21 C 141/2018

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ o 330 644 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 330 644 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 330 644 Kč od 8. 8. 2017 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 100 %, jejichž výše bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 330 644 Kč. Svůj nárok žalobce odůvodnil zejména tím, že požadovaná částka představuje škodu, která mu vznikla v důsledku pochybení žalovaného při výkonu advokacie. Žalovaný byl právním zástupcem žalobce v řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] (dále jen„ OS ve [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem byl nárok společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) vůči žalobci (v tamním řízení žalovaný) na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] z důvodu porušení smlouvy o obchodním zastoupení, uzavřenou mezi žalobcem a společností dne [datum] (dále jen„ Smlouva“). Žalovaný zastupoval žalobce v tomto řízení na základě plné moci ze dne [datum]. V řízení vedeném u OS ve [obec] rozhodl soud vydáním platebního rozkazu, proti kterému byl podán odpor a o nároku [právnická osoba] vůči žalobci bylo vedeno soudní řízení s několika ústními jednáními ve věci. Soudní řízení vyústilo ve vydání rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen„ Rozsudek“), jímž bylo žalobci uloženo zaplatit [právnická osoba] ve výši 330 644 Kč, sestávající z jistiny představující smluvní pokutu ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, náklady řízení ve výši [částka] a náklady řízení vzniklé České republice – Okresnímu soudu ve [obec] ve výši [částka], a to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Z důvodu nesouhlasu s obsahem rozhodnutí dal žalobce následně žalovanému pokyn k podání odvolání proti zmíněnému rozhodnutí, přičemž žalovaný podal prostřednictvím datové zprávy proti rozhodnutí odvolání dne [datum], nicméně ve formě tzv. blanketního odvolání s tím, že byl OS ve [obec] prostřednictvím usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyzván, aby odvolání řádně doplnil, tedy aby uvedl v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně a dále, čeho se domáhá, resp. jak má odvolací soud rozhodnout. K doplnění odvolání dal soud žalovanému lhůtu 10 dnů. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání žalovaného z téhož dne, jímž soud žádal o prodloužení lhůty k podání doplnění odvolání o dalších 14 dnů. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] bylo odvolání žalobce odmítnuto, a to z důvodu neodstranění vad odvolání, pro něž nejde v řízení pokračovat, tedy kvůli tomu, že žalovaný ani v dodatečné lhůtě řádně nedoplnil odvolání. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a žalobce tak uhradil [právnická osoba] ve výši 330 644 Kč.

2. V uvedeném soudním řízení, vedeném u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], se [právnická osoba], jakožto obchodní společnost se zaměřením na [anonymizováno] přípravky, a další výrobky pro [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], v jejíž nabídce byly produkty užívané k [anonymizována tři slova], dále produkty pro úpravu [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], prostředky pro [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] a prostředky pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], domáhala po žalobci zaplacení částky ve výši [částka], která představovala smluvní pokutu za porušení příslušných ustanovení Smlouvy, kterou s žalobcem uzavřela dne [datum]. Společnost [anonymizováno] vykonávala svou činnost prostřednictvím obchodních zástupců, se kterými spolupracovala na základě smluv o obchodním zastoupení, přičemž každý obchodní zástupce měl ve smlouvě stanovenou oblast, ve které obchodní činnost vykonává. Spolupráci na základě Smlouvy, předcházela spolupráce na základě smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a spol. [anonymizováno] ze dne [datum]. Obsahem Smlouvy byl závazek žalobce pro [právnická osoba] na stanoveném území (v případě žalobce se jednalo o oblast [obec], [obec] a [obec]) vyvíjet činnost směřující k uzavírání kupních smluv o prodeji zboží nebo přímo sjednávat a uzavírat obchody jménem [právnická osoba] a na její účet. V druhé polovině [anonymizováno] roku [rok] oznámil žalobce vedení [právnická osoba], že by chtěl spolupráci ukončit s odůvodněním, že chce pomáhat svému [role v řízení] při podnikání v [anonymizováno]. Jednatel [právnická osoba] se rozhodl žalobci vyhovět a ukončit s ním spolupráci prostřednictvím dohody o ukončení Smlouvy k [datum]. Dne [datum] se žalobce dostavil do sídla [právnická osoba], kde byla připravena dohoda o ukončení Smlouvy k [datum] ve dvou vyhotoveních. Žalobce při této příležitosti odevzdal jednateli společnosti [příjmení] vybavení, které měl k dispozici k výkonu obchodního zastoupení (notebook, a datovou [příjmení] kartu, kmenové listy a formuláře). Žalobce nicméně začal tvrdit, že konec spolupráce je zapříčiněn důvody na straně [právnická osoba] a dohodu odmítl podepsat s tím, že sebou přinesl výpověď Smlouvy, kde jsou důvody ukončení uvedeny. Proti tomu se jednatel společnosti [příjmení] ohradil a tyto důvody odmítl. Žalobce následně odjel a dvě vyhotovení dohody o ukončení spolupráce si odvezl, aby věc prokonzultoval s právním zástupcem. Dne [datum] obdržela [právnická osoba] dopis ze dne [datum], jímž návrh dohody [právnická osoba] odmítl, přičemž spolu s dopisem poslal i vlastní návrh dohody o ukončení spolupráce a výpověď Smlouvy. Dopisem ze dne [datum] sdělila [právnická osoba] žalobci, že jeho návrh dohody o ukončení spolupráce odmítá, a to kvůli nepravdivým a smyšleným důvodům, které žalobce uvedl jako důvod pro ukončení spolupráce a dále, že jejich spolupráce bude ukončena výpovědí smlouvy ze dne [datum], jenž byla přílohou dopisu ze dne [datum]. Dále žalobce informovala o tom, že s ohledem na výpovědní lhůtu, která dle Smlouvy činí tři měsíce, očekává, že žalobce bude řádně plnit své povinnosti dle Smlouvy tak, aby nedošlo k poškození zájmů společnosti a dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobce k převzetí předmětů, které žalobce v sídle [právnická osoba] odevzdal při své návštěvě ze dne [datum]. Žalobce nicméně svou činnost neobnovil a dne [datum] zaslal [právnická osoba] e-mailovou zprávu, dle které je od [datum] do [datum] na dovolené v zahraničí a není k zastižení. Dne [datum] vyzvala [právnická osoba] žalobce k plnění jeho povinností s upozorněním na možný vznik škody v případě, že svou činnost žalobce neobnoví. Dne [datum] obdržela [právnická osoba] dopis žalobce, ve kterém uvedl, že bere na vědomí, že smlouva bude ukončena datem [datum], přičemž tuto skutečnost žalobce potvrdil znovu, a to dopisem doručeným [právnická osoba] dne [datum], ve kterém dále sděluje, že jakmile to bude možné, svou činnost pro [právnická osoba] obnoví. Dne [datum] prostřednictvím e-mailové zprávy oznámil žalobce [právnická osoba], že je v pracovní neschopnosti. Do data ukončení Smlouvy dle výpovědní doby, tedy [datum], žalobce svou činnost pro [právnická osoba] neobnovil a fakticky tak od [datum] nevykonával žádnou činnost dle Smlouvy, ačkoli k tomu byl povinen a [právnická osoba] opakovaně vyzýván a aniž by prokázal, že porušení jeho povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími jeho odpovědnost. V rámci Smlouvy, byla mezi [právnická osoba] a žalobcem, sjednána povinnost mlčenlivosti a zákaz konkurence, přičemž každé porušení těchto povinností bylo dle Smlouvy sankcionovatelné smluvní pokutou ve výši [částka]. Jednatel [právnická osoba] se následně dozvěděl, že žalobce v době, kdy žalobce v rozporu se Smlouvou nevykonával obchodní činnost pro [právnická osoba], byl aktivně činný, kdy v území mu přiděleném pro obchodní činnost dle Smlouvy navštěvoval obchodní partnery [právnická osoba], nicméně ne jako její zástupce, ale jako zástupce společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) která vznikla dne [datum] a byla založena bývalými obchodními zástupci [právnická osoba], přičemž tato společnost podniká ve stejném oboru jako [právnická osoba] a je tak jejím přímým konkurentem. V období, kdy měl žalobce vykonávat svou činnost pro [právnická osoba], uzavřel za společnost [anonymizováno] obchod, konkrétně kupní smlouvu o dodávce zboží se [anonymizováno] družstvem [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“), (datum uskutečnění zdanitelného plnění dne [datum]) a dále kupní smlouvu o dodávce zboží se [právnická osoba], s.r.o. (datum uskutečnění zdanitelného plnění dne [datum]). Dále pak [datum] žalobce navštívil obchodní partnery [právnická osoba] v jím přidělené oblasti, a to [anonymizováno] a [právnická osoba]. [příjmení], spol. s r.o., přičemž tyto společnosti nenavštívil jako obchodní zástupce [právnická osoba]. Po zjištění těchto skutečností, jednatel společnosti [příjmení], pan [jméno] [příjmení] navštívil dne [datum] [anonymizováno] a místopředseda představenstva, pan [příjmení] [příjmení] mu potvrdil, že žalobce navštívil [anonymizováno] v [anonymizováno] téhož roku s nabídkou produktů společnosti [anonymizováno] a následně s ním uzavřel smlouvu o dodávce zboží. Dle tvrzení pana [příjmení] objednávku, tedy kupní smlouvu za společnost [anonymizováno] vyplnil žalobce, zboží jim bylo řádně dodáno a vyfakturováno dokladem č. [rok]. Informaci o obchodu zprostředkovného žalobcem se [právnická osoba], s.r.o. obdržel obchodní zástupce [právnická osoba], pan [celé jméno svědka], který byl do oblasti přidělené žalobci vyslán [právnická osoba], aby minimalizoval škodu způsobenou nečinností žalobce, a to od pana [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], s.r.o., který mu předal kopii vizitky žalobce, jakožto obchodního zástupce společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a faktury, jimiž byl tento obchod vyfakturován. Informaci o návštěvách obchodních partnerů [právnická osoba] ze dne [datum] získala [právnická osoba] prostřednictvím společnosti [právnická osoba] kterou kontaktovala [právnická osoba] za účelem zajištění důkazů o porušování Smlouvy žalobcem. Výše popsaným jednáním se žalobce zcela jednoznačně dopustil porušení Smlouvy, když v zastoupení přímého konkurenta [právnická osoba], společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] sjednával obchody a vykonával tak podnikatelskou činnost, a to v oblasti, ve které měl dle Smlouvy vykonávat obchodní činnost pro [právnická osoba]. Společnosti [anonymizováno] tak vznikl nárok na smluvní pokutu dle Smlouvy a dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobce, aby jí zaplatil částku ve výši [částka], přičemž tato byla splatná dne [datum]. V reakci obdržela od žalobce dne [datum] dopis, v němž žalobce uvedl, že se uvedeného jednání nedopustil a popřel, že by byl aktivně činný pro konkurenční subjekt. Přes opakované výzvy žalobce smluvní pokutu neuhradil a nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne [datum].

3. V řízení vedeném u OS ve [obec] byl dne [datum] vydán platební rozkaz č.j. [číslo jednací], jímž bylo žalobci uloženo zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši [částka]. Proti platebnímu rozkazu podal žalobce dne [datum] odpor, v němž uvedl, že se spol. [anonymizováno] uzavřel dne [datum] smlouvu o obchodním zastoupení a že tento právní vztah byl ukončen výpovědí žalobce ze dne [datum]. Výpověď odůvodnil svou nespokojeností s obchodním vedením společnosti, nutností vykonávat povinnosti nad rámec uvedený ve smlouvě bez finančního ohodnocení, a že musel výrobky [právnická osoba] při uzavírání obchodů prezentovat bez [anonymizováno] pomůcek. S uvedenými důvody jednatel společnosti [příjmení] nesouhlasil a proto k podpisu dohody o ukončení spolupráce nedošlo. Dopisem ze dne [datum] zaslal žalobce svůj návrh dohody o ukončení spolupráce společně s výpovědí smlouvy, a protože [právnická osoba] návrh žalobce neakceptovala, dne [datum] počala běžet tříměsíční výpovědní lhůta. V odporu dále žalobce uvedl, že s ohledem na to, že odevzdal pomůcky nezbytné pro výkon obchodní činnosti, nemohl tuto z důvodů na straně [právnická osoba] vykonávat. Po návratu z dovolené, kterou [právnická osoba] oznámil e-mailovou zprávou, pomůcky převzal, ale z důvodu pracovní neschopnosti, kterou oznámil opět e-mailovou zprávou dne [datum], nemohl obchodní činnost dle Smlouvy vykonávat. Dále uvedl, že s ohledem na to, že byl [anonymizováno] indisponován až do [anonymizováno] roku [rok], nemohl tedy ani dlouhodobě porušovat své povinnosti ze smlouvy a dále učinil sporným tvrzení [právnická osoba], že byl obchodně činný pro konkurenční společnost [anonymizováno], přičemž dále uvedl, že faktury předložené [právnická osoba] k prokázání provedených obchodů mezi společnostmi [anonymizováno] a [právnická osoba] nedokazují, že tyto obchody zprostředkoval žalobce. Svědectví obchodních zástupců ostatních společností, tvrdících, že žalobce byl osobou, která zprostředkovala uvedené obchody, jsou dle žalobce vykonstruované. Žalobce dále uvedl, že součástí Smlouvy byla konkurenční doložka, která nicméně omezovala případné konkurenční jednání jen na oblast určenou žalobci k výkonu obchodní činnosti, tedy oblast [obec], [obec] a [obec]. Žalobce v odporu dále tvrdil, že obchodní spolupráci se společností [anonymizováno] navázal až po ukončení smluvního vztahu se [právnická osoba] a tato nová obchodní spolupráce byla uzavřena pro jinou oblast než v jaké působil pro [právnická osoba], proto má zato, že je žaloba nedůvodná.

4. Společnost [anonymizováno] reagovala na vyjádření žalobce s tím, že žalobce potvrdil, že v období od [datum] do [datum] (dovolená) a od [datum] (pracovní neschopnost) činnost nevykonával. Žalobce dle [právnická osoba] neuvedl žádné důvody pro nevykonávání činnosti od [anonymizováno] do [datum] a skutečnosti bránící mu ve výkonu činnosti od [datum] nijak nepodložil, přičemž pouhé tvrzení [anonymizováno] indispozice není dostačující. Dále [právnická osoba] upozornila na to, že žalobci je skutečnost, že společnost [anonymizováno] je přímým konkurentem [právnická osoba] známa. Dále uvedla, že skutečnost, že žalobce vyvíjel obchodní činnosti pro společnost [anonymizováno], byla dostatečně prokázána. Dle [právnická osoba] v řízení nejde o nárok plynoucí z porušení zákazu konkurence od [datum] dále, tedy po ukončení smluvního vztahu s žalobcem, i když o tomto by se dalo také uvažovat, ale o nárok plynoucí z porušení zákazu konkurence za trvání Smlouvy Smlouva o obchodním zastoupení uzavřená mezi společností [anonymizováno] a žalobcem ze dne [datum] tedy dle [právnická osoba] nevylučuje existenci jiných smluv či dohod o provádění obchodní činnosti a dále že je [právnická osoba] z obchodní činnosti známo, že v oblastech, které jsou dle smlouvy o obchodním zastoupení z [datum] určeny žalobci, vykonávají činnost jiní obchodní zástupci společnosti [anonymizováno], konkrétně pánové [jméno] [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] a že žalobce vykonává fakticky obchodní činnost v oblasti, která mu byla k obchodní činnosti určena Smlouvou.

5. K vyjádření [právnická osoba] se opět vyjádřil žalobce, kdy uvedl, že smluvní pokuta, tak, jak je v příslušném ustanovení Smlouvy specifikována, je nepřiměřeně vysoká. Toto své tvrzení odůvodnil tak, že smluvní pokutu v částce [částka] by bylo možné požadovat za každé jednotlivé porušení zákazu konkurence, a to i těch sebemenších, tedy ve výsledku by závažnost porušení nekorespondovala s výší smluvní pokuty. Disproporce výše smluvní pokuty ve vztahu k provedeným obchodům, resp. hodnotě uzavřených obchodů by poté dle žalobce dosahovala deseti až stonásobku hodnoty uzavřených obchodů. Nárok [právnická osoba] je tedy dle žalobce neodůvodněný, protože ustanovení smlouvy o smluvní pokutě je z hlediska rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem absolutně neplatné. Pokud by soud nicméně dospěl k názoru, že smluvní pokuta byla sjednána platně, navrhoval její snížení. K tomuto vyjádření žalobce se vyjádřila [právnická osoba] s tím, že argument o absolutní neplatnosti ustanovení Smlouvy o smluvní pokutě je lichý, s ohledem na to, že nepřiměřenost smluvní pokuty v obchodních vztazích není důvodem pro aplikaci ustanovení § 39 občanského zákoníku a odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2707/2007 a sp. zn. 32 Cdo 1281/2008. Společnost [anonymizováno] dále nesouhlasila s tvrzením o nepřiměřenosti smluvní pokuty a uvedla, že v době uzavírání Smlouvy proti tomuto ustanovení neměl žalobce námitek. Závěrem uvedla, že výklad čl. IX odst. 2 Smlouvy (ustanovení o smluvní pokutě) předložený žalobcem není správný. Porušení povinnosti spatřuje [právnická osoba] ve spolupráci žalobce s konkurencí, konkrétně uzavření dvou obchodů za společnost [anonymizováno] a návštěvy obchodních partnerů [právnická osoba] žalobcem dne [datum].

6. Na jednání jednatel společnosti [příjmení] uvedl, že smlouvu o obchodním zastoupení bylo v roce [rok] třeba z důvodu legislativních změn upravit a proto v [anonymizováno] [rok] zaslala [právnická osoba] obchodním zástupcům návrh nové smlouvy o obchodním zastoupení k připomínkám. Na konci [anonymizováno] se konalo setkání vedení společnosti s obchodními zástupci, na němž měli možnost se k návrhu smlouvy vyjádřit či navrhnout změny, což nicméně nikdo neučinil. Až později bylo obchodními zástupci navrženo vypuštění ustanovení o řešení případných sporů ze smlouvy před rozhodčím soudem, čemuž [právnická osoba] vyhověla a toto ustanovení ze smlouvy vypustila. Pro úplnost jednatel společnosti [příjmení] uvedl, že s ustanovením ohledně smluvní pokuty neměl žádný z obchodních zástupců problém. Dále uvedl, že v [anonymizováno] a [anonymizováno] roku [rok] zaznamenal snížený počet uzavřených obchodů žalobcem a proto ho navštívil za účelem zjištění příčiny poklesu ve výkonosti. Žalobce mu sdělil, že staví dům a některé práce provádí svépomocí. V červnu téhož roku mu žalobce sdělil, že chce podnikat [anonymizováno] v [anonymizováno] a že by chtěl spolupráci do konce června ukončit. I přes skutečnost, že [právnická osoba] nechtěla o úspěšného obchodního zástupce přijít, rozhodl se jednatel společnosti [příjmení] žalobci umožnit ukončení spolupráce a připravil dohodu o ukončení Smlouvy. Dne [datum] navštívil žalobce sídlo [právnická osoba], kde odevzdal věci sloužící k výkonu obchodní činnosti a návrh dohody o ukončení spolupráce si odvezl s tím, že se poradí se svým právníkem. Jednatel [právnická osoba] uvedl, že od tohoto setkání žalobce již neviděl a dále že od té doby žalobce již žádnou činnost pro [právnická osoba] nevykonával. O společnosti [anonymizováno] jednatel společnosti [příjmení] věděl, že existovala již v roce [rok] a dále uvedl, že je mu známo, že ji založili bývalí obchodní zástupci [právnická osoba], pan [celé jméno svědka], pan [příjmení] a později se k nim připojil i pan [příjmení] [jméno] obchodech zprostředkovaných pro společnost [anonymizováno] se jednatel společnosti [příjmení] dozvěděl dne [datum] od obchodního zástupce jiné společnosti, pana [příjmení], který při návštěvě [anonymizováno] viděl, že pan [příjmení], místopředseda představenstva [anonymizováno], podepisuje objednávku tužkou s logem společnosti [anonymizováno] a na to dotaz, kdo za společnost [anonymizováno] do [anonymizováno] jezdí, odpověděl pan [příjmení], že žalobce. Za účelem ověření této informace si jednatel [právnická osoba] domluvil s panem [příjmení] schůzku v sídle [anonymizováno], kde mu pan [příjmení] předal kopii objednávky a faktury pro obchod uzavřený s žalobcem. O obchodu se [právnická osoba], s.r.o. se dozvěděl od pana [celé jméno svědka], obchodního zástupce [právnická osoba], který mu přinesl kopii faktury týkající se uzavřeného obchodu žalobcem a také kopii vizitky žalobce za společnost [anonymizováno]. Následně jednatel společnosti [příjmení] najal detektivní kancelář za účelem zjištění dalších aktivit žalobce.

7. Žalobce u jednání uvedl, že jako obchodní zástupce [právnická osoba] působil od roku [rok]. V lednu roku [rok] byla kvůli legislativním změnám měněna smlouva o obchodním zastoupení, ze které požadoval odstranit ustanovení ohledně řešení sporů ze smlouvy před rozhodčím soudem, čemuž [právnická osoba] vyhověla, jinak ke smlouvě neměl dalších výhrad. S požadavkem na ukončení spolupráce se [právnická osoba] přišel v [anonymizováno] roku [rok], protože se chtěl věnovat podnikání s [anonymizováno] v oboru [anonymizováno] a také nechtěl prodávat výrobky [anonymizováno] pro [anonymizováno] těch, co s nimi pracují. Na schůzku konanou v [obec] dne [datum] přivezl předměty mu poskytnuté za účelem výkonu obchodní činnosti a také aby podepsal dohodu o ukončení spolupráce, což nakonec neučinil a po týdnu mu zaslal svůj návrh dohody na ukončení spolupráce spolu s výpovědí smlouvy. U společnosti [anonymizováno] pracuje od [anonymizováno] [rok]. Obchodní činnosti pro [právnická osoba] nevykonával od poloviny [anonymizováno] roku [rok] z důvodů uvedených jednatelem [právnická osoba], tedy že stavěl dům, byl na dovolené a neměl k výkonu potřebné věci, které předal v sídle [právnická osoba]. Věci nepřevzal zpět, protože cesta do [obec] nějaký čas trvá, stavěl dům, nebyl zaměstnán a od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] měl problémy se zády a byl v pracovní neschopnosti. Dále žalobce uvedl, že si nevzpomíná, zda byl v [anonymizováno] v [anonymizováno]. Obchod se [právnická osoba], s.r.o. v uvedenou dobu nezprostředkovával. Je možné že byl [anonymizováno] v sídle [právnická osoba]. [příjmení] spol. s r.o., nicméně dle žalobce tam byl jen na přátelské návštěvě za svým známým, panem [jméno] [příjmení]. K objednávce týkající se obchodu s [anonymizováno] uvedl, že si není jistý, zda tato byla vyplněna jeho rukou či ne. Dále uvedl, že se společnostmi [právnická osoba] a [anonymizováno]. [příjmení] spol. s r.o. uzavřel za rok obchody v objemu cca [částka] a osobně tam byl asi na [anonymizováno] až [anonymizováno] návštěvách za rok. Žalobce uvedl, že při spolupráci se [právnická osoba] měl asi [anonymizováno] klientů. Klienty objížděl pravidelně i nepravidelně a za den jich mohl navštívit asi [anonymizováno], po domluvení schůzky představil produkty, a buď se obchod uskutečnil, nebo ne. V [anonymizováno] roku [rok] mohl navštěvovat nějaké obchodní partnery [právnická osoba], ale ne za účelem domlouvání obchodů, jen testoval, zda bude ještě práce schopen. Se [právnická osoba], s.r.o. mohl uzavřít nějaké smlouvy ale určitě ne od [anonymizováno] do [anonymizováno] roku [rok]. V dané oblasti neuzavírá za společnost [anonymizováno] žádné smlouvy. Je možné, že za rok [rok] vyfakturoval objem obchodů ve výši okolo [částka]. Společnost [anonymizováno] vyhlašovala soutěž pro obchodní zástupce, přičemž on na odměny za výkon každoročně dosahoval. Do firemního notebooku zapisoval počet návštěv u klientů a jejich průběh.

8. Z provedeného dokazování pak OS ve [obec] zjistil následující. Ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] dne [datum] soud zjistil, že žalobce se zavázal jako nezávislý podnikatel v určené oblasti ([obec], [obec] a [obec]) vyhledávat a osobně navštěvovat nové a stávající zákazníky, demonstrovat výrobky podle pokynů zastoupeného, dlouhodobě pro zastoupeného aktivně vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv na výrobky společnosti, vyhledávat zájemce a uzavírat se zájemci obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Zastoupený ([právnická osoba]) se zavázal platit za žalobci za tuto činnost provizi. V čl. IX Smlouvy si strany sjednaly povinnost mlčenlivosti a zákaz konkurence. Pro případ každého jednotlivého porušení povinnosti podle čl. VIII bod 4), 5), 6) a čl. IX byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši [částka], která byla splatná do 7 dnů od výzvy k jejímu zaplacení.

9. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se zavázal jako nezávislý podnikatel ve stanovené územní oblasti ([obec], [obec], [obec]) dlouhodobě pro zastoupeného ([právnická osoba]) aktivně vyvíjet činnost směřující k uzavírání kupní smluv o prodeji zboží, se kterým obchoduje zastoupený, nebo, a to na základě plné moci mu udělené pro tento účel zastoupeným, přímo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Zastoupený se zavázal mu za tuto činnost platit provizi. V čl. VIII smlouvy si strany sjednaly povinnost mlčenlivosti a zákaz konkurence, a to mimo jiné tak že obchodní zástupce (žalobce) nesmí v době trvání této smlouvy vytvářet konkurenční vztahy proti zastoupenému, ani nesmí konkurenci proti zastoupenému jakkoli podporovat či s ní spolupracovat, tedy zejména nesmí být v době trvání této smlouvy činný pro žádný subjekt, který je v přímé či nepřímé hospodářské soutěži se zastoupeným, vykonávat jakoukoli podnikatelskou činnost v oblasti obchodu s chemickými přípravky a jinými výrobky pro průmyslové čištění údržbu a opravárenství, ať už jako fyzická osoba nebo společník obchodní společnosti, nastoupit do pracovního poměru či jiného obdobného poměru k některému z konkurentů zastoupeného v České republice, ne stát se statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu společnosti, která obchoduje s chemickými přípravky a jinými výrobky pro průmyslové čištění údržbu a opravárenství. Pro případ porušení některé z těchto povinností byla v čl. IX odst. 2 smlouvy mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každé jednotlivé porušení povinnosti. Smluvní pokuta byla splatná do čtrnácti dnů ode dne doručení výzvy k jejímu zaplacení obchodnímu zástupci.

10. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce tímto způsobem oznámil [právnická osoba], [datum] do [datum] je na dovolené mimo území České republiky.

11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] vyzývala žalobce k plnění povinností ze Smlouvy, jejíž platnost končí až datem [datum] a zároveň ho upozornil, že svou neaktivitou porušuje své povinnosti plynoucí mu ze Smlouvy, čímž [právnická osoba] způsobuje značnou škodu.

12. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil [právnická osoba], že je ode dne [datum] v pracovní neschopnosti, což doložil rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti.

13. Z objednávky – kupní smlouvy (ve spisu OS [obec] sp.zn. [spisová značka] na č.l. 88) soud zjistil, že mezi společností [anonymizováno] jako prodávajícím a [anonymizováno] jako kupujícím byla uzavřena tato kupní smlouva, jejímž předmětem byl mimo jiné prodej [anonymizováno] ks zboží s názvem [anonymizována dvě slova]. Na úhradu zboží z této smlouvy byla dne [datum] vystavena faktura č. [rok] (ve spisu OS [obec] sp.zn. [spisová značka] na č.l. 89) na částku [anonymizována dvě slova] splatná dne [datum]. Z faktury č. [rok] (ve spisu OS [obec] sp.zn. [spisová značka] na č.l. 92) bylo zjištěno, že společnost [anonymizováno] vystavila dne [datum] [právnická osoba], s.r.o. tuto fakturu na částku [anonymizována dvě slova] za dodané zboží. Z předložené vizitky (ve spisu OS [obec] sp.zn. [spisová značka] na č.l. 93) soud zjistil, že žalobce v daném období zastupoval společnost [anonymizováno] a z ověřené fotokopie této vizitky zjistil, že tato byla pořízena dne [datum].

14. Ze zprávy detektivní agentury [právnická osoba], soud zjistil, že [právnická osoba] zadal této společnosti, aby zajistila důkaz o tom, že žalobce vykonává pracovní činnost i přes předchozí tvrzení zdravotní indispozice, která mu ve výkonu obchodní činnosti brání a dále o tom že tuto obchodní činnost vyvíjí pro společnost [anonymizováno]. Detektivní agentura zjistila, že žalovaný se dne [datum] v [anonymizováno] přijel do areálu [anonymizováno] a v [anonymizováno] z tohoto místa odjel. Téhož dne ve [anonymizováno] přijel do [územní celek], kde vstoupil do provozovny [právnická osoba]. [příjmení] spol. s r.o. a ve [anonymizováno] z této provozovny odjel.

15. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] vyzvala žalobce k úhradě smluvní pokuty z důvodu porušení povinnosti mlčenlivosti a zákazu konkurence ve výši [částka], a to do čtrnácti dnů od doručení této výzvu, kterou žalobce převzal dne [datum].

16. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce sdělil [právnická osoba] že popírá jeho tvrzení o jeho konkurenční činnosti spočívající v uzavírání obchodů pro konkurenční společnost v dané oblasti. Uvedl, že neví, jak ho mají fakturační doklady zaslané mu [právnická osoba] spojovat s provedenými obchody a dále mimo jiné uvedl, že je běžnou praxí že obchodní partneři obchodují i s jinými subjekty než je [právnická osoba] a že s žádným z jím nasmlouvaných obchodních partnerů se nejedná o výlučné zastupování toho kterého subjektu.

17. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že [právnická osoba] prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalobce k zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, a to nejpozději do [datum].

18. Z předložených faktur soud zjistil, že [právnická osoba] žalobci na provizích za rok [rok] zaplatila částku ve výši [částka] a odměnu za rok [rok] ve výši [částka].

19. Z rozhodnutí jednatele ze dne [datum] soud zjistil zásady pro určení výše provize obchodním zástupcům.

20. Z listiny s názvem [anonymizováno] pro rok [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] vyhlásila pro rok [rok] soutěž pro obchodní zástupce, kteří k datu [datum] dosáhnou nejlepších výsledků za rok [rok], a to ve formě jednorázové finanční odměny z ročního obratu. V návaznosti na tuto soutěž byla žalobci přiznána jednorázová finanční odměna ve výši [částka], která mu byla vyplacena fakturou [číslo] ze dne [datum].

21. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] sdělila, že v důsledku legislativní změny musela přistoupit ke změně smluv o obchodním zastoupení a současně mu zaslal návrh nové smlouvy o obchodním zastoupení.

22. Ze svědecké výpovědi pana [ulice], [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce byl v sídle [anonymizováno] někdy v létě roku [rok] v době před příjezdem jednatele společnosti [příjmení] s tím, že již v té době prodával zboží za společnost [anonymizováno]. Dále uvedl že objednávku – kupní smlouvu (ve spisu OS [obec] sp.zn. [spisová značka] na č.l. 89) vyplňoval žalobce a fakturu odpovídající tomuto obchodu stejně jako uvedenou objednávku vlastnoručně podepsal. Svědek poté uvedl, že žalobce za společnost [anonymizováno] jezdí do [anonymizováno] žalobce i v současné době a že výrobky obou společností jsou podobné. Žalobce ho navštěvuje obchodně.

23. Ze svědecké výpovědi pana [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], s.r.o., soud zjistil, že žalobce navštívil tuto společnost v roce [rok], a to nejdříve jako obchodní zástupce [právnická osoba] a následně jako obchodní zástupce společnosti [anonymizováno]. Mohlo to být na [anonymizováno], ale i dříve. Za firmu [anonymizováno] zde byl někdy koncem roku ale mohlo to být i dříve. Následně svědkovi žalobce sdělil, že u [právnická osoba] končí a že se nějakou dobu neuvidí. Po nějaké době ho telefonicky kontaktoval s dotazem, zda může přijet a od té doby [právnická osoba], s.r.o. obchoduje jak se [právnická osoba] tak se společností [anonymizováno]. Pokud někdo navštívil [právnická osoba], s.r.o. za společnost [anonymizováno], takto byl žalobce. Fakturu (ve spisu OS [obec] sp.zn. [spisová značka] na č.l. 92) a vizitku (ve spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka] na č.l. 93) zapůjčil obchodnímu zástupci [právnická osoba], panu [celé jméno svědka]. Obchody se společností [anonymizováno] neprobíhaly dříve, než za ní začal jezdit žalobce. Za dodávky chemických prostředků vydá [právnická osoba], s.r.o. mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] tisíci korun ročně, přičemž má dva dodavatele.

24. Ze svědecké výpovědi pana [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o. soud zjistil, že tento byl dne [datum] na obchodním jednání s kolegou [jméno] [příjmení] v [anonymizováno], kde jednali s panem [příjmení]. Když pan [příjmení] vtáhl propisku s logem společnosit [anonymizováno], zeptal se kolega, jak k ní přišel, načež mu pan [příjmení] sdělil, že jí má od žalobce. Následně kolega volal do [obec] do firmy [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. aby jim sdělil že jednali s panem [příjmení] a ten že disponuje propiskou společnosti [anonymizováno], kterou obdržel od žalobce.

25. Ze svědecké výpovědi pana [jméno] [příjmení], [anonymizováno] společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že asi v [anonymizováno] [rok] ho jednatel společnosti [příjmení] kontaktoval za účelem zjištění, zda žalobce vykonává obchodní činnost a pro koho. [anonymizováno] kancelář poslala žalobci e-mailovou zprávou dotaz na výrobky k průmyslovému [anonymizováno], a to na e-mailovou adresu [email]. Na tuto zprávy dostali odpověď, že by bylo lepší se domluvit telefonicky, protože výrobků je větší množství. V jednom případě žalobce následovali, když odjížděl z domova a tehdy jel do dvou firem, které poté jednatel společnosti [příjmení] identifikoval jako klienty jejich společnosti. Činnost detektivní kanceláře se týkala i jiných obchodních zástupců [právnická osoba], přičemž tip na e-mailové adresy dostali od jednatele [právnická osoba]. Odpověď přišla od žalobce a nějaké paní. IP adresy dle tvrzení svědka neověřovali, odpověď přišla s podpisem žalobce.

26. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno svědka], [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], soud zjistil, že dne [datum] zprostředkovával obchod se [právnická osoba], s.r.o. přičemž tehdy jednal s panem [příjmení]. Jednání bylo standardní a po sepsání objednávky odjel. Pan [anonymizováno] mu na tomto jednání předal fakturu (ve spisu OS [obec] sp.zn. [spisová značka] na č.l. 92) a vizitku žalobce jako obchodního zástupce společnosti [anonymizováno] (ve spisu OS [obec] sp.zn. [spisová značka] na č.l. 93). Svědek má uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení se [právnická osoba] pro oblast [obec], [obec] a [obec] a tam vykonává činnost. Území v jiné oblasti mu svěřeno dočasně po odchodu žalobce ze společnosti. Jednalo se o [obec], [obec], [obec] a ještě jedno město. Činnost vykonával současné v obou regionech.

27. Žalobce navrhoval provést důkaz doložením jednotlivých obchodů, které byly realizovány ve vztahu k zákazníkům, a to společnosti [právnická osoba] a [anonymizováno]. [příjmení] spol. s r.o. k prokázání výše toho, jak bylo s těmito zákazníky obchodováno. Soud nepovažoval provedení tohoto důkazu k učinění závěru o každém jednotlivém porušení povinnosti za podstatné ve věci, proto tento návrh zamítl.

28. Z ostatních provedených důkazů (výtah z prezentace nabídky [právnická osoba], týdenní zprávy ohledně žalobce za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], ze [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], předávací protokoly, návrh [právnická osoba] na uzavření dohody o ukončení Smlouvy, dopis žalobce z [datum], dopis [právnická osoba] z [datum], dopis [právnická osoba] z [datum], dopis žalobce z [datum], dopis žalobce z [datum], týdenní zprávy ohledně ostatních obchodních zástupců, výtah prezentace a nabídky společnosti [anonymizováno], vzory objednávek uzavřených žalobcem, denní zprávy ze dne [datum] a [datum], zpráva z detektivní činnosti ze dne [datum] a [datum], dopis [právnická osoba] z [datum], čestná prohlášení zákazníků žalobce, smlouva o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a společností [anonymizováno] ze dne [datum], faktury žalobce za rok [rok], smlouvy o obchodním zastoupení ostatních obchodních zástupců [právnická osoba]) soud neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci.

29. Z provedeného dokazování pak OS ve [obec] učinil následující skutkový a právní závěr: Mezi [právnická osoba] a žalobcem byla dne [datum] uzavřena smlouva o obchodním zastoupení a ukončena byla ke dni [datum]. Společnost [anonymizováno] je konkurenční společností ve vztahu ke [právnická osoba].

30. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána za účinnosti nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání smluvních stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem od dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož toto nebylo mezi stranami ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku platném do 31. 12. 2013.

31. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení dle § 652 a násl. obchodního zákoníku. V čl. IX odst. 2 této smlouvy byla stanovena smluvní pokuta ve výši [částka] za porušení povinností uvedených v čl. VIII smlouvy, a to za každé jednotlivé porušení. Za každé jednotlivé porušení povinnosti považoval soud činnost pro konkurenční společnost, kterou v daném případě byla společnost [anonymizováno] [právnická osoba] Po provedeném dokazování, zejména ze svědeckých výpovědí soud dospěl k závěru, že žalobce v době trvání smlouvy s touto konkurenční společností spolupracoval, vyvíjel pro ni obchodní činnost tím, že zprostředkovával obchody s obchodními partnery [právnická osoba] a to společnostmi [anonymizováno] a [právnická osoba] Společnosti [anonymizováno] tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši [částka].

32. Soud se v řízení dále zabýval námitkou žalobce, že smluvní pokuta ve výši [částka] je nepřiměřeně vysoká, neboť ustanovení o smluvní pokutě je v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem a tudíž je absolutně neplatné. Smluvní pokuta v obchodních závazkových vztazích je upravena jak ustanoveními občanského zákoníku, tak i některými ustanoveními o smluvní pokutě obsaženými v § 300 – 302 obchodního zákoníku. Ustanovení § 301 obch. zákoníku zakotvuje moderační právo soudu. Zatímco podle úpravy smluvní pokuty v občanskoprávních vztazích, je třeba nepřiměřené vysokou smluvní pokutu poměřovat s ustanovením § 39 občanského zákoníku. Ujednání o smluvní pokutě v obchodněprávních vztazích je třeba posuzovat jako neplatný právní úkon pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za nichž byla smluvní pokuta sjednána. V obchodních vztazích se ustanovení o smluvní pokutě vztahují pouze na situace, kdy zavázaným je podnikatel, tedy profesionál, který si musí být vědom hospodářského rizika v případ sjednání smluvní pokuty. Ujednání o smluvní pokutě není však možno v obchodněprávních vztazích považovat za neplatné podle § 39 obč. zákoníku pouze z důvodu nepřiměřenosti sjednané výše smluvní pokuty (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 2707/2007).

33. Návrh smlouvy o obchodním zastoupení byl žalobci zaslán e-mailem a následně byl spolu s ostatními obch. zástupci konáno setkání, na němž mohli své připomínky k jednotlivým ustanovením smlouvy vyjádřit. Žalobce chtěl ze smlouvy vyjmout pouze ustanovení o řešení případných sporů před rozhodčím soudem, což vyplynulo jak z výpovědi jednatele společnosti [příjmení] tak z výpovědi žalobce. Pokud měl tedy žalobce výhrady k výši smluvní pokuty, mohl je sdělit [právnická osoba] před podpisem smlouvy, nicméně tak neučinil. Nadto soud podotkl, že smluvní pokuta ve výši [částka] byla již součástí předchozí smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené [datum]. Žalobce uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení jako podnikatel. Soud dále uvedl, že neměl důvod výši smluvní pokuty snížit tak, jak navrhoval žalobce. Žalobce v roce [rok] uzavřel obchody v celkové výši [částka] a za svou činnost obdržel od [právnická osoba] provizi ve výši [částka]. Průměrný měsíční příjem žalobce v roce [rok] tak činil [částka] Smluvní pokuta představuje cca 6% z ročního obratu nasmlouvaného žalobcem v roce [rok]. Žalobce výši smluvní pokuty přijal bez výhrad, aniž by byl k tomu nucen k podpisu smlouvy. Žalobce si byl tedy vědom výše smluvní pokuty a dobrovolně převzal povinnost smluvní pokutu zaplatit v případě, že poruší příslušná ustanovení smlouvy, tedy některou z povinnosti v čl. VIII smlouvy o obchodním zastoupení.

34. Soud tedy dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána platně a že v daném případě není nepřiměřeně vysoká. Soudu tedy nezbylo nic jiného než žalobě vyhovět a zavázat žalobce k úhradě smluvní pokuty ve stanovené výši [částka].

35. Ve zdejším řízení byly jako nesporné označeny skutečnosti, že žalovaný zastupoval žalobce v řízení vedeném u OS ve [obec] jako advokát, a to na základě plné moci mu udělené dne [datum] a dále skutečnost, že ze strany žalovaného nedošlo k včasnému doplnění odvolání podaného v blanketní formě žalovaným dne [datum], v důsledku čehož bylo odvolání odmítnuto a rozsudek č.j. [číslo jednací], jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit [právnická osoba] ve výši 329 187 Kč a České republice – Okresnímu soudu ve [obec] na nákladech řízení částku ve výši 1457,20 Kč.

36. Žalobce požaduje zaplacení vzniklé škody odpovídající částce, kterou v důsledku neúspěchu v soudním řízení u OS ve [obec] musel zaplatit [právnická osoba] a České republice, přičemž oprávněnost svého nároku opírá o skutečnost, že dle něj byly splněny všechny předpoklady nutné k přiznání nároku k náhradě škody. V žalobě uvedl, že pochybením žalovaného spočívajícím v nedodržení pokynu žalobce k podání odvolání proti rozhodnutí OS ve [obec] mu byla upřena možnost domáhat se zvrácení rozhodnutí, které dle jeho názoru bylo nesprávné, tímto mu vznikla škoda odpovídající částce, jenž byl žalobce nucen zaplatit a že mezi pochybením žalovaného a vznikem škody existuje příčinná souvislost. Dále žalobce uvedl, že dle ustanovení § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), má advokát povinnost chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Tuto povinnost dle žalobce žalovaný porušil. Odpovědnost advokáta v souvislosti s výkonem advokacie je odpovědností objektivní, tudíž se k zavinění nepřihlíží a tato je založena a kumulativním splnění následujících předpokladů, tedy výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Dále má žalobce též za to, že ze strany žalovaného došlo i k porušení ustanovení § 24 odst. 1 zákona o advokacii, kdy žalovaný nevyužil všechny zákonné prostředky k ochraně zájmů žalobce.

37. Dopisem ze dne [datum] s názvem Výzva k náhradě majetkové škody vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k náhradě škody odpovídající částce, jenž byl žalobce nucen zaplatit jako důsledek neúspěchu ve věci řízení před OS ve [obec], přičemž žalovaného upozornil, že nedojde-li k náhradě škody, bude částku vymáhat soudní cestou. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Na výzvu reagoval žalovaný dopisem ze dne [datum], v němž nárok žalobce popřel, stejně jako svou odpovědnost za vzniklou škodu s tím že k vypracování doplnění odvolání došlo, nicméně nebylo z důvodu technické chyby v softwaru na správu datových zpráv odesláno. Na to reagoval žalobce dopisem ze dne [datum], kde žalobce upozornil, že důvod nepodání doplnění odvolání proti rozsudku OS ve [obec] není relevantní s ohledem na to, že odpovědnost advokáta při výkonu advokacie je objektivní a opětovně ho vyzval k náhradě škody, resp. k úhradě nárokované částky. Na tento dopis již žalovaný nereagoval a žalobce tak přistoupil k podání žaloby k místnímu soudu.

38. Ve svém vyjádření k žalobnímu návrhu žalovaný uvedl, že nárok žalobce neuznává, a to ani z části. Dále uvedl, že odmítá tvrzení žalobce, že ho obelhal a doplnění odvolání vůbec nevypracoval, s tím že v příloze zaslal vypracované doplnění odvolání, přičemž z vlastností dokumentu dle jeho tvrzení vyplývá, že tento byl vytvořen dne [datum], tedy ve lhůtě, ve které žalovaný požádal soud o prodloužení lhůty k podání doplnění odvolání. Žalovaný v reakci na nárok žalobce uvedl, že vznik škody nebyl zapříčiněn jednáním žalovaného, nýbrž protiprávním jednáním žalobce. Dle žalovaného v řízení před OS ve [obec] vyšlo najevo, že žalobce porušil smluvní ujednání ve smlouvě o obchodním zastoupení, kterou uzavřel se [právnická osoba], kdy za jejího trvání vyvíjel obchodní činnost pro přímého konkurenta [právnická osoba], společnost [anonymizováno], a že si byl vědom protiprávnosti svého jednání. Žalovaný uvedl, že v momentě, kdy přebíral zastoupení žalobce v řízení před OS ve [obec], nebyla procesní argumentace žalobce vedena k samotnému případu, ale proti nároku z porušení konkurenční doložky po ukončení smluvního vztahu mezi žalobcem a [právnická osoba], kterou nicméně [právnická osoba] nenárokovala, protože její nárok byl odůvodněn porušení zákazu konkurence žalobcem v době trvání smluvního vztahu. Procesní obrana pak byl postavena na napadení platnosti sjednání smluvní pokuty v režimu tzv. absolutní neplatnosti, s tím, že by toto ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení umožnilo [právnická osoba] nárokovat za jakákoli, byť drobná, porušení příslušných ustanovení vysoké částky z titulu smluvních pokut. Na to uvedl, že v tamním řízení [právnická osoba] nárokovala pouze [částka]. S postupem žalovaný žalobce seznámil, přičemž ten se osobně účastnil jednání před soudem. Obrana nebyla dle žalovaného úspěšná z toho důvodu, že se [právnická osoba] podařilo provedenými důkazy, především pak výslechem svědků, nesporně a jednoznačně prokázat, že se žalobce uvedeného jednání dopouštěl a porušil tak zákaz konkurence a argumentaci žalobce v tamním řízení tak zcela vyvrátili.

39. Dle žalovaného je nárok na náhradu škodu uplatňovaný žalobcem protiprávní s ohledem na to, že si žalobce vymiňuje plnění, které vzniklo z jeho protiprávního jednání, což porušuje jednu ze základních zásah soukromého práva, a to že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání, kdy důvodem vzniku škody není pochybení žalovaného, ale protiprávní jednání žalobce. Žalovaný pak poukázal na skutečnost, že dle jeho názoru žalobce neunesl břemeno tvrzení, když nebyl schopen definovat všechny náležitosti vzniku odpovědnosti za škodu, zejména pak, když jím tvrzená škoda je deklarovaným závazkem ze smlouvy, ve které vlastním jménem sjednal smluvní pokutu pro případ porušení svých povinností, které následně porušil a je tedy zřejmé že příčinu pro rozhodnutí OS ve [obec] nezavdal žalovaný, nýbrž žalobce svým protiprávním jednáním.

40. V rámci jednání konaného u zdejšího soudu dne [datum] uvedl právní zástupce žalovaného, že žalovaný je ochoten v rámci smírného řešení sporu uhradit žalobci část nákladů řízení, a to v částce [částka]. Na toto právní zástupce žalobce uvedl, že se k návrhu nedokáže aktuálně vyjádřit s ohledem na to, že od klienta nemá k takovému postupu pokyny. Právní zástupce žalovaného odkázal na písemné vyjádření k žalobě a k němu doplnil, že v rámci principu poctivého jednání má každý kogentně stanovenou povinnost jednat poctivě, přičemž odchýlení se od této povinnosti je porušením zákona a v některých případech může být i porušením dobrých mravů, přičemž žalobce dle jeho názoru uplatňuje nárok v rozporu s principem poctivosti. Na to uvedl, že v řízení absentuje příčinná souvislost mezi jednáním a následkem a žalobce není schopen prokázat, že by v případě doplnění odvolání byl ve věci úspěšný. S ohledem na průběh řízení u OS ve [obec], má pak žalovaný za to, že by musel žalobce v řízení prokázat, že jeho původní jednání, které zapříčinilo povinnost úhrady povinné částky, je v souladu s tehdy platným závazkem, dobrými mravy a principem poctivosti. Právní zástupce žalovaného shrnul, že závěr, že příčinná souvislost mezi pochybením žalovaného v původním řízení a skutečnost, že žalobce v původním řízení nebyl úspěšný, by bylo možno učinit pouze v případě, že právo žalobce v původním řízení existovalo.

41. Právní zástupce žalobce na jednání odkázal na písemné vyhotovení žaloby a k němu doplnil, že dle žalobce by byl v řízení před OS ve [obec] úspěšný, kdyby žalovaný jeho práva hájil řádně tak, jak mu ukládají předpisy. Na to reagoval žalobce s tím, že během řízení před OS ve [obec] ani později, neměl žalobce žádných námitek proti zvolené procesní obraně a dále uvedl, že veškerá podání činil řádně a včas.

42. Žalovaný na výzvu soudu doplnil skutková tvrzení svým podáním z [datum], když uvedl, že částka představující vzniklou škodu se skládá z jistiny smluvní pouty ve výši [částka], úroku z prodlení z žalované částky ve výši 8,05 % ročně, a to od 22. 1. 2015 do 22. 7. 2017 ve výši 33 700,30 Kč, náklady řízení činily částku [částka], a náklady řízení České republiky tvořily částku ve výši [částka]. Dále ve svém podání uvedl, že žalovaný porušil povinnost řádně hájit zájmy klienta uloženou mu § 16 odst. 1 [jméno], a to tím, že přes výslovný pokyn klienta nepodal včas odvolání proti rozhodnutí OS ve [obec] a dále že nedostatečně hájil práva a oprávněné zájmy klienta. Dle žalobce nedostatečné hájení zájmů klienta, tedy žalobce, spatřuje v tom, že se od počátku řízení u OS ve [obec] žalovaný neřídil pokyny žalobce, soudu nedokládal žalobcem uvedená tvrzení a nenavrhoval soudu žalobcem navrhované důkazní návrhy. Po jednání konaném [datum] dostal žalovaný od žalobce pokyn k doplnění důkazů, přičemž do té doby předložil žalovaný [příjmení] ve [obec] pouze tři čestná prohlášení, i když měl dle tvrzení žalobce k dispozici další čtyři čestná prohlášení a z procesní opatrnosti navrhl účastnický výslech žalobce. Dále došlo k porušení povinností žalovaného tím, že se s žalobcem nepřipravil na závěrečné jednání a nekomunikoval s ním stran dořešení věci. Dle žalobce žalovaný v předmětný spor nevedl řádně, když nepoužil žalobcem navrhovanou argumentaci a dle žalobce i vedení svědeckých výpovědí nebylo ze strany žalovaného kvalitní. Po vynesení rozsudku u OS ve [obec] přestal žalovaný s žalobcem komunikovat, kdy mu jen jednou zvedl telefon s tím, že se na stav řízení musí podívat. Na to již dle žalobce žalovaný nekomunikoval vůbec a žalobce se tak o stavu řízení musel dozvídat sám skrze internetové stránky [webová adresa], na kterém dále zjistil, že bylo podáno odvolání a věc řeší [název soudu], aby následně zjistil, že věc byla dne [datum] pravomocně skončena.

43. Dle žalobce existuje příčinná souvislost mezi vznikem škody, odpovídající částce, kterou musel na základě pravomocného rozhodnutí OS ve [obec] zaplatit [právnická osoba] a porušením povinností žalovaného při výkonu advokacie. Tato příčinná souvislost spočívá v nepodání odvolání proti rozhodnutí, jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit [právnická osoba] jí nárokovanou částku a faktické znemožnění soudního přezkumu rozhodnutí a dále v nedostatečném hájení práv žalobce spočívajícím v nedostatečném tvrzení rozhodných skutečností dále nenavrhování důkazů ve prospěch žalobce i přesto, že mu k tomu byl udělen pokyn. Tato skutečnost pak dle žalobce zapříčinila neúspěch žalobce v řízení, kdy si soud nemohl udělat ucelený a správný právní názor na žalovaný nárok. Žalobce ve svém podání dále uvádí, že Rozsudek v důsledku nedostatečného hájení zájmů a práv žalobce trpěl zásadními vadami, které spočívaly v nepřihlédnutí soudu k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, ač k tomu byly splněny předpoklady, nicméně tyto důkazy a skutečnosti ve svém podání nijak nespecifikoval. Dále pochybení OS ve [obec] spatřuje v neúplném zjištění skutkového stavu zapříčiněným neprovedením potřebných důkazů, tedy výslechem jím navržených svědků (osob, které měly sepsat čestná prohlášení, která soudu žalobce předložil), kdy vyslechl pouze svědky navržené [právnická osoba], v důsledku tohoto postupu soudu tedy došlo k nesprávnému skutkovému zjištění na základě provedených důkazů a k nesprávnému právnímu posouzení věci, které žalobce opírá o absenci kritického zkoumání výpovědí svědků navržených [právnická osoba], kdy soud dle jeho názoru jejich tvrzení bez dalšího přijal, i když byla dle jeho názoru účelová a uměle vykonstruovaná. Dále žalobce uvedl, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to konkrétně připuštěním nezákonně získaných důkazů, tedy zprávy z činnosti detektivní kanceláře, kterou mělo být dle žalobce zasaženo do jeho osobnostních práv. Dále žalobce namítal neplatnost smluvní pokuty pro její nepřiměřenost, kdy dle jeho názoru výše smluvní pokuty byla v hrubém nepoměru ke skutečně vzniklé škodě, tedy objemu obchodů, uzavřených žalobcem v rámci jeho podnikatelské činnosti, jíž porušoval zákaz konkurence ve vztahu ke [právnická osoba]. Žalobce dále uvedl, že dle jeho názoru byla Smlouva, resp. ustanovení o výhradním obchodním zastoupení, uzavřena s rozporu s kogentním ustanovením zákona a je tedy neplatná. Na závěr žalobce uvedl, že žalovaný nevedl procesní obranu důsledně, a kdyby tak činil, nemohl by OS ve [obec] rozhodnout, tak jak rozhodl a dále kdyby žalovaný žalobce hájil řádně, musel by odvolací soud rozhodnutí OS ve [obec] zvrátit.

44. V reakci na vyjádření žalobce uvedl žalovaný ve svém podání, že tvrzení žalobce jsou účelová, zavádějící a lživá. Žalovaný uvedl, že od žalobce v rámci původního řízení neobdržel žalobcem tvrzený počet důkazních prostředků a že toto tvrzení žalobce dále nepodložil žádnými důkazy a setrvává jen u obecných tvrzení. Dále žalovaný uvedl, že žalobce záměrně zdejšímu soudu popisuje skutkový děj předchozího řízení u OS ve [obec] odlišně, než se udál. V rámci svého podání potom žalovaný uvedl, že vyjádření žalobce jsou vnitřně rozporná, kdy v jedné části uvádí, že žalovaný v předchozím řízení nenavrhl výslech svědků, čímž pochybil jako advokát při hájení zájmů žalobce, aby v dalším bodě svého vyjádření uvedl, že OS ve [obec] neprovedl výslech navržených svědků a tím pochybil, když neúplně zjistil skutkový stav, přičemž toto dle žalovaného dokládá účelovost tvrzení žalobce. Dále žalovaný uvedl, že za splnění určitých podmínek, je sledování, resp. pořízení audiozáznamu dotyčné osoby bez jejího souhlasu jako důkaz v řízení před soudem přípustné, přičemž v tomto případě byly tyto podmínky splněny, proto OS ve [obec] důkazy z činnosti detektivní kanceláře provedl a při rozhodování je vzal v potaz. Žalovaný se dále vyjádřil k výslechu svědků v původním řízení, který žalobce rozporoval z důvodu jejich účelovosti a nedůvěryhodnosti, když uvedl, že kromě skutečnosti, že je v diskreci soudu hodnotit důkazy na základě zásady volného hodnocení důkazů byl tomuto výslechu u jednání přítomen sám žalobce a žádných námitek či dodatečných dotazů na svědky prostřednictvím žalovaného neměl. K argumentaci žalobce stran nepřiměřenosti smluvní pokuty žalovaný uvádí, že takto argumentoval již v původním řízení a k prokázání její neplatnosti či moderačnímu právu soudu navrhoval konkrétní důkazy. Žalovaný uvedl, že tvrzení žalobce, že ho žalovaný neinformoval o konaných jednáních, jsou lživá, kdy o všech jednáních ve věci u OS ve [obec] byl žalobce informován a jednoho z nich se dokonce sám osobně účastnil. K argumentaci žalobce ohledně neplatnosti ujednání Smlouvy týkající se výhradního zastoupení a porušení kogentních ustanovení zákona, mající za následek neplatnost Smlouvy uvedl žalovaný, že se opět jedná pouze o obecná tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností a dále že Smlouvu uzavřel se [právnická osoba] jako podnikatel, na jejím základě za dobu jejího trvání inkasoval na provizích vysoké částky a nyní tvrzenou disproporci v rámci obchodního zastoupení ani neplatnost ujednání o výhradnosti zastoupení v tehdejším řízení netvrdil. Žalovaný uvedl, že má za to, že věc řešená v původním řízení u OS ve [obec] byla soudem rozhodnuta věcně správně a odvolací soud by mohl hmotněprávní základ sporu posoudit jen těžko odlišně, přičemž nynější náhled žalobce na průběh řízení u OS ve [obec] je ryze účelový, v rozporu se skutečností a vedený snahou žalobce zpochybnit procesní postup žalovaného v původním řízení, i přes skutečnost, že tehdy zvolená strategie procesní obrany byla v souladu se skutkovým stavem a požadavky žalobce a nelze tedy žalovanému nyní přičítat k tíži, že tamní soud rozhodl odlišně od přestav žalobce.

45. Žalovaný v rámci svého podání uvedl, že by si soud měl jako předběžnou otázku posoudit příčinnou souvislost mezi vznikem škody a porušením povinností žalovaného jako advokáta, kdy citací rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 1862/2001 z 26. 2. 2003 uvedl, že„ předpokladem vzniku nároku na náhradu škody je ovšem zjištění, že nebýt pochybení advokáta, pak by k uspokojení pohledávky žalobce jeho dlužníky došlo, tedy že toto pochybení je hlavní a rozhodující příčinou vzniklé majetkové újmy. Je proto třeba zodpovědět otázku, zda by v případě, že by žalovaný své povinnosti při výkonu advokacie neporušil, skutečně došlo k rozmnožení majetkových hodnot žalobce v rozsahu požadované náhrady a zda by jeho nárok bylo možno vymoci, a to zejména ke všem objektivním okolnostem, a zda by k jeho uspokojení vůbec mohlo dojít. Závěr o příčinné souvislosti mezi pochybením advokáta a tím, že klient ve věci nebyl úspěšný, je možné učinit pouze v případě, že právo klienta skutečně existovalo.“ Z citovaného rozhodnutí žalovaný dovozuje, že by zdejší soud měl zhodnotit, zda by žalobce mohl být se svým odvoláním u odvolacího soudu úspěšný, přičemž s odkazem na svou argumentaci a původní řízení u OS ve [obec] žalovaný uvádí, že žalobce by s odvoláním úspěšný být nemohl. Dále poukázal žalovaný na skutečnost, že důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že by žalobce byl s odvoláním proti Rozsudku úspěšný, leží na žalobci, tedy že musí prokázat, že při řádném výkonu advokacie by bylo rozhodnutí OS ve [obec] z původního řízení zvráceno. Toto důkazní břemeno a potažmo ani břemeno tvrzení dle žalovaného žalobce neunesl.

46. Dle žalovaného se žalobce snaží těžit ze svého nepoctivého jednání, čímž mimo jiné porušuje jednu ze základních zásad soukromého práva, kdy se žalobce se společností [anonymizováno] dohodl na převzetí identické činnosti, kterou vykonával pro [právnická osoba], a to za trvání smlouvy uzavřené se [právnická osoba], přičemž v době tohoto jednání tvrdil, že se vyskytoval na dovolené mimo Českou republiku a dále, že je v pracovní neschopnosti. Toto jednání je dle žalobce v rozporu jednak se smluvním ujednáním se [právnická osoba] a dále v rozporu s dobrými mravy a jako takové by nemělo požívat právní ochrany. Dle ust. čl. VIII odst. 2 Smlouvy byl žalobce povinen zachovávat obchodní [anonymizováno], které se, mimo jiné, týkalo obchodních partnerů a obchodů, které s nimi v rámci činnosti pro [právnická osoba] vykonával. Žalobce nicméně těchto znalostí využil a v rozporu se Smlouvou působil pro konkurenční subjekt na základě portfolia jemu svěřených klientů v dané oblasti. Tato skutečnost byla dle žalovaného popsána v původním řízení před OS ve [obec], v Rozsudku i v rámci svědeckých výpovědí a vyvrácení této skutečnosti je prakticky nemožné, přičemž žalobce se snaží domáhat se náhrady škody po žalovaném takovým způsobem, že se snaží těžit ze svého předchozího nepoctivého a protiprávního jednání.

47. Žalovaný svým podáním dále uplatnil vůči žalobci kompenzační námitku, kdy mu dle jeho názoru svědčí odměna za poskytnuté právní služby za zastupování žalobce v původním řízení, která mu žalobcem nebyla nikdy uhrazena. Odměnu žalovaný uplatnil v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem (dále jen„ AF“) ve výši 67 050 Kč.

48. V reakci žalobce svým podáním ze dne [datum] namítl promlčení nároku uplatněného žalovaným, s ohledem na to, že byl uplatněn až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty.

49. Na jednání konaném dne [datum] v rámci účastnického výslechu uvedl žalobce, že se s žalovaným domluvil na spolupráci spočívající v zastupování žalobce žalovaným v řízení vedeném u OS ve [obec], kde jednalo o spor ohledně smlouvy o obchodním zastoupení, resp. o zaplacení smluvní pokuty. Žalovanému před podklady v podobě korespondence se [právnická osoba] a dále žalovaného zplnomocnil k zastupování s očekáváním, že danou věc vyřídí. Žádný konkrétní pokyn, který měl žalovanému udělit, si nevybavuje, nicméně se žalovaný prý tvářil tak, že celá záležitost je formalita a že by měl žalobce v tehdejším řízení uspět, čímž žalobce dospěl k přesvědčení, že žalovaný ví, co dělá a proto se o danou záležitost dále nezajímal. Na jednání, kterého se žalobce účastnil a na kterém probíhal výslech svědků navržených [právnická osoba], dle žalobce přijel žalovaný nepřipraven, protože na dotazy soudu stran působení [právnická osoba] neznal odpověď. Komunikace mezi žalobce a žalovaným probíhala telefonicky a e-mailem. Po tomto jednání soud rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit [právnická osoba] žalovanou částku, načež udělil žalovanému pokyn k podání odvolání, nicméně to dle žalobce bylo podáno špatně, protože tam měly být doloženy další věci, které doloženy nebyly. Žalobce uvedl, že má za to, že žalovaný porušil povinnosti advokáta a to tím, že se na spor nedostatečně připravil. OS ve [obec] žalobce předkládal čestná prohlášení osob, která měla doložit, že je jako obchodní zástupce společnosti [anonymizováno] nenavštěvuje a v dané oblasti nepůsobí, s tím, že tyto osoby mohly být předvolány jako svědci, nicméně toto žalovaný dle žalobce nenavrhl. K dotazu jakou argumentaci s žalovaným pro tamní řízení probíral, žalobce uvedl, že argumentace souvisela s osobami, které poskytly čestná prohlášení, přičemž tvrdil, že je navštěvoval z toho důvodu, že mezi nimi během let, kdy působil jako obchodní zástupce, došlo k vytvoření přátelských vztahů, a proto je navštěvoval i mimo obchodní činnost. Dále uvedl, že s žalovaným řešil otázku teritoria, na kterém za konkurenční společnost působil, kdy tato oblast byla odlišná od té, na které měl působit za [právnická osoba] O rozhodnutí OS ve [obec], jímž mu bylo uloženo zaplatit žalovanou částku, se dozvěděl poštou, určitě ne od žalovaného. O výsledku odvolacího řízení se žalobce také nedozvěděl od žalovaného, nicméně si nevzpomíná, odkud se o něm dozvěděl. Po jednání, kterého se žalobce účastnil, mu bylo žalovaným řečeno, že asi nějaké jednání ještě proběhne, nicméně toho se již žalobce účastnit nemusí. Za právní služby poskytnuté žalovaným od něj nikdy žádnou fakturu neobdržel. Dále na dotaz žalovaného uvedl, že před zmocněním žalovaného řešil situaci s paní [příjmení], která měla působit v advokátní kanceláři žalovaného a po zmocnění žalovaného k zastupování u OS ve [obec], posílal materiály z dosavadního průběhu paní [příjmení], která je měla předávat žalovanému. O možných rizicích vyplývajících z postupu při odchodu od [právnická osoba] a přechodu ke společnosti [anonymizováno] diskutoval žalobce s paní [příjmení], která má dle žalobce být v současnosti [role v řízení] pana [celé jméno svědka], jednatele společnosti [anonymizováno], s nímž má žalobce nyní obchodní vztah, kdy pro společnost [anonymizováno] vykonává obchodní činnost. Ohledně pokynů žalovanému v řízení před OS ve [obec] měla dle žalobce toto zřejmě dělat paní [příjmení]. Kdo předkládal čestná prohlášení osob z nové oblasti působení žalobce v rámci obchodní činnosti, žalobce neví. Co vypověděli svědci v rámci řízení před OS ve [obec] si žalobce nepamatuje. Riziko smluvní pokuty, kterou by mohla [právnická osoba] nárokovat po žalobci, z důvodu porušení zákazu konkurence se žalobce neobával, protože působil v jiné oblasti než pro [právnická osoba] a historicky se dle žalobce nikdy nestalo, aby [právnická osoba] po obchodních zástupcích co z firmy odešli, tuto smluvní pokutu nárokovala. Dále žalobce uvedl, že věděl, že běží výpovědní lhůta smlouvy o obchodním zastoupení se [právnická osoba] a že společnost [anonymizováno] kontaktoval až poté co smlouva se [právnická osoba] skončila. Činnost před skončení smlouvy se [právnická osoba] žalobce nefakturoval, za peníze ji nevykonával a protože do daných oblastí nejezdil vykonávat obchodní činnost ale udržovat a získávat kontakty.

50. Dále bylo v rámci jednání přistoupeno k účastnickému výslechu žalovaného. Žalovaný uvedl, že ke spolupráci s žalobcem byl osloven tehdejší koncipientkou, paní [jméno] [příjmení] (tehdy [příjmení]), která tuto agendu následně obstarávala, přičemž materiály k řízení obdržel žalovaný e-mailem již v době, kdy spor probíhal. Zastoupení převzal žalovaný v době, kdy byl vydán platební rozkaz a odpor proti němu nevypracovával žalovaný. Argumentace žalobce v odporu proti platebnímu rozkazu spočívala v námitce, že žalovaný sice působil pro konkurenční společnost, nicméně v jiné oblasti než pro [právnická osoba], k čemuž dokládal zmíněná čestná prohlášení, která žalovaný viděl pouze jako nepodepsané vzory, přičemž podepsané je viděl až v soudním spisu. Vadnost argumentace spatřoval žalovaný v tom, že směřovala proti konkurenční doložce po skončení smlouvy o obchodním zastoupení se [právnická osoba], ačkoli žaloba nárokovala smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky za trvání smlouvy o obchodním zastoupení, což konstatovala i soudkyně OS ve [obec] na prvním jednání. Dále tedy argumentace žalovaného směřovala proti ujednání o smluvní pokutě, resp. její výši. Tuto argumentaci obsáhl žalovaný ve svých podáních soudu, která před jejich podáním odeslal jak žalobci, tak paní [příjmení]. Jednání u OS ve [obec] bylo několik, jednoho se účastnil i žalobce. Na jednání, na kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí, nebyl po domluvě s protistranou přítomen nikdo. Dle žalovaného je z protokolů o jednání u OS ve [obec] patrné, že dotazy návrhy a argumentace byly důvodné a věcné a nemá za to, že by se v případu neorientoval. Problém na jednání, jehož se účastnil i žalobce tedy nespatřuje v nedostatečné orientaci v obchodním zaměření [právnická osoba] a [anonymizováno], ale v samotných výpovědích svědků navržených [právnická osoba], kteří ve svých výpovědích zcela opomněli činnost soukromého detektiva a na dotaz soudu a právního zástupce [právnická osoba] jednoznačně identifikovali žalobce s konstatováním, že je v předmětné době navštěvoval jako obchodní zástupce společnosti [anonymizováno] a uzavíral s nimi za tuto společnost obchody. Žalovaný dále uvedl, že nesouhlasí s výtkami žalobce stran nedostatečných dotazů na svědky ani s tvrzením, že tito svědci jednali podjatě s cílem žalobce poškodit, kdy jejich výpovědi byly autentické, věrohodné a bez známek podjatosti, čehož si byl dle žalovaného zřejmě vědom i žalobce. Argumentace použitá před převzetím zastoupení žalovaným, byla dle jeho názoru nevěrohodná. Dále žalovaný uvedl, že ohledně přechodu obchodních zástupců od [právnická osoba] do společnosti [anonymizováno] poskytovala poradenství jiná advokátní kancelář, konkrétně [právnická osoba] nicméně obsah tohoto poradenství žalovaný nezná. K dalšímu postupu v tamním řízení žalovaný uvedl, že činil vícero důkazních návrhů ať již návrh na výslech svědků, což je dle žalovaného patrné z protokolu o jednání, tak účetní výstupy [právnická osoba], které by porovnávaly objem finančních prostředků, které společnost z činnosti žalobce, jako obchodního zástupce inkasovala ve vztahu k tvrzené újmě, která jí porušením zákazu konkurence ze strany žalobce vznikla tak, aby mohl soud uvažovat o absolutní neplatnosti ujednání o smluvní pokutě, nicméně tyto důkazní návrhy byly soudem pro nadbytečnost zamítnuty. Soud rozhodl tak, že žalobce měl zaplatit [právnická osoba] nárokovanou částku, přičemž rozsudek žalovaný žalobci zaslal s tím, že bylo podáno blanketní odvolání. Doplnění odvolání bylo následně vypracováno, nicméně nebylo odesláno a z toho důvodu došlo k zamítnutí odvolání, což je dle žalobce nesporně jeho chybou, což dle jeho slov výslovně uznal a ve zdejším řízení učinil nesporným. K dotazu právního zástupce žalobce uvedl žalovaný, že argumentaci žalobce stran konkurenční doložky po skončení smlouvy dále neřešil z výše uvedených důvodů. Převzal argumentaci žalobce ohledně jiného teritoria při výkonu obchodní činnosti, nicméně za stěžejní považoval napadení platnosti ujednání o smluvní pokutě, resp. její výši, přičemž šanci na úspěch viděl v tomto ohledu jako slušnou, nicméně vylučuje, že by žalobci šanci na úspěch prezentoval jako absolutní. Problematičnost celého případu znali jak žalobce, tak paní [příjmení] a možnost neúspěchu byla dle žalovaného s žalobcem konzultována. Dle tvrzení žalovaného byl po jednání, na kterém byl přítomen i sám žalobce prostor pro argumentaci již velice zúžen, kdy ze strany žalovaného došlo k rekapitulaci předchozí argumentace. Po tomto jednání dle žalovaného nešlo o zásadní část sporu, kdy se jednalo spíše o právní hodnocení situace než o procesní vedení sporu. Další argumentace proti konečnému rozhodnutí OS ve [obec], kterým soud odmítl argumentaci žalovaného ohledně smluvní pokuty, tedy směřovala opět především proti konstrukci smluvní pokuty. K odeslání doplnění odvolání nedošlo vinou žalovaného, jednalo se o administrativní záležitost v kanceláři, kdy si žalovaný myslel, že k odeslání doplnění odvolání došlo. Ohledně výsledku odvolacího řízení žalovaný dle svého tvrzení komunikoval s žalobcem špatně, když žalobce ohledně výsledku odvolacího řízení nespravil. Následně ho kontaktoval pan [celé jméno svědka], jednatel společnosti [anonymizováno], s dotazem na výsledek. Poté ještě podal žalovaný ve věci ústavní stížnost, která byla odmítnuta. V rámci řízení u zdejšího soudu uplatnil náklady zastupování žalobce u OS ve [obec], které původně uplatňovat nechtěl, ale poté změnil názor a náklady nárokuje.

51. Z Rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla žalobci uložena povinnost k zaplacení částky ve výši [částka], představující smluvní pokutu za porušení zákazu konkurence jehož se žalobce dopustil, přičemž soud dále dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána platně a není nepřiměřeně vysoká. Dále bylo rozhodnutím uloženo žalobci zaplatit k rukám právního zástupce [právnická osoba] náklady řízení ve výši [částka] a dále náhradu nákladů řízení České republice v částce [částka].

52. Z potvrzení o provedení transakce vystaveném dne [datum] soud zjistil, že z účtu vedeného na [celé jméno žalobce], odešla dne [datum] platba na účet [právnická osoba] ve výši [částka].

53. Z potvrzení o provedení transakce vystaveném dne [datum] soud zjistil, že z účtu vedeného na [celé jméno žalobce], odešla dne [datum] platba na účet Okresního soudu ve [obec] ve výši [částka] představující náklady řízení vzniknuvší České republice.

54. Z dokumentu s názvem„ Odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se tímto dokumentem odvolal proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s tím, že odůvodnění odvolání zašle soudu záhy.

55. Z Usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že Okresní soud ve [obec] vyzval žalovaného, aby ve lhůtě 10 dnů řádně doplnil své odvolání ze dne [datum].

56. Ze Žádosti o prodloužení lhůty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] požádal Okresní soud ve [obec] o prodloužení lhůty k doplnění odvolání ze dne [datum] o dalších 14 dnů, a to z důvodu nařízených hlavních líčení v jiných kauzách, státních svátků a vzdálenosti místa bydliště žalobce a žalovaného, komplikující dohodu o termínu schůzky ke konzultaci ohledně doplnění odvolání.

57. Z protokolu z jednání konaného dne [datum] u Okresního soudu ve [obec] soud zjistil, že žalovaný na tomto jednání navrhl provést jako důkaz výslech osob, jež podepsaly čestná prohlášení, která byla soudu předložena jako důkaz a dále navrhl jako důkaz provést výslech jednatele společnosti [anonymizováno], [celé jméno svědka].

58. Z protokolu z jednání konaného dne [datum] u Okresního soudu ve [obec] soud zjistil, že důkazní návrhy žalovaného učiněné na jednání konaném dne [datum] byly z podstatným odůvodněním soudem zamítnuty.

59. Z e-mailu ze dne [datum] odeslaného z adresy žalovaného na adresu podatelny Okresního soudu ve [obec] soud zjistil, že žalovaný omlouval neodeslání závěrečného návrhu ve věci chybou v evidenci odchozí pošty kanceláře, resp. chybou elektronického systému této evidence a že po návratu ze služební cesty žalovaný tento závěrečný návrh odeslal.

60. Z dokumentu s názvem Závěrečný návrh žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v tomto návrhu v podstatě shrnul a zopakoval dosavadní argumentaci napadající platnost sjednání smluvní a pokuty a nepřiměřenost její výše.

61. Ze snímku obrazovky, na které je zachycen e-mail odeslaný dne [datum] z e-mailové adresy Mgr. [jméno] [příjmení], advokátní koncipientky žalovaného, na e-mailovou adresu žalobce soud zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení] tímto e-mailem zaslala žalobci rozsudek OS ve [obec] s dotazem, zda má zájem proti tomuto rozhodnutí podat odvolání.

62. Ze snímku obrazovky, na kterém je zachycena internetová stránka [webová adresa] s informacemi ohledně řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil informace o tom, kdy byly v řízení činěny jednotlivé úkony, konkrétně kdy došlo k podání opravného prostředku, odeslání spisu odvolacímu soudu, řízení ve věci opravného prostředku u krajského soudu a vyřízení opravného prostředku.

63. Z dokumentu s názvem Informace o dokumentu [celé jméno žalobce], [právnická osoba] – Odvolání proti rozsudku – doplnění.docx soud zjistil, že tento dokument byl vytvořen dne [datum] a poslední úpravy něm byly činěny téhož dne.

64. Z dokumentu s názvem Odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] – doplnění soud zjistil, že žalovaný v rámci tohoto doplnění zopakoval argumentaci týkající se neplatnosti smluvní pokuty a nepřiměřenosti její výše, dále nesouhlasil s zamítnutím návrhu na provedení důkazu výslechem svědků, tedy osob jejichž čestná prohlášení byla OS ve [obec] předložena k prokázání skutečnosti, že žalobce do předmětných oblastí nejezdil jako obchodní zástupce, ale na přátelské návštěvy. Dále žalovaný nesouhlasil se zamítnutím návrhu na provedení důkazu objemem obchodů uzavřených žalobcem za společnost [anonymizováno] se společnostmi [anonymizováno] družstvo [obec], [právnická osoba] a [anonymizováno]. [příjmení], spol. s.r.o., které měly podpořit jeho argumentaci o nepřiměřenosti výše smluvní pokuty s ohledem na to, že výše smluvní pokuty nekorespondovala s výší uzavřených obchodů, tedy výší škody vzniklé [právnická osoba]. Konečně pak, že žalobce působil za společnost [anonymizováno] na jiném území, než za [právnická osoba].

65. Z dokumentu s názvem Předložení věci k rozhodnutí o odvolání ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že odvolání žalovaného bylo předáno [název soudu] dne [datum].

66. Z Usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že uvedený soud odmítl odvolání podané žalovaným proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to kvůli tomu, že podané odvolání nesplňovalo náležitosti § 205 odst. 1 o. s. ř., přičemž mu k doplnění poskytl lhůtu 10 dnů. Na základě žádosti žalovaného mu poskytl dodatečnou lhůtu 14 dnů, nicméně ani v této lhůtě žalovaný odvolání nedoplnil, a protože odvolání žalovaného nesplňuje náležitosti stanovené v §205 odst. 1 o. s. ř., tedy není uveden odvolací důvod ani odvolací návrh, odvolací soud odvolání žalovaného odmítl.

67. Z dokumentu s názvem„ Sdělení o převzetí právního zastoupení – Žádost o odročení nařízeného soudního jednání na den [datum] v [anonymizováno] hod“ a z [příjmení] moci ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný převzal právní zastupování žalobce ve věci řízení vedeného u OS ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], na základě plné moci ze dne [datum].

68. Z Výzvy k náhradě majetkové škody ze [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k náhradě škody, která odpovídá částce, kterou musel žalobce zaplatit [právnická osoba] na základě rozhodnutí OS ve [obec].

69. Z reakce ze dne [datum] na dopis žalovaného ze dne [datum], soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce opětovně vyzval žalovaného k uhrazení vzniklé škody.

70. Ze sdělení předsedy [obec] Advokátní komory (dále jen„ ČAK“) z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že kontrolní oddělení ČAK provedlo prošetření stížnosti na žalovaného, následně ji postoupila kontrolní radě ČAK, která rozhodla, že v daném případě nebude ze strany orgánů ČAK podána na žalovaného kárná žaloba, nicméně ČAK konstatoval, že postup žalovaného v daném případě byl zcela nevhodný a důrazně žalovaného upozornila, aby se podobných pochybení v budoucnu vyvaroval.

71. Z e-mailu žalobce adresovaném žalovanému, soud zjistil, že žalobce udělil žalovanému pokyn k podání odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

72. Z výslechu svědka, [celé jméno svědka] narozeného [datum] uskutečněného na jednání konaném dne [datum] soud zjistil, že svědek je [anonymizována tři slova] a žalobce zaměstnává asi [anonymizováno] roky (je možné že je to déle, svědek neví) jako obchodního zástupce. Za účelem spolupráce ho kontaktoval žalobce a bylo to asi [anonymizováno] před uzavřením smlouvy o obchodním zastoupení. Dřív to nebylo, na základě vnitřního pocitu si je tím svědek jistý. S žalovaným se svědek zná z doby, kdy u něj v kanceláři vykonávala koncipientskou praxi [anonymizováno] [role v řízení] a žalobci ho doporučil pro zastupování ve sporu vedeném u OS ve [obec]. Z vystupování žalovaného měl za to, že spor je jednoznačný a žalobce by měl být úspěšný. Schůzka s právníky v [obec] se týkala obecně problematiky konkurenčních doložek ve smlouvách o obchodním zastoupení a žalovaný na ní přítomen nebyl. O výsledku sporu se dozvěděl od [role v řízení], která stav řízení zjistila na stránkách [webová adresa]. Svědek dále na dotaz právního zástupce žalovaného uvedl, že žalobce pro jeho společnost pracoval po dobu běhu konkurenční doložky, ale v jiné oblasti než jakou měl stanovenou ve Smlouvě se [právnická osoba]. Kompenzaci v podobě úhrady částky nárokované [právnická osoba] žalobci nenabídl. Žaloby podané [právnická osoba] na ostatní obchodní zástupce, kteří odešli do společnosti [anonymizováno] dle svědka skončily formou dohody, kdy částka požadovaná společností dosahovala poloviny toho, co nárokovala po žalobci.

73. Z listin ze spisu OS ve [obec] sp. zn. [spisová značka], které byly u zdejšího soudu provedeny jako důkaz a z listin, ze kterých tamější soud vycházel při svém rozhodování, tedy ze Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum], z návrhu dohody o ukončení smlouvy o obchodním zastoupení mezi [právnická osoba] a žalobcem, z výpovědi smlouvy o obchodním zastoupení podané žalobcem, z výzvy k plnění povinností ze smlouvy o obchodním zastoupení adresované žalobci [právnická osoba], z reakce žalobce ze dne [datum] na výzvu k plnění povinností, z e-mailu ze dne [datum] jímž žalobce oznámil [právnická osoba], že je ode dne [datum] v pracovní neschopnosti, z e-mailu ze dne [datum], jímž žalobce oznámil [právnická osoba], že je od [datum] do [datum] na dovolené mimo území České republiky, z objednávky – kupní smlouvy se [právnická osoba] a z faktury č. [rok], z faktury č. [rok] a vizitky žalobce za společnost [anonymizováno], ze zprávy [jméno] [příjmení] z detektivní kanceláře ze dne [datum], z výzvy k zaplacení smluvní pokuty ze dne [datum] s podacím lístkem, z dopisu žalobce [právnická osoba] ze dne [datum], z odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum], z čestných prohlášení [jméno] [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z vyjádření [právnická osoba] k odporu žalobce, z dokumentu s názvem Označení skutkových tvrzení a důkazů ze dne [datum], z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum], z e-mailu žalovaného adresovaného [právnická osoba] ze dne [datum], ze Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] dne [datum], z rozhodnutí jednatele společnosti [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum], z e-mailu adresovaného žalobci ze dne [datum], z faktury [číslo] z [datum], z faktury [číslo] z [datum], z faktury [číslo] z [datum], z faktury [číslo] z [datum], za faktur [číslo] z roku [rok], z rozhodnutí jednatele společnosti [příjmení] o přiznání jednorázové finanční odměny žalobci ze dne [datum], ze smluv o obchodním zastoupení uzavřených mezi [právnická osoba] a [jméno] [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], došel zdejší soud pro účely rozhodnutí ve věci samé ke stejným skutkovým zjištěním, ke kterým došel Okresní soud ve [obec], přičemž tato jsou shrnuta v bodech 8. – 28. tohoto rozhodnutí.

74. Ze Smluv o obchodním zastoupení uzavřených mezi [právnická osoba] a [jméno] [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále ze Závěrečného návrhu [právnická osoba] ze dne [datum], z [anonymizováno] faktur společnosti [anonymizováno] s objednávkami zboží, dále z žaloby o zaplacení [částka] podané k Rozhodčímu soudu při Agrární a hospodářské komoře České republiky z [datum], z e-mailových zpráv mezi žalovaným a paní [příjmení] týkající se přípravy dokumentu a předvolání k jednání u OS ve [obec], z předvyplněných čestných prohlášení bez podpisu a z výslechu svědka [jméno] [celé jméno svědka], narozeného [datum] soud neučinil soud žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci samé.

75. K návrhu provedení důkazu v podobě výslechu svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [ulice] soud uvádí, že ke zjištění skutkového stavu soudu postačilo provedení důkazu čtením protokolu z jednání, na němž byly tyto osoby vyslechnuty jako svědci a proto je ke zdejšímu jednání jako svědky nevolal. Dále k návrhu žalovaného k provedení důkazů v podobě Dohod o narovnání uzavřených mezi bývalými spolupracovníky [právnická osoba] a [právnická osoba] soud uvádí, že tyto dohody jako důkaz neprovedl s ohledem na skutečnost, že jejich provedení nepovažoval pro zjištění skutkového stavu nutného k rozhodnutí ve věci za relevantní. K návrhu žalovaného k provedení důkazu výslechem advokátů, jež poskytovali právní poradenství žalobci, [celé jméno svědka] a společnosti [anonymizováno] týkající se problematiky konkurenčních doložek ve smlouvách o obchodním zastoupení soud uvádí, že tyto výslechy neprovedl, a to z důvodu, že jejich provedení nepovažoval pro zjištění skutkového stavu nutného k rozhodnutí ve věci za relevantní.

76. Soud má tedy za prokázané, že žalobce byl účastníkem řízení konaného u Okresního soudu ve [obec] pod spisovou značkou [spisová značka], jehož předmětem byl nárok [právnická osoba] na zaplacení smluvní pokuty, kterou požadovala po žalobci z důvodu jeho porušení zákazu konkurence, vyplývající ze smlouvy o obchodním zastoupení, jejímiž stranami byl žalobce a [právnická osoba]. V tomto sporu zastupoval žalobce žalovaný, jako advokát, a to na základě plné moci, kterou mu žalovaný udělil dne [datum]. Během řízení tamní soud zjistil, především ze svědeckých výpovědí obchodních partnerů [právnická osoba] a potažmo žalobce, že se žalobce dopustil jednání, které ve smyslu příslušných ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení, na jejímž základě vykonával pro [právnická osoba] obchodní činnost, mělo znaky porušení zákazu konkurence. Tato zjištění vedla soud k rozhodnutí, jímž uložil žalobci povinnost k zaplacení částky nárokované [právnická osoba] společně s náklady řízení. Žalobce udělil žalovanému pokyn k podání odvolání proti rozhodnutí OS ve [obec], přičemž žalovaný toto odvolání podal v tzv. blanketní formě, s tím, že odůvodnění podaného odvolání doplní v dodatečné lhůtě, která mu na jeho žádost byla soudem navíc prodloužena. Ani v dodatečné lhůtě žalovaný podané odvolání nedoplnil a odvolací soud byl nucen odvolání nesplňující podmínky k dalšímu řízení svým usnesením odmítnout. Rozhodnutí se tak stalo pravomocným a žalobce byl povinen [právnická osoba] zaplatit jí nárokovanou částku, což také následně učinil. Žalobce se poté obrátil prostřednictvím dopisu na žalovaného s žádostí o náhradu prostředků, které byl v důsledku prohraného soudního sporu nucen zaplatit [právnická osoba] s odůvodněním, že pochybením žalovaného jako advokáta, došlo ke vzniku škody a ten je tedy povinen žalobci tuto škodu nahradit. Žalovaný jeho nárok odmítl a žalobce tak nárok uplatnil u zdejšího soudu žalobou. Svůj nárok žalobce odůvodnil zejména tím, že se žalovaný dopustil pochybení při výkonu advokacie, zejména tím, že nepodal odvolání, ač mu k tomu byl žalobcem udělen výslovný pokyn a dále, že v původním řízení nehájil žalobce řádně tak, jak mu ukládá § 16 odst. 1 a 2, zákona o advokacii a tomu žalobce přičítal svůj neúspěch v daném soudním sporu. Žalovaný učinil již na počátku řízení nesporným, že z jeho strany došlo k pochybení, když nedošlo k řádnému doplnění odvolání proti rozhodnutí OS ve [obec], nicméně další tvrzení žalobce odmítl, s tím, že v původním řízení práva a zájmy klienta hájil řádně a s náležitou pečlivostí, přičemž poukázal na neexistenci příčinné souvislosti, mezi vnikem škody žalobci a svým pochybením, jejíž existence je nezbytným předpokladem pro přiznání nároku na náhradu škody.

77. Za dané důkazní situace se soud zabýval otázkou, zda by při řádném postupu žalovaného, spočívajícím v podání odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], resp. jeho řádnému doplnění, došel odvolací soud k závěru, že Okresní soud ve [obec] věc rozhodl nesprávně, resp. zda by odvolání vypracované žalovaným mohlo mít úspěch. Dále soud hodnotil žalobcem tvrzené porušení povinností žalovaného dle § 16 odst. 1 a 2 zákona o advokacii ve vztahu k neúspěchu žalobce v původním řízení, resp. zda žalovaný porušil své povinnosti při výkonu advokacie takovým způsobem, že toto porušení mělo za následek neúspěch žalobce v původním řízení.

78. Dle § 16 odst. 1 [jméno] je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle odst. 2 zmíněného ustanovení je advokát při výkonu advokacie povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

79. Dle § 24 odst. 1 [jméno] advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem.

80. Dle § [číslo] odst. 1 Oz zahrnuje povinnost nahradit jinému újmu vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dle odst. 2 téhož ustanovení Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

81. Dle § [číslo] Oz je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

82. Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění, tedy z tzv. objektivní odpovědnosti a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Soud se zabýval otázkou příčinné souvislosti mezi pochybením žalovaného a vznikem škody tvrzenou žalobcem, tedy zda včasné nedoplnění odvolání vyhotoveného žalovaným, mělo za následek vznik škody, spočívající v povinnosti žalobce uhradit částku, kterou po něm v původním řízení vedeném u OS ve [obec] nárokovala [právnická osoba]. V tomto ohledu soud došel k závěru, že podmínka příčinné souvislosti mezi vznikem škody a pochybením žalovaného splněna není. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie, přičemž byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává. Příčinou škody může být tedy jen ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2010, sp. zn. 25 Cdo 2007/2009, dle nějž odpovědnost advokáta za škodu vzniká při současném splnění všech předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody, jejichž existenci je povinen tvrdit a prokázat žalobce). Soud má v tomto případě za to, že příčinou vzniku škody nebylo pochybení žalovaného, ale předešlé porušení povinnosti žalobce, vyplývající ze Smlouvy o obchodním zastoupení, spočívajícím v porušení zákazu konkurence.

83. Soud dále z důkazů, které byly provedeny v řízení u OS ve [obec] a následně i ve zdejším řízení, došel ke stejným skutkovým zjištěním a s právním názorem OS ve [obec] se ztotožňuje. Při posouzení argumentace, jíž bylo užito v rámci odvolání, byť tato odvolacím soudem nebyla z výše uvedených důvodů řešena, soud došel k závěru, že ani v případě, že by odvolání bylo doplněno řádně a včas by žalobce nebyl se svým odvoláním úspěšný. OS ve [obec] se s argumentací žalobce v tamějším řízení bez dalšího vypořádal a z obsahu odvolání soud zjistil, že v něm žalovaný neužil argumentaci zásadně odlišnou od té, která byla použita v samotném řízení, proto lze s vysokou mírou jistoty předjímat, že odvolací soud by takovou argumentaci odmítl a žalobce by tím pádem nebyl s odvoláním úspěšný (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2009, sp. zn. 25 Cdo 2533/2007, podle něhož je dána příčinná souvislost mezi pochybením advokáta při výkonu advokacie a vznikem škody tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient (poškozený) v řízení úspěšný. Důkazní břemeno ovšem opět leží na poškozeném, který musí prokázat, že jeho právo na plnění proti dlužníkovi existovalo a při řádném výkonu advokacie by se svého práva domohl, nicméně v to se dle názoru soudu žalobci v tomto řízení prokázat nepodařilo, kdy, jak bylo uvedeno výše, oprávněnost nároku [právnická osoba] proti žalovanému byla v předchozím řízení prokázána a argumentace žalobce uplatněná žalovaným v tamějším řízení byla soude s řádným a úplným odůvodněním odmítnuta (dále ke srovnání také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. května 2008, sp. zn. 25 Cdo 1515/2007 podle nějž se v řízení o náhradu škody způsobené advokátem jako předběžná otázka řeší, zda by poškozený při řádném postupu advokáta s nárokem u soudu skutečně uspěl).

84. Tvrzení žalobce, že výkon advokacie nebyl žalovaným činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona o advokacii. Soud došel k závěru, že byť se žalovaný dopustil pochybení v podobě řádného nedoplnění odvolání a pozdnímu vypracování doplnění odvolání tak žalobcem tvrzená pochybení žalovaného při zastupování v řízení před OS ve [obec] nemájí oporu v provedeném dokazování. Žalobce v řízení namítal, že došlo k vícero pochybením žalovaného spočívajícím v nedodržování pokynů žalobce stran navrhování důkazů, v podobě výslechu svědků či předložení listin (konkrétně výslech osob, které podepsaly čestná prohlášení předložená soudu), nicméně tato tvrzení nebyla podložena relevantními důkazy, naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný v rámci jednání před OS ve [obec] z opatrnosti tyto návrhy činil, nicméně tyto byly soudem odmítnuty s odůvodněním, že jich pro rozhodnutí ve věci samé není třeba. Dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je třeba uvést, že měřítkem řádného poskytování právních služeb advokátem nemůže být bez dalšího pouze kritérium úspěšnosti ve sporu. To by totiž vedlo k absurdnímu závěru, že advokát odpovídá za škodu ve všech sporech, v nichž jeho klient nebyl úspěšný. Pokud však advokát postupoval odborně nesprávně (např. z neznalosti právní úpravy) a jako přímý důsledek tohoto jednání vznikla jeho klientovi škoda, pak za takto vzniklou škodu advokát nepochybně odpovídá (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. 25 Cdo 2310/2013). Soud má nicméně za to, že k takovému pochybení ze strany žalovaného v řízení u OS ve [obec] nedošlo. Žalovaný ve zdejším řízení svůj postup, resp. zvolenou procesní strategii užitou v řízení před OS ve [obec] dostatečně zdůvodnil a soud, s ohledem na zjištěný skutkový stav předešlého řízení, z nějž OS ve [obec] vycházel při svém rozhodování, došel k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k takovým pochybením při hájení práv žalobce, která by mohla mít za následek neúspěch v dané věci. Skutečnost, že by nynější právní zástupce žalobce volil v předchozím řízení strategii odlišnou, nelze dávat k tíži žalovanému, naopak, volba právního zástupce pro řízení je plně v diskreci každého účastníka a proto i odpovědnost za tuto volbu následně nese každý účastník sám, stejně jako důsledky, spočívající v riziku případného neúspěchu ve sporu.

85. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a proto jí v celém rozsahu zamítl.

86. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 213 651 Kč. Žalovaný má právo na náhradu nákladů právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a to za 16 hlavních úkonů právní služby á 9 660 Kč podle § 7 a 11 (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum] [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) tj. 154 560 Kč, dále za 16 režijních paušálů á 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu tj. 4 800 Kč, dále 21 % DPH z těchto částek ve výši 33 466 Kč, dále cestovní náhrady ve výši 15 017 Kč (2 cesty na jednání soudu v roce [rok] v celkové délce 226 km, náhrada za 1 km jízdy činí v roce [rok] dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., 4,10 Kč/km, 226*4,10 = 926,6 Kč, s kombinovanou spotřebou 7,2 l [číslo] Km, při ceně 33,60 Kč za 1 litr motorové nafty, tedy 7,2*33,60*2,26 = 546,73 Kč + 21% DPH 309,30 Kč tedy celkem za rok [rok] částka 3 565,4 Kč, 2 cesty na jednání soudu v roce [rok] v celkové délce 226 km, náhrada za 1 km jízdy činí v roce [rok] dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., 4,20 Kč/km, 226*4,20 = 949,20 Kč, s kombinovanou spotřebou 7,2 l [číslo] Km, při ceně 31,80 Kč za 1 litr motorové nafty, tedy 7,2*31,80*2,26 = 517,44 Kč + 21% DPH 307,99 Kč, tedy celkem za rok [rok] částka 3 549,26 Kč, 2 cesty na jednání soudu v roce [rok] v celkové délce 226 km, náhrada za 1 km jízdy činí v roce [rok] dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., 4,40 Kč/km, 226*4,40 = 994,40 Kč, s kombinovanou spotřebou 7,2 l [číslo] Km, při ceně 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty, tedy 7,2*27,2*2,26 = 442,59 Kč + 21% DPH 301,76 Kč, tedy celkem za rok [rok] částka 3 477,51 Kč a 2 cesty na jednání soudu v roce [rok] v celkové délce 226 km, náhrada za 1 km jízdy činí v roce [rok] dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., 4,70 Kč/km, 226*4,70 = 1 062,2 Kč, s kombinovanou spotřebou 7,2 l [číslo] Km, při ceně 47,10 Kč za 1 litr motorové nafty, tedy 7,2*47,1*2,26 = 766,41 Kč + 21% DPH 384 Kč, tedy celkem za rok [rok] částka 4 425,23 Kč), náhrada za promeškaný čas podle ustanovení § 14 odst. 4 a. t. v souvislosti s osmi cestami k jednání soudu na cestě [obec] – [obec] a zpět (3 h) ve výši 4 800 Kč + 21% DPH 1 008 Kč, tj. celkem na nákladech řízení 213 651 Kč. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně.