21 C 184/2017

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na zrušení věcného břemene

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zrušení bez náhrady věcného břemene právem chůze a jízdy po pp [číslo] ve prospěch vlastníka pp [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] jako povinnost a na [list vlastnictví] jako oprávnění, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 16 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno bez náhrady věcné břemeno právem chůze a jízdy po pp [číslo] ve prospěch vlastníka pp [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] jako povinnost a na [list vlastnictví] jako oprávnění, s odůvodněním, že žalobce na základě kupní smlouvy ze dne [datum] je vlastníkem ppč [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je v souvislosti s věcným břemenem, kterým je zatížena označená parcela oprávněným z tohoto věcného břemene a to právem chůze a jízdy motorovými vozidly v rozsahu dle geometrického plánu. Věcné břemeno bylo zřízeno rozsudkem OS v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] k tíži tehdejších vlastníků a ve prospěch vlastníka stp [číslo] která je nyní ve vlastnictví žalovaného, v té době byla hala stojící na stp [číslo] využívána jako sklad a předpokládal se provoz kamionů. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalovaný, či jeho obchodní partneři využívají pozemek žalobce, a to i v nezatížené části nejen pro krátkodobé, ale i dlouhodobé parkování, halu nyní využívá nikoli jako sklad, ale jako opravnu. Žalovaný věcné břemeno zneužívá tím, že v profilu věcného břemene, ale i mimo něj, na ppč [číslo] a na sousedící ppč [číslo] parkuje proti vůli žalobce vozidla, čímž žalobce omezuje v jeho vlastnických právech. Stejným způsobem používá k parkování i další pozemky, které nejsou zatíženy věcným břemenem mezi objekty stojícími na stpč [číslo] (ve vlastnictví žalovaného) a na stpč [číslo] (ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]). Žalovaný se při výkonu věcného břemene chová tak, jako by byl vlastníkem zatíženého pozemku a nikoliv jako oprávněný a věcné břemeno výslovně zneužívá. Takový postup je v rozporu s dobrými mravy, žalobce tak jako jedinou cestu vidí zrušení věcného břemene s tím, ať si žalovaný věcné břemeno zřídí třeba za součinnosti společnosti [právnická osoba] Žalobce se pokoušel situaci řešit prostřednictvím Stavebního úřadu v [obec], kdy původně bylo rozhodnuto o umístění dopravní značky zákaz zastavení, následně toto rozhodnutí bylo zrušeno s tím, že takové rozhodnutí nelze vydat v rámci soukromoprávních stavů, tedy pro pohyb na soukromém pozemku – komunikaci. Otevření brány odmítla řešit i Policie ČR s tím, že jde o soukromoprávní záležitost. Žalobce dále doplnil, že neví, z jakého důvodu bylo věcné břemeno původně zřizováno, neboť kupoval nemovitosti ve stavu, kdy již bylo zřízeno. Zřejmě bylo zřízeno za účelem průchodu a průjezdu, tedy pro běžnou obsluhu oprávněných nemovitostí, nikoliv však pro parkování vozidel a techniky, což žalovaný zásadně nerespektuje. Žalovaný zřízené věcné břemeno využívá ale tím, že tam parkuje, resp. nechává parkovat vozidla, tak věcné břemeno prakticky zneužívá a zároveň brání tomu, aby svůj pozemek mohl užívat žalobce. Újma žalobci v souvislosti se zřízeným věcným břemenem spočívá v tom, že žalobce v důsledku toho, že žalovaný v prostoru věcného břemene parkuje, případně tam nechává dlouhodobě parkovat vozidla, znemožňuje žalobci obsluhu vlastních nemovitostí a jejich využití (např. skladování). V případě zrušení věcného břemene nemůže dojít k žádné újmě na straně žalovaného, neboť stejným způsobem se může domáhat zřízení věcného břemene přes pp [číslo] a [anonymizováno], které jsou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba].

2. Žalovaný se zrušením věcného břemene nesouhlasil. Předmětné věcné břemeno bylo zřízeno pravomocným rozsudkem OS v [obec], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] jako časově neomezené právo cesty spočívající v právu chůze a jízdy motorovými vozidly ve prospěch vlastníka parcely [číslo] ve vlastnictví žalovaného za náhradu. Není pravda, že by žalovaný, či jeho obchodní partneři i v břemenem nezatížené části služebného pozemku, pozemek žalobce soustavně využívali pro krátkodobé i dlouhodobé parkování motorových vozidel. Vozidla v majetku [celé jméno svědka], jemuž žalovaný halu pronajímá (je součástí pozemku stpč [číslo]), parkují výhradně na pozemku [adresa], který je ve vlastnictví žalovaného a do výkonu vlastnických práv žalobci nijak nezasahují a žalobce neomezují. Požadavek žalobce, aby rozsah věcného břemene (koncipovaný jako právo časově neomezené) bylo omezeno pouze na časově vymezenou denní dobu, by byl evidentně v rozporu s účelem, pro který bylo zřízeno. Takové časové vymezení práv z věcného břemene by razantně omezovalo žalovaného při výkonu vlastnických práv k pozemku parc. [číslo] jejíž součástí je stavba haly. Mimo vymezenou dobu by bylo vlastníku této parcely fakticky znemožněno jeho majetek řádně užívat, neboť věcné břemeno je jedinou přístupovou, resp. příjezdovou cestou k budově. Tvrzení žalobce, že zrušením věcného břemene nemůže dojít k újmě žalovaného, a že se žalovaný může domáhat zřízení věcného břemene přes parcely p [číslo] (původně [číslo]) a [anonymizováno], které jsou ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], nemůže obstát, neboť takové řešení je nereálné. Rovněž nenastala ani jiná trvalá změna poměrů, která by byla způsobilá vyvolat hrubý nepoměr mezi zatížením služebného pozemku ve vlastnictví žalobce a výhodou panujícího pozemku, v jehož prospěch bylo právo žalovaného odpovídající věcnému břemeni zřízeno. Zákonné podmínky pro omezení, tím spíše pro zrušení práva odpovídajícího věcnému břemeni, v žádném případě nenastaly.

3. Z rozsudku OS v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum] bylo zjištěno, že bylo zřízeno časově neomezené právo odpovídající věcnému břemeni, a to právo cesty spočívající v právu chůze a jízdy motorovými vozidly po části pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v obci [obec], kat. území [část obce] (vlastník pozemku jako povinný z věcného břemene) o výměře [výměra], vymezené geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], jenž tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, ve prospěch pozemku stp [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící budovy bez č.p./č.e. v obci [obec], kat. území [část obce] (vlastník nemovitosti jako oprávněný z věcného břemene), a to za náhradu stanovenou znaleckým posudkem [číslo] – A v částce [částka], kterou je žalobce povinen zaplatit žalované ad 1) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. A dále bylo zřízeno časově neomezené právo odpovídající věcnému břemeni, a to právo cesty spočívající v právu chůze a jízdy motorovými vozidly po části pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v obci [obec], kat. území [část obce] (vlastník pozemku jako povinný z věcného břemene) o výměře [výměra], vymezené geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], jenž tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, ve prospěch pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící budovy bez č.p./č.e. v obci [obec], kat. území [část obce] (vlastník nemovitosti jako oprávněný z věcného břemene), a to za náhradu stanovenou znaleckým posudkem [číslo] – [anonymizováno] v částce [částka], kterou je žalobce povinen zaplatit žalované ad 2) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Jako žalobce v dané věci vystupoval [jméno] [příjmení] a jako žalovaní 1) [celé jméno svědka] a 2) [právnická osoba]

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je vlastníkem pozemku p [číslo] žalovaný je vlastníkem pozemků p [číslo] a [číslo], věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch vlastníka pozemku p [číslo] (žalovaný), po pozemku p [číslo] (žalobce), žalovaný nechal zřídit věcné břemeno přes pozemek, který je nyní ve vlastnictví žalobce, původně z toho důvodu, že se nemohl dostat k hale na jeho pozemku, která byla využívána jako skladové prostory, věcné břemeno, které bylo zřízeno rozsudkem OS v [obec] sp. zn. [spisová značka] se týkalo ještě pozemku [číslo] (vlastník spol. [anonymizováno]), žalovaný by se k hale, která je na jeho pozemku, mohl dostat i přes pozemek ve vlastnictví [právnická osoba], p [číslo] a pč. [anonymizováno] (žalovaný však od [právnická osoba] získal vyjádření k možnosti zřízení práva nezbytného příjezdu ke své hale přes pozemek [anonymizováno], přičemž tato společnost s takovým řešením nesouhlasí).

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaný právo z věcného břemene zřízeného soudem vykonává, či nevykonává a k čemu slouží hala, ke které je zřízen příjezd přes pozemek žalobce, když žalobce tvrdil, že prostory byly užívány jako skladové prostory, tam najížděly kamiony se zbožím, které naložily, vyložily a odjely, což bylo v souladu s věcným břemenem, ale později došlo ke změně, když žalovaný pronajal tyto prostory jako dílnu, celý den tam stojí auta a stěžuje to obslužnost objektu ve vlastnictví žalobce, přičemž nájemce tohoto objektu (haly) nechává parkovat vozy i na pozemku ve vlastnictví žalobce, který není zatížen věcným břemenem, v důsledku toho se žalobce nemůže dostat ke garážím na pozemku, jehož část je zatížena předmětným věcným břemenem. Naproti tomu žalovaný uvedl, že nedochází ke krátkodobému, ani dlouhodobému parkování motorových vozidel v předmětném prostoru, hala byla původně používána jako sklad a nyní je stále používaná jako sklad, ke změně poměru nedošlo, pokud do tohoto prostoru vozidla najíždějí, tak parkují výhradně na parcele [číslo] ve vlastnictví žalovaného a do pozemku žalobce nijak nezasahují. Předmětnou halu žalovaný aktuálně neužívá, pronajal jej panu [příjmení], věcné břemeno tedy vykonává prostřednictvím svého nájemce.

6. Ke spornému tvrzení v tom směru, zda od vzniku věcného břemene došlo, či nedošlo k výrazné změně poměrů mezi oprávněnými z věcného břemene a povinnosti vlastníka služebného pozemku a dále k tomu, zda žalovaný právo z věcného břemene vykonává, či nevykonává, resp. že toto právo vykonává prostřednictvím svého nájemce, navrhl žalovaný výslech svědka [celé jméno svědka]. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že od roku [rok] má pronajatou halu v [obec] v areálu pana [celé jméno žalobce]. Svědek podniká v oboru lesnictví a stavebnictví. V hale si opravuje svoje stroje a má tam materiál, který potřebuje ke své práci. S žalovaným má ohledně nájmu této haly uzavřenu písemnou smlouvu s tím, že halu dle dohody má mít pronajatu minimálně [anonymizováno] let. Halu používá svědek, zaměstnance nemá, ale dělají pro něj jiné osoby jako OSVČ a ty za svědkem přijíždějí s jeho stroji, které používají a tyto stroje svědek buď opravuje, nebo v té hale parkují, pokud se s tím strojem zrovna nic nedělá. Osobním autem parkuje svědek před vraty haly. Někdy je tam celý den, někdy se tam celý týden neukáže. Venku parkuje se svým bagrem, ale to je na pozemku, který patří panu [celé jméno žalovaného] a žalovaný ho má od něj rovněž pronajatý. S žalobcem se občas potká a žalobce mu nikdy neříkal, že by byl nějaký problém s tím, že tam svědek parkuje na jeho pozemku. Jediné parkování na pozemku žalobce, o kterém svědek ví, je zmiňované osobní vozidlo po dobu, kdy tam svědek je. Žalobce svědkovi nikdy neříkal, že by mu to parkování nějak bránilo v užívání jeho nemovitosti, asi před třemi lety tam dal žalobce značku zákaz zastavení, ale pak byla zrušena. Svědek dále uvedl, že ví o tom, že do toho areálu před halou najíždějí i jiná vozidla, ale ty vozí materiál žalobce, jsou tam třeba hodinu a pak zase odjedou. Pokud jde o poměry na místě, tak ty zná svědek od roku [rok], kdy si halu pronajal. Dříve to tam měl nějaký pan [příjmení], měl tam krám, bylo to v domě, kde bydlí pan [celé jméno žalobce]. V době, kdy si svědek halu pronajal, na příjezdové cestě byl provoz k hale v podstatě jen ze strany svědka, provoz je tam stále stejný. Svědek se nedokáže vyjádřit k tomu, zda je tam zvýšený provoz od někoho jiného, neboť v té hale ne vždy svědek je a když pracuje uvnitř, tak nesleduje, co se děje venku. Pokud jde o krátkodobé parkování na pozemku před halou, tak tam svědek parkuje svým osobním autem a není si vědom toho, že by panu [celé jméno žalobce] bránil v užívání jeho nemovitosti, ten za ním kvůli tomu nikdy nepřišel a pokud by přišel, tak by svědek uhnul. Vztahy mezi svědkem a panem [celé jméno žalobce] jsou takové, že se normálně zdraví, ale nijak se spolu více nevybavují, napjaté vztahy nemají. K hale, kterou má svědek od žalovaného pronajatou, se nemůže dostat jiným způsobem, než přes pozemek žalobce tak, jak běžně jezdí, přes pozemek [právnická osoba] to nejde, neboť společnost tam má haly a je tam ještě výškový rozdíl asi metr. Svědek používá [značka automobilu] bílé barvy [registrační značka]. Pokud jde o lesnické stroje, tak má [anonymizováno] traktorů na tahání dřeva, jeden bagr, nákladní automobil, traktorovou vyvážečku, to vše parkuje uvnitř haly. Někdy se stane, že potřebuje ty stroje v hale přemístit a pak s nimi musí vyjet ven, venku jsou pak třeba jednu nebo dvě hodiny, ale kdyby pan [celé jméno žalobce] přišel s tím, že mu to vadí, tak by to přeparkoval. Ty stroje jsou svědka, svědek si je také opravuje a občas je někomu jinému pronajme.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce zná, neboť mu před [anonymizováno] lety prodávali nemovitost v [obec], [anonymizováno] ul., jednalo se o komerční objekt. Ještě v době, kdy byla svědkyně vlastníkem, tam bylo zřízeno věcné břemeno a to z toho důvodu, aby se majitel sousední nemovitosti dostal do svých prostor. V prostorách, které vlastnila svědkyně, byl obchod a v prostorách dalšího vlastníka, v jehož prospěch se věcné břemeno zřizovalo, byl nějaký sklad. Svědkyně neví, proč bylo věcné břemeno zřízeno v tom rozsahu, který je uveden v soudním rozhodnutí. Do toho skladu jezdily velké kamiony, svědkyně si již nevzpomíná, zda tam jezdily každý den, ani to, jak dlouho tam byly. Nevzpomněla si ani na to, zda tam ty kamiony zboží jenom vyložily a naložily a odjely, nebo jestli tam byly delší dobu, věděla však, že tam překážely dodavatelům svědkyně, protože se občas sešli v jednom čase a místě. Dodavatelé pro svědkyni dováželi zboží do obchodu, ve kterém tam prodávala, ti jezdili menšími auty, než kamiony do toho skladu. Domnívá se, že přes noc tam ty kamiony neparkovaly, ale jak dlouho tam stály přes den, není schopna říci. V té hale, kde byl sklad, tam nikdo nebyl stále, většinou to bylo tak, že když přijely kamiony, tak tam někdo přišel, odemkl a zase zamkl, nebo možná měli klíče. Svědkyně si nepamatovala, jestli se přístup k té hale, kde byl sklad, řešil jinde, ani jestli jí za zřízení věcného břemene byla vyplacena nějaká částka.

8. Z fotodokumentace předložené žalobcem bylo zjištěno, že na pozemku žalobce zatíženého věcným břemen byl dne [datum] v [anonymizováno] hod provoz [anonymizováno] bílých dodávek, [datum] ve [anonymizováno] hod opět provoz [anonymizováno] bílých dodávek, dne [datum] ve [anonymizováno] hod byly na pozemku zaparkována [anonymizováno] vozidla bílé a žluté barvy, dne [anonymizováno] v [anonymizováno] hod z haly žalovaného vyjíždí vozidlo [anonymizováno] barvy, [datum] stála před halou žalovaného [anonymizováno] vozidla, dne [datum] v [anonymizována dvě slova] vozidla, dne [datum] vyjížděl z haly žalovaného traktor a byla před ní zaparkována [anonymizováno] vozidla, dne [datum] ve [anonymizováno] hod tam byla zaparkována [anonymizováno] vozidla, stejně tak v [anonymizováno] hod, [datum] v [anonymizováno] byla zaparkována [anonymizováno] vozidla, dne [datum] ve [anonymizováno] hod rovněž [anonymizováno] vozidla, ve [anonymizována dvě slova] vozidla, ve [anonymizováno] hod stálo před halou ještě nákladní vozidlo, v [anonymizováno] tam stála [anonymizováno] vozidla, v [anonymizována dvě slova] vozidel, v [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] vozidel, [datum] [anonymizováno] vozidla, [datum] ve [anonymizováno] hod [anonymizováno] vozidla, [datum] v [anonymizováno] hod [anonymizováno] vozidla, [anonymizováno] v [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] vozidla, obdobně tomu tak bylo i [datum], [datum], [datum], 25. 1. 2018, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] Dále žalobce předložil fotografie brány uzavírající pozemek, která byla zamčena zámkem.

9. Z Protokolu o místním šetření provedeném dne [datum] v [anonymizováno] hod bylo zjištěno, že v prostoru, kde je vjezd (vrata) do haly, kterou má pronajatou svědek [celé jméno svědka] a kde jsou 2 plechové garáže, které patří žalobci, jsou nyní vrata haly zavřená a v tomto prostoru se v době místního šetření nenacházelo žádné vozidlo. Žalobce uvedl, že [anonymizováno] plechové garáže žalobce užívá jako sklad, je proto nutné, aby do nich měl přístup, což v době, kdy tam parkují cizí vozidla, není možné, ztěžuje to tak užívání garáží. Dále bylo zjištěno, že pozemek, jenž navazuje na pozemek ve vlastnictví žalobce a jenž je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], je ve stejné výškové hladině. Podél plotu stojí kontejner a jsou tam naskládané dřevěné palety a v jednom místě volně položené tvárnice.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí z [datum] bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [anonymizováno] území pro [územní celek], [stát. instituce]. Tato označená parcela je zatížena věcným břemenem chůze a jízdy v rozsahu vyznačením geometrickým plánem [číslo] to na základě rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o určení existence věcného břemene, a to ve prospěch vlastníka stavby na p. [číslo].

11. Z geometrického plánu a informacích o pozemcích bylo zjištěno, že věcné břemeno zasahuje ještě do pozemku p. [číslo] (k. ú. viz bod [anonymizováno])), přičemž tato parcela je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Dále pak zasahuje do pozemku p. [číslo] (k. ú. viz bod [anonymizováno]), který je ve vlastnictví žalovaného. Na pozemku stp [číslo] (k. ú. viz bod [anonymizováno]) se nachází stavba ve vlastnictví žalovaného. Na pozemku stp [číslo] (k. ú. viz bod [anonymizováno]) se nachází stavba ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]

12. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a [celé jméno žalobce] jako kupujícím ze dne [datum] bylo zjištěno, že prodávající převedli vlastnické právo k následujícím nemovitostem v obci [obec]: budově [adresa] na pozemku označeném jako stavební parcela č. St. [anonymizováno], pozemku označeném jako stavební parcela č. st. [anonymizováno] a pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] vše zapsáno v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]. Součástí a příslušenstvím předmětu převodu byly rovněž kovaný plot a dvoudílná brána. Právní účinky vkladu kupní smlouvy do KN nastaly k [datum].

13. Z nákresu stavby plotu a přemístění brány bylo zjištěno, že pevná část brány se nachází na pozemku žalovaného p. [číslo] cm zasahuje do pozemku žalobce p.č [číslo].

14. Z fotodokumentace žalovaného, bylo zjištěno, že v místech, kde by mělo probíhat věcné břemeno, se v některých částech nachází blíže neurčený shromážděný materiál, v jednom místě stojna pro přístřešek. Z další fotografie je seznatelný vybudovaný přístřešek před stavbou žalobce a brána, kterou využívá pro vjezd zákazníků.

15. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dnes [datum] vydal stavební úřad v [obec] souhlas se změnou v užívání, kterým vymezil nový účel užívání části stavby na dílnu oprav a údržby lesní techniky.

16. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že odbor životního prostředí k objektu na pp [číslo] k.ú. [část obce] zprávu o kontrole neeviduje.

17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k níže uvedeným skutkovým a právním závěrům.

18. Žalobce se domáhá zrušení věcného břemene spočívajícího v časově neomezeném právu cesty, resp. chůze a jízdy motorovými vozidly po části pozemku původně st [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, nyní pp [číslo] v kat. území [část obce], [územní celek] o výměře [výměra], vymezené geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], ve prospěch pozemku stp. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, a na ní stojící budovy bez [adresa] e. v kat. území [část obce], [územní celek], jak bylo zřízeno pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a týmž rozsudkem byla zároveň zatížena část pozemku pp [číslo], za úplatu. Zrušení věcného břemene se žalobce domáhá s tvrzením, že žalovaný práva z věcného břemene soustavně zneužívá, resp. nadužívá tak, že vozidla žalovaného parkují i na částech pozemků, které jsou věcným břemenem zatíženy, čímž má být žalobci bráněno v řádném užívání objektů, které jsou v jeho vlastnictví, tj. [anonymizováno] garáží a samotné budovy [adresa].

19. Podle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

20. Protože ke vzniku služebnosti – věcného břemene spočívajícího v časově neomezeném právu cesty, resp. chůze a jízdy motorovými vozidly po části výše specifikovaném pozemku mělo dojít před [datum], postupoval soud při posouzení okolností rozhodných pro vznik věcného břemene podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“). Jelikož by k (bezúplatnému) zrušení věcného břemene mělo dojít po [datum], postupoval soud při posouzení okolností rozhodných pro zrušení služebnosti užívání podle příslušných ustanovení o. z.

21. Dle § 1299 odst. 2 o. z. při trvající změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

22. Pro úvahu, zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného (dle § 151p odst. 3 obč. zák.) je rozhodující porovnání stavu v době rozhodování soudu se stavem v době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno (viz také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1998, sp. zn. 3 Cdon 269/96 (uveřejněný v časopise Soudní judikatura, 1998, č. 23, jako SJ 166/98)). Při rozhodování o omezení nebo o zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci; především je třeba zjistit, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, a je třeba vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2000, sp. zn. 22 Cdo 2165/98 (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2000, č. 10, str. 303), či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3732/2014 (uveřejněný pod č. 53/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)).

23. Změna poměrů, kterou vznikne hrubý nepoměr mezi služebností (věcným břemenem) a výhodou oprávněného, spočívá nejen v objektivních okolnostech, ale i v osobních poměrech účastníků a za určitých okolností může vzniknout i změnou v chování účastníků (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2695/99 (uveřejněné pod č. C 575 v Souboru)).

24. Stěžejní ve sporu účastníků bylo tak posoudit, zda oproti stavu, kdy bylo věcné břemeno zřízeno, došlo k takové změně poměrů, kterou vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem zatěžujícím pozemek žalobce a výhodou oprávněného, tedy žalovaného.

25. Z odůvodnění Rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rovněž z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že v době zřízení předmětného věcného břemene byl v prostorách, které vlastnila svědkyně (dnes ve vlastnictví žalobce) obchod a v prostorách dalšího vlastníka, v jehož prospěch se věcné břemeno zřizovalo (dnes ve vlastnictví žalovaného), byl sklad, do nějž jezdily velké kamiony.

26. Ze Sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] vydal stavební úřad v [obec] souhlas se změnou v užívání stavby (do té doby užívané jako sklad) na pozemku st. p. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], kterým vymezil nový účel užívání stavby na dílnu oprav a údržby lesní techniky.

27. Svědek [celé jméno svědka], který má stavbu na pozemku st. p. od žalovaného pronajatou před soudem vypověděl, že podniká v oboru lesnictví a stavebnictví. V hale opravuje svoje stroje a má tam materiál, který potřebuje ke své práci, zaměstnance nemá, ale dělají pro něj jiné osoby jako OSVČ a ty za svědkem přijíždějí s jeho stroji, které používají a ty svědek buď opravuje, nebo v hale parkují. Osobním autem parkuje svědek na pozemku žalobce před vraty haly. Někdy je tam celý den, někdy se tam celý týden neukáže. Žalobce za ním nikdy nepřišel řešit, že by mu nějak parkování bránilo v užívání jeho nemovitosti.

28. Z fotodokumentace žalobce je zřejmé, že v určitých dnech parkovalo na pozemku žalobce zatíženém věcným břemenem naráz několik vozidel.

29. Při místním šetření dne [datum] žádná vozidla na pozemku žalobce neparkovala.

30. Na základě výše uvedeného neshledal soud, že by ohledně věcného břemene došlo k takové změně poměrů, kterou by vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem zatěžujícím pozemek žalobce a výhodou oprávněného, tedy žalovaného. Je pravdou, že došlo ke změně využití nemovitosti ve vlastnictví žalovaného, když ta byla původně využívána jako sklad, v současné době je využívána jako opravna lesní techniky. V řízení bylo skutečně fotodokumentací žalobce prokázáno, že na jeho pozemku zatíženém věcným břemenem občas parkují vozidla, shodně však na tomto pozemku parkovala vozidla i v době zřízení věcného břemene, a to dokonce velké kamiony, jejichž nakládka a vykládka zabírá i několik hodin. Soud neshledal ani tvrzení o vyhrocených vztazích mezi účastníky důvodem k vyhovění žalobě. Je pravdou, že změna poměrů může spočívat i ve změně chování účastníků, to však platí jen za určitých okolností, například pokud by v důsledku takové změny došlo k tomu, že pro rozpor mezi dotčenými osobami nejsou věci užívány ani řádně udržovány; taková situace však nenastala. Jak již bylo výše uvedeno, svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že za ním žalobce nikdy s žádnou stížností ohledně parkování nepřišel, kdyby tak učinil, svědek by se mu snažil vyhovět.

31. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 16 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7, § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 x 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé z 21. 9. 2020 a z 25. 5. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t, z částky 3 x 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.