21 C 120/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované pro zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu Anonymizováno soudní poplatek za podanou žalobu ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Podanou žalobu odůvodnila tím, že podle relevantní právní úpravy, tj. zejména § 1701 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění přechází na dědice, s určitými výjimkami, dluhy zůstavitele; jako dluhy reprezentující pasiva pozůstalosti udává potom § 171 odst. 2 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v rozhodném znění mj. dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele, o nichž zákon normuje, že je hradí dědici nebo že se hradí z pozůstalosti, event. že jsou pasivem pozůstalosti. Podle § 64 odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v rozhodném znění (znění účinné v době smrti jméno FO) potom platí, že má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankou, u níž je tento účet veden. Není-li této jiné osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto splátky důchodu vrátit, považují se za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví. Žalovaná částka reprezentuje splátku (zbylou část) starobního důchodu za období od datum do datum, při určené splatnosti každý čtvrtý den v měsíci (v souladu s § 116 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jsou důchody vypláceny dopředu), připsanou datum na účet jméno FO, zemřelého datum.

2. Z inkriminované splátky starobního důchodu ve výši částka poukázal oslovený peněžní ústav nazpět dne datum částku částka.

3. K účtu neměl dle vyjádření peněžního ústavu dispoziční právo nikdo jiný a žalobkyně nezjistila ani žádnou z osob vzpomínaných dále ve výčtu shora citovaného ustanovení § 64 odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v rozhodném znění.

4. Na pojednávanou věc dopadala tudíž nesporně dispozice ustanovení § 64 odst. 7 in fine zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v rozhodném znění. Pohledávka je tak následně přihlášena do pozůstalostního řízení a zahrnuta do pasiv dědictví.

5. Vzhledem ke sdělenému výsledku dědického řízení žalobkyně žalovanou datum vybídla, aby ve lhůtě 30 dnů uhradila dlužnou částku částka, předžalobní upomínkou svůj apel zopakovala datum.

6. Žalovaná z dlužných částka uhradila pouze částka dne datum.

7. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

8. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

9. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně vyplácela jméno FO, narozenému datum starobní důchod v celkové výši částka, jeho výplatu prováděla na účet vedený u právnická osoba., číslo č. účtu. Na tento účet vyplatila dne datum rovněž splátku důchodu náležející pro období od datum do datum, jméno FO přitom dne datum zemřel. Usnesením Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka soud potvrdil nabytí dědictví žalované, a to včetně práv a povinností ze smlouvy o účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. se zůstatkem ke dni úmrtí zůstavitele částka. právnická osoba dopisem ze dne datum sdělila žalobkyni, že majitel účtu jméno FO jako majitel účtu byl ke dni úmrtí jedinou disponující osobou, vrací se částka částka, přičemž nelze vrátit více z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu. K vrácení zbývající částky ve výši částka byla žalovaná vyzvána žalobkyní výzvou ze dne datum (žalovaná převzala datum dle dodejky) a předžalobní výzvou ze dne datum (žalovaná převzala dne datum dle dodejky).

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějšcích předpisů (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Na účet vedený u právnická osoba., číslo č. účtu, který v dědickém řízení nabyla žalovaná, tedy byla bez právního důvodu připsána částka částka. Peněžní ústav z důvodu nedostatku finančních prostředků žalobkyni vrátil toliko částka. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná vrátila žalobkyni částka dne datum, proto částka částka, která nebyla žalobkyni dosud vrácena, představuje bezdůvodné obohacení žalované, která je dědičkou po zemřelém jméno FO. Žalovaná je proto povinna uvedenou částku, jež získala bez právního důvodu, vydat žalobkyni. Žalobkyní byla k jejímu vydání opětovně vyzvána.

12. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by předmětnou pohledávku žalobkyni zaplatila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla, nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit.

13. Žalobkyně má právo rovněž na úroky z prodlení podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka do třiceti dnů od doručení výzvy, tato byla doručena žalované datum, žalovaná měla plnit do datum, od datum je proto v prodlení.

14. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady představují paušální náhradu nezastoupeného účastníka za 2 úkony uvedené v § 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (výzva k plnění, písemné podání ve věci samé – žaloba).

16. Podle ustanovení § 2 ost. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě je žalobkyně od povinnosti uhradit soudní poplatek osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona. Proto povinnost uhradit soudní poplatek stíhá žalovanou. Žalované proto bylo uloženo zaplatit soudní poplatek ve výši částka dle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.