21 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 13 607 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 205,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 000 Kč od 12. 9. 2021 do zaplacení a částku 2 607 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 607 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovaným na základě žádosti žalovaného prostřednictvím webového rozhraní žalobce [webová adresa] dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalobce umožňuje podat žádost o úvěr pouze registrovaným klientům. Klient, který má v úmyslu získat úvěr, provede registraci na webových stránkách žalobce způsobem popsaným v čl. 3 Všeobecných obchodních podmínek. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to způsobem uvedeným v čl. 4 Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Postupem uvedeným v čl. 4 odst. [číslo], [číslo] a [číslo] VOP žalovaný zadal žádost o úvěr. Následně byl vygenerován text Smlouvy o spotřebitelském úvěru a spolu s ním se žalovanému zobrazil i text VOP a formulář s předsmluvními informacemi. Text smlouvy, VOP a předsmluvních informací byl zaslán žalovanému na jeho e-mailovou adresu, uvedenou v žádosti o úvěr. Současně byl žalovaný požádán o dokončení ověření identity způsobem uvedeným v čl. 4 [číslo] VOP. Toto žalovaný provedl formou předání údajů ze svého bankovního účtu vedeného u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] pomocí aplikace [anonymizováno]. Do této aplikace je možné se přihlásit pouze prostřednictvím přístupového hesla k internetovému bankovnictví. Tím má žalobce za prokázané, že identita žalovaného byla dostatečně ověřena. Zaškrtnutím políčka„ Souhlasím s podmínkami Smlouvy“ na webové stránce žalobce vyslovil žalovaný souhlas se zněním smlouvy o úvěru. Zaškrtnutím políčka„ Souhlasím s VOP“ vyslovil žalovaný souhlas se zněním Všeobecných obchodních podmínek a zaškrtnutím políčka„ Souhlasím s podmínkami Předsmluvního formuláře“ vyslovil žalovaný souhlas se zněním předsmluvního formuláře a dále kliknutím na tlačítko„ Další“ žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru. Tento popsaný postup je podmínkou uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a je potvrzením projevu vůle žalovaného. Žalobce před uzavřením smlouvy o úvěr prověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a to jednak nahlédnutím do databáze [příjmení] a také z informací získaných od žalovaného. Žalovaný před uzavřením smlouvy vyplnil na webových stránkách věřitele dotazník, ve kterém uvedl, že žije s partnerkou a dále uvedl název zaměstnavatele – [právnická osoba], [IČO], výši svého příjmu a pravidelných měsíčních výdajů. Žalobce ověřil údaje uváděné v žádosti o úvěr hovorem s žalovaným na telefonním čísle, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, a které je uvedeno i na titulní straně smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy o úvěr poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 11.000 Kč, a žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit úvěr 11.000 Kč spolu s úrokem (úplatou za poskytnutí zápůjčky) ve výši 0,9 % denně, t. j. 12.205,73 Kč. Žalovaný se tedy zavázal k úhradě částky 23.205,73 Kč, a to v 6 splátkách, kdy 1. splátka ve výši 3.931,91 Kč byla splatná k [datum], 2. splátka ve výši 3.931,91 Kč byla splatná k [datum], 3. splátka ve výši 3.931,91 Kč byla splatná k [datum], 4. splátka ve výši 3.931,91 Kč byla splatná k [datum], 5. splátka ve výši 3.931,91 Kč byla splatná k [datum] a 6. splátka ve výši 3.546,18 Kč byla splatná k [datum]. Dnem uzavření smlouvy je den, ve kterém byly finanční prostředky z poskytnutého úvěru převedeny na účet žalovaného. Plnění bylo žalovanému poskytnuto dne [datum] bankovním převodem z účtu žalobce vedeného u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] na účet žalovaného vedený rovněž u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet]. Variabilním symbolem je rodné číslo žalovaného. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy ani přes výzvy žalobce a jeho právního zástupce nesplnil a žalobci nic nezaplatil. Žalobci tedy nezbývá než vymáhat svoji pohledávku soudně. Dále žalobce požaduje na základě čl. 9 smluvních podmínek shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru smluvní pokutu ve výší 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. z částky 11.000 Kč ode dne 12.9.2021 do 6.5.2022. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena částkou 2.607 Kč.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (prokázáno Smlouvou [číslo]). Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Podle této Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému převodem na jeho účet úvěr bezhotovostní platbou ze dne [datum] ve výši 11 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně za [anonymizováno] [rok]). Žalovaný se dle Smlouvy zavázal uhradit jistinu spolu se smluvním úrokem ve výši 0,9 % denně z jistiny, tedy celkem částku 23 205,73 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 5x 3 931,91 Kč a 1x 3 546,18 Kč do 11. 9. 2021 (prokázáno Smlouvou [číslo]). Pro případ porušení povinnosti se splacením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z poskytnuté částky, kterou ke dni podání žaloby žalobkyně vyčíslila na 2 607 Kč. Do dne podání žaloby neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 4. 2. 2022 (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 4. 2. 2022). Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru a přenechání peněz žalovanému. Žalovaný měl ve sjednané době peníze vrátit se sjednaným příslušenstvím. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh zanikl jinak. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl.

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

6. Po právu byl shledán i nárok na smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Ujednání o smluvní pokutě a její výši 2 607 Kč nebylo shledáno nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o. z.), ani okolnosti jejího sjednání nelze považovat za rozporné s dobrými mravy a ani domáhání se jí nebylo shledáno jako nemravné (§ 2 odst. 3 o. z.) nebo že by šlo o případ zneužití práva (§ 8 o. z.).

7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

8. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 607 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

10. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl, neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.