21 C 126/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 7 380 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 380 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 380 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit mu částku 7 380 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou prostřednictvím elektronické komunikace dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy čerpala žalovaná úvěr do výše celkem 6 000 Kč, který měl být splacen do 26.5.2021. Úvěr byl vyplacen dne 24.4.2021 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], který byl žalovanou užit pro úhradu registračního poplatku. Žalovaná měla úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 1 380 Kč. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, dostala se tak do prodlení, žalobce proto požaduje ode dne následujícího po dni, kdy žalovaná měla dluh uhradit tj. od 27.5.2021 i zákonný úrok z prodlení.

2. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba], která nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 od původního věřitele společnosti [právnická osoba]

3. Před podáním žaloby žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne 19.11.2021.

4. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

6. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne [datum] podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalované, který měla žalovaná vrátit do 26.5.2021. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaná tyto předložené listiny nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámila a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Žalovaná se ve smlouvě zavázala rovněž k hrazení poplatků a to ve výši 1 380 Kč Ani ohledně tohoto dluhu žalovaná žádné námitky nevznesla, ani netvrdila a neprokázala, že by dlužné poplatky uhradila či dluh jinak zanikl. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby je dána smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.).

7. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení, tj. od 27.5.2021.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 380 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.

9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.