20 C 87/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35 313 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:- částku 30 000 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 8. 2024 do 26. 11. 2024, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 4. 2024 do zaplacení,- částku 2 012 Kč,- částku 300 Kč,- částku 1 497 Kč- částku 1 504 Kč,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 591 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 35 313 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila především tím, že s žalovaným uzavřela dne 9. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen "Smlouva"). Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně svou povinnost splnila a finanční prostředky ve výši 27 500 Kč žalovanému poskytla převodem na jeho bankovní účet a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal k pravidelnému splácení poskytnutého úvěru spolu s úrokem v celkové výši 46 000 Kč, a to v 40 - ti pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč. První splátka byla dohodnuta na den 20. 6. 2024. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a z toho důvodu žalobkyně úvěr ke dni 27. 8. 2024 zesplatnila. Dlužná částka 32 012 Kč se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 28 564 Kč, dlužného splátek ve výši 3 448 Kč. Dále požaduje zaplacení poplatku za upomínky ve výši 300 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 497 Kč a 1 504 Kč a konečně z úroku z prodlení ve výši 2 012 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté prostředky, spolu s ujednanými úroky ve výši 27,28 % ročně, splatit. Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni splatit částku 46 000 Kč. Mezi účastníky bylo ujednáno, že žalovaná uvedené splatí v 40 - ti měsíčních splátkách po 1 150 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 6. 2024 a poslední 20. 9. 2027. RPSN bylo sjednáno ve výši 39,20 % (prokázáno ze smlouvy o úvěru, formulářem pro standartní informace). Pro případ porušení Smlouvy si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se dostane žalovaná do prodlení se zaplacením měsíční splátky. Dále si ujednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení (prokázáno ze smlouvy o úvěru). Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovanému uvedený ve Smlouvě částku 27 500 Kč dne 13. 5. 2024 (zjištěno z potvrzení o provedení transakce). Částku 2 500 Kč zaslala žalobkyně dne 13. 5. 2024 na účet zprostředkovatele úvěru. Žalovanému bylo oznámeno, že došlo ke zesplatnění celého úvěr dne 27. 8. 2024 a byl vyzván k úhradě dlužné částky (zjištěno z dopisu ze dne 27. 8. 2024). Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 26. 6. 2024 Součástí Smlouvy bylo ujednání o povinnosti uhradit žalobkyni za každou odeslanou písemnou upomínku 100 Kč, respektive částku 200 Kč (zjištěno z upomínek).

5. Z listiny označené bonita smlouvy vyplývá, že žalovaná uhradila pouze 2 Kč a 3 x 1 150 Kč, a ke dni zesplatnění dlužila celkovou částku 32 012 Kč, která se skládala ze zesplatněné jistiny ve výši 28 564 Kč a dlužných splátek ve výši.

6. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, kdy 27 500 Kč obdržel převodem na jeho účet, a částka 2 500 Kč byla provize zprostředkovatele. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté prostředky spolu s úroky žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Žalovaný však nesplácel řádně a včas.

7. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr převodem sjednaných finančních prostředků na účet žalovaného. Toto žalobkyně učinila. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, hradit v měsíčních splátkách. Současně si účastníci ujednali pro případ prodlení smluvní pokutu dle § 2048 o. z., dle kterého si mohou smluvní strany ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od 29.5.2022).

10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, , jméno FO, , rozsudek Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, ): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu , adresa, sp.zn. , spisová značka, ze dne 9.6.2020 a Okresního soudu , adresa, sp.zn. OS , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 25.2.2020, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z 5.3.2020 C-679/18.

12. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

13. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 ve spojení s rozhodnutím sp.zn. 29 Cdo 4498/2007 se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy)

14. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo(§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

15. Žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, kdy jí na základě posouzení úvěruschopnosti žalobkyně poskytla částku 30 000 Kč. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 27,28 % za jeho poskytnutí ve výši celkem 46 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené uhradit pravidelnými měsíčními splátkami (40) po 1 150 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 6. 2024. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, když se dostal do prodlení s úhradou několika splátek. Že by žalovaný celý dluh, popř. větší část, než tvrdila žalobkyně, uhradil, že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem žalovaný ani netvrdil. Žalovaný porušil ve Smlouvě sjednané podmínky a půjčenou částku s úrokem žalobkyni nezaplatil.

16. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou jak do jistiny, stejně tak i pokud jde o úrok a smluvní pokutu za prodlení, zavázal žalovanou uhradit pohledávky žalobce, tedy jistinu a úroky ve výši 2 012 Kč, poplatek za odeslání upomínek ve výši 300 Kč a smluvní pokutu 1 497 Kč a 1 504 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku.

17. Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru vznikl platný závazkový vztah, žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinil tak žalovaný, a jelikož soud shledal výši pohledávky za oprávněnou, když nebyla žalovaným ani zpochybněna, zavázal soud žalovaného uhradit žalobci žalovaným částku. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o. z.). Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl věřiteli rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1958, § 1968, § 1970 o. z.).

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 591 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 413 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 313 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 15. 10. 2024, z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 10. 2024 a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 10. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

19. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.