21 C 179/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa , o zaplacení částky 352 978,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 352 978,93 Kč: -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 981,67 Kč, -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 530,02 Kč -) s úrokem 10,99 % ročně z částky 351 118,93 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 351 118,93 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 54 094,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna do 15 dnů od doručení tohoto rozsudku zaplatil doplatek soudního poplatku ve výši 3 529 Kč, a to v kolcích na připojeném tiskopise nebo na bankovní účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 352 978,93 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 375 000 Kč (první část finančních prostředků ve výši 176 619 Kč byla poskytnuta za účelem doplacení staršího úvěru žalovaného, druhá část finančních prostředků ve výši 198 381 Kč byla poskytnuta bez sjednaného účelu), který se žalovaný zavázal splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 10,99 % v pravidelných 120 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla ve výši 3 777,80 Kč, ostatní ve výši 5 164 Kč. Úvěr byl žalovaným načerpán v plné výší dne [datum]. Závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas žalovaný nedostál, a proto dne 21. 9. 2021 v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnila. Dlužnou částku ke dni podání žaloby tvoří jistina dluhu ve výši 351 118,93 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 18 981,67 Kč od 22. 9. 2021 do 14. 10. 2021, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 530,02 Kč od 22. 9. 2021 do 14. 10. 2021 a dlužné poplatky ve výši 1 860 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu předžalobní upomínkou. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je osobou neznámého pobytu, kdy se soudu nepodařilo žádnými dostupnými prostředky zjistit adresu jeho pobytu, byl žalovanému usnesením Okresního soudu v Liberci č. j. [číslo jednací] ustanoven opatrovník z řad advokátů.

3. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně považuje za nesporný, neboť žalobkyně dostatečně prokázala vznik smluvního vztahu, právní předchůdce žalobkyně podrobně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, finanční prostředky byly žalovaným skutečně načerpány a žalobkyně je ve věci s ohledem na předloženou smlouvu o postoupení pohledávky aktivně legitimována.

4. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud vyšel z žalobkyní předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla na základě návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 375 000 Kč, přičemž část finančních prostředku ve výši 176 619 Kč byla poskytnuta za účelem doplacení staršího úvěru žalovaného [číslo] druhá část finančních prostředků ve výši 198 381 Kč byla poskytnuta bez sjednaného účelu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem 10,99 % ročně splácet formou měsíčních splátek, a to v jedné úrokové splátce ve výši 3 777,80 Kč a 119 anuitních splátkách ve výši 5 164 Kč a poslední anuitní splátce ve výši 5 056,20 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Celkem tak měl žalovaný ve prospěch právního předchůdce žalobce uhradit 623 350 Kč. Součástí uzavřené smlouvy byly dle jejího ujednání také Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, produktové podmínky a ceník (dále jen„ Podmínky“). V návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce právní předchůdce žalobkyně prověřil příjmové a majetkové poměry žalovaného. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný načerpal finanční prostředky v plné výši k [datum]. Z Podmínek soud zjistil, že si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru oprávnění předchůdce žalobce odstoupit úvěrové smlouvy a požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaný nedostál svého závazku splácet peněžní prostředky řádně a včas, což bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu, předchůdce žalobce proto od Smlouvy dopisem ze dne 21. 9. 2021 odstoupil, a úvěr s účinností k [datum] zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 373 490,52 Kč. Skutečnost, že žalobce je aktivně legitimován k vymáhání dlužné částky soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], kterou došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z [právnická osoba] na společnost žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 11. 2021. Žalovaný na svůj dluh uhradil poslední splátku dne 22. 2. 2021, dále již ničeho neuhradil, což bylo zjištěno z výpisu úvěrového účtu. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval.

6. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, produktové podmínky a ceník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků (pojištění). Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl.

7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.

8. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

12. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

17. Soud vzal v daném případě za prokázáno z předložených listinných důkazů, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému umožnil čerpat peněžní prostředky. Přestože žalovaný prostředky čerpal a zavázal se úvěr řádně splácet ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách, tuto povinnost však porušil, dostal se do prodlení s úhradou více jak 2 splátek a dluh neuhradil ani dle výzvy k plnění. Právní předchůdce žalobkyně proto z důvodu prodlení od smlouvy odstoupil a požadoval vrácení nespláceného úvěru, který se stal splatným ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy. Soud proto shledal žalobu žalobce po právu a zavázal žalovaného k úhradě částky ve výši celkem 352 978,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 981,76 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 530,02 Kč, úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 351 118,93 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 351 118,93 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení.

18. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 54 094,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17 649 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 352 978,93 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 740 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 120 Kč ve výši 6 325,20 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. K návrhu opatrovníka žalovaného soud nemohl postupovat podle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť předmětem řízení je částka převyšující 50 000 Kč.

20. Soud ve výroku III. rozsudku rozhodl o uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek za řízení. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 17 649 Kč (soud vycházel při stanovení soudního poplatku z ceny předmětu řízení dle § 6 odst. 1) až 3) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, celkem z částky 352 978,93 Kč). Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částku 14 120 Kč. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl v průběhu řízení, že s ohledem na to, že žalovaný je osobou neznámého pobytu, není platební rozkaz možné (účelné) v řízení vydat, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek dle položky 1 Sazebníku soudních poplatků.

21. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.