21 C 149/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 63 525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 63 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 63 525 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 64 437 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Liberci náklady řízení (svědečné) ve výši 462,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 63 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 63 525 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce zhotovil pro žalovanou společnost dílo označené jako„ webové aplikace pro správu skladových zásob a logistických dat“. Žalovaná společnost cenu díla odpovídající žalované částce neuhradila a nereaguje na výzvy k úhradě. Dílo bylo zhotoveno v souladu se smlouvou o dílo, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou společností. Žalobce zaslal, po předchozí e-mailové i osobní domluvě se zástupci žalované společnosti dne [datum] nabídku na zhotovení díla webové aplikace, kdy zhotovení webové aplikace bylo rozděleno do 4 částí:

1. Správa uživatelů, oprávnění apod. pomocí [anonymizována dvě slova] a webové přihlášení 2. Správa zásilek- plán/ skutečnost, práce s dodavateli a přepravci.

3. Frontend prostředí aplikace.

4. Testování aplikace [anonymizováno] úpravy. Nabídka byla zaslána na e-mailovou adresu zaměstnankyně žalované [právnická osoba] [celé jméno svědkyně], která za žalovanou společnost při uzavírání smlouvy vystupovala. U jednotlivých částí díla byla vždy uvedena i časová náročnost realizace díla. Dále byla navržena cena díla za vytvoření výše uvedené webové aplikace v částce [částka] bez DPH. Uvedená nabídka ze dne [datum] byla upravena dle předchozích e-mailových požadavků na úpravu ze strany žalované společnosti, včetně vyjasnění si vlastnických práv k vytvořené aplikaci, a dále vyjádření, že žalovaná společnost není ochotna hradit zálohu. K uvedené nabídce se vyjádřila zástupkyně žalované [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] prostřednictvím e-mailu dne [datum], kterým sdělila, že nabídku považuje za řádnou a tuto zasílá vedoucím na schválení a k podpisu. Následně dne [datum] se zástupkyně žalované [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] prostřednictvím e-mailu dotázala žalobce na stav vývoje aplikace. Na uvedený dotaz žalobce sdělil prostřednictvím e-emailu, že dílo bude vytvářeno až po finálním odsouhlasení nabídky žalovaným. Zástupkyně žalované společnosti dne [datum] prostřednictvím e-mailu sděluje, že ze strany žalované společnosti je nabídka odsouhlasena, a že žalobce může začít se zhotovením díla. Žalovaná společnost tedy dne [datum], prostřednictvím své zaměstnankyně [celé jméno svědkyně], bezvýhradně akceptovala nabídku žalobce ze dne [datum]. Žalobce v souladu s akceptovanou nabídkou zhotovil webovou aplikaci, přičemž po převedení na hosting žalované společnosti a po odsouhlasení celkové funkčnosti díla bylo dílo předáno dne [datum] žalované společnosti, kdy za společnost jednal její zástupce [celé jméno svědka]. Po převzetí díla byl ze strany žalované společnosti vznesen návrh na rozšíření [anonymizováno]. Rozšíření aplikace však nakonec nebylo realizováno. Po předchozí domluvě vyzval zástupce žalované [právnická osoba] [celé jméno svědka] žalobce prostřednictvím e-mailu datovaného dnem [datum] k vystavení faktury za realizaci díla dle uzavřené smlouvy o dílo dle nabídky ze dne [datum], kdy rovněž sděluje, že rozšíření aplikace ani případné úpravy již žalovaná společnost nepožaduje. Žalobce na základě předchozí domluvy vystavil dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 63 525,00 s termínem splatnosti k datu 27. 8. 2020. Faktura však zůstala ze strany žalované společnosti neuhrazena. Žalovaná společnost dílo včas neuhradila, a to ani přes opakovanou urgenci žalobce. Žalobce následně vyzval žalovanou společnost k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum]. Ze strany žalované společnosti nebylo na předžalobní výzvu vůbec reagováno a dílo zůstalo neuhrazeno.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Vznesla námitku promlčení s odůvodněním, že z žaloby vyplývá, že žalobce měl zhotovené dílo předat dne [datum], kdy za společnost žalovanou jednal její zástupce [celé jméno svědka], přičemž žaloba byla podána v [anonymizováno] [rok]. Dále žalovaná uvedla, že mezi ní a žalobcem nebyla platně uzavřena smlouva o dílo. Žalovaná nevylučuje, že žalobce komunikoval s [celé jméno svědkyně] prostřednictvím elektronické pošty, nicméně to nebyla osoba, která by měla oprávnění za žalovanou společnost činit právní úkony a jednat navenek. Žalovaná společnost ve vztahu k žalobci nic závazně nesdělila, přičemž zprávu (email) ze dne [datum] zaslala žalobci osoba, která nebyla oprávněna za společnost jednat navenek, nelze proto dovodit, že by žalovaná akceptovala nabídku žalobce ze dne [datum]. Rovněž [celé jméno svědka] nebyl oprávněn převzít dílo, neboť nešlo o osobu, která by byla oprávněna za žalovanou společnost jednat.

3. Žalobce k námitce promlčení vznesené žalovanou společností uvedl, že k samotnému předání díla došlo až v roce [rok] (v žalobě uvedené datum roku [rok] je písařskou chybou) a k promlčení tedy nemohlo dojít. Pokud žalovaná uvádí, že dílo bylo objednáno a předáno neoprávněným osobám, tak k tomu žalobce podotkl, že podle § 166 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zastupují právnickou osobu její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci, při tom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě jen muselo-li jí být známo. V daném případě žalobce jednal v dobré výře, že paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka] byli oprávněni jménem zaměstnavatele zavazovat společnost navenek, přičemž ze samotného vystupování obou zaměstnanců jednoznačně plyne, že jsou oprávněni s žalobcem jednat a za žalovanou společnost vystupovat. Žalobce stojí mimo strukturu žalované společnosti a je tedy ve vztahu k § 166 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., považován za veřejnost.

4. Na výzvu soudu žalobce doplnil skutková tvrzení tak, že pro [příjmení] pobočku žalovaného žalobce provádí různé práce již v období deseti let, pokud jde o [anonymizováno] pobočku žalovaného, s tou žalobce předtím žádnou spolupráci neměl. [anonymizováno] pobočka žalovaného má společné [anonymizováno] oddělení. Pan [celé jméno svědka] z [příjmení] pobočky žalovaného inicioval schůzku s žalobcem ohledně vývoje předmětné logistické aplikace. Následně do [obec] dorazila paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka] z [anonymizováno] pobočky. V jednací síni [příjmení] pobočky žalovaného došlo k jednání mezi žalobcem, panem [celé jméno svědka], paní [celé jméno svědkyně] a panem [celé jméno svědka]. Paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka] se žalobci nijak neprokazovali, ale pan [celé jméno svědka] je znal. Žalobce neměl pochybnost o tom, proč by paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka] nemohli jednat za [anonymizováno] pobočku žalovaného, do té [příjmení] pobočky by je bez kartičky ani nepustili. Toto první jednání bylo někdy v roce [rok]. Při té první schůzce bylo vyspecifikováno zadání díla a bylo domluveno, že pokud se žalobce rozhodne, že dílo zhotoví, tak pošle cenovou nabídku. Cenová nabídka byla následně poslána paní [celé jméno svědkyně], byl jí zaslán návrh objednávky, resp. smlouvy. V tom návrhu smlouvy již bylo uvedeno, co konkrétně se má udělat, kde a za kolik. K podpisu té smlouvy nedošlo, protože paní [celé jméno svědkyně] říkala, že k tomu potřebuje schválení managementu. Následně paní [celé jméno svědkyně] žalobci e-mailem napsala, že management to schválil, k faktickému podpisu smlouvy nedošlo, ale paní [celé jméno svědkyně] žalobce vyzvala, aby započal se zhotovením díla. Žalobce včetně kolegů na díle pracovali, a když bylo hotovo, tak ještě probíhal testovací provoz. V době, kdy probíhal testovací provoz, byl žalobce v průměru jednou týdně ve spojení s [anonymizováno] pobočkou žalovaného, nejprve s paní [celé jméno svědkyně], poté s panem [celé jméno svědka], který to po ní převzal a účastnil se toho i pan [celé jméno svědka], kdy žalobci sdělovali své poznatky a požadovali doplnění v aplikaci. Aplikaci žalobce vyvíjel na serveru žalovaného, testovací provoz probíhal v průběhu roku [rok]. Později přišel pan [celé jméno svědka] s tím, že potřebují aplikaci, kterou dělal žalobce napojit na [příjmení] (podnikový počítačový systém). Žalobce chtěl po nich nějaké podklady – co a kam má napojit, pak komunikace na nějakou dobu utichla. Žalobce se pak připomínal a pan [celé jméno svědka] mu dal kontakt na nějaké IT oddělení z [obec]. Kolega žalobce se s nimi snažil spojit, ale bez výsledku. Následně psal žalobce panu [celé jméno svědka], jestli se tedy bude řešit rozšíření aplikace napojením na [anonymizováno] Pan [celé jméno svědka] řekl, že ne. Žalobce se ho tedy ptal, jestli to mohou ukončit, tedy uzavřít provádění díla a vyfakturovat. Pan [celé jméno svědka] řekl, že ano, spojil se s účtárnou, žalobce mu poslal podklady, vystavil fakturu a čekal na zaplacení. K zaplacení faktury nedošlo. Pokud jde o předání díla, tak žalobce celou dobu aplikaci vyvíjel na serveru žalovaného, předávací protokol jako takový sepsaný nebyl. Mezi účastníky nebylo ujednáno, že dílo bude předáno na základě předávacího protokolu. Dílo, které žalobce vyvíjel na serveru žalovaného, tam tedy zůstalo dodnes. Zálohy na úhradu díla mezi účastníky sjednány nebyly, nebyly ani zaplaceny. Pokud jde o vyfakturovanou částku, tak žalobce vyfakturoval stejnou částku, která byla uvedena na počátku jednání mezi účastníky a která měla být dle paní [celé jméno svědkyně] schválená managementem.

5. Zástupce žalované uvedl, že nesouhlasí s tím, že pokud žalobce uvedl v žalobě, že dílo bylo předáno [datum] a následně opravil na rok [rok] a že šlo o písařskou chybu, protože e-mailem ze [datum] sám žalobce dokládá, že již dílo před tímto e-mailem bylo předáno. Není doklad o tom, že by dílo bylo vyhotoveno a předáno. Dále uvedl, že pan žalobce je podnikatel v oboru, odkazuje na ustanovení § 4 občanského zákoníku, že každý rozumný člověk musí postupovat s přiměřenou opatrností. Nelze očekávat, že v tak velké společnosti se dostaví nějací dva lidé, které blíže nezná, kteří se nereprezentují jako zástupci společnosti, pouze jako zaměstnanci, že budou schopni společnost zavazovat k čemukoliv. V e-mailech bylo jednoznačně naznačeno, že není na jejich rozhodnutí, zda je vůbec nabídka přijatelná. Management sice nabídku schválil, z toho ale panu podnikateli muselo být jasno, že to nejsou ty osoby, které mohou závazně za společnost jednat. Pan žalobce se na svých stránkách prezentuje jako logistik, a autor programů, které je schopen stvořit, tak mu musí být jasné struktury společnosti, pro které dělá.

6. Žalobce k tomu uvedl, že dlouhodobě spolupracuje se [právnická osoba], a.s. vlastněné [anonymizováno] holdingovou skupinou [příjmení] – [právnická osoba], tedy stejnou skupinou jako společnost žalovaná, kdy tato společnost poskytuje žalované společnosti i [anonymizována dvě slova] oddělení, neboť jak uvádí žalovaný, tento svým [anonymizováno] oddělením nedisponuje. [příjmení] [právnická osoba], a.s. převážně vystupuje pan [celé jméno svědka], bytem [adresa svědka]. Ze strany pana [celé jméno svědka] byl žalobce informován, že [právnická osoba] [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] poptává vývoj webové aplikace, která by zpracovávala správu uživatelů, oprávnění apod. pomocí [anonymizována dvě slova], zásilky, práci s dodavateli a přepravci. S ohledem na skutečnost, že žalobce měl vždy pozitivní zkušenosti s předchozí spolupráci, souhlasil s realizací schůzky, které se zúčastnili zástupci žalované [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Zástupce žalované společnosti představil žalobci pan [celé jméno svědka]. Žalobce tak neměl žádné pochybnosti o jejich oprávnění za společnost jednat. Schůzka se uskutečnila v průběhu měsíce [anonymizováno] [rok] na adrese [adresa], [obec] [obec], v sídle [právnická osoba], a.s., ze které byl přímo při schůzce vyhotoven nákres s požadavky na aplikaci, který následně zaslal žalobce zástupcům žalované prostřednictvím e-mailu ze dne [datum]. Zástupci žalované společnosti předložili žalobci žádost o vyhotovení webové aplikace, jejíž předmětem byla„ Interní aplikace pro správu zásilek“. S ohledem na předběžnou domluvu učiněnou při osobním jednání zaslal žalobce zástupkyni žalované [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] dne [datum], cenovou nabídku na zhotovení dílawebové aplikace. V návaznosti na připomínky paní [celé jméno svědkyně] byla konečné verze nabídky zaslána dne [datum], kdy zhotovení webové aplikace bylo rozděleno do 4 částí: 1. [anonymizováno] uživatelů, oprávnění apod. pomocí [anonymizována dvě slova] a webové přihlášení 2. Správa zásilek - plán/ skutečnost, práce s dodavateli a přepravci.

3. Frontend prostředí aplikace.

4. Testování aplikace Odběratel - úpravy. Následně žalobce obdržel dne [datum] e-mail zaslaný [celé jméno svědkyně] s textem:„ Dobrý den pane [celé jméno žalobce], S potěšením oznamuji, že došlo ke schválení. Můžete začít s vývojem té aplikace, S přátelským pozdravem [celé jméno svědkyně]“ Výše uvedený e-mail paní [celé jméno svědkyně] byl dále doplněn dne [datum], kdy zástupkyně žalované společnosti„ …když Vám napíšeme, že můžete začít, tak je to z naší strany vyřízené a to, jak rychle si to my interně podepíšeme, je pouze formalita, která nemá vliv na to, jestli začnete až po našem interním podpisu…“ Z uvedené komunikace tak jednoznačně plyne, že ze strany žalované společnosti byla učiněna nabídka na provedení díla, která byla dále odsouhlasena, a to včetně cenové nabídky, kterou předložil žalobce. Žalobce s ohledem na skutečnost, že výzva k započetí prací byla doplněna ze strany zástupkyně žalované společnosti doplněna až dne [datum], poukazuje na skutečnost, že k předání díla nemohlo dojít dne [datum], jak uvádí žalovaný, pro účely uplatnění námitky promlčení, přičemž toto jeho tvrzení, že k předání díla mělo dojít výše uvedeného dne je v přímém rozporu s jeho dalším tvrzením, že k předání díla nedošlo. Dílo bylo postupně vyvíjeno v návaznosti na úpravy a připomínky žalované společnosti. Žalobce odkazuje na e-mail ze dne [datum], v rámci kterého se [celé jméno svědkyně] dotazuje na stav díla. V návaznosti na uvedený dotaz a následné upřesnění reagoval žalobce e-mailem ze dne [datum], v rámci kterého byly upřesněny dotazy a žádosti o upřesnění rolí a činností, které bude aplikace jednotlivým uživatelům umožnovat. Obdobně z e-mailu ze dne [datum] odeslaného [celé jméno svědkyně] je patrné, že žalovaný požadoval další úpravy aplikace, kdy žádá do profilu dopravců dodat sloupce. K předání díla dále došlo v návaznosti na e-mail žalobce ze dne [datum], v rámci kterého žalobce sděluje, že dílo ze strany žalobce je dokončeno a žádá o naplánování schůzky za účelem finálního otestování a předání. E-mail byl zaslán zástupcům žalované společnosti panu [celé jméno svědka] a také [celé jméno svědka]. Schůzek za účelem převzetí proběhlo více, kdy byly dále doplňovány požadavky žalované společnosti, kdy následně byla podoba aplikace odsouhlasena a dne [datum] obdržel žalobce e-mail od [celé jméno svědka], dle kterého byly žalované společnosti dodány podklady pro propojení aplikací pro příjem ze strany třetího subjektu, tedy společnosti [právnická osoba] Z uvedeného je tak patrné že žalovaná společnost aplikaci po převzetí používala. S ohledem na skutečnost, že dílo bylo zhotoveno a převzato ze strany žalované společnosti požádal žalobce, byť se jednalo ryze o žádost v rámci slušnosti, nad rámec požadavků objednávky, o souhlas s vystavením faktury za zhotovení díla. [celé jméno svědka] dne [datum] sděluje prostřednictvím e-mailu:„ Dobrý den, po domluvě s panem [příjmení] prosím zašlete daňový doklad. V tuto chvíli nebudeme nic dalšího potřebovat, případné další úpravy se domluví.“ Dále k dotazu žalobce, z jakého důvodu nebyla faktura proplacena poukazuje žalobce na e-mail zaslaného [celé jméno svědka] dne [datum] …prověřím s naší účtárnou a se svými nadřízenými v jakém stavu je zaplacení této faktury. Zasílal jste doklad i na naši účtárnu nebo jste zasílal pouze na mě?... Žalobce má za to, že z uvedené komunikace je zřejmé, že ze strany žalované společnosti nebyly tvrzeny jakékoliv okolnosti, pro které by neměla být faktura uhrazena. Žalobce závěrem doplňuje, že předmětné dílo bylo umístěno na serveru [právnická osoba], a.s., jež zajišťuje IT správu žalované společnosti [webová adresa], IP adresa [číslo], a prostřednictví které se žalovaná společnost k aplikaci připojuje.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce doručil žalovanému fakturu [číslo] na částku 63 525 Kč se splatností 27. 8. 2020, žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu a žalovaný fakturu vystavenou žalobcem shora uvedenou do současné doby neuhradil.

8. Mezi účastníky bylo sporné, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vytvoření webové aplikace pro správu skladových zásob a logistických dat, přičemž toto dílo mělo provést žalobce pro žalovaného a zda dílo ze strany žalobce bylo žalovanému předáno a zda bylo ze strany žalovaného převzato.

9. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že s [anonymizováno] pobočkou [anonymizováno] ČR akciová společnost dlouhodobě spolupracoval na vývoji aplikací, načež jeho kontaktní osoba, se kterou tyto věci domlouval, byl p. [celé jméno svědka], jako vedoucí oddělení [anonymizováno]. On měl kontakty s jednotlivými sekcemi firmy [anonymizováno] včetně [anonymizováno] pobočky [anonymizováno], kde ho informoval, že [anonymizováno] pobočka poptává vývoj logistické aplikace, jestli by o to měl zájem, žalobce řekl, že ano, p. [celé jméno svědka] inicioval schůzku se zástupci [anonymizováno] pobočky s p. [celé jméno svědkyně] a p. [celé jméno svědka], následně tato schůzka proběhla v prostorách [anonymizováno] pobočky [anonymizováno] ČR, [ulice] ulice, kde si s p. [celé jméno svědka] a s p. [příjmení] vyspecifikovali obecné zadání aplikace, následně jim posílal emailem cenovou nabídku, která byla ze strany [anonymizováno] pobočky akceptována, respektive p. [celé jméno svědkyně] říkala, že si musí nechat toto potvrdit managementem, následně ho emailem informovala, že management tuto aplikaci schválil a může na ni začít pracovat. Pokud jde o vztah mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], případně vztah k žalované, žalobce uvedl, že právně to přímo neví, ale p. [celé jméno svědka] je vedoucí [anonymizováno] oddělení [právnická osoba] a ta spravuje veškerou infrastrukturu [právnická osoba]. Žalobce před tím se staral o řadu jiných aplikací této společnosti a nerozlišoval, zda se jedná o halu v [obec] nebo v [obec]. Jestli p. [celé jméno svědka] paní [celé jméno svědkyně] a p. [celé jméno svědka] znal, to neví, ale předpokládá to. [jméno] schůzku v [obec] domlouval přímo p. [celé jméno svědka] p. [celé jméno svědkyně] a p. [celé jméno svědka] na tu schůzku přijeli. Na této schůzce v [obec] p. [celé jméno svědkyně] s p. [celé jméno svědka] přímo hovořili o konkrétní zakázce, tedy co by měla obsahovat, vznikl tam plánek, kde si načrtli nějakou podobu aplikace, kterou po žalobci chtěli. Paní [celé jméno svědkyně] a p. [celé jméno svědka] se mu nijak zvlášť na té schůzce neprokazovali a tu schůzku domlouval p. [celé jméno svědka] oni na ni přišli, takže měl za to, že patří k [anonymizováno] pobočce [právnická osoba]. Když p. [celé jméno svědkyně] oznámila emailem, že management to schválil, a že je možné na zakázce pracovat, tak vystavil zálohovou fakturu a objednávku, toto posílal emailem p. [celé jméno svědkyně] a čekal na nějaké potvrzení, načež ho p. [celé jméno svědkyně] informovala, že interní předpisy neumožňují [anonymizováno] pobočce proplácet zálohové faktury a jestli pro něj není problém vystavit fakturu konečnou, až po dokončení té zakázky. S tím souhlasil a pak už se začalo s vývojem aplikace. Aplikace se vyvíjela na serveru [právnická osoba]. V průběhu jejího vývoje měli s p. [příjmení] a p. [celé jméno svědkyně] pravidelné mítinky, v intervalu 1x za týden až 14 dní. V konečné fázi vývoje té aplikace p. [celé jméno svědkyně] firmu opustila a její místo v tomto převzal p. [celé jméno svědka], předání proběhlo. Následně s p. [celé jméno svědka] a p. [celé jméno svědka] proběhlo testování té aplikace, následně p. [celé jméno svědka] přišel s novou informací, že firma koupila blíže nespecifikovaný software, se kterým by potřebovali tu současnou aplikaci vyvíjenou žalobcem sesynchronizovat. Žalobce po p. [celé jméno svědka] požadoval nějaké bližší podklady a informace, dostal kontakt na pověřenou osobu do [obec], do [obec] posílali email ohledně specifikace, v průběhu času žádnou odpověď nedostali, byla nějaká časová prodleva, žalobce psal email p. [celé jméno svědka], jestli nějaké rozšíření bude pokračovat, protože uběhlo dost času a žalobce to chtěl uzavřít nebo se posunout dál. Pan [celé jméno svědka] ho informoval, že k rozšíření v současné době nedojde, na aplikaci se nic dělat nebude. Žalobce se zeptal, jestli jim může zaslat předmětnou fakturu, p. [celé jméno svědka] se ho ptal, zda se nějak navýšila cena oproti původní nabídce, žalobce řekl, že ne, že cena je stejná. P. [celé jméno svědka] mu napsal, ať vystaví fakturu, tu vystavil a zaslal p. [celé jméno svědka], protože faktura nebyla proplacena, tak p. [celé jméno svědka] kontaktoval, ptal se ho, jestli fakturu posílal jen jemu nebo i na účtárnu, žalobce mu sdělil, že pouze jemu, p. [celé jméno svědka] uznal, že bude problém v tom, že to posílal pouze jemu, že to on vyřeší s účtárnou. Dále to potom řešili s účtárnou, p. [celé jméno svědka] to nedokázal vyřešit, tak žalobce dostal kontakt na p. [příjmení], pak tam byla další osoba, jméno si nepamatuje. Se všemi to skončilo tak, že se na to podívají. Cena za zakázku, která byla uvedená v cenové nabídce, která byla zaslána na email p. [celé jméno svědkyně], byla tak stejná cena, která se objevila ve faktuře vystavené žalobcem žalovanému. Aplikace vyvíjená žalobcem byla vyvíjena na serveru [právnická osoba] a měla by se tam nacházet do současné doby. Pokud žalobce dříve něco dělal pro [právnická osoba] a jednalo se o interní aplikace, takto dělal na serveru [právnická osoba]. To ani jinak udělat nešlo kvůli zabezpečování a přihlašování. Pokud jde o dokončení díla, tak za tento okamžik žalobce považoval moment, kdy aplikace byla otestována a nebyly připomínky proti ní. Toto si testoval p. [celé jméno svědka] a p. [celé jméno svědka], možná i další zaměstnanci. Žalobce z toho dostal výstup. Tímto způsobem podle žalobce bylo dílo dokončeno a předáno. Takto to fungovalo i před tím. Žalobce si není jistý, jestli toto byla jediná aplikace, kterou vyvíjel pro [anonymizováno] pobočku, těch aplikací vyvíjel vícero, ale neví, jestli k nim má přístup [anonymizováno] pobočka. Po dokončení zakázky a její vyzkoušení ze strany p. [celé jméno svědka] a p. [celé jméno svědka] se speciální předávací protokol nesepisoval. Při první schůzce v [obec] se p. [celé jméno svědkyně] a p. [celé jméno svědka] prezentovali tak, že jsou z [anonymizováno] pobočky za logistiku, tedy že jednají za firmu žalovanou. Obsahem aplikace, kterou měl žalobce vyvinout na základě této schůzky, měla obsahovat správu skladových zásob, tedy to, co přijede a odjede. Aplikace, kterou žalobce vyvinul, obsahovala to, co bylo uvedeno v zadání. Na základě sdělení p. [celé jméno svědkyně], že je cenová nabídka schválená, a že je možné, začít s realizací, žalobce to pochopil tak, že je souhlas s cenovou nabídkou, zvlášť pokud p. [celé jméno svědkyně] psala, že si tu cenovou nabídku nechala odsouhlasit managementem, a management tuto nabídku schválil. Žalobce dále uvedl, že podle jeho názoru [právnická osoba] má vícero závodů, kam patří [anonymizováno] pobočka, [anonymizováno] pobočka a případně další. Výpisy z obchodních rejstříků si nekontroloval, řadu let pro tuto společnost pracoval pro [právnická osoba]. Právní strukturu [právnická osoba] nezjišťoval. Před touto akcí s [příjmení] [jméno] asi žádnou jinou nabídku nerealizoval. Pan [celé jméno svědka] se mu nepředstavoval, řadu let ho zná, tak nebylo třeba, aby se mu představil, za jakou společnost jedná. Neví, za koho p. [celé jméno svědka] vystupoval. Paní [celé jméno svědkyně] a p. [celé jméno svědka] mu říkali, že pracují pro [anonymizováno] pobočku [anonymizováno], z čehož vyplývá pointa té aplikace. Jejich kompetenci a jejich pravomoc nekontroloval. Aplikace, kterou vyvíjel, se nachází na serveru IT oddělení, které spravuje jak [anonymizováno], tak i [anonymizováno] pobočku. To, kde tu aplikaci měl vyvíjet, tedy na jakém serveru, se dozvěděl od p. [celé jméno svědka]. [anonymizováno] pobočka na ten server má přístup, tak logicky nic ji předáváno nebylo. Žalobce měl provést vývoj interní webové aplikace pro správu logistiky, na té zakázce se dohodl s p. [celé jméno svědkyně] a s p. [celé jméno svědka].

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], bylo zjištěno, že ve [právnická osoba] je zaměstnán [anonymizováno] let, vedoucího [anonymizováno] odd. dělá zhruba [anonymizováno] – [anonymizováno] let. Není v příbuzenském vztahu k účastníkům řízení. Zná p. [celé jméno žalobce], byli před [anonymizováno] lety přátelé. Poslední dobou se jejich vztahy přetrhaly a nestýkají se. P. [celé jméno žalobce] dělal pro [právnická osoba], která je sestrou [právnická osoba] vývojářskou činnost, tedy programoval pro ně. Bylo to na několika webových aplikacích, mohlo to být do [anonymizováno] případů, něco byla oprava, něco bylo vývoj. Všechny firmy – [právnická osoba] a [anonymizováno] jsou vlastněny [anonymizováno] vlastníky a v ČR jsou v sesterské společnosti, jedná se o korporátní firmu. Pokud jde o [právnická osoba] a [právnická osoba], tak v ČR majetkově propojeny nejsou, nicméně využívají služeb ostatních společností jako synergie. V [obec] je pobočka, která se nazývá [anonymizováno] a je členem [právnická osoba]. V [obec] jsou [anonymizováno] pobočky [právnická osoba], jedna se jmenuje [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a ta druhá je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ve [obec]. Společně sdílí věci, které dávají smysl. V případě p. [celé jméno žalobce] šlo o to, že [anonymizováno] pobočka spolupracovala na vývoji aplikací s p. [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] pobočka – [obec] objednávala 2 aplikace, jedna se týkala předmětu tohoto jednání a druhá byla logistika. Logistika se dodnes používá. Každá z těchto společností má vlastní server a zároveň s tím, že jsou na jedné síti a v tom případě jsou schopni sdílet informace. Zadávání programování si každá z těch poboček řeší sama a v případě [anonymizováno] pobočky – [obec] oni sdílí jejich server, tedy využívají služby serveru [anonymizováno]. [příjmení] ve [obec] využívala aplikaci pro řízení logistiky a chtěli po tom, nějak navázat další aplikací a u toho jednání dál již nebyl. Myslí, že ohledně zakázky proběhla nějaká emailová komunikace mezi p. [celé jméno žalobce] a někým z [anonymizováno] pobočky. O čem se bavili, to neví, nepamatuje si to. Aplikace p. [celé jméno žalobce] pro [anonymizováno] pobočku ve [obec] vytvořena byla a nachází se na serveru [anonymizováno], žádné další podrobnosti o tom neví. Jestli je to funkční, to neví a testování této aplikace bylo věcí [anonymizováno] pobočky. Aplikace, které by byly vytvořeny, by se musely nacházet v jejich síti, tedy síť všech tří lokalit (2 lokality [obec] a jedno [obec]) a všichni autorizovaní tam mají přístup. Pokud se aplikace nachází na jejich serveru a jsou tam k tomu práva, tak se v té aplikaci žalovaná může dostat. Bližší informace k tomuto případu si nepamatuji. Ví, že tam ohledně té aplikace proběhlo nějaké testování a [anonymizováno] pobočka používá některé jejich aplikace doteď a jestli je to tato konkrétní, to neví. Zda proběhla v minulosti nějaká emailová komunikace, ze které vyplynulo, že p. [celé jméno svědkyně] i p. [celé jméno svědka] mají stejnou emailovou adresu jako svědek, že by přímo p. [celé jméno svědkyně] nebo p. [celé jméno svědka] představoval žalobci, jako zástupce [příjmení] [jméno], to ne. Před vytvořením aplikace ze strany žalobce již před tím nějaká komunikace probíhala, protože žalobce prováděl nějakou opravu aplikace pro logistiku a pak v dalším kroku se jednalo o další zakázce. Svědek nikdy nejednal s žalobcem v tom směru, že by měl žalobce udělat nějakou zakázku [příjmení] [jméno] ([obec]). Dle standardu [právnická osoba] by měla mít aplikace svého majitele ve většině případů, se jedná o manažera daného oddělení. Pokud by majitel aplikace umístěné na serveru [příjmení] [příjmení] chtěl udělit autorizaci k přístupu, musel by požádat IT odd. (je to jedno) o rozšíření o danou skupinu, která se váže k dané aplikaci. Pokud by žalobce provedl pro žalovaného aplikaci a tato byla umístěna na serveru [právnická osoba], tak žalovaný by se k této aplikaci mohl dostat, a to pomocí webového odkazu, tyto odkazy má zadavatel nebo vlastník aplikace, pokud tedy probíhá testování této aplikace, tak již tento odkaz mají. Ten server se nachází ve vlastnictví [anonymizována dvě slova]. Žalovaný má na serveru [anonymizováno] [obec] ještě druhou aplikaci, kterou využívá pro logistiku.

11. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalované firmy je zaměstnán [anonymizováno] let, [anonymizováno] roku byl [anonymizována dvě slova] a nyní je [anonymizována dvě slova]. Náplní jeho práce je objednávat materiál u jejich dodavatelů, tak aby byla pokryta výroba. Když dělal [anonymizována dvě slova], tak vydával [anonymizováno]. Z pozice jeho funkce má právo objednávat transporty materiálu, materiál. S žalobcem se nikdy osobně nesetkal, s žalobcem párkrát jednali přes email. Jednali o vývoj aplikace pro příjem materiálu ve skladu. Svědek to převzal, když už to bylo v nějaké konečné fázi. Před ním tu funkci měla p. [celé jméno svědkyně]. Pokud jde o tu aplikaci, takto, co bylo tehdy požadováno a jak to převzal, tak se domnívá, že žalobce tu aplikaci provedl. Zkoušeli verzi aplikace, kterou vytvořil žalobce, s žalobcem to zkoušeli na telekonferencích, test provedli u nich ve firmě, dělal to s někým ze skladu. Když zkoušeli tu aplikaci, když člověk věděl, co s tím má dělat, tak fungovala. Nedomnívá se, že to nebylo 100 % doděláno. Jaké byly požadavky od nich ve vztahu k žalobci, to věděl. Požadavek z jejich strany byl ten, aby to mohli předat jejich zaměstnancům. Jejich management tehdy rozhodl, že se v té aplikaci pokračovat nebude, respektive ve vývoji té aplikace. To, co z té aplikace zkoušeli, to použivatelné bylo. Jestli bylo žalobci za vytvoření té aplikace zaplaceno, to neví. Pokud jde o předmětnou aplikaci, tak se nacházela na webových stránkách a svědek tam měl odkaz. Aplikaci, kterou vytvořil žalobce, ta funkční byla, měli nějaké náměty na vylepšení, ale k tomu nedošlo, protože management to pak stopnul. Neví, jestli dílo ze strany žalobce nebylo přímo dokončeno, respektive neví, zda někdo žalobce vyzýval k dokončení díla. Svědek přímo žalobce nevyzýval, aby zaslal fakturu, ví, že se žalobce ptal, zda může zaslat fakturu na účetní oddělení, ale co se s tím dělo pak dál, to neví. Z jeho pozice není oprávněn uzavřít smlouvu na vývoj takové aplikace, ani takovou smlouvu neuzavřel. Navíc u toho nebyl u prvopočátku. Svědek tam byl jako člověk, který spolupracuje na vývoji této aplikace.

12. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalované společnosti je zaměstnán od [anonymizováno] r. [rok], nejdříve jako [anonymizována dvě slova] a poté vedoucí [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno] let). Předmětem jeho činnosti je vedení týmu [anonymizována dvě slova] [ulice], který zajišťuje uvolňování materiálu pro výrobní linky. Využívá programy, které jsou korporátní, pak i lokální, vlastním programováním se nezabývá. S žalobcem jednal před několika lety ohledně vývoje aplikace, která měla vnést řád do přicházejících dodávek a jejich uvolňování. Dozvěděl se od [příjmení] [celé jméno svědkyně], že jedná s žalobcem ohledně vývoje jeho oddělení je s příjmem materiálu, což je část logistiky úzce provázané, tak se o to začal zajímat detailněji, aby dokázal uřídit urgentní uvolnění. Paní [celé jméno svědkyně] dělala nějakého [anonymizováno] materiálu. Jestli s p. [celé jméno žalobce] před tím někdo o něčem jednal, to neví, svědek už naskočil do rozjetého vlaku, když zjistil, že se tady jedná o nějakou aplikaci, která by byla pro něj použitelná. Předpokládá, že ty jednání i paní [celé jméno svědkyně] probíhaly s vědomím managementu, ale přímo za managementem nebyl, aby se zeptal, jestli o tom vědí. Svědek a paní [celé jméno svědkyně] se vypravili do [obec] do [anonymizováno], tam měli schůzku s p. [celé jméno žalobce] a p. [příjmení], jednali o tom, jaká by měla být struktura té aplikace, co by měla umět. Domluvili si, jak by konkrétně měla tato aplikace fungovat. Svědek na to jednání do [obec] jel s tím, že jedná za svého zaměstnavatele. Jeho zaměstnavatel o tom věděl, měli normálně vypsanou služební cestu. Na té schůzce se dohodli, jak konkrétně chtějí, aby ta aplikace konkrétně fungovala. Pan [celé jméno žalobce] si jejich poznámky vzal a pak už se komunikovalo po emailech. Tuší, že ze strany žalobce přišla nějaká cenová nabídka, myslí si, že to řešila p. [celé jméno svědkyně]. Ta aplikace se pak do nějaké fáze vyvíjela, komunikovali s žalobcem po emailu. Ke konci, když už byla nastavena funkcionalita, tak se to mělo začít testovat a pak p. [celé jméno svědkyně] odešla z firmy, pak se k tomu dostal [příjmení] [celé jméno svědka]. Svědek tu aplikaci, kterou vytvořil žalobce, otevřel, ale neměl prostor ji vyzkoušet, protože v té době řešil jiné priority, a pak po nějaké době e ptal co a jak, zda tu aplikaci může použít, tak mu osoba na pozici vedoucí skladu rozhodla, že se tato aplikace používat nebude a bude se používat jiná a tím to pro něj skončilo. Ví, že za tu aplikaci mělo být asi 60 000 Kč, ale neví, jestli šla tato nabídka od p. [celé jméno žalobce]. Svědek potvrdil pravost emailu ze dne [datum], kterým obdržel cenovou nabídku. S panem [celé jméno svědka] ohledně fakturace za vývoj dané aplikaci možná komunikoval, ale nepamatuje si porobnosti. V tom vývoji aplikace se svědek považoval za technického poradce. Neřešil, jestli je smlouva nebo finance. Není si jistý, zda ta aplikace zůstala k dispozici u jeho zaměstnavatele, jednou se pokoušel tam dostat, ale odkaz na aplikaci už nefungoval.

13. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že pro žalovanou firmu pracovala od r. [rok] [číslo] do r. [rok] [rok], dělala na logistice jako [anonymizována dvě slova]. Funkce obnášela objednávání materiálu pro výrobu. Byla v kontaktu s dodavateli, kteří byli nasmlouvaní její firmou. S žalobcem jednala zhruba v r. [rok], týkalo se to aplikace, kterou měl pro ně žalobce vyvíjet, jednalo se o aplikaci pro příjem materiálu dohromady se vstupní kontrolou. Jelikož spolupracovala s [anonymizována dvě slova], s panem [celé jméno svědka], který jim už pomáhal dělat jednu konkrétní aplikaci, která tam běží do dneška, po výborné spolupráci s p. [celé jméno svědka] se zeptala, jestli nezná někoho, kdo by jim tu novou aplikaci mohl udělat případně, zda by jí nemohl udělat on sám, p. [celé jméno svědka] řekl, že na to nemá kapacitu a doporučil pana žalobce. S p. [celé jméno žalobce] nejprve komunikovali přes pana [celé jméno svědka] a poté na osobní schůzce pak již přímo komunikovali s p. [celé jméno žalobce]. Byla to osobní schůzka v [obec] v [anonymizováno], což je pobočka [anonymizováno], byla tam svědkyně, p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno žalobce] není si jistá, zda u toho byl i p. [celé jméno svědka]. Nikdy před tím, osobně s p. [příjmení] ohledně jiné zakázky nejednala, na této schůzce v [obec] se s p. [celé jméno žalobce] viděla osobně poprvé, a myslí, že to bylo i naposledy. Pan [celé jméno žalobce] určitě věděl, za jakou firmu tam je, určitě si minimálně vyměňovali vizitky. Její zaměstnavatel o této schůzce věděl, neboť bez předchozího schválení zaměstnavatele by tato služební cesta nebyla možná. Její zaměstnavatel věděl, za jakým účelem do [obec] jedou. Na této schůzce se domlouvalo, jaké jsou požadavky na tuto aplikaci, jak by si představovali její chod, s tím, že p. [celé jméno žalobce] dodával nějaké své nápady. Výsledek schůzky byl ten, že po nějakém zpracování jim p. [celé jméno žalobce] pošle cenovou nabídku, p. [celé jméno žalobce] to udělal. Ta cenová nabídka došla svědkyni na její služební email. Jelikož šlo o cenovou nabídku, která byla vyšší než 20 000 Kč, takto musela předat svému nadřízenému, tehdy to byl p. [příjmení], ten to musel předat svému nadřízenému, to byl p. [příjmení], ten to musel předat svému nadřízenému, to byl p. [příjmení], to už byl manažer logistiky, a ten to musel předat jako návrh managementu na schválení, takto se to stalo. Pan [anonymizováno] přišel z management meetingu, sdělil nebo napsal, že je to schválené, ta cenová nabídka. Svědkyně pak dala p. [celé jméno žalobce] na vědomí, že může zahájit vývoj té aplikace a byla s ním v kontaktu emailem, několikrát do měsíce. Když odcházela z firmy, takto bylo ve fázi, že tu aplikaci začali testovat, testovala ji svědkyně, p. [celé jméno žalobce] jí poslal webovou stránku, ona to vyzkoušela, s případnými poznámkami mu to odesílala zpátky, když se naposledy k tomu dostala, tak aplikace dokončena nebyla. Minimálně tam nebyly přístupové údaje pro uživatele logistiky. Pokud jde o cenovou nabídku, která jim byla zaslána ze strany žalobce, tak si přesně není vědoma toho, co obsahovala. V době, kdy se naposledy k té aplikaci dostala, tak nebylo uděláno vše, co bylo v cenové nabídce. Byla hotová necelá polovina, co bylo podle cenové nabídky, jak to probíhalo dál, tak předala panu [celé jméno svědka] a pak už to šlo mimo ní. Pan [celé jméno žalobce] měl udělat přístupy, aplikace se nacházela na webu, na webové stránce. S panem [celé jméno žalobce] smlouvu neřešila, řešila s ním vývoj aplikace. Cenová nabídka zaslaná žalobcem byla přeposílána až k managementu firmy, a poté co přišlo sdělení, že management to schválil, došlo k realizaci. Poté co dostala informaci o tom, že management schválil cenovou nabídku žalobce, tuto informaci sdělila p. [celé jméno žalobce].

14. Z Objednávky interní aplikace ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná jako odběratel si měla od žalobce jako zhotovitele objednat zhotovení interní webové aplikace pro správu skladových zásob a logistických dat. Celková cena díla byla dohodnuta na 52 500 Kč. Aplikace měla být zhotovena do 60 dnů od podpisu objednávky. Objednávka je podepsána pouze ze strany žalobce, nikoliv ze strany žalovaného.

15. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako dodavatel vystavil tuto fakturu žalované, fakturována byla objednávka webové aplikace dle objednávky ze dne [datum] Celkem k úhradě byla uvedena částka 63 525 Kč.

16. Z e-mailu ze dne [datum] od [jméno] [celé jméno svědka] žalobci bylo zjištěno, že pan [celé jméno svědka] navrhl žalobci schůzku v [anonymizováno] ohledně zadání aplikace a ceně.

17. Z e-mailu ze dne [datum] od [jméno] [celé jméno svědka] žalobci bylo zjištěno, že pan [celé jméno svědka] psal žalobci, že by ho potřeboval příští středu na [anonymizováno], přijede také návštěva z [obec], aby probrala novou appku.

18. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [celé jméno svědka] informoval žalobce, že mají zamluvenou místnost [anonymizováno], v kopii e-mailu je uvedena [celé jméno svědkyně]. Žalobce na e-mail odpověděl, že s tím počítá, bude tam.

19. Z e-mailu ze dne [anonymizováno] bylo zjištěno, žalobce zaslal [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení] cenovou nabídku pro vytvoření aplikace, celkem na 52 500 Kč [celé jméno svědkyně] v odpovědi děkovala žalobci za zaslání cenové nabídky a příjemné posezení v [obec]. Cenovou nabídku nyní předá ke konzultaci managementu.

20. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno svědkyně] psala žalobci, že u nic ve firmě není možná zálohová faktura, standartní podmínky žalované při placení jsou 60 dní od dokončení práce.

21. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobce dotazoval [celé jméno svědkyně], zda v dané věci již došlo ze strany managementu k nějakému posunu.

22. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce děkuje [celé jméno svědkyně] za pozitivní zprávu a připravil podklady, které zasílá v příloze a žádá o korekturu objednávky. Přílohou tohoto emailu byla cenová nabídka.

23. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce zaslal [celé jméno svědkyně] upravenou objednávku a zálohovou fakturu stornoval. Paní [celé jméno svědkyně] žalobci odpověděla, že nyní je vše v pořádku a přeposílá to vedoucím na schválení a k podpisu.

24. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno svědkyně] oznámila žalobci, že konečně došlo ke schválení a mohou začít s vývojem aplikace.

25. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno svědkyně] se dotazovala žalobce, jak to vypadá s vývojem aplikace. Na tento email žalobce odpověděl, že ohledně aplikace se zatím nic neděje, žalobce má za to, že se stále čeká na potvrzení a podpis objednávky.

26. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, [celé jméno svědkyně] psala žalobci, že mu [datum] potvrzovala, že může s vývojem aplikace začít, neboť schválení faktury a všech podmínek ve smlouvě už byla jen formalita.

27. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se [celé jméno svědkyně] dotazovala žalobce, jak to vypadá s aplikací.

28. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce informoval [celé jméno svědkyně], že se na aplikaci aktuálně pracuje, průběžně jí bude informovat.

29. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno svědkyně] se dotazovala žalobce, zda by se mohli k aplikaci sejít v [obec], neboť komentářů a dotazů k aplikaci je mnoho.

30. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno svědkyně] informovala žalobce, že zvolili cestu videokonference, na kterou žalobci pošlou pozvánku.

31. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] (spolupracovník žalobce) poslal [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a v kopii žalobci shrnutí zadání podle poslední schůzky.

32. Z e-mailů ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce psal [jméno] [celé jméno svědka], že ho na něj odkázala paní [celé jméno svědkyně], že by potřebovali nějaký hosting, kam přesunou aplikaci a zda by pan [celé jméno svědka] mohl něco takové založit, a to tento týden. Pan [celé jméno svědka] žalobci odpověděl, že pokud to bude interní, tak server [anonymizováno]. Na to mu odpověděl žalobce, že to nebude pouze interní, ale budou do toho vstupovat přepravci, takže by to mělo být veřejné. Na to psal pan [celé jméno svědka] paní [celé jméno svědkyně] o informaci, kdo všechno bude do aplikace přistupovat, zda se to bude řešit nějakým koupeným hostingem nebo na jejich serverech jako předešlá aplikace. [celé jméno svědkyně] na to odpověděla, že pokud to mohou vyřešit stejným způsobem jako předchozí aplikaci, do této aplikace bude mít přístup spoustu lidí napříč firmou. Pan [celé jméno svědka] následně odpověděl, že prosí tedy na server pro [anonymizováno]. Na to píše paní [celé jméno svědkyně], že jejich dopravce má [anonymizováno] emaily, takže se tam dostanou.

33. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se [jméno] [příjmení] omlouval paní [celé jméno svědkyně] a panu [příjmení] za nedodržení předem domluveného termínu, tedy konec [anonymizováno]. Některé části je potřeba předělat. Zatím není možné aplikace prezentovat, proto by se chtěl domluvit na přesunutí schůzky za [anonymizováno] týdny, kdy už bude aplikace připravena k testování.

34. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] poslal paní [celé jméno svědkyně] a panu [příjmení] slíbené shrnutí toho, co už je hotové a připravení k testování a na jakém serveru se vývojová verze nachází. [webová adresa]. [příjmení] uvedené níže budou hotové za 2 týdny.

35. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce psal panu [příjmení], že by se rád domluvil ohledně dokončení aplikace. Z jejich strany by mělo být vše dokončeno, proto by chtěl naplánovat schůzku, kde by všechno prošli a předali k otestování. Na to mu pan [celé jméno svědka] odpověděl, že souhlasí a psal panu [celé jméno svědka], zda může svolat schůzku pro tyto účely.

36. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [celé jméno svědka] psal panu [příjmení] a žalobci ohledně nového termínu schůzky k otestování aplikace pro příjem.

37. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce psal panu [celé jméno svědka], jak to vypadá s rozšířením aplikace, které avizoval při posledním updatu. Na to mu pan [celé jméno svědka] odepsal, že s firmou, od které mají jejich aplikaci příjezdů doprav jsou již domluveni na možné propojení. Jsou zpracovány potřebné podklady k finálním úpravám, které by mohli společně ještě projít před propojením aplikací, zároveň by žalobci ukázal aplikaci, se kterou chtějí propojit. Dále se dotazuje žalobce, zda by měl tento týden čas.

38. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno svědka] psal žalobci, že zasílá podle domluvy podklady pro propojení aplikací pro příjem.

39. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce psal panu [celé jméno svědka] s tím, že by rád uzavřel současnou verzi zpracované aplikace dle původní objednávky. Diskuzi nad rozšířením by nechal dále otevřenou a řešil jí případně, až bude aktuální. Dále se žalobce dotazuje, zda může vystavit daňový doklad na provedené práce dle objednávky, kterou potvrdila paní [celé jméno svědkyně] a pan [příjmení] dne [datum].

40. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [celé jméno svědka] psal žalobci, že se ohledně provedené práce a následného dokladu spojí s panem [příjmení]. Žalobce má prozatím nechat aplikaci v současném stavu.

41. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [celé jméno svědka] psal žalobci, že po dohodě s panem [příjmení] může zaslat daňový doklad. V tuto chvíli nebudou nic dalšího potřebovat, případné další úpravy by se domluvili do budoucna dle potřeby.

42. Z e-mailu ze dne [datum] napsal pan [celé jméno svědka] žalobci, že prověří s účtárnou a svými nadřízenými, v jakém stavu je zaplacení faktury.

43. Ze zprávy [právnická osoba], [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], bylo zjištěno, že na serveru [právnická osoba], a.s. se nachází webová aplikace„ [anonymizována dvě slova]“ pro objednání dopravy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] aplikaci vytvořil bývalý zaměstnanec [právnická osoba] a je stále využívaná od [datum]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] má přístup do této aplikace na jejich serveru a je běžné, že v rámci korporace má i jejich společnost, tak jako další, přístup k různým aplikacím umístěným u jejich spřízněných společností.

44. Ze zprávy [právnická osoba] a.s ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] tvrdí, že na serveru jejich společnosti se nikdy nenacházela webová aplikace [webová adresa]

45. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] sepsaného [datum rozhodnutí] Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], bylo zjištěno, že toho dne notářka ve své kanceláři na svém počítači klikla na ikonu lupy a do vyhledávacího řádku napsala„ [anonymizováno]“, následně klikla na ikonu„ [anonymizováno] řádek“. Na obrazovce se zobrazilo nové černě podbarvené okno, do okna vepsala dle pokynu žadatele tento text„ [anonymizováno] [webová adresa]“. Po stisknutí klávesy [anonymizováno] se na obrazovce objevil tento text:„ [anonymizováno] [webová adresa] ([číslo]) with [anonymizováno] bytes of [anonymizováno]“, přičemž [číslo] je IP adresa. Žalobce k notářskému zápisu uvedl, že tímto provedl kontrolu pravdivosti tvrzení [právnická osoba] a.s. z [datum], že se na serveru společnosti nikdy nenacházela webová aplikace [webová adresa] Ověření konkrétního umístění aplikace, resp. webové stránky je možné bezpečně a spolehlivě zjistit. Žalobci dle jí popsaného postupu odpověděl server, kde je umístěna dotčená aplikace, kladně, a kromě odezvy vrátil i svou IP adresu, prověřil žalobce v mezinárodním centrálním registru k evidenci údajů o majitelích internetových domén a IP adres [adresa], a.s. a [anonymizováno] pobočka [anonymizováno], tak má a měla k těmto datům přístup.

46. Ze zprávy [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že ta k tvrzení žalobce, že předmětná aplikace se má na jejich serveru nacházet, uvedla, že v dané věci není kompetentní odpovědět, protože předmětná aplikace nemá s jejich firmou nic společného. Nikdy tuto aplikaci neobjednávali, ani nepoužívali. Na uváděné IP adrese [číslo] se v minulosti vyskytoval server [právnická osoba], a.s., ale tento server již dva roky neexistuje. K tomuto dopisu žalobce uvedl, že server musel být funkční a využíván nejméně do [datum], jinak by nebylo možné sepsat notářský zápis.

47. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

48. Žalobce se domáhá svého nároku z titulu smlouvy o dílo, kterou měl uzavřít s žalovanou, a na základě které měl pro žalovanou vytvořit webovou aplikaci nazvanou„ Interní aplikace pro správu zásilek“.

49. Na základě provedeného dokazování, především z výpovědí svědků a předložené e-mailové komunikace zejména mezi žalobcem a paní [celé jméno svědkyně], bylo zjištěno, že kontraktační proces probíhal tak, že vedoucí [anonymizováno] oddělení ve [právnická osoba], pan [celé jméno svědka], informoval žalobce, který pro firmu programoval, že [pobočka] poptává vývoj nové aplikace pro správu zásilek. Paní [celé jméno svědkyně], v té době zaměstnankyně žalované na pozici [anonymizována dvě slova], spolupracovala s [anonymizováno] [obec] (sesterskou [právnická osoba]), konkrétně s panem [celé jméno svědka], na vývoji jiné aplikace, učinila na pana [celé jméno svědka] dotaz, zda nezná někoho, kdo by mohl pro [anonymizováno] pobočku vytvořit novou aplikaci pro správu zásilek. Pan [celé jméno svědka] doporučil paní [celé jméno svědkyně] žalobce. Následně byla sjednána osobní schůzka paní [celé jméno svědkyně] a dalšího zaměstnance [anonymizováno] pobočky, pana [celé jméno svědka], s žalobcem, a to v sídle [anonymizováno] [obec], kam oba zaměstnanci odjeli s vědomím zaměstnavatele na pracovní cestu, a kde byly upřesněny konkrétní požadavky na aplikaci. Dle výpovědi svědkyně, došlo mezi žalobcem a oběma zaměstnanci rovněž k výměně vizitek. Následně žalobce zaslal paní [celé jméno svědkyně] na její firemní e-mail [email] cenovou nabídku s podrobnějším rozpisem postupu realizace, která byla rozdělena na čtyři části. Jelikož se jednalo o cenovou nabídku, která přesahovala částku 20 000 Kč, konkrétně to byla částka 52 500 Kč bez DPH, musela paní [celé jméno svědkyně] předat nabídku svému nadřízenému, následně nabídka podléhala schválení managementu firmy. Po management meetingu bylo paní [celé jméno svědkyně] sděleno, že je cenová nabídka schválená, a ta dala dne [datum] pokyn žalobci, že je možné zahájit vývoj aplikace, neboť další schválení faktury a všech podmínek ve smlouvě už je pouze formalita. Žalobce poté zaslal dne [datum] paní [celé jméno svědkyně] jím připravenou a podepsanou Objednávku interní aplikace, kde byly označeny smluvní strany, specifikován předmět objednávky jako„ zhotovení interní webové aplikace pro správu skladových zásob“ s tím, že podrobnou specifikaci požadovaných funkcí sdělil odběratel zhotoviteli při osobním jednání, v které byl obsažen závazek žalované uhradit cenu za dokončení aplikace, přičemž cena za zhotovení díla byla uvedena ve výši 52 500 Kč bez DPH, termín dodání byl stanoven do 60 dnů od podpisu objednávky. Dále žalobce zaslal paní [celé jméno svědkyně] zálohovou fakturu. Paní [celé jméno svědkyně] žalobci sdělila, že zálohová faktura v jejich firmě možná není, proto byla žalobcem následně stornována, řešila se ještě otázka vlastnictví předmětné nově vzniklé aplikace, a takto byla věc dle e-mailové zprávy od paní [celé jméno svědkyně] předána k podpisu managementu. Poté ještě mezi paní [celé jméno svědkyně] a žalobcem probíhala v [anonymizováno] [rok] komunikace o tom, proč již nebyly zahájeny práce, když žalobce dostal pokyn již [datum], že může s vývojem začít, když ostatní věci jsou již pouze formalita.

50. Podle § 2586 o.z. odst. 1 se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

51. Podle § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.

52. Žalovaná v řízení namítala, že mezi ní a žalobcem nemohla být platně uzavřena smlouva o dílo, neboť paní [celé jméno svědkyně] není osobou, která má oprávnění za společnost žalované činit právní úkony a jednat navenek. Její jednání tak nemůže žalovanou zavázat, žalovaná má vnitřně upraveny podmínky, jak je možno uzavřít smlouvu s třetí osobou, a co před uzavřením smlouvy za společnost s třetí osobou musí být splněno.

53. Podle § 166 odst. 1 a 2 OZ právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.

54. S ohledem na výše uvedený kontraktační proces při uzavření předmětné smlouvy o dílo, soud dospěl k závěru, že žalobci v pozici veřejnosti, se zaměstnankyně žalované, paní [celé jméno svědkyně], oprávněně jevila jako osoba zastupující žalovanou, když se s žalobcem setkala v rámci služební cesty v pobočce [právnická osoba], kam mají přístup pouze zaměstnanci společnosti, paní [celé jméno svědkyně] předala žalobci vizitku, dále s žalobcem komunikovala prostřednictvím svého firemního mailu. Nebylo by oprávněné požadovat po žalobci, byť profesionálním podnikateli, aby znal strukturu, majetkové propojení, či interní předpisy v korporátní společnosti, která se skládá z velkého množství sesterských společností, které sice nejsou majetkově propojeny, řadu věcí, včetně softwarů a webových aplikací, však sdílí. Pokud tedy paní [celé jméno svědkyně] překročila své zákonné zmocnění, mohlo z její strany dojít k excesu, právní význam má však v takovém případě pouze ta skutečnost, zda třetí osoba, s níž bylo jednáno, nevěděla a vědět nemohla, že při právním jednání zaměstnance při zastupování právnické osoby, jde o exces. Soud je toho názoru, že žalobce o tomto excesu vědět nemohl.

55. Žalovaná dále namítala, že předmět smlouvy o dílo nebyl v objednávce uveden dostatečně určitě. K tomuto soud podotýká, že v případě, že předmětem díla je dílo v [anonymizováno], není objektivně možné konkrétní specifikaci díla vymezit předem, neboť dílo je v průběhu realizace běžně modifikováno v závislosti na potřebách objednatele. Uvedení předmětu díla v objednávce jako„ zhotovení interní webové aplikace pro správu skladových zásob“ s tím, že podrobnou specifikaci požadovaných funkcí sdělil odběratel zhotoviteli při osobním jednání a dále rozdělení provedení díla na 4 části s obecnou specifikací jednotlivých prací, považuje soud za dostatečně určitý předmět díla.

56. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva o dílo mezi žalobcem a žalobkyní byla platně uzavřena, když byly označeny smluvní strany, určeno dílo a smlouva obsahovala závazek k zaplacení ceny za provedení díla, a to ve výši 52 500 Kč bez DPH.

57. Mezi účastníky bylo dále sporným, zda bylo dílo žalobcem skutečně provedeno a žalované předáno, resp. zda si žalovaná dílo převzala.

58. Z výpovědi svědků, paní [celé jméno svědkyně], pana [celé jméno svědka] a pana [příjmení], účastnického výslechu žalobce, a rovněž z důkazů e-mailovou komunikací mezi žalobcem a zaměstnanci žalované bylo zjištěno, že žalobce započal s pracemi na webové aplikaci v [anonymizováno] [rok], celý rok [rok] se poté konala řada telekonferencí a probíhala četná e-mailová komunikace mezi žalobcem a zaměstnanci žalované ohledně nastavení vývoje aplikace a nastavení jejich jednotlivých funkcí. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že aplikaci od žalobce přebíral a domnívá se, že žalobce aplikaci provedl, byť tam byly ještě nějaké nedodělky, ale aplikace fungovala, což sám vyzkoušel. Svědek [celé jméno svědka] aplikaci rovněž otevřel, neměl ale možnost ji vyzkoušet. Paní [celé jméno svědkyně] odešla z firmy žalované ve chvíli, kdy byla hotová asi polovina prací podle cenové nabídky. Po paní [celé jméno svědkyně] převzal vývoj aplikace pan [celé jméno svědka]. Z e-mailové komunikace bylo prokázáno, že žalobce zaslal dne [datum] panu [příjmení] e-mail s požadavkem ohledně domluvení schůzky k dokončení aplikace, neboť ze strany žalobce by mělo být vše hotovo. Dne [datum] zaslal pan [celé jméno svědka] zprávu, že svolává schůzku pro otestování aplikace. Následně e-mailem ze dne [datum] požádal pan [celé jméno svědka] žalobce o propojení aplikace s aplikací příjezdů doprav. Další komunikace ohledně propojení aplikací probíhala dále v roce [rok] E-mailem ze dne [datum] bylo žalobci panem [celé jméno svědka] sděleno, že po domluvě s panem [příjmení] nebude žalovaná od žalobce nic dalšího ohledně aplikace potřebovat a že žalobce může vystavit daňový doklad.

59. Ohledně realizace díla v [anonymizováno] je třeba podotknout, že realizace tohoto díla má svá specifika, kdy standardně je nejprve zhotovitelem vytvořen funkční prototyp, dále nastupuje fáze testování tohoto prototypu, následuje fáze pilotní a dále přechod na běžný provoz, přičemž zpravidla je i nadále třeba zhotovitelem zajišťovat podporu a rozvoj díla. Žalobce v řízení uvedl, že dílo žalované předal v [anonymizováno] [rok]. Z e-mailové komunikace mezi panem [celé jméno svědka] a žalobcem by se dalo dospět i k závěru, že k předání díla mohlo dojít později, v podstatě ve chvíli, kdy bylo panem [celé jméno svědka] sděleno, že od žalobce již nic dalšího nepotřebuje.

60. Žalovaná v řízení namítala, že ani pan [celé jméno svědka] nebyl oprávněn dílo od žalobce převzít a vyzvat žalobce k zaslání faktury. Ohledně této námitky dospěl soud k závěru obdobnému, který byl uveden v bodě týkající se případného excesu paní [celé jméno svědkyně] při uzavírání smlouvy o dílo, žalobce o excesu zaměstnance žalované nemohl vědět, tudíž tato námitky žalované je irrelevantní.

61. Žalovaná dále v řízení namítla promlčení nároku, když žalobce uvedl v žalobě, že dílo mělo být žalované předáno již [datum]. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že dílo bylo žalované předáno nejdříve za počátku [anonymizováno] [rok]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se obrátil se svým nárokem na soud dne [datum], k promlčení nároku dojít nemohlo.

62. S ohledem ke všemu výše uvedenému soud rozhodl, že žaloba žalobce je důvodná a uložil žalované uhradit žalobci částku 63 525 Kč (52 500 Kč + DPH).

63. Jelikož se žalovaná s úhradou svého dluhu dostala do prodlení, zavázal ji soud v souladu s ust. nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů k úhradě úroku z prodlení z dlužné částky, tedy z částky 63 525 Kč od 28. 8. 2020 (ode dne následujícího po zaslání faktury vystavené žalobcem do dispozice žalované) do zaplacení.

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 64 437 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 177 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 525 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 830 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 x 3 660 Kč za dvě písemná podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4x 3 660 Kč za účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále z cestovného za 4 cesty automobilem [příjmení] [jméno] [příjmení] [registrační značka], průměrná spotřeba dle doloženého TP 4, 4/100 km na trase [obec] - [obec] a zpět (celkem 600 km), při ceně benzinu za 1 litr v případě jednání dne [datum] ve výši 37,10 Kč, v případě jednání dne [datum], [datum] a [datum] Kč při ceně za 1 l benzinu ve výši 44,50 Kč, a základní náhradě za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, tedy ve výši 3 800 Kč najednání dne [datum] a ve výši 3x 4 000 Kč na jednání dne [datum], [datum] a [datum], dohromady tedy 15 800 Kč, dále z náhrady promeškaného času za 56 půlhodin á 100 Kč (jedna cesta [obec] – [obec] a je 3 hodiny 30 minut) dle § 14 odst. 3 a.t. ve výši 5 600 Kč, dále z nákladů na sepsání notářského zápisu ve výši 6 050 Kč, který soud posoudil jako účelně sepsaný, když jeho účelem bylo vyvrácení sporného tvrzení [právnická osoba], a.s., a jeho cena odpovídá standardní ceně za sepsání notářského zápisu obdobné náročnosti. Celkem tak náleží žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 64 437 Kč.

65. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proto soud uložil podle výsledku řízení povinnost žalované uhradit náklady státu, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Liberci. Tato částka sestává ze svědečného, které bylo zaplaceno z prostředků státu.