21 C 141/2018

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, PSČ o 330 644 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 330 644 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 330 644 Kč od 8. 8. 2017 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 100 %, jejichž výše bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 330 644 Kč. Svůj nárok žalobce odůvodnil zejména tím, že požadovaná částka představuje škodu, která mu vznikla v důsledku pochybení žalovaného při výkonu advokacie. Žalovaný byl právním zástupcem žalobce v řízení vedeného u Okresního soudu ve obec (dále jen„ OS ve obec“) pod sp. zn. spisová značka, jehož předmětem byl nárok společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen„ anonymizováno“) vůči žalobci (v tamním řízení žalovaný) na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka z důvodu porušení smlouvy o obchodním zastoupení, uzavřenou mezi žalobcem a společností dne datum (dále jen„ Smlouva“). Žalovaný zastupoval žalobce v tomto řízení na základě plné moci ze dne datum. V řízení vedeném u OS ve obec rozhodl soud vydáním platebního rozkazu, proti kterému byl podán odpor a o nároku právnická osoba vůči žalobci bylo vedeno soudní řízení s několika ústními jednáními ve věci. Soudní řízení vyústilo ve vydání rozsudku č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (dále jen„ Rozsudek“), jímž bylo žalobci uloženo zaplatit právnická osoba ve výši 330 644 Kč, sestávající z jistiny představující smluvní pokutu ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, náklady řízení ve výši částka a náklady řízení vzniklé České republice – Okresnímu soudu ve obec ve výši částka, a to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Z důvodu nesouhlasu s obsahem rozhodnutí dal žalobce následně žalovanému pokyn k podání odvolání proti zmíněnému rozhodnutí, přičemž žalovaný podal prostřednictvím datové zprávy proti rozhodnutí odvolání dne datum, nicméně ve formě tzv. blanketního odvolání s tím, že byl OS ve obec prostřednictvím usnesení č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí vyzván, aby odvolání řádně doplnil, tedy aby uvedl v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně a dále, čeho se domáhá, resp. jak má odvolací soud rozhodnout. K doplnění odvolání dal soud žalovanému lhůtu 10 dnů. Dne datum bylo soudu doručeno podání žalovaného z téhož dne, jímž soud žádal o prodloužení lhůty k podání doplnění odvolání o dalších 14 dnů. Usnesením název soudu č.j. číslo jednací bylo odvolání žalobce odmítnuto, a to z důvodu neodstranění vad odvolání, pro něž nejde v řízení pokračovat, tedy kvůli tomu, že žalovaný ani v dodatečné lhůtě řádně nedoplnil odvolání. Rozsudek nabyl právní moci dne datum a žalobce tak uhradil právnická osoba ve výši 330 644 Kč.

2. V uvedeném soudním řízení, vedeném u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka, se právnická osoba, jakožto obchodní společnost se zaměřením na anonymizováno přípravky, a další výrobky pro anonymizována tři slova a anonymizováno, v jejíž nabídce byly produkty užívané k anonymizována tři slova, dále produkty pro úpravu anonymizována dvě slova a anonymizováno, prostředky pro anonymizováno a anonymizována dvě slova a prostředky pro anonymizována dvě slova a anonymizováno, domáhala po žalobci zaplacení částky ve výši částka, která představovala smluvní pokutu za porušení příslušných ustanovení Smlouvy, kterou s žalobcem uzavřela dne datum. Společnost anonymizováno vykonávala svou činnost prostřednictvím obchodních zástupců, se kterými spolupracovala na základě smluv o obchodním zastoupení, přičemž každý obchodní zástupce měl ve smlouvě stanovenou oblast, ve které obchodní činnost vykonává. Spolupráci na základě Smlouvy, předcházela spolupráce na základě smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a spol. anonymizováno ze dne datum. Obsahem Smlouvy byl závazek žalobce pro právnická osoba na stanoveném území (v případě žalobce se jednalo o oblast obec, obec a obec) vyvíjet činnost směřující k uzavírání kupních smluv o prodeji zboží nebo přímo sjednávat a uzavírat obchody jménem právnická osoba a na její účet. V druhé polovině anonymizováno roku rok oznámil žalobce vedení právnická osoba, že by chtěl spolupráci ukončit s odůvodněním, že chce pomáhat svému role v řízení při podnikání v anonymizováno. Jednatel právnická osoba se rozhodl žalobci vyhovět a ukončit s ním spolupráci prostřednictvím dohody o ukončení Smlouvy k datum. Dne datum se žalobce dostavil do sídla právnická osoba, kde byla připravena dohoda o ukončení Smlouvy k datum ve dvou vyhotoveních. Žalobce při této příležitosti odevzdal jednateli společnosti příjmení vybavení, které měl k dispozici k výkonu obchodního zastoupení (notebook, a datovou příjmení kartu, kmenové listy a formuláře). Žalobce nicméně začal tvrdit, že konec spolupráce je zapříčiněn důvody na straně právnická osoba a dohodu odmítl podepsat s tím, že sebou přinesl výpověď Smlouvy, kde jsou důvody ukončení uvedeny. Proti tomu se jednatel společnosti příjmení ohradil a tyto důvody odmítl. Žalobce následně odjel a dvě vyhotovení dohody o ukončení spolupráce si odvezl, aby věc prokonzultoval s právním zástupcem. Dne datum obdržela právnická osoba dopis ze dne datum, jímž návrh dohody právnická osoba odmítl, přičemž spolu s dopisem poslal i vlastní návrh dohody o ukončení spolupráce a výpověď Smlouvy. Dopisem ze dne datum sdělila právnická osoba žalobci, že jeho návrh dohody o ukončení spolupráce odmítá, a to kvůli nepravdivým a smyšleným důvodům, které žalobce uvedl jako důvod pro ukončení spolupráce a dále, že jejich spolupráce bude ukončena výpovědí smlouvy ze dne datum, jenž byla přílohou dopisu ze dne datum. Dále žalobce informovala o tom, že s ohledem na výpovědní lhůtu, která dle Smlouvy činí tři měsíce, očekává, že žalobce bude řádně plnit své povinnosti dle Smlouvy tak, aby nedošlo k poškození zájmů společnosti a dopisem ze dne datum vyzvala žalobce k převzetí předmětů, které žalobce v sídle právnická osoba odevzdal při své návštěvě ze dne datum. Žalobce nicméně svou činnost neobnovil a dne datum zaslal právnická osoba e-mailovou zprávu, dle které je od datum do datum na dovolené v zahraničí a není k zastižení. Dne datum vyzvala právnická osoba žalobce k plnění jeho povinností s upozorněním na možný vznik škody v případě, že svou činnost žalobce neobnoví. Dne datum obdržela právnická osoba dopis žalobce, ve kterém uvedl, že bere na vědomí, že smlouva bude ukončena datem datum, přičemž tuto skutečnost žalobce potvrdil znovu, a to dopisem doručeným právnická osoba dne datum, ve kterém dále sděluje, že jakmile to bude možné, svou činnost pro právnická osoba obnoví. Dne datum prostřednictvím e-mailové zprávy oznámil žalobce právnická osoba, že je v pracovní neschopnosti. Do data ukončení Smlouvy dle výpovědní doby, tedy datum, žalobce svou činnost pro právnická osoba neobnovil a fakticky tak od datum nevykonával žádnou činnost dle Smlouvy, ačkoli k tomu byl povinen a právnická osoba opakovaně vyzýván a aniž by prokázal, že porušení jeho povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími jeho odpovědnost. V rámci Smlouvy, byla mezi právnická osoba a žalobcem, sjednána povinnost mlčenlivosti a zákaz konkurence, přičemž každé porušení těchto povinností bylo dle Smlouvy sankcionovatelné smluvní pokutou ve výši částka. Jednatel právnická osoba se následně dozvěděl, že žalobce v době, kdy žalobce v rozporu se Smlouvou nevykonával obchodní činnost pro právnická osoba, byl aktivně činný, kdy v území mu přiděleném pro obchodní činnost dle Smlouvy navštěvoval obchodní partnery právnická osoba, nicméně ne jako její zástupce, ale jako zástupce společnosti anonymizováno právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen„ anonymizováno“) která vznikla dne datum a byla založena bývalými obchodními zástupci právnická osoba, přičemž tato společnost podniká ve stejném oboru jako právnická osoba a je tak jejím přímým konkurentem. V období, kdy měl žalobce vykonávat svou činnost pro právnická osoba, uzavřel za společnost anonymizováno obchod, konkrétně kupní smlouvu o dodávce zboží se anonymizováno družstvem obec (dále jen„ anonymizováno“), (datum uskutečnění zdanitelného plnění dne datum) a dále kupní smlouvu o dodávce zboží se právnická osoba, s.r.o. (datum uskutečnění zdanitelného plnění dne datum). Dále pak datum žalobce navštívil obchodní partnery právnická osoba v jím přidělené oblasti, a to anonymizováno a právnická osoba. příjmení, spol. s r.o., přičemž tyto společnosti nenavštívil jako obchodní zástupce právnická osoba. Po zjištění těchto skutečností, jednatel společnosti příjmení, pan jméno příjmení navštívil dne datum anonymizováno a místopředseda představenstva, pan příjmení příjmení mu potvrdil, že žalobce navštívil anonymizováno v anonymizováno téhož roku s nabídkou produktů společnosti anonymizováno a následně s ním uzavřel smlouvu o dodávce zboží. Dle tvrzení pana příjmení objednávku, tedy kupní smlouvu za společnost anonymizováno vyplnil žalobce, zboží jim bylo řádně dodáno a vyfakturováno dokladem č. rok. Informaci o obchodu zprostředkovného žalobcem se právnická osoba, s.r.o. obdržel obchodní zástupce právnická osoba, pan celé jméno svědka, který byl do oblasti přidělené žalobci vyslán právnická osoba, aby minimalizoval škodu způsobenou nečinností žalobce, a to od pana jméno příjmení ze právnická osoba, s.r.o., který mu předal kopii vizitky žalobce, jakožto obchodního zástupce společnosti anonymizováno právnická osoba a faktury, jimiž byl tento obchod vyfakturován. Informaci o návštěvách obchodních partnerů právnická osoba ze dne datum získala právnická osoba prostřednictvím společnosti právnická osoba kterou kontaktovala právnická osoba za účelem zajištění důkazů o porušování Smlouvy žalobcem. Výše popsaným jednáním se žalobce zcela jednoznačně dopustil porušení Smlouvy, když v zastoupení přímého konkurenta právnická osoba, společnosti anonymizováno právnická osoba sjednával obchody a vykonával tak podnikatelskou činnost, a to v oblasti, ve které měl dle Smlouvy vykonávat obchodní činnost pro právnická osoba. Společnosti anonymizováno tak vznikl nárok na smluvní pokutu dle Smlouvy a dopisem ze dne datum vyzvala žalobce, aby jí zaplatil částku ve výši částka, přičemž tato byla splatná dne datum. V reakci obdržela od žalobce dne datum dopis, v němž žalobce uvedl, že se uvedeného jednání nedopustil a popřel, že by byl aktivně činný pro konkurenční subjekt. Přes opakované výzvy žalobce smluvní pokutu neuhradil a nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne datum.

3. V řízení vedeném u OS ve obec byl dne datum vydán platební rozkaz č.j. číslo jednací, jímž bylo žalobci uloženo zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši částka. Proti platebnímu rozkazu podal žalobce dne datum odpor, v němž uvedl, že se spol. anonymizováno uzavřel dne datum smlouvu o obchodním zastoupení a že tento právní vztah byl ukončen výpovědí žalobce ze dne datum. Výpověď odůvodnil svou nespokojeností s obchodním vedením společnosti, nutností vykonávat povinnosti nad rámec uvedený ve smlouvě bez finančního ohodnocení, a že musel výrobky právnická osoba při uzavírání obchodů prezentovat bez anonymizováno pomůcek. S uvedenými důvody jednatel společnosti příjmení nesouhlasil a proto k podpisu dohody o ukončení spolupráce nedošlo. Dopisem ze dne datum zaslal žalobce svůj návrh dohody o ukončení spolupráce společně s výpovědí smlouvy, a protože právnická osoba návrh žalobce neakceptovala, dne datum počala běžet tříměsíční výpovědní lhůta. V odporu dále žalobce uvedl, že s ohledem na to, že odevzdal pomůcky nezbytné pro výkon obchodní činnosti, nemohl tuto z důvodů na straně právnická osoba vykonávat. Po návratu z dovolené, kterou právnická osoba oznámil e-mailovou zprávou, pomůcky převzal, ale z důvodu pracovní neschopnosti, kterou oznámil opět e-mailovou zprávou dne datum, nemohl obchodní činnost dle Smlouvy vykonávat. Dále uvedl, že s ohledem na to, že byl anonymizováno indisponován až do anonymizováno roku rok, nemohl tedy ani dlouhodobě porušovat své povinnosti ze smlouvy a dále učinil sporným tvrzení právnická osoba, že byl obchodně činný pro konkurenční společnost anonymizováno, přičemž dále uvedl, že faktury předložené právnická osoba k prokázání provedených obchodů mezi společnostmi anonymizováno a právnická osoba nedokazují, že tyto obchody zprostředkoval žalobce. Svědectví obchodních zástupců ostatních společností, tvrdících, že žalobce byl osobou, která zprostředkovala uvedené obchody, jsou dle žalobce vykonstruované. Žalobce dále uvedl, že součástí Smlouvy byla konkurenční doložka, která nicméně omezovala případné konkurenční jednání jen na oblast určenou žalobci k výkonu obchodní činnosti, tedy oblast obec, obec a obec. Žalobce v odporu dále tvrdil, že obchodní spolupráci se společností anonymizováno navázal až po ukončení smluvního vztahu se právnická osoba a tato nová obchodní spolupráce byla uzavřena pro jinou oblast než v jaké působil pro právnická osoba, proto má zato, že je žaloba nedůvodná.

4. Společnost anonymizováno reagovala na vyjádření žalobce s tím, že žalobce potvrdil, že v období od datum do datum (dovolená) a od datum (pracovní neschopnost) činnost nevykonával. Žalobce dle právnická osoba neuvedl žádné důvody pro nevykonávání činnosti od anonymizováno do datum a skutečnosti bránící mu ve výkonu činnosti od datum nijak nepodložil, přičemž pouhé tvrzení anonymizováno indispozice není dostačující. Dále právnická osoba upozornila na to, že žalobci je skutečnost, že společnost anonymizováno je přímým konkurentem právnická osoba známa. Dále uvedla, že skutečnost, že žalobce vyvíjel obchodní činnosti pro společnost anonymizováno, byla dostatečně prokázána. Dle právnická osoba v řízení nejde o nárok plynoucí z porušení zákazu konkurence od datum dále, tedy po ukončení smluvního vztahu s žalobcem, i když o tomto by se dalo také uvažovat, ale o nárok plynoucí z porušení zákazu konkurence za trvání Smlouvy Smlouva o obchodním zastoupení uzavřená mezi společností anonymizováno a žalobcem ze dne datum tedy dle právnická osoba nevylučuje existenci jiných smluv či dohod o provádění obchodní činnosti a dále že je právnická osoba z obchodní činnosti známo, že v oblastech, které jsou dle smlouvy o obchodním zastoupení z datum určeny žalobci, vykonávají činnost jiní obchodní zástupci společnosti anonymizováno, konkrétně pánové jméno celé jméno svědka a jméno příjmení a že žalobce vykonává fakticky obchodní činnost v oblasti, která mu byla k obchodní činnosti určena Smlouvou.

5. K vyjádření právnická osoba se opět vyjádřil žalobce, kdy uvedl, že smluvní pokuta, tak, jak je v příslušném ustanovení Smlouvy specifikována, je nepřiměřeně vysoká. Toto své tvrzení odůvodnil tak, že smluvní pokutu v částce částka by bylo možné požadovat za každé jednotlivé porušení zákazu konkurence, a to i těch sebemenších, tedy ve výsledku by závažnost porušení nekorespondovala s výší smluvní pokuty. Disproporce výše smluvní pokuty ve vztahu k provedeným obchodům, resp. hodnotě uzavřených obchodů by poté dle žalobce dosahovala deseti až stonásobku hodnoty uzavřených obchodů. Nárok právnická osoba je tedy dle žalobce neodůvodněný, protože ustanovení smlouvy o smluvní pokutě je z hlediska rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem absolutně neplatné. Pokud by soud nicméně dospěl k názoru, že smluvní pokuta byla sjednána platně, navrhoval její snížení. K tomuto vyjádření žalobce se vyjádřila právnická osoba s tím, že argument o absolutní neplatnosti ustanovení Smlouvy o smluvní pokutě je lichý, s ohledem na to, že nepřiměřenost smluvní pokuty v obchodních vztazích není důvodem pro aplikaci ustanovení § 39 občanského zákoníku a odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2707/2007 a sp. zn. 32 Cdo 1281/2008. Společnost anonymizováno dále nesouhlasila s tvrzením o nepřiměřenosti smluvní pokuty a uvedla, že v době uzavírání Smlouvy proti tomuto ustanovení neměl žalobce námitek. Závěrem uvedla, že výklad čl. IX odst. 2 Smlouvy (ustanovení o smluvní pokutě) předložený žalobcem není správný. Porušení povinnosti spatřuje právnická osoba ve spolupráci žalobce s konkurencí, konkrétně uzavření dvou obchodů za společnost anonymizováno a návštěvy obchodních partnerů právnická osoba žalobcem dne datum.

6. Na jednání jednatel společnosti příjmení uvedl, že smlouvu o obchodním zastoupení bylo v roce rok třeba z důvodu legislativních změn upravit a proto v anonymizováno rok zaslala právnická osoba obchodním zástupcům návrh nové smlouvy o obchodním zastoupení k připomínkám. Na konci anonymizováno se konalo setkání vedení společnosti s obchodními zástupci, na němž měli možnost se k návrhu smlouvy vyjádřit či navrhnout změny, což nicméně nikdo neučinil. Až později bylo obchodními zástupci navrženo vypuštění ustanovení o řešení případných sporů ze smlouvy před rozhodčím soudem, čemuž právnická osoba vyhověla a toto ustanovení ze smlouvy vypustila. Pro úplnost jednatel společnosti příjmení uvedl, že s ustanovením ohledně smluvní pokuty neměl žádný z obchodních zástupců problém. Dále uvedl, že v anonymizováno a anonymizováno roku rok zaznamenal snížený počet uzavřených obchodů žalobcem a proto ho navštívil za účelem zjištění příčiny poklesu ve výkonosti. Žalobce mu sdělil, že staví dům a některé práce provádí svépomocí. V červnu téhož roku mu žalobce sdělil, že chce podnikat anonymizováno v anonymizováno a že by chtěl spolupráci do konce června ukončit. I přes skutečnost, že právnická osoba nechtěla o úspěšného obchodního zástupce přijít, rozhodl se jednatel společnosti příjmení žalobci umožnit ukončení spolupráce a připravil dohodu o ukončení Smlouvy. Dne datum navštívil žalobce sídlo právnická osoba, kde odevzdal věci sloužící k výkonu obchodní činnosti a návrh dohody o ukončení spolupráce si odvezl s tím, že se poradí se svým právníkem. Jednatel právnická osoba uvedl, že od tohoto setkání žalobce již neviděl a dále že od té doby žalobce již žádnou činnost pro právnická osoba nevykonával. O společnosti anonymizováno jednatel společnosti příjmení věděl, že existovala již v roce rok a dále uvedl, že je mu známo, že ji založili bývalí obchodní zástupci právnická osoba, pan celé jméno svědka, pan příjmení a později se k nim připojil i pan příjmení jméno obchodech zprostředkovaných pro společnost anonymizováno se jednatel společnosti příjmení dozvěděl dne datum od obchodního zástupce jiné společnosti, pana příjmení, který při návštěvě anonymizováno viděl, že pan příjmení, místopředseda představenstva anonymizováno, podepisuje objednávku tužkou s logem společnosti anonymizováno a na to dotaz, kdo za společnost anonymizováno do anonymizováno jezdí, odpověděl pan příjmení, že žalobce. Za účelem ověření této informace si jednatel právnická osoba domluvil s panem příjmení schůzku v sídle anonymizováno, kde mu pan příjmení předal kopii objednávky a faktury pro obchod uzavřený s žalobcem. O obchodu se právnická osoba, s.r.o. se dozvěděl od pana celé jméno svědka, obchodního zástupce právnická osoba, který mu přinesl kopii faktury týkající se uzavřeného obchodu žalobcem a také kopii vizitky žalobce za společnost anonymizováno. Následně jednatel společnosti příjmení najal detektivní kancelář za účelem zjištění dalších aktivit žalobce.

7. Žalobce u jednání uvedl, že jako obchodní zástupce právnická osoba působil od roku rok. V lednu roku rok byla kvůli legislativním změnám měněna smlouva o obchodním zastoupení, ze které požadoval odstranit ustanovení ohledně řešení sporů ze smlouvy před rozhodčím soudem, čemuž právnická osoba vyhověla, jinak ke smlouvě neměl dalších výhrad. S požadavkem na ukončení spolupráce se právnická osoba přišel v anonymizováno roku rok, protože se chtěl věnovat podnikání s anonymizováno v oboru anonymizováno a také nechtěl prodávat výrobky anonymizováno pro anonymizováno těch, co s nimi pracují. Na schůzku konanou v obec dne datum přivezl předměty mu poskytnuté za účelem výkonu obchodní činnosti a také aby podepsal dohodu o ukončení spolupráce, což nakonec neučinil a po týdnu mu zaslal svůj návrh dohody na ukončení spolupráce spolu s výpovědí smlouvy. U společnosti anonymizováno pracuje od anonymizováno rok. Obchodní činnosti pro právnická osoba nevykonával od poloviny anonymizováno roku rok z důvodů uvedených jednatelem právnická osoba, tedy že stavěl dům, byl na dovolené a neměl k výkonu potřebné věci, které předal v sídle právnická osoba. Věci nepřevzal zpět, protože cesta do obec nějaký čas trvá, stavěl dům, nebyl zaměstnán a od anonymizováno do anonymizováno rok měl problémy se zády a byl v pracovní neschopnosti. Dále žalobce uvedl, že si nevzpomíná, zda byl v anonymizováno v anonymizováno. Obchod se právnická osoba, s.r.o. v uvedenou dobu nezprostředkovával. Je možné že byl anonymizováno v sídle právnická osoba. příjmení spol. s r.o., nicméně dle žalobce tam byl jen na přátelské návštěvě za svým známým, panem jméno příjmení. K objednávce týkající se obchodu s anonymizováno uvedl, že si není jistý, zda tato byla vyplněna jeho rukou či ne. Dále uvedl, že se společnostmi právnická osoba a anonymizováno. příjmení spol. s r.o. uzavřel za rok obchody v objemu cca částka a osobně tam byl asi na anonymizováno až anonymizováno návštěvách za rok. Žalobce uvedl, že při spolupráci se právnická osoba měl asi anonymizováno klientů. Klienty objížděl pravidelně i nepravidelně a za den jich mohl navštívit asi anonymizováno, po domluvení schůzky představil produkty, a buď se obchod uskutečnil, nebo ne. V anonymizováno roku rok mohl navštěvovat nějaké obchodní partnery právnická osoba, ale ne za účelem domlouvání obchodů, jen testoval, zda bude ještě práce schopen. Se právnická osoba, s.r.o. mohl uzavřít nějaké smlouvy ale určitě ne od anonymizováno do anonymizováno roku rok. V dané oblasti neuzavírá za společnost anonymizováno žádné smlouvy. Je možné, že za rok rok vyfakturoval objem obchodů ve výši okolo částka. Společnost anonymizováno vyhlašovala soutěž pro obchodní zástupce, přičemž on na odměny za výkon každoročně dosahoval. Do firemního notebooku zapisoval počet návštěv u klientů a jejich průběh.

8. Z provedeného dokazování pak OS ve obec zjistil následující. Ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a právnická osoba dne datum soud zjistil, že žalobce se zavázal jako nezávislý podnikatel v určené oblasti (obec, obec a obec) vyhledávat a osobně navštěvovat nové a stávající zákazníky, demonstrovat výrobky podle pokynů zastoupeného, dlouhodobě pro zastoupeného aktivně vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv na výrobky společnosti, vyhledávat zájemce a uzavírat se zájemci obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Zastoupený (právnická osoba) se zavázal platit za žalobci za tuto činnost provizi. V čl. IX Smlouvy si strany sjednaly povinnost mlčenlivosti a zákaz konkurence. Pro případ každého jednotlivého porušení povinnosti podle čl. VIII bod 4), 5), 6) a čl. IX byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši částka, která byla splatná do 7 dnů od výzvy k jejímu zaplacení.

9. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný se zavázal jako nezávislý podnikatel ve stanovené územní oblasti (obec, obec, obec) dlouhodobě pro zastoupeného (právnická osoba) aktivně vyvíjet činnost směřující k uzavírání kupní smluv o prodeji zboží, se kterým obchoduje zastoupený, nebo, a to na základě plné moci mu udělené pro tento účel zastoupeným, přímo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Zastoupený se zavázal mu za tuto činnost platit provizi. V čl. VIII smlouvy si strany sjednaly povinnost mlčenlivosti a zákaz konkurence, a to mimo jiné tak že obchodní zástupce (žalobce) nesmí v době trvání této smlouvy vytvářet konkurenční vztahy proti zastoupenému, ani nesmí konkurenci proti zastoupenému jakkoli podporovat či s ní spolupracovat, tedy zejména nesmí být v době trvání této smlouvy činný pro žádný subjekt, který je v přímé či nepřímé hospodářské soutěži se zastoupeným, vykonávat jakoukoli podnikatelskou činnost v oblasti obchodu s chemickými přípravky a jinými výrobky pro průmyslové čištění údržbu a opravárenství, ať už jako fyzická osoba nebo společník obchodní společnosti, nastoupit do pracovního poměru či jiného obdobného poměru k některému z konkurentů zastoupeného v České republice, ne stát se statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu společnosti, která obchoduje s chemickými přípravky a jinými výrobky pro průmyslové čištění údržbu a opravárenství. Pro případ porušení některé z těchto povinností byla v čl. IX odst. 2 smlouvy mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každé jednotlivé porušení povinnosti. Smluvní pokuta byla splatná do čtrnácti dnů ode dne doručení výzvy k jejímu zaplacení obchodnímu zástupci.

10. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že žalobce tímto způsobem oznámil právnická osoba, datum do datum je na dovolené mimo území České republiky.

11. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba vyzývala žalobce k plnění povinností ze Smlouvy, jejíž platnost končí až datem datum a zároveň ho upozornil, že svou neaktivitou porušuje své povinnosti plynoucí mu ze Smlouvy, čímž právnická osoba způsobuje značnou škodu.

12. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že žalobce oznámil právnická osoba, že je ode dne datum v pracovní neschopnosti, což doložil rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti.

13. Z objednávky – kupní smlouvy (ve spisu OS obec sp.zn. spisová značka na č.l. 88) soud zjistil, že mezi společností anonymizováno jako prodávajícím a anonymizováno jako kupujícím byla uzavřena tato kupní smlouva, jejímž předmětem byl mimo jiné prodej anonymizováno ks zboží s názvem anonymizována dvě slova. Na úhradu zboží z této smlouvy byla dne datum vystavena faktura č. rok (ve spisu OS obec sp.zn. spisová značka na č.l. 89) na částku anonymizována dvě slova splatná dne datum. Z faktury č. rok (ve spisu OS obec sp.zn. spisová značka na č.l. 92) bylo zjištěno, že společnost anonymizováno vystavila dne datum právnická osoba, s.r.o. tuto fakturu na částku anonymizována dvě slova za dodané zboží. Z předložené vizitky (ve spisu OS obec sp.zn. spisová značka na č.l. 93) soud zjistil, že žalobce v daném období zastupoval společnost anonymizováno a z ověřené fotokopie této vizitky zjistil, že tato byla pořízena dne datum.

14. Ze zprávy detektivní agentury právnická osoba, soud zjistil, že právnická osoba zadal této společnosti, aby zajistila důkaz o tom, že žalobce vykonává pracovní činnost i přes předchozí tvrzení zdravotní indispozice, která mu ve výkonu obchodní činnosti brání a dále o tom že tuto obchodní činnost vyvíjí pro společnost anonymizováno. Detektivní agentura zjistila, že žalovaný se dne datum v anonymizováno přijel do areálu anonymizováno a v anonymizováno z tohoto místa odjel. Téhož dne ve anonymizováno přijel do územní celek, kde vstoupil do provozovny právnická osoba. příjmení spol. s r.o. a ve anonymizováno z této provozovny odjel.

15. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba vyzvala žalobce k úhradě smluvní pokuty z důvodu porušení povinnosti mlčenlivosti a zákazu konkurence ve výši částka, a to do čtrnácti dnů od doručení této výzvu, kterou žalobce převzal dne datum.

16. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce sdělil právnická osoba že popírá jeho tvrzení o jeho konkurenční činnosti spočívající v uzavírání obchodů pro konkurenční společnost v dané oblasti. Uvedl, že neví, jak ho mají fakturační doklady zaslané mu právnická osoba spojovat s provedenými obchody a dále mimo jiné uvedl, že je běžnou praxí že obchodní partneři obchodují i s jinými subjekty než je právnická osoba a že s žádným z jím nasmlouvaných obchodních partnerů se nejedná o výlučné zastupování toho kterého subjektu.

17. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právnická osoba prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalobce k zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, a to nejpozději do datum.

18. Z předložených faktur soud zjistil, že právnická osoba žalobci na provizích za rok rok zaplatila částku ve výši částka a odměnu za rok rok ve výši částka.

19. Z rozhodnutí jednatele ze dne datum soud zjistil zásady pro určení výše provize obchodním zástupcům.

20. Z listiny s názvem anonymizováno pro rok rok ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba vyhlásila pro rok rok soutěž pro obchodní zástupce, kteří k datu datum dosáhnou nejlepších výsledků za rok rok, a to ve formě jednorázové finanční odměny z ročního obratu. V návaznosti na tuto soutěž byla žalobci přiznána jednorázová finanční odměna ve výši částka, která mu byla vyplacena fakturou číslo ze dne datum.

21. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba sdělila, že v důsledku legislativní změny musela přistoupit ke změně smluv o obchodním zastoupení a současně mu zaslal návrh nové smlouvy o obchodním zastoupení.

22. Ze svědecké výpovědi pana ulice, anonymizována dvě slova právnická osoba soud zjistil, že žalobce byl v sídle anonymizováno někdy v létě roku rok v době před příjezdem jednatele společnosti příjmení s tím, že již v té době prodával zboží za společnost anonymizováno. Dále uvedl že objednávku – kupní smlouvu (ve spisu OS obec sp.zn. spisová značka na č.l. 89) vyplňoval žalobce a fakturu odpovídající tomuto obchodu stejně jako uvedenou objednávku vlastnoručně podepsal. Svědek poté uvedl, že žalobce za společnost anonymizováno jezdí do anonymizováno žalobce i v současné době a že výrobky obou společností jsou podobné. Žalobce ho navštěvuje obchodně.

23. Ze svědecké výpovědi pana jméno příjmení, anonymizována dvě slova právnická osoba, s.r.o., soud zjistil, že žalobce navštívil tuto společnost v roce rok, a to nejdříve jako obchodní zástupce právnická osoba a následně jako obchodní zástupce společnosti anonymizováno. Mohlo to být na anonymizováno, ale i dříve. Za firmu anonymizováno zde byl někdy koncem roku ale mohlo to být i dříve. Následně svědkovi žalobce sdělil, že u právnická osoba končí a že se nějakou dobu neuvidí. Po nějaké době ho telefonicky kontaktoval s dotazem, zda může přijet a od té doby právnická osoba, s.r.o. obchoduje jak se právnická osoba tak se společností anonymizováno. Pokud někdo navštívil právnická osoba, s.r.o. za společnost anonymizováno, takto byl žalobce. Fakturu (ve spisu OS obec sp.zn. spisová značka na č.l. 92) a vizitku (ve spisu OS obec sp. zn. spisová značka na č.l. 93) zapůjčil obchodnímu zástupci právnická osoba, panu celé jméno svědka. Obchody se společností anonymizováno neprobíhaly dříve, než za ní začal jezdit žalobce. Za dodávky chemických prostředků vydá právnická osoba, s.r.o. mezi anonymizováno a anonymizováno tisíci korun ročně, přičemž má dva dodavatele.

24. Ze svědecké výpovědi pana jméno příjmení, anonymizována dvě slova právnická osoba anonymizováno, spol. s r.o. soud zjistil, že tento byl dne datum na obchodním jednání s kolegou jméno příjmení v anonymizováno, kde jednali s panem příjmení. Když pan příjmení vtáhl propisku s logem společnosit anonymizováno, zeptal se kolega, jak k ní přišel, načež mu pan příjmení sdělil, že jí má od žalobce. Následně kolega volal do obec do firmy anonymizována dvě slova spol. s r.o. aby jim sdělil že jednali s panem příjmení a ten že disponuje propiskou společnosti anonymizováno, kterou obdržel od žalobce.

25. Ze svědecké výpovědi pana jméno příjmení, anonymizováno společnosti právnická osoba soud zjistil, že asi v anonymizováno rok ho jednatel společnosti příjmení kontaktoval za účelem zjištění, zda žalobce vykonává obchodní činnost a pro koho. anonymizováno kancelář poslala žalobci e-mailovou zprávou dotaz na výrobky k průmyslovému anonymizováno, a to na e-mailovou adresu email. Na tuto zprávy dostali odpověď, že by bylo lepší se domluvit telefonicky, protože výrobků je větší množství. V jednom případě žalobce následovali, když odjížděl z domova a tehdy jel do dvou firem, které poté jednatel společnosti příjmení identifikoval jako klienty jejich společnosti. Činnost detektivní kanceláře se týkala i jiných obchodních zástupců právnická osoba, přičemž tip na e-mailové adresy dostali od jednatele právnická osoba. Odpověď přišla od žalobce a nějaké paní. IP adresy dle tvrzení svědka neověřovali, odpověď přišla s podpisem žalobce.

26. Ze svědecké výpovědi jméno celé jméno svědka, anonymizována dvě slova právnická osoba, soud zjistil, že dne datum zprostředkovával obchod se právnická osoba, s.r.o. přičemž tehdy jednal s panem příjmení. Jednání bylo standardní a po sepsání objednávky odjel. Pan anonymizováno mu na tomto jednání předal fakturu (ve spisu OS obec sp.zn. spisová značka na č.l. 92) a vizitku žalobce jako obchodního zástupce společnosti anonymizováno (ve spisu OS obec sp.zn. spisová značka na č.l. 93). Svědek má uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení se právnická osoba pro oblast obec, obec a obec a tam vykonává činnost. Území v jiné oblasti mu svěřeno dočasně po odchodu žalobce ze společnosti. Jednalo se o obec, obec, obec a ještě jedno město. Činnost vykonával současné v obou regionech.

27. Žalobce navrhoval provést důkaz doložením jednotlivých obchodů, které byly realizovány ve vztahu k zákazníkům, a to společnosti právnická osoba a anonymizováno. příjmení spol. s r.o. k prokázání výše toho, jak bylo s těmito zákazníky obchodováno. Soud nepovažoval provedení tohoto důkazu k učinění závěru o každém jednotlivém porušení povinnosti za podstatné ve věci, proto tento návrh zamítl.

28. Z ostatních provedených důkazů (výtah z prezentace nabídky právnická osoba, týdenní zprávy ohledně žalobce za anonymizováno až anonymizováno rok, ze anonymizováno až anonymizováno rok, předávací protokoly, návrh právnická osoba na uzavření dohody o ukončení Smlouvy, dopis žalobce z datum, dopis právnická osoba z datum, dopis právnická osoba z datum, dopis žalobce z datum, dopis žalobce z datum, týdenní zprávy ohledně ostatních obchodních zástupců, výtah prezentace a nabídky společnosti anonymizováno, vzory objednávek uzavřených žalobcem, denní zprávy ze dne datum a datum, zpráva z detektivní činnosti ze dne datum a datum, dopis právnická osoba z datum, čestná prohlášení zákazníků žalobce, smlouva o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a společností anonymizováno ze dne datum, faktury žalobce za rok rok, smlouvy o obchodním zastoupení ostatních obchodních zástupců právnická osoba) soud neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci.

29. Z provedeného dokazování pak OS ve obec učinil následující skutkový a právní závěr: Mezi právnická osoba a žalobcem byla dne datum uzavřena smlouva o obchodním zastoupení a ukončena byla ke dni datum. Společnost anonymizováno je konkurenční společností ve vztahu ke právnická osoba.

30. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána za účinnosti nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání smluvních stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem od dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož toto nebylo mezi stranami ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku platném do 31. 12. 2013.

31. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení dle § 652 a násl. obchodního zákoníku. V čl. IX odst. 2 této smlouvy byla stanovena smluvní pokuta ve výši částka za porušení povinností uvedených v čl. VIII smlouvy, a to za každé jednotlivé porušení. Za každé jednotlivé porušení povinnosti považoval soud činnost pro konkurenční společnost, kterou v daném případě byla společnost anonymizováno právnická osoba Po provedeném dokazování, zejména ze svědeckých výpovědí soud dospěl k závěru, že žalobce v době trvání smlouvy s touto konkurenční společností spolupracoval, vyvíjel pro ni obchodní činnost tím, že zprostředkovával obchody s obchodními partnery právnická osoba a to společnostmi anonymizováno a právnická osoba Společnosti anonymizováno tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši částka.

32. Soud se v řízení dále zabýval námitkou žalobce, že smluvní pokuta ve výši částka je nepřiměřeně vysoká, neboť ustanovení o smluvní pokutě je v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem a tudíž je absolutně neplatné. Smluvní pokuta v obchodních závazkových vztazích je upravena jak ustanoveními občanského zákoníku, tak i některými ustanoveními o smluvní pokutě obsaženými v § 300 – 302 obchodního zákoníku. Ustanovení § 301 obch. zákoníku zakotvuje moderační právo soudu. Zatímco podle úpravy smluvní pokuty v občanskoprávních vztazích, je třeba nepřiměřené vysokou smluvní pokutu poměřovat s ustanovením § 39 občanského zákoníku. Ujednání o smluvní pokutě v obchodněprávních vztazích je třeba posuzovat jako neplatný právní úkon pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za nichž byla smluvní pokuta sjednána. V obchodních vztazích se ustanovení o smluvní pokutě vztahují pouze na situace, kdy zavázaným je podnikatel, tedy profesionál, který si musí být vědom hospodářského rizika v případ sjednání smluvní pokuty. Ujednání o smluvní pokutě není však možno v obchodněprávních vztazích považovat za neplatné podle § 39 obč. zákoníku pouze z důvodu nepřiměřenosti sjednané výše smluvní pokuty (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 2707/2007).

33. Návrh smlouvy o obchodním zastoupení byl žalobci zaslán e-mailem a následně byl spolu s ostatními obch. zástupci konáno setkání, na němž mohli své připomínky k jednotlivým ustanovením smlouvy vyjádřit. Žalobce chtěl ze smlouvy vyjmout pouze ustanovení o řešení případných sporů před rozhodčím soudem, což vyplynulo jak z výpovědi jednatele společnosti příjmení tak z výpovědi žalobce. Pokud měl tedy žalobce výhrady k výši smluvní pokuty, mohl je sdělit právnická osoba před podpisem smlouvy, nicméně tak neučinil. Nadto soud podotkl, že smluvní pokuta ve výši částka byla již součástí předchozí smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené datum. Žalobce uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení jako podnikatel. Soud dále uvedl, že neměl důvod výši smluvní pokuty snížit tak, jak navrhoval žalobce. Žalobce v roce rok uzavřel obchody v celkové výši částka a za svou činnost obdržel od právnická osoba provizi ve výši částka. Průměrný měsíční příjem žalobce v roce rok tak činil částka Smluvní pokuta představuje cca 6% z ročního obratu nasmlouvaného žalobcem v roce rok. Žalobce výši smluvní pokuty přijal bez výhrad, aniž by byl k tomu nucen k podpisu smlouvy. Žalobce si byl tedy vědom výše smluvní pokuty a dobrovolně převzal povinnost smluvní pokutu zaplatit v případě, že poruší příslušná ustanovení smlouvy, tedy některou z povinnosti v čl. VIII smlouvy o obchodním zastoupení.

34. Soud tedy dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána platně a že v daném případě není nepřiměřeně vysoká. Soudu tedy nezbylo nic jiného než žalobě vyhovět a zavázat žalobce k úhradě smluvní pokuty ve stanovené výši částka.

35. Ve zdejším řízení byly jako nesporné označeny skutečnosti, že žalovaný zastupoval žalobce v řízení vedeném u OS ve obec jako advokát, a to na základě plné moci mu udělené dne datum a dále skutečnost, že ze strany žalovaného nedošlo k včasnému doplnění odvolání podaného v blanketní formě žalovaným dne datum, v důsledku čehož bylo odvolání odmítnuto a rozsudek č.j. číslo jednací, jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit právnická osoba ve výši 329 187 Kč a České republice – Okresnímu soudu ve obec na nákladech řízení částku ve výši 1457,20 Kč.

36. Žalobce požaduje zaplacení vzniklé škody odpovídající částce, kterou v důsledku neúspěchu v soudním řízení u OS ve obec musel zaplatit právnická osoba a České republice, přičemž oprávněnost svého nároku opírá o skutečnost, že dle něj byly splněny všechny předpoklady nutné k přiznání nároku k náhradě škody. V žalobě uvedl, že pochybením žalovaného spočívajícím v nedodržení pokynu žalobce k podání odvolání proti rozhodnutí OS ve obec mu byla upřena možnost domáhat se zvrácení rozhodnutí, které dle jeho názoru bylo nesprávné, tímto mu vznikla škoda odpovídající částce, jenž byl žalobce nucen zaplatit a že mezi pochybením žalovaného a vznikem škody existuje příčinná souvislost. Dále žalobce uvedl, že dle ustanovení § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), má advokát povinnost chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Tuto povinnost dle žalobce žalovaný porušil. Odpovědnost advokáta v souvislosti s výkonem advokacie je odpovědností objektivní, tudíž se k zavinění nepřihlíží a tato je založena a kumulativním splnění následujících předpokladů, tedy výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Dále má žalobce též za to, že ze strany žalovaného došlo i k porušení ustanovení § 24 odst. 1 zákona o advokacii, kdy žalovaný nevyužil všechny zákonné prostředky k ochraně zájmů žalobce.

37. Dopisem ze dne datum s názvem Výzva k náhradě majetkové škody vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k náhradě škody odpovídající částce, jenž byl žalobce nucen zaplatit jako důsledek neúspěchu ve věci řízení před OS ve obec, přičemž žalovaného upozornil, že nedojde-li k náhradě škody, bude částku vymáhat soudní cestou. Výzva byla žalovanému doručena dne datum. Na výzvu reagoval žalovaný dopisem ze dne datum, v němž nárok žalobce popřel, stejně jako svou odpovědnost za vzniklou škodu s tím že k vypracování doplnění odvolání došlo, nicméně nebylo z důvodu technické chyby v softwaru na správu datových zpráv odesláno. Na to reagoval žalobce dopisem ze dne datum, kde žalobce upozornil, že důvod nepodání doplnění odvolání proti rozsudku OS ve obec není relevantní s ohledem na to, že odpovědnost advokáta při výkonu advokacie je objektivní a opětovně ho vyzval k náhradě škody, resp. k úhradě nárokované částky. Na tento dopis již žalovaný nereagoval a žalobce tak přistoupil k podání žaloby k místnímu soudu.

38. Ve svém vyjádření k žalobnímu návrhu žalovaný uvedl, že nárok žalobce neuznává, a to ani z části. Dále uvedl, že odmítá tvrzení žalobce, že ho obelhal a doplnění odvolání vůbec nevypracoval, s tím že v příloze zaslal vypracované doplnění odvolání, přičemž z vlastností dokumentu dle jeho tvrzení vyplývá, že tento byl vytvořen dne datum, tedy ve lhůtě, ve které žalovaný požádal soud o prodloužení lhůty k podání doplnění odvolání. Žalovaný v reakci na nárok žalobce uvedl, že vznik škody nebyl zapříčiněn jednáním žalovaného, nýbrž protiprávním jednáním žalobce. Dle žalovaného v řízení před OS ve obec vyšlo najevo, že žalobce porušil smluvní ujednání ve smlouvě o obchodním zastoupení, kterou uzavřel se právnická osoba, kdy za jejího trvání vyvíjel obchodní činnost pro přímého konkurenta právnická osoba, společnost anonymizováno, a že si byl vědom protiprávnosti svého jednání. Žalovaný uvedl, že v momentě, kdy přebíral zastoupení žalobce v řízení před OS ve obec, nebyla procesní argumentace žalobce vedena k samotnému případu, ale proti nároku z porušení konkurenční doložky po ukončení smluvního vztahu mezi žalobcem a právnická osoba, kterou nicméně právnická osoba nenárokovala, protože její nárok byl odůvodněn porušení zákazu konkurence žalobcem v době trvání smluvního vztahu. Procesní obrana pak byl postavena na napadení platnosti sjednání smluvní pokuty v režimu tzv. absolutní neplatnosti, s tím, že by toto ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení umožnilo právnická osoba nárokovat za jakákoli, byť drobná, porušení příslušných ustanovení vysoké částky z titulu smluvních pokut. Na to uvedl, že v tamním řízení právnická osoba nárokovala pouze částka. S postupem žalovaný žalobce seznámil, přičemž ten se osobně účastnil jednání před soudem. Obrana nebyla dle žalovaného úspěšná z toho důvodu, že se právnická osoba podařilo provedenými důkazy, především pak výslechem svědků, nesporně a jednoznačně prokázat, že se žalobce uvedeného jednání dopouštěl a porušil tak zákaz konkurence a argumentaci žalobce v tamním řízení tak zcela vyvrátili.

39. Dle žalovaného je nárok na náhradu škodu uplatňovaný žalobcem protiprávní s ohledem na to, že si žalobce vymiňuje plnění, které vzniklo z jeho protiprávního jednání, což porušuje jednu ze základních zásah soukromého práva, a to že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání, kdy důvodem vzniku škody není pochybení žalovaného, ale protiprávní jednání žalobce. Žalovaný pak poukázal na skutečnost, že dle jeho názoru žalobce neunesl břemeno tvrzení, když nebyl schopen definovat všechny náležitosti vzniku odpovědnosti za škodu, zejména pak, když jím tvrzená škoda je deklarovaným závazkem ze smlouvy, ve které vlastním jménem sjednal smluvní pokutu pro případ porušení svých povinností, které následně porušil a je tedy zřejmé že příčinu pro rozhodnutí OS ve obec nezavdal žalovaný, nýbrž žalobce svým protiprávním jednáním.

40. V rámci jednání konaného u zdejšího soudu dne datum uvedl právní zástupce žalovaného, že žalovaný je ochoten v rámci smírného řešení sporu uhradit žalobci část nákladů řízení, a to v částce částka. Na toto právní zástupce žalobce uvedl, že se k návrhu nedokáže aktuálně vyjádřit s ohledem na to, že od klienta nemá k takovému postupu pokyny. Právní zástupce žalovaného odkázal na písemné vyjádření k žalobě a k němu doplnil, že v rámci principu poctivého jednání má každý kogentně stanovenou povinnost jednat poctivě, přičemž odchýlení se od této povinnosti je porušením zákona a v některých případech může být i porušením dobrých mravů, přičemž žalobce dle jeho názoru uplatňuje nárok v rozporu s principem poctivosti. Na to uvedl, že v řízení absentuje příčinná souvislost mezi jednáním a následkem a žalobce není schopen prokázat, že by v případě doplnění odvolání byl ve věci úspěšný. S ohledem na průběh řízení u OS ve obec, má pak žalovaný za to, že by musel žalobce v řízení prokázat, že jeho původní jednání, které zapříčinilo povinnost úhrady povinné částky, je v souladu s tehdy platným závazkem, dobrými mravy a principem poctivosti. Právní zástupce žalovaného shrnul, že závěr, že příčinná souvislost mezi pochybením žalovaného v původním řízení a skutečnost, že žalobce v původním řízení nebyl úspěšný, by bylo možno učinit pouze v případě, že právo žalobce v původním řízení existovalo.

41. Právní zástupce žalobce na jednání odkázal na písemné vyhotovení žaloby a k němu doplnil, že dle žalobce by byl v řízení před OS ve obec úspěšný, kdyby žalovaný jeho práva hájil řádně tak, jak mu ukládají předpisy. Na to reagoval žalobce s tím, že během řízení před OS ve obec ani později, neměl žalobce žádných námitek proti zvolené procesní obraně a dále uvedl, že veškerá podání činil řádně a včas.

42. Žalovaný na výzvu soudu doplnil skutková tvrzení svým podáním z datum, když uvedl, že částka představující vzniklou škodu se skládá z jistiny smluvní pouty ve výši částka, úroku z prodlení z žalované částky ve výši 8,05 % ročně, a to od 22. 1. 2015 do 22. 7. 2017 ve výši 33 700,30 Kč, náklady řízení činily částku částka, a náklady řízení České republiky tvořily částku ve výši částka. Dále ve svém podání uvedl, že žalovaný porušil povinnost řádně hájit zájmy klienta uloženou mu § 16 odst. 1 jméno, a to tím, že přes výslovný pokyn klienta nepodal včas odvolání proti rozhodnutí OS ve obec a dále že nedostatečně hájil práva a oprávněné zájmy klienta. Dle žalobce nedostatečné hájení zájmů klienta, tedy žalobce, spatřuje v tom, že se od počátku řízení u OS ve obec žalovaný neřídil pokyny žalobce, soudu nedokládal žalobcem uvedená tvrzení a nenavrhoval soudu žalobcem navrhované důkazní návrhy. Po jednání konaném datum dostal žalovaný od žalobce pokyn k doplnění důkazů, přičemž do té doby předložil žalovaný příjmení ve obec pouze tři čestná prohlášení, i když měl dle tvrzení žalobce k dispozici další čtyři čestná prohlášení a z procesní opatrnosti navrhl účastnický výslech žalobce. Dále došlo k porušení povinností žalovaného tím, že se s žalobcem nepřipravil na závěrečné jednání a nekomunikoval s ním stran dořešení věci. Dle žalobce žalovaný v předmětný spor nevedl řádně, když nepoužil žalobcem navrhovanou argumentaci a dle žalobce i vedení svědeckých výpovědí nebylo ze strany žalovaného kvalitní. Po vynesení rozsudku u OS ve obec přestal žalovaný s žalobcem komunikovat, kdy mu jen jednou zvedl telefon s tím, že se na stav řízení musí podívat. Na to již dle žalobce žalovaný nekomunikoval vůbec a žalobce se tak o stavu řízení musel dozvídat sám skrze internetové stránky webová adresa, na kterém dále zjistil, že bylo podáno odvolání a věc řeší název soudu, aby následně zjistil, že věc byla dne datum pravomocně skončena.

43. Dle žalobce existuje příčinná souvislost mezi vznikem škody, odpovídající částce, kterou musel na základě pravomocného rozhodnutí OS ve obec zaplatit právnická osoba a porušením povinností žalovaného při výkonu advokacie. Tato příčinná souvislost spočívá v nepodání odvolání proti rozhodnutí, jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit právnická osoba jí nárokovanou částku a faktické znemožnění soudního přezkumu rozhodnutí a dále v nedostatečném hájení práv žalobce spočívajícím v nedostatečném tvrzení rozhodných skutečností dále nenavrhování důkazů ve prospěch žalobce i přesto, že mu k tomu byl udělen pokyn. Tato skutečnost pak dle žalobce zapříčinila neúspěch žalobce v řízení, kdy si soud nemohl udělat ucelený a správný právní názor na žalovaný nárok. Žalobce ve svém podání dále uvádí, že Rozsudek v důsledku nedostatečného hájení zájmů a práv žalobce trpěl zásadními vadami, které spočívaly v nepřihlédnutí soudu k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, ač k tomu byly splněny předpoklady, nicméně tyto důkazy a skutečnosti ve svém podání nijak nespecifikoval. Dále pochybení OS ve obec spatřuje v neúplném zjištění skutkového stavu zapříčiněným neprovedením potřebných důkazů, tedy výslechem jím navržených svědků (osob, které měly sepsat čestná prohlášení, která soudu žalobce předložil), kdy vyslechl pouze svědky navržené právnická osoba, v důsledku tohoto postupu soudu tedy došlo k nesprávnému skutkovému zjištění na základě provedených důkazů a k nesprávnému právnímu posouzení věci, které žalobce opírá o absenci kritického zkoumání výpovědí svědků navržených právnická osoba, kdy soud dle jeho názoru jejich tvrzení bez dalšího přijal, i když byla dle jeho názoru účelová a uměle vykonstruovaná. Dále žalobce uvedl, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to konkrétně připuštěním nezákonně získaných důkazů, tedy zprávy z činnosti detektivní kanceláře, kterou mělo být dle žalobce zasaženo do jeho osobnostních práv. Dále žalobce namítal neplatnost smluvní pokuty pro její nepřiměřenost, kdy dle jeho názoru výše smluvní pokuty byla v hrubém nepoměru ke skutečně vzniklé škodě, tedy objemu obchodů, uzavřených žalobcem v rámci jeho podnikatelské činnosti, jíž porušoval zákaz konkurence ve vztahu ke právnická osoba. Žalobce dále uvedl, že dle jeho názoru byla Smlouva, resp. ustanovení o výhradním obchodním zastoupení, uzavřena s rozporu s kogentním ustanovením zákona a je tedy neplatná. Na závěr žalobce uvedl, že žalovaný nevedl procesní obranu důsledně, a kdyby tak činil, nemohl by OS ve obec rozhodnout, tak jak rozhodl a dále kdyby žalovaný žalobce hájil řádně, musel by odvolací soud rozhodnutí OS ve obec zvrátit.

44. V reakci na vyjádření žalobce uvedl žalovaný ve svém podání, že tvrzení žalobce jsou účelová, zavádějící a lživá. Žalovaný uvedl, že od žalobce v rámci původního řízení neobdržel žalobcem tvrzený počet důkazních prostředků a že toto tvrzení žalobce dále nepodložil žádnými důkazy a setrvává jen u obecných tvrzení. Dále žalovaný uvedl, že žalobce záměrně zdejšímu soudu popisuje skutkový děj předchozího řízení u OS ve obec odlišně, než se udál. V rámci svého podání potom žalovaný uvedl, že vyjádření žalobce jsou vnitřně rozporná, kdy v jedné části uvádí, že žalovaný v předchozím řízení nenavrhl výslech svědků, čímž pochybil jako advokát při hájení zájmů žalobce, aby v dalším bodě svého vyjádření uvedl, že OS ve obec neprovedl výslech navržených svědků a tím pochybil, když neúplně zjistil skutkový stav, přičemž toto dle žalovaného dokládá účelovost tvrzení žalobce. Dále žalovaný uvedl, že za splnění určitých podmínek, je sledování, resp. pořízení audiozáznamu dotyčné osoby bez jejího souhlasu jako důkaz v řízení před soudem přípustné, přičemž v tomto případě byly tyto podmínky splněny, proto OS ve obec důkazy z činnosti detektivní kanceláře provedl a při rozhodování je vzal v potaz. Žalovaný se dále vyjádřil k výslechu svědků v původním řízení, který žalobce rozporoval z důvodu jejich účelovosti a nedůvěryhodnosti, když uvedl, že kromě skutečnosti, že je v diskreci soudu hodnotit důkazy na základě zásady volného hodnocení důkazů byl tomuto výslechu u jednání přítomen sám žalobce a žádných námitek či dodatečných dotazů na svědky prostřednictvím žalovaného neměl. K argumentaci žalobce stran nepřiměřenosti smluvní pokuty žalovaný uvádí, že takto argumentoval již v původním řízení a k prokázání její neplatnosti či moderačnímu právu soudu navrhoval konkrétní důkazy. Žalovaný uvedl, že tvrzení žalobce, že ho žalovaný neinformoval o konaných jednáních, jsou lživá, kdy o všech jednáních ve věci u OS ve obec byl žalobce informován a jednoho z nich se dokonce sám osobně účastnil. K argumentaci žalobce ohledně neplatnosti ujednání Smlouvy týkající se výhradního zastoupení a porušení kogentních ustanovení zákona, mající za následek neplatnost Smlouvy uvedl žalovaný, že se opět jedná pouze o obecná tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností a dále že Smlouvu uzavřel se právnická osoba jako podnikatel, na jejím základě za dobu jejího trvání inkasoval na provizích vysoké částky a nyní tvrzenou disproporci v rámci obchodního zastoupení ani neplatnost ujednání o výhradnosti zastoupení v tehdejším řízení netvrdil. Žalovaný uvedl, že má za to, že věc řešená v původním řízení u OS ve obec byla soudem rozhodnuta věcně správně a odvolací soud by mohl hmotněprávní základ sporu posoudit jen těžko odlišně, přičemž nynější náhled žalobce na průběh řízení u OS ve obec je ryze účelový, v rozporu se skutečností a vedený snahou žalobce zpochybnit procesní postup žalovaného v původním řízení, i přes skutečnost, že tehdy zvolená strategie procesní obrany byla v souladu se skutkovým stavem a požadavky žalobce a nelze tedy žalovanému nyní přičítat k tíži, že tamní soud rozhodl odlišně od přestav žalobce.

45. Žalovaný v rámci svého podání uvedl, že by si soud měl jako předběžnou otázku posoudit příčinnou souvislost mezi vznikem škody a porušením povinností žalovaného jako advokáta, kdy citací rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 1862/2001 z 26. 2. 2003 uvedl, že„ předpokladem vzniku nároku na náhradu škody je ovšem zjištění, že nebýt pochybení advokáta, pak by k uspokojení pohledávky žalobce jeho dlužníky došlo, tedy že toto pochybení je hlavní a rozhodující příčinou vzniklé majetkové újmy. Je proto třeba zodpovědět otázku, zda by v případě, že by žalovaný své povinnosti při výkonu advokacie neporušil, skutečně došlo k rozmnožení majetkových hodnot žalobce v rozsahu požadované náhrady a zda by jeho nárok bylo možno vymoci, a to zejména ke všem objektivním okolnostem, a zda by k jeho uspokojení vůbec mohlo dojít. Závěr o příčinné souvislosti mezi pochybením advokáta a tím, že klient ve věci nebyl úspěšný, je možné učinit pouze v případě, že právo klienta skutečně existovalo.“ Z citovaného rozhodnutí žalovaný dovozuje, že by zdejší soud měl zhodnotit, zda by žalobce mohl být se svým odvoláním u odvolacího soudu úspěšný, přičemž s odkazem na svou argumentaci a původní řízení u OS ve obec žalovaný uvádí, že žalobce by s odvoláním úspěšný být nemohl. Dále poukázal žalovaný na skutečnost, že důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že by žalobce byl s odvoláním proti Rozsudku úspěšný, leží na žalobci, tedy že musí prokázat, že při řádném výkonu advokacie by bylo rozhodnutí OS ve obec z původního řízení zvráceno. Toto důkazní břemeno a potažmo ani břemeno tvrzení dle žalovaného žalobce neunesl.

46. Dle žalovaného se žalobce snaží těžit ze svého nepoctivého jednání, čímž mimo jiné porušuje jednu ze základních zásad soukromého práva, kdy se žalobce se společností anonymizováno dohodl na převzetí identické činnosti, kterou vykonával pro právnická osoba, a to za trvání smlouvy uzavřené se právnická osoba, přičemž v době tohoto jednání tvrdil, že se vyskytoval na dovolené mimo Českou republiku a dále, že je v pracovní neschopnosti. Toto jednání je dle žalobce v rozporu jednak se smluvním ujednáním se právnická osoba a dále v rozporu s dobrými mravy a jako takové by nemělo požívat právní ochrany. Dle ust. čl. VIII odst. 2 Smlouvy byl žalobce povinen zachovávat obchodní anonymizováno, které se, mimo jiné, týkalo obchodních partnerů a obchodů, které s nimi v rámci činnosti pro právnická osoba vykonával. Žalobce nicméně těchto znalostí využil a v rozporu se Smlouvou působil pro konkurenční subjekt na základě portfolia jemu svěřených klientů v dané oblasti. Tato skutečnost byla dle žalovaného popsána v původním řízení před OS ve obec, v Rozsudku i v rámci svědeckých výpovědí a vyvrácení této skutečnosti je prakticky nemožné, přičemž žalobce se snaží domáhat se náhrady škody po žalovaném takovým způsobem, že se snaží těžit ze svého předchozího nepoctivého a protiprávního jednání.

47. Žalovaný svým podáním dále uplatnil vůči žalobci kompenzační námitku, kdy mu dle jeho názoru svědčí odměna za poskytnuté právní služby za zastupování žalobce v původním řízení, která mu žalobcem nebyla nikdy uhrazena. Odměnu žalovaný uplatnil v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem (dále jen„ AF“) ve výši 67 050 Kč.

48. V reakci žalobce svým podáním ze dne datum namítl promlčení nároku uplatněného žalovaným, s ohledem na to, že byl uplatněn až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty.

49. Na jednání konaném dne datum v rámci účastnického výslechu uvedl žalobce, že se s žalovaným domluvil na spolupráci spočívající v zastupování žalobce žalovaným v řízení vedeném u OS ve obec, kde jednalo o spor ohledně smlouvy o obchodním zastoupení, resp. o zaplacení smluvní pokuty. Žalovanému před podklady v podobě korespondence se právnická osoba a dále žalovaného zplnomocnil k zastupování s očekáváním, že danou věc vyřídí. Žádný konkrétní pokyn, který měl žalovanému udělit, si nevybavuje, nicméně se žalovaný prý tvářil tak, že celá záležitost je formalita a že by měl žalobce v tehdejším řízení uspět, čímž žalobce dospěl k přesvědčení, že žalovaný ví, co dělá a proto se o danou záležitost dále nezajímal. Na jednání, kterého se žalobce účastnil a na kterém probíhal výslech svědků navržených právnická osoba, dle žalobce přijel žalovaný nepřipraven, protože na dotazy soudu stran působení právnická osoba neznal odpověď. Komunikace mezi žalobce a žalovaným probíhala telefonicky a e-mailem. Po tomto jednání soud rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit právnická osoba žalovanou částku, načež udělil žalovanému pokyn k podání odvolání, nicméně to dle žalobce bylo podáno špatně, protože tam měly být doloženy další věci, které doloženy nebyly. Žalobce uvedl, že má za to, že žalovaný porušil povinnosti advokáta a to tím, že se na spor nedostatečně připravil. OS ve obec žalobce předkládal čestná prohlášení osob, která měla doložit, že je jako obchodní zástupce společnosti anonymizováno nenavštěvuje a v dané oblasti nepůsobí, s tím, že tyto osoby mohly být předvolány jako svědci, nicméně toto žalovaný dle žalobce nenavrhl. K dotazu jakou argumentaci s žalovaným pro tamní řízení probíral, žalobce uvedl, že argumentace souvisela s osobami, které poskytly čestná prohlášení, přičemž tvrdil, že je navštěvoval z toho důvodu, že mezi nimi během let, kdy působil jako obchodní zástupce, došlo k vytvoření přátelských vztahů, a proto je navštěvoval i mimo obchodní činnost. Dále uvedl, že s žalovaným řešil otázku teritoria, na kterém za konkurenční společnost působil, kdy tato oblast byla odlišná od té, na které měl působit za právnická osoba O rozhodnutí OS ve obec, jímž mu bylo uloženo zaplatit žalovanou částku, se dozvěděl poštou, určitě ne od žalovaného. O výsledku odvolacího řízení se žalobce také nedozvěděl od žalovaného, nicméně si nevzpomíná, odkud se o něm dozvěděl. Po jednání, kterého se žalobce účastnil, mu bylo žalovaným řečeno, že asi nějaké jednání ještě proběhne, nicméně toho se již žalobce účastnit nemusí. Za právní služby poskytnuté žalovaným od něj nikdy žádnou fakturu neobdržel. Dále na dotaz žalovaného uvedl, že před zmocněním žalovaného řešil situaci s paní příjmení, která měla působit v advokátní kanceláři žalovaného a po zmocnění žalovaného k zastupování u OS ve obec, posílal materiály z dosavadního průběhu paní příjmení, která je měla předávat žalovanému. O možných rizicích vyplývajících z postupu při odchodu od právnická osoba a přechodu ke společnosti anonymizováno diskutoval žalobce s paní příjmení, která má dle žalobce být v současnosti role v řízení pana celé jméno svědka, jednatele společnosti anonymizováno, s nímž má žalobce nyní obchodní vztah, kdy pro společnost anonymizováno vykonává obchodní činnost. Ohledně pokynů žalovanému v řízení před OS ve obec měla dle žalobce toto zřejmě dělat paní příjmení. Kdo předkládal čestná prohlášení osob z nové oblasti působení žalobce v rámci obchodní činnosti, žalobce neví. Co vypověděli svědci v rámci řízení před OS ve obec si žalobce nepamatuje. Riziko smluvní pokuty, kterou by mohla právnická osoba nárokovat po žalobci, z důvodu porušení zákazu konkurence se žalobce neobával, protože působil v jiné oblasti než pro právnická osoba a historicky se dle žalobce nikdy nestalo, aby právnická osoba po obchodních zástupcích co z firmy odešli, tuto smluvní pokutu nárokovala. Dále žalobce uvedl, že věděl, že běží výpovědní lhůta smlouvy o obchodním zastoupení se právnická osoba a že společnost anonymizováno kontaktoval až poté co smlouva se právnická osoba skončila. Činnost před skončení smlouvy se právnická osoba žalobce nefakturoval, za peníze ji nevykonával a protože do daných oblastí nejezdil vykonávat obchodní činnost ale udržovat a získávat kontakty.

50. Dále bylo v rámci jednání přistoupeno k účastnickému výslechu žalovaného. Žalovaný uvedl, že ke spolupráci s žalobcem byl osloven tehdejší koncipientkou, paní jméno příjmení (tehdy příjmení), která tuto agendu následně obstarávala, přičemž materiály k řízení obdržel žalovaný e-mailem již v době, kdy spor probíhal. Zastoupení převzal žalovaný v době, kdy byl vydán platební rozkaz a odpor proti němu nevypracovával žalovaný. Argumentace žalobce v odporu proti platebnímu rozkazu spočívala v námitce, že žalovaný sice působil pro konkurenční společnost, nicméně v jiné oblasti než pro právnická osoba, k čemuž dokládal zmíněná čestná prohlášení, která žalovaný viděl pouze jako nepodepsané vzory, přičemž podepsané je viděl až v soudním spisu. Vadnost argumentace spatřoval žalovaný v tom, že směřovala proti konkurenční doložce po skončení smlouvy o obchodním zastoupení se právnická osoba, ačkoli žaloba nárokovala smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky za trvání smlouvy o obchodním zastoupení, což konstatovala i soudkyně OS ve obec na prvním jednání. Dále tedy argumentace žalovaného směřovala proti ujednání o smluvní pokutě, resp. její výši. Tuto argumentaci obsáhl žalovaný ve svých podáních soudu, která před jejich podáním odeslal jak žalobci, tak paní příjmení. Jednání u OS ve obec bylo několik, jednoho se účastnil i žalobce. Na jednání, na kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí, nebyl po domluvě s protistranou přítomen nikdo. Dle žalovaného je z protokolů o jednání u OS ve obec patrné, že dotazy návrhy a argumentace byly důvodné a věcné a nemá za to, že by se v případu neorientoval. Problém na jednání, jehož se účastnil i žalobce tedy nespatřuje v nedostatečné orientaci v obchodním zaměření právnická osoba a anonymizováno, ale v samotných výpovědích svědků navržených právnická osoba, kteří ve svých výpovědích zcela opomněli činnost soukromého detektiva a na dotaz soudu a právního zástupce právnická osoba jednoznačně identifikovali žalobce s konstatováním, že je v předmětné době navštěvoval jako obchodní zástupce společnosti anonymizováno a uzavíral s nimi za tuto společnost obchody. Žalovaný dále uvedl, že nesouhlasí s výtkami žalobce stran nedostatečných dotazů na svědky ani s tvrzením, že tito svědci jednali podjatě s cílem žalobce poškodit, kdy jejich výpovědi byly autentické, věrohodné a bez známek podjatosti, čehož si byl dle žalovaného zřejmě vědom i žalobce. Argumentace použitá před převzetím zastoupení žalovaným, byla dle jeho názoru nevěrohodná. Dále žalovaný uvedl, že ohledně přechodu obchodních zástupců od právnická osoba do společnosti anonymizováno poskytovala poradenství jiná advokátní kancelář, konkrétně právnická osoba nicméně obsah tohoto poradenství žalovaný nezná. K dalšímu postupu v tamním řízení žalovaný uvedl, že činil vícero důkazních návrhů ať již návrh na výslech svědků, což je dle žalovaného patrné z protokolu o jednání, tak účetní výstupy právnická osoba, které by porovnávaly objem finančních prostředků, které společnost z činnosti žalobce, jako obchodního zástupce inkasovala ve vztahu k tvrzené újmě, která jí porušením zákazu konkurence ze strany žalobce vznikla tak, aby mohl soud uvažovat o absolutní neplatnosti ujednání o smluvní pokutě, nicméně tyto důkazní návrhy byly soudem pro nadbytečnost zamítnuty. Soud rozhodl tak, že žalobce měl zaplatit právnická osoba nárokovanou částku, přičemž rozsudek žalovaný žalobci zaslal s tím, že bylo podáno blanketní odvolání. Doplnění odvolání bylo následně vypracováno, nicméně nebylo odesláno a z toho důvodu došlo k zamítnutí odvolání, což je dle žalobce nesporně jeho chybou, což dle jeho slov výslovně uznal a ve zdejším řízení učinil nesporným. K dotazu právního zástupce žalobce uvedl žalovaný, že argumentaci žalobce stran konkurenční doložky po skončení smlouvy dále neřešil z výše uvedených důvodů. Převzal argumentaci žalobce ohledně jiného teritoria při výkonu obchodní činnosti, nicméně za stěžejní považoval napadení platnosti ujednání o smluvní pokutě, resp. její výši, přičemž šanci na úspěch viděl v tomto ohledu jako slušnou, nicméně vylučuje, že by žalobci šanci na úspěch prezentoval jako absolutní. Problematičnost celého případu znali jak žalobce, tak paní příjmení a možnost neúspěchu byla dle žalovaného s žalobcem konzultována. Dle tvrzení žalovaného byl po jednání, na kterém byl přítomen i sám žalobce prostor pro argumentaci již velice zúžen, kdy ze strany žalovaného došlo k rekapitulaci předchozí argumentace. Po tomto jednání dle žalovaného nešlo o zásadní část sporu, kdy se jednalo spíše o právní hodnocení situace než o procesní vedení sporu. Další argumentace proti konečnému rozhodnutí OS ve obec, kterým soud odmítl argumentaci žalovaného ohledně smluvní pokuty, tedy směřovala opět především proti konstrukci smluvní pokuty. K odeslání doplnění odvolání nedošlo vinou žalovaného, jednalo se o administrativní záležitost v kanceláři, kdy si žalovaný myslel, že k odeslání doplnění odvolání došlo. Ohledně výsledku odvolacího řízení žalovaný dle svého tvrzení komunikoval s žalobcem špatně, když žalobce ohledně výsledku odvolacího řízení nespravil. Následně ho kontaktoval pan celé jméno svědka, jednatel společnosti anonymizováno, s dotazem na výsledek. Poté ještě podal žalovaný ve věci ústavní stížnost, která byla odmítnuta. V rámci řízení u zdejšího soudu uplatnil náklady zastupování žalobce u OS ve obec, které původně uplatňovat nechtěl, ale poté změnil názor a náklady nárokuje.

51. Z Rozsudku Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla žalobci uložena povinnost k zaplacení částky ve výši částka, představující smluvní pokutu za porušení zákazu konkurence jehož se žalobce dopustil, přičemž soud dále dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána platně a není nepřiměřeně vysoká. Dále bylo rozhodnutím uloženo žalobci zaplatit k rukám právního zástupce právnická osoba náklady řízení ve výši částka a dále náhradu nákladů řízení České republice v částce částka.

52. Z potvrzení o provedení transakce vystaveném dne datum soud zjistil, že z účtu vedeného na celé jméno žalobce, odešla dne datum platba na účet právnická osoba ve výši částka.

53. Z potvrzení o provedení transakce vystaveném dne datum soud zjistil, že z účtu vedeného na celé jméno žalobce, odešla dne datum platba na účet Okresního soudu ve obec ve výši částka představující náklady řízení vzniknuvší České republice.

54. Z dokumentu s názvem„ Odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve obec č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaný se tímto dokumentem odvolal proti rozsudku Okresního soudu ve obec č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí s tím, že odůvodnění odvolání zašle soudu záhy.

55. Z Usnesení Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, soud zjistil, že Okresní soud ve obec vyzval žalovaného, aby ve lhůtě 10 dnů řádně doplnil své odvolání ze dne datum.

56. Ze Žádosti o prodloužení lhůty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný dne datum požádal Okresní soud ve obec o prodloužení lhůty k doplnění odvolání ze dne datum o dalších 14 dnů, a to z důvodu nařízených hlavních líčení v jiných kauzách, státních svátků a vzdálenosti místa bydliště žalobce a žalovaného, komplikující dohodu o termínu schůzky ke konzultaci ohledně doplnění odvolání.

57. Z protokolu z jednání konaného dne datum u Okresního soudu ve obec soud zjistil, že žalovaný na tomto jednání navrhl provést jako důkaz výslech osob, jež podepsaly čestná prohlášení, která byla soudu předložena jako důkaz a dále navrhl jako důkaz provést výslech jednatele společnosti anonymizováno, celé jméno svědka.

58. Z protokolu z jednání konaného dne datum u Okresního soudu ve obec soud zjistil, že důkazní návrhy žalovaného učiněné na jednání konaném dne datum byly z podstatným odůvodněním soudem zamítnuty.

59. Z e-mailu ze dne datum odeslaného z adresy žalovaného na adresu podatelny Okresního soudu ve obec soud zjistil, že žalovaný omlouval neodeslání závěrečného návrhu ve věci chybou v evidenci odchozí pošty kanceláře, resp. chybou elektronického systému této evidence a že po návratu ze služební cesty žalovaný tento závěrečný návrh odeslal.

60. Z dokumentu s názvem Závěrečný návrh žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v tomto návrhu v podstatě shrnul a zopakoval dosavadní argumentaci napadající platnost sjednání smluvní a pokuty a nepřiměřenost její výše.

61. Ze snímku obrazovky, na které je zachycen e-mail odeslaný dne datum z e-mailové adresy Mgr. jméno příjmení, advokátní koncipientky žalovaného, na e-mailovou adresu žalobce soud zjistil, že Mgr. jméno příjmení tímto e-mailem zaslala žalobci rozsudek OS ve obec s dotazem, zda má zájem proti tomuto rozhodnutí podat odvolání.

62. Ze snímku obrazovky, na kterém je zachycena internetová stránka webová adresa s informacemi ohledně řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka soud zjistil informace o tom, kdy byly v řízení činěny jednotlivé úkony, konkrétně kdy došlo k podání opravného prostředku, odeslání spisu odvolacímu soudu, řízení ve věci opravného prostředku u krajského soudu a vyřízení opravného prostředku.

63. Z dokumentu s názvem Informace o dokumentu celé jméno žalobce, právnická osoba – Odvolání proti rozsudku – doplnění.docx soud zjistil, že tento dokument byl vytvořen dne datum a poslední úpravy něm byly činěny téhož dne.

64. Z dokumentu s názvem Odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve obec č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí – doplnění soud zjistil, že žalovaný v rámci tohoto doplnění zopakoval argumentaci týkající se neplatnosti smluvní pokuty a nepřiměřenosti její výše, dále nesouhlasil s zamítnutím návrhu na provedení důkazu výslechem svědků, tedy osob jejichž čestná prohlášení byla OS ve obec předložena k prokázání skutečnosti, že žalobce do předmětných oblastí nejezdil jako obchodní zástupce, ale na přátelské návštěvy. Dále žalovaný nesouhlasil se zamítnutím návrhu na provedení důkazu objemem obchodů uzavřených žalobcem za společnost anonymizováno se společnostmi anonymizováno družstvo obec, právnická osoba a anonymizováno. příjmení, spol. s.r.o., které měly podpořit jeho argumentaci o nepřiměřenosti výše smluvní pokuty s ohledem na to, že výše smluvní pokuty nekorespondovala s výší uzavřených obchodů, tedy výší škody vzniklé právnická osoba. Konečně pak, že žalobce působil za společnost anonymizováno na jiném území, než za právnická osoba.

65. Z dokumentu s názvem Předložení věci k rozhodnutí o odvolání ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací soud zjistil, že odvolání žalovaného bylo předáno název soudu dne datum.

66. Z Usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací soud zjistil, že uvedený soud odmítl odvolání podané žalovaným proti rozsudku Okresního soudu ve obec č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, a to kvůli tomu, že podané odvolání nesplňovalo náležitosti § 205 odst. 1 o. s. ř., přičemž mu k doplnění poskytl lhůtu 10 dnů. Na základě žádosti žalovaného mu poskytl dodatečnou lhůtu 14 dnů, nicméně ani v této lhůtě žalovaný odvolání nedoplnil, a protože odvolání žalovaného nesplňuje náležitosti stanovené v §205 odst. 1 o. s. ř., tedy není uveden odvolací důvod ani odvolací návrh, odvolací soud odvolání žalovaného odmítl.

67. Z dokumentu s názvem„ Sdělení o převzetí právního zastoupení – Žádost o odročení nařízeného soudního jednání na den datum v anonymizováno hod“ a z příjmení moci ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný převzal právní zastupování žalobce ve věci řízení vedeného u OS ve obec pod sp. zn. spisová značka, na základě plné moci ze dne datum.

68. Z Výzvy k náhradě majetkové škody ze datum soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k náhradě škody, která odpovídá částce, kterou musel žalobce zaplatit právnická osoba na základě rozhodnutí OS ve obec.

69. Z reakce ze dne datum na dopis žalovaného ze dne datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce opětovně vyzval žalovaného k uhrazení vzniklé škody.

70. Ze sdělení předsedy obec Advokátní komory (dále jen„ ČAK“) z datum rozhodnutí číslo jednací soud zjistil, že kontrolní oddělení ČAK provedlo prošetření stížnosti na žalovaného, následně ji postoupila kontrolní radě ČAK, která rozhodla, že v daném případě nebude ze strany orgánů ČAK podána na žalovaného kárná žaloba, nicméně ČAK konstatoval, že postup žalovaného v daném případě byl zcela nevhodný a důrazně žalovaného upozornila, aby se podobných pochybení v budoucnu vyvaroval.

71. Z e-mailu žalobce adresovaném žalovanému, soud zjistil, že žalobce udělil žalovanému pokyn k podání odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve obec č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí.

72. Z výslechu svědka, celé jméno svědka narozeného datum uskutečněného na jednání konaném dne datum soud zjistil, že svědek je anonymizována tři slova a žalobce zaměstnává asi anonymizováno roky (je možné že je to déle, svědek neví) jako obchodního zástupce. Za účelem spolupráce ho kontaktoval žalobce a bylo to asi anonymizováno před uzavřením smlouvy o obchodním zastoupení. Dřív to nebylo, na základě vnitřního pocitu si je tím svědek jistý. S žalovaným se svědek zná z doby, kdy u něj v kanceláři vykonávala koncipientskou praxi anonymizováno role v řízení a žalobci ho doporučil pro zastupování ve sporu vedeném u OS ve obec. Z vystupování žalovaného měl za to, že spor je jednoznačný a žalobce by měl být úspěšný. Schůzka s právníky v obec se týkala obecně problematiky konkurenčních doložek ve smlouvách o obchodním zastoupení a žalovaný na ní přítomen nebyl. O výsledku sporu se dozvěděl od role v řízení, která stav řízení zjistila na stránkách webová adresa. Svědek dále na dotaz právního zástupce žalovaného uvedl, že žalobce pro jeho společnost pracoval po dobu běhu konkurenční doložky, ale v jiné oblasti než jakou měl stanovenou ve Smlouvě se právnická osoba. Kompenzaci v podobě úhrady částky nárokované právnická osoba žalobci nenabídl. Žaloby podané právnická osoba na ostatní obchodní zástupce, kteří odešli do společnosti anonymizováno dle svědka skončily formou dohody, kdy částka požadovaná společností dosahovala poloviny toho, co nárokovala po žalobci.

73. Z listin ze spisu OS ve obec sp. zn. spisová značka, které byly u zdejšího soudu provedeny jako důkaz a z listin, ze kterých tamější soud vycházel při svém rozhodování, tedy ze Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne datum, z návrhu dohody o ukončení smlouvy o obchodním zastoupení mezi právnická osoba a žalobcem, z výpovědi smlouvy o obchodním zastoupení podané žalobcem, z výzvy k plnění povinností ze smlouvy o obchodním zastoupení adresované žalobci právnická osoba, z reakce žalobce ze dne datum na výzvu k plnění povinností, z e-mailu ze dne datum jímž žalobce oznámil právnická osoba, že je ode dne datum v pracovní neschopnosti, z e-mailu ze dne datum, jímž žalobce oznámil právnická osoba, že je od datum do datum na dovolené mimo území České republiky, z objednávky – kupní smlouvy se právnická osoba a z faktury č. rok, z faktury č. rok a vizitky žalobce za společnost anonymizováno, ze zprávy jméno příjmení z detektivní kanceláře ze dne datum, z výzvy k zaplacení smluvní pokuty ze dne datum s podacím lístkem, z dopisu žalobce právnická osoba ze dne datum, z odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu Okresního soudu ve obec ze dne datum, z čestných prohlášení jméno celé jméno svědka, jméno příjmení a jméno příjmení, z vyjádření právnická osoba k odporu žalobce, z dokumentu s názvem Označení skutkových tvrzení a důkazů ze dne datum, z vyjádření právnická osoba ze dne datum, z e-mailu žalovaného adresovaného právnická osoba ze dne datum, ze Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a právnická osoba dne datum, z rozhodnutí jednatele společnosti příjmení číslo rok ze dne datum, z e-mailu adresovaného žalobci ze dne datum, z faktury číslo z datum, z faktury číslo z datum, z faktury číslo z datum, z faktury číslo z datum, za faktur číslo z roku rok, z rozhodnutí jednatele společnosti příjmení o přiznání jednorázové finanční odměny žalobci ze dne datum, ze smluv o obchodním zastoupení uzavřených mezi právnická osoba a jméno celé jméno svědka, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, došel zdejší soud pro účely rozhodnutí ve věci samé ke stejným skutkovým zjištěním, ke kterým došel Okresní soud ve obec, přičemž tato jsou shrnuta v bodech 8. – 28. tohoto rozhodnutí.

74. Ze Smluv o obchodním zastoupení uzavřených mezi právnická osoba a jméno celé jméno svědka, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, dále ze Závěrečného návrhu právnická osoba ze dne datum, z anonymizováno faktur společnosti anonymizováno s objednávkami zboží, dále z žaloby o zaplacení částka podané k Rozhodčímu soudu při Agrární a hospodářské komoře České republiky z datum, z e-mailových zpráv mezi žalovaným a paní příjmení týkající se přípravy dokumentu a předvolání k jednání u OS ve obec, z předvyplněných čestných prohlášení bez podpisu a z výslechu svědka jméno celé jméno svědka, narozeného datum soud neučinil soud žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci samé.

75. K návrhu provedení důkazu v podobě výslechu svědků příjmení, příjmení, příjmení, příjmení a ulice soud uvádí, že ke zjištění skutkového stavu soudu postačilo provedení důkazu čtením protokolu z jednání, na němž byly tyto osoby vyslechnuty jako svědci a proto je ke zdejšímu jednání jako svědky nevolal. Dále k návrhu žalovaného k provedení důkazů v podobě Dohod o narovnání uzavřených mezi bývalými spolupracovníky právnická osoba a právnická osoba soud uvádí, že tyto dohody jako důkaz neprovedl s ohledem na skutečnost, že jejich provedení nepovažoval pro zjištění skutkového stavu nutného k rozhodnutí ve věci za relevantní. K návrhu žalovaného k provedení důkazu výslechem advokátů, jež poskytovali právní poradenství žalobci, celé jméno svědka a společnosti anonymizováno týkající se problematiky konkurenčních doložek ve smlouvách o obchodním zastoupení soud uvádí, že tyto výslechy neprovedl, a to z důvodu, že jejich provedení nepovažoval pro zjištění skutkového stavu nutného k rozhodnutí ve věci za relevantní.

76. Soud má tedy za prokázané, že žalobce byl účastníkem řízení konaného u Okresního soudu ve obec pod spisovou značkou spisová značka, jehož předmětem byl nárok právnická osoba na zaplacení smluvní pokuty, kterou požadovala po žalobci z důvodu jeho porušení zákazu konkurence, vyplývající ze smlouvy o obchodním zastoupení, jejímiž stranami byl žalobce a právnická osoba. V tomto sporu zastupoval žalobce žalovaný, jako advokát, a to na základě plné moci, kterou mu žalovaný udělil dne datum. Během řízení tamní soud zjistil, především ze svědeckých výpovědí obchodních partnerů právnická osoba a potažmo žalobce, že se žalobce dopustil jednání, které ve smyslu příslušných ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení, na jejímž základě vykonával pro právnická osoba obchodní činnost, mělo znaky porušení zákazu konkurence. Tato zjištění vedla soud k rozhodnutí, jímž uložil žalobci povinnost k zaplacení částky nárokované právnická osoba společně s náklady řízení. Žalobce udělil žalovanému pokyn k podání odvolání proti rozhodnutí OS ve obec, přičemž žalovaný toto odvolání podal v tzv. blanketní formě, s tím, že odůvodnění podaného odvolání doplní v dodatečné lhůtě, která mu na jeho žádost byla soudem navíc prodloužena. Ani v dodatečné lhůtě žalovaný podané odvolání nedoplnil a odvolací soud byl nucen odvolání nesplňující podmínky k dalšímu řízení svým usnesením odmítnout. Rozhodnutí se tak stalo pravomocným a žalobce byl povinen právnická osoba zaplatit jí nárokovanou částku, což také následně učinil. Žalobce se poté obrátil prostřednictvím dopisu na žalovaného s žádostí o náhradu prostředků, které byl v důsledku prohraného soudního sporu nucen zaplatit právnická osoba s odůvodněním, že pochybením žalovaného jako advokáta, došlo ke vzniku škody a ten je tedy povinen žalobci tuto škodu nahradit. Žalovaný jeho nárok odmítl a žalobce tak nárok uplatnil u zdejšího soudu žalobou. Svůj nárok žalobce odůvodnil zejména tím, že se žalovaný dopustil pochybení při výkonu advokacie, zejména tím, že nepodal odvolání, ač mu k tomu byl žalobcem udělen výslovný pokyn a dále, že v původním řízení nehájil žalobce řádně tak, jak mu ukládá § 16 odst. 1 a 2, zákona o advokacii a tomu žalobce přičítal svůj neúspěch v daném soudním sporu. Žalovaný učinil již na počátku řízení nesporným, že z jeho strany došlo k pochybení, když nedošlo k řádnému doplnění odvolání proti rozhodnutí OS ve obec, nicméně další tvrzení žalobce odmítl, s tím, že v původním řízení práva a zájmy klienta hájil řádně a s náležitou pečlivostí, přičemž poukázal na neexistenci příčinné souvislosti, mezi vnikem škody žalobci a svým pochybením, jejíž existence je nezbytným předpokladem pro přiznání nároku na náhradu škody.

77. Za dané důkazní situace se soud zabýval otázkou, zda by při řádném postupu žalovaného, spočívajícím v podání odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve obec č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, resp. jeho řádnému doplnění, došel odvolací soud k závěru, že Okresní soud ve obec věc rozhodl nesprávně, resp. zda by odvolání vypracované žalovaným mohlo mít úspěch. Dále soud hodnotil žalobcem tvrzené porušení povinností žalovaného dle § 16 odst. 1 a 2 zákona o advokacii ve vztahu k neúspěchu žalobce v původním řízení, resp. zda žalovaný porušil své povinnosti při výkonu advokacie takovým způsobem, že toto porušení mělo za následek neúspěch žalobce v původním řízení.

78. Dle § 16 odst. 1 jméno je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle odst. 2 zmíněného ustanovení je advokát při výkonu advokacie povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

79. Dle § 24 odst. 1 jméno advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem.

80. Dle § číslo odst. 1 Oz zahrnuje povinnost nahradit jinému újmu vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dle odst. 2 téhož ustanovení Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

81. Dle § číslo Oz je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

82. Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění, tedy z tzv. objektivní odpovědnosti a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Soud se zabýval otázkou příčinné souvislosti mezi pochybením žalovaného a vznikem škody tvrzenou žalobcem, tedy zda včasné nedoplnění odvolání vyhotoveného žalovaným, mělo za následek vznik škody, spočívající v povinnosti žalobce uhradit částku, kterou po něm v původním řízení vedeném u OS ve obec nárokovala právnická osoba. V tomto ohledu soud došel k závěru, že podmínka příčinné souvislosti mezi vznikem škody a pochybením žalovaného splněna není. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie, přičemž byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává. Příčinou škody může být tedy jen ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2010, sp. zn. 25 Cdo 2007/2009, dle nějž odpovědnost advokáta za škodu vzniká při současném splnění všech předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody, jejichž existenci je povinen tvrdit a prokázat žalobce). Soud má v tomto případě za to, že příčinou vzniku škody nebylo pochybení žalovaného, ale předešlé porušení povinnosti žalobce, vyplývající ze Smlouvy o obchodním zastoupení, spočívajícím v porušení zákazu konkurence.

83. Soud dále z důkazů, které byly provedeny v řízení u OS ve obec a následně i ve zdejším řízení, došel ke stejným skutkovým zjištěním a s právním názorem OS ve obec se ztotožňuje. Při posouzení argumentace, jíž bylo užito v rámci odvolání, byť tato odvolacím soudem nebyla z výše uvedených důvodů řešena, soud došel k závěru, že ani v případě, že by odvolání bylo doplněno řádně a včas by žalobce nebyl se svým odvoláním úspěšný. OS ve obec se s argumentací žalobce v tamějším řízení bez dalšího vypořádal a z obsahu odvolání soud zjistil, že v něm žalovaný neužil argumentaci zásadně odlišnou od té, která byla použita v samotném řízení, proto lze s vysokou mírou jistoty předjímat, že odvolací soud by takovou argumentaci odmítl a žalobce by tím pádem nebyl s odvoláním úspěšný (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2009, sp. zn. 25 Cdo 2533/2007, podle něhož je dána příčinná souvislost mezi pochybením advokáta při výkonu advokacie a vznikem škody tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient (poškozený) v řízení úspěšný. Důkazní břemeno ovšem opět leží na poškozeném, který musí prokázat, že jeho právo na plnění proti dlužníkovi existovalo a při řádném výkonu advokacie by se svého práva domohl, nicméně v to se dle názoru soudu žalobci v tomto řízení prokázat nepodařilo, kdy, jak bylo uvedeno výše, oprávněnost nároku právnická osoba proti žalovanému byla v předchozím řízení prokázána a argumentace žalobce uplatněná žalovaným v tamějším řízení byla soude s řádným a úplným odůvodněním odmítnuta (dále ke srovnání také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. května 2008, sp. zn. 25 Cdo 1515/2007 podle nějž se v řízení o náhradu škody způsobené advokátem jako předběžná otázka řeší, zda by poškozený při řádném postupu advokáta s nárokem u soudu skutečně uspěl).

84. Tvrzení žalobce, že výkon advokacie nebyl žalovaným činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona o advokacii. Soud došel k závěru, že byť se žalovaný dopustil pochybení v podobě řádného nedoplnění odvolání a pozdnímu vypracování doplnění odvolání tak žalobcem tvrzená pochybení žalovaného při zastupování v řízení před OS ve obec nemájí oporu v provedeném dokazování. Žalobce v řízení namítal, že došlo k vícero pochybením žalovaného spočívajícím v nedodržování pokynů žalobce stran navrhování důkazů, v podobě výslechu svědků či předložení listin (konkrétně výslech osob, které podepsaly čestná prohlášení předložená soudu), nicméně tato tvrzení nebyla podložena relevantními důkazy, naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný v rámci jednání před OS ve obec z opatrnosti tyto návrhy činil, nicméně tyto byly soudem odmítnuty s odůvodněním, že jich pro rozhodnutí ve věci samé není třeba. Dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je třeba uvést, že měřítkem řádného poskytování právních služeb advokátem nemůže být bez dalšího pouze kritérium úspěšnosti ve sporu. To by totiž vedlo k absurdnímu závěru, že advokát odpovídá za škodu ve všech sporech, v nichž jeho klient nebyl úspěšný. Pokud však advokát postupoval odborně nesprávně (např. z neznalosti právní úpravy) a jako přímý důsledek tohoto jednání vznikla jeho klientovi škoda, pak za takto vzniklou škodu advokát nepochybně odpovídá (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. 25 Cdo 2310/2013). Soud má nicméně za to, že k takovému pochybení ze strany žalovaného v řízení u OS ve obec nedošlo. Žalovaný ve zdejším řízení svůj postup, resp. zvolenou procesní strategii užitou v řízení před OS ve obec dostatečně zdůvodnil a soud, s ohledem na zjištěný skutkový stav předešlého řízení, z nějž OS ve obec vycházel při svém rozhodování, došel k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k takovým pochybením při hájení práv žalobce, která by mohla mít za následek neúspěch v dané věci. Skutečnost, že by nynější právní zástupce žalobce volil v předchozím řízení strategii odlišnou, nelze dávat k tíži žalovanému, naopak, volba právního zástupce pro řízení je plně v diskreci každého účastníka a proto i odpovědnost za tuto volbu následně nese každý účastník sám, stejně jako důsledky, spočívající v riziku případného neúspěchu ve sporu.

85. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a proto jí v celém rozsahu zamítl.

86. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 213 651 Kč. Žalovaný má právo na náhradu nákladů právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a to za 16 hlavních úkonů právní služby á 9 660 Kč podle § 7 a 11 (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne datum, datum, datum, datum a datum, účast u jednání soudu dne datum, datum datum, datum, datum, datum, datum a datum) tj. 154 560 Kč, dále za 16 režijních paušálů á 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu tj. 4 800 Kč, dále 21 % DPH z těchto částek ve výši 33 466 Kč, dále cestovní náhrady ve výši 15 017 Kč (2 cesty na jednání soudu v roce rok v celkové délce 226 km, náhrada za 1 km jízdy činí v roce rok dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., 4,10 Kč/km, 226*4,10 = 926,6 Kč, s kombinovanou spotřebou 7,2 l číslo Km, při ceně 33,60 Kč za 1 litr motorové nafty, tedy 7,2*33,60*2,26 = 546,73 Kč + 21% DPH 309,30 Kč tedy celkem za rok rok částka 3 565,4 Kč, 2 cesty na jednání soudu v roce rok v celkové délce 226 km, náhrada za 1 km jízdy činí v roce rok dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., 4,20 Kč/km, 226*4,20 = 949,20 Kč, s kombinovanou spotřebou 7,2 l číslo Km, při ceně 31,80 Kč za 1 litr motorové nafty, tedy 7,2*31,80*2,26 = 517,44 Kč + 21% DPH 307,99 Kč, tedy celkem za rok rok částka 3 549,26 Kč, 2 cesty na jednání soudu v roce rok v celkové délce 226 km, náhrada za 1 km jízdy činí v roce rok dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., 4,40 Kč/km, 226*4,40 = 994,40 Kč, s kombinovanou spotřebou 7,2 l číslo Km, při ceně 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty, tedy 7,2*27,2*2,26 = 442,59 Kč + 21% DPH 301,76 Kč, tedy celkem za rok rok částka 3 477,51 Kč a 2 cesty na jednání soudu v roce rok v celkové délce 226 km, náhrada za 1 km jízdy činí v roce rok dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., 4,70 Kč/km, 226*4,70 = 1 062,2 Kč, s kombinovanou spotřebou 7,2 l číslo Km, při ceně 47,10 Kč za 1 litr motorové nafty, tedy 7,2*47,1*2,26 = 766,41 Kč + 21% DPH 384 Kč, tedy celkem za rok rok částka 4 425,23 Kč), náhrada za promeškaný čas podle ustanovení § 14 odst. 4 a. t. v souvislosti s osmi cestami k jednání soudu na cestě obec – obec a zpět (3 h) ve výši 4 800 Kč + 21% DPH 1 008 Kč, tj. celkem na nákladech řízení 213 651 Kč. Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.