributorem. V takovém případě žalovaný odpovídá žalobkyni za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribucí vzniklou škodu. K úhradě této škody je žalovaný povinen jednak podle obecné úpravy náhrady škody dle o. z., a s ohledem na speciální charakter vzniklé škody a mechanismů jejího vzniku, i podle speciálního předpisu, kterým je v tomto případě výše citovaný energetický zákon. Pro případ neoprávněného odběru plynu, tak jeho neoprávněné distribuce, energetický zákon v § 74 odst. 7 a 8 stanoví povinnost osoby, která plyn neoprávněně odebíral nebo odebírá, resp. využívá službu distribuční soustavy, nahradit v penězích vzniklou škodu. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala náhradu za distribuovaný plyn, a to v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

8. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 147,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 110 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 102 740,90 Kč sestávající z částky 5 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 220 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 560 Kč ve výši 3 477,60 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.