20 C 86/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 083 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 083 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 083 Kč od 4. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 083 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že na základě Smluv o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 25. 1. 2018 byl žalovaný v době od 23. 2. 2018 do 15. 4. 2018, účastníkem telefonní služby [anonymizováno] [číslo]. Na základě výše uvedeného žalobkyně zprostředkovala žalovanému přístup ke službám platební transakce a pojištění, umožnila mu tyto služby využívat, a žalovaný se zavázal platit sjednanou cenu za služby. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených závazků, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalovaný byla v prodlení s úhradou následujících vyúčtování: -) Faktura [číslo] se splatností 3. 4. 2018 v částce 49 Kč za udržování pojištění -) Faktura [číslo] se splatností 30. 5. 2018 ve výši 3 446 Kč za udržování pojištění a platební transakce, na kterou bylo částečně hrazeno ve výši 412 Kč Žalovaný nezaplatil za poskytnuté služby za období od [datum] do [datum]. Dne 9. 7. 2018 mu byla zaslána upomínka (zrušení poskytování služeb) k úhradě všech dlužných částek, tedy jak za služby elektronických komunikací, tak za ostatní služby. Následně byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužných faktur dne 23. 8. 2018. [jméno] za standardní poskytování služeb elektronických komunikací byly uplatněny u Českého telekomunikačního úřadu. Žalovanému byla zaslána Zrušení poskytování služeb ze dne 9. 7. 2018 a Pokus o smír ze dne 23. 8. 2018, žalovaný však nijak nereagoval.

2. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, a to pod referenčním [číslo] k účastnickému číslu [číslo] ([anonymizováno] mobilní hlasová služba). Součástí smlouvy pod referenčním [číslo] je i pojistka na mobil a souhlas s pojištěním. Součástí smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovaným je rovněž dohoda o tom, že žalobkyně umožní platit žalovanému prostřednictvím jejích služeb za služby třetích stran. Na základě smlouvy umožnila žalobkyně využívat žalovanému služby třetích stran, přičemž žalovanému byly vyúčtovány platby za tyto služby, splátky za udržování pojištění následujícím způsobem: -) fakturou [číslo] splatnou dne 3. 4. 2018, v částce 2 300 Kč za referenční [číslo] (49 Kč udržování pravidelné platby ve výši 451,52 Kč, platební transakce ve výši 1 588 Kč a 15,70 Kč poplatek za tištěné vyúčtování) -) fakturou [číslo] splatnou dne 3. 5. 2018, v částce 7 912,55 Kč za referenční [číslo] (49 Kč udržování pravidelné platby ve výši 622,25 Kč Kč, platební transakce ve výši 3 397 Kč, jednorázové poplatky ve výši 1 162,83 Kč a 15,70 Kč poplatek za tištěné vyúčtování), když v této faktuře byli započítány i složené jistoty ve výši 2 000 Kč a neuhrazené jistoty ve výši 4 500 Kč. Pro nezaplacení pohledávek žalobkyně vypověděla smlouvy o poskytování služeb žalobkyni pod referenčním [číslo] dopisem ze dne 9. 7. 2018, účinky výpovědi nastaly ke dni 13. 8. 2018. Žalovanému byli dne 23. 8. 2018 zaslána upomínka za mobilní služby pod ref. [číslo] za dosud neuhrazené faktury s [variabilní symbol] a [číslo] s datem splatnosti u obou ke dni 22. 8. 2018. Žalovaný se přihlásil k pojištění na mobilní zařízení a to souhlasem s pojištění ze dne 30. 1. 2018 a zavázal se platit úhrady za pojistné ve výši 49 Kč měsíčně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ve lhůtě splatnosti.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích), službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

7. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaného ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., když především dospěl k závěru, že částka za platební transakce představuje cenu vyúčtovanou žalobkyní žalovanému za poskytnuté služby třetích stran, kde je dána pravomoc soudu. Žalobkyně na základě uzavřených smluv umožnila žalovanému využívat shora popsané služby, vyúčtovanou cenu služeb se žalovaný zavázal hradit, a žalobkyně je oprávněna vymáhat ceny těchto služeb svým jménem a na vlastní účet. V souladu s ustanovením § 2758 odst. 1 o. z. byla mezi účastníky uzavřena i pojistná smlouva, v níž se žalovaný zavázal platil pojistné. Svou povinnost porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě splatnosti. Žalovaný nesporoval uzavření uvedených smluv a netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni nezaplatil cenu za objednané služby třetích stran, nezaplatil splátky pojistného a ani další poplatky, soud shledal žalobu důvodnou a žalobě vyhověl.

8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis žaloby, předžalobní upomínka) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.