20 C 68/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do poplatku ve výši částka zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částka a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení a poplatku za upomínku ve výši částka. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalované, přičemž žalovaná se zavázala hradit dohodnutou cenu. Fakturou s variabilním symbolem číslo vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od datum do datum s nedoplatkem částka, splatným ke dni datum. Fakturou s variabilním symbolem číslo vyúčtovala žalobkyně poplatek za zaslanou upomínku ve výši částka.

2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání –, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla kdy konkrétně a jakým způsobem byla žalovaná seznámena s Ceníkem poplatků, ze kterých žalobkyně dovozuje nárok na zaplacení částky částka. Současně ji vyzval k osvětlení, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě těchto poplatků a jakým způsobem došlo k takovému sjednání a dále, aby prokázala odeslání jednotlivých upomínek. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, soud upozornil, že bude nucen nařídit ve věci jednání.

3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne datum doplnila, že sjednaný poplatek byl uveden v Ceníku, přičemž žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že se seznámila s Všeobecnými obchodními podmínkami, Produktovými podmínkami a Ceníkem, kdy všechny tyto dokumenty byly součástí smlouvy (viz ustanovení Smlouvy nazvané jako Platnost, doba trvání a ukončení Smlouvy)

4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

5. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalované byly žaloba a předvolání k jednání řádně doručeny, a žalovaná se následně k dnešnímu jednání nedostavila, ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním adresovaným soudu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.

6. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese adresa žalované. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit regulovanou cenu. Fakturou s variabilním symbolem číslo, splatnou ke dni datum, vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od datum do datum v celkovém množství anonymizováno MWh s nedoplatkem částka. K úhradě dlužných částek pak ještě žalovanou upomínala. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

7. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

8. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

9. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

10. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků za upomínání, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzeních skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř., které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, znemožnila soudu postup předpokládaný v ust. § 118a o. s. ř. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem.

11. Není možno na tomto místě zohlednit„ žádost“ žalobkyně o případnou dodatečnou výzvu k předložení listinných důkazů a odročení jednání z tohoto důvodu, pokud by soud k rozhodnutí vyžadoval jejich předložení, kterou učinila ve svém podání doručeném soudu dne datum, když se zároveň omluvila z nařízeného jednání. V prvé řade se jedná o tzv. podmíněný úkon, ke kterému soud dle § 41a o. s. ř. nepřihlíží, a není jej proto možné vůbec akceptovat. Zásadnější však v tomto případě je fakt, že žalobkyně byla dostatečně zřejmě (zřetelně) informována o pochybnostech soudu o oprávněnosti jejího nároku, a tyto pochybnosti byly soudem konkrétně vymezeny. S ohledem na zaslanou výzvu soudu si žalobkyně nepochybně musela, resp. při nejmenším měla být vědoma nedostatků podané žaloby, avšak i přes upozornění na nedostatky žaloby se žalobkyně rozhodla jednání nezúčastnit.

12. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaná jako spotřebitel nepodepsala předložený Ceník a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle Ceníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalobu co do těchto poplatků. Žalovaná jako spotřebitel (přímo) nepodepsala předložený Ceník, tudíž žalobkyně neprokázala, že by žalovanou s těmito dokumenty seznámila dostatečným (konkrétním a efektivním) způsobem a nikoliv toliko podpisem obecně formulované proklamace. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná. Nad rámec toho vhodné uvést, že souhlas zákazníka se zpracováním osobních údajů je žalovanou přímo podepsán.

13. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka, přičemž tato částka představuje 84,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,34 % a úspěchu žalované v rozsahu 7,66 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

14. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.