21 C 256/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 33 301,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 33 301,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 33 301,60 Kč od 17. 8. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 83,71 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 421,94 Kč, úrok ve výši 22,50 % ročně z částky 31 837,60 Kč od 17. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 3 511 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 33 301,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru - konkrétně Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání v čl. I. Smlouvy jsou její součástí také všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník. Žalovaná výslovně prohlásila, že se s nimi seznámila a že s nimi souhlasí. Na základě ujednání v čl. II. a III. Smlouvy poskytla [příjmení] žalované úvěr ve výši 66.000,00 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. Smlouvy. Žalovaná se v čl. II. Smlouvy zavázala hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 22,50% p.a.. Dále se žalovaná v čl. II. a III. Smlouvy zavázala platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 22 produktových podmínek případné další poplatky, např. za upomínání, a to ve výši podle Smlouvy a sazebníku [příjmení]. V rámci Smlouvy si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázala hradit Bance poplatek za pojištění ve výši uvedené v čl. II. Smlouvy. Žalovaná byla dle čl. II. Smlouvy povinna splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření Smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byla povinna hradit měsíčně také sjednané poplatky. Poplatky byly splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Splátky poskytnutého úvěru vč. úroků a poplatky byla žalovaná povinna splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžném účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaná byla dle Smlouvy a dle čl. 13 písm. c) produktových podmínek povinna neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky Banky. Žalovaná porušila své závazky ze Smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. Smlouvy a dopisem ze dne 16. 08. 2019 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 16. 08. 2019. V souladu s ujednáním v čl. III. Smlouvy a dle sazebníku Banka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 35.807,25 Kč byla žalovaná povinna neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění, tj. od 17. 08. 2019 požaduje žalobce také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 08. 2020, s účinností ke dni 20. 08. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 10. 09. 2020. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k 20. 08. 2020, celkem 38.680,35 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - dlužné jistiny úvěru ve výši 31.837,60 Kč - poplatků a smluvní pokuty ve výši 1.464,00 Kč - úroků z úvěru ve výši 2.421,94 Kč kapitalizovaných ke dni 16. 08. 2019 - úroků z prodlení ve výši 83,71 Kč kapitalizovaných ke dni 16. 08. 2019 Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: - úroků ve výši 22,50% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 31.837,60 Kč od 17.08.2019 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 10,00% p.a. z dlužné částky ve výši 33.301,60 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 31.837,60 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 1.464,00 Kč, od 17.08.2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 10. 11. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná byla k jednání soudu řádně obeslána, když předvolání k jednání a žaloba na den [datum] jí byly doručeny do vlastních rukou dne 8. 11. 2021 podle § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se nedostavila, neomluvila, přičemž o následcích nedostavení se k jednání byla v předvolání k jednání řádně poučena. Na výzvu soudu se žalovaná k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.

3. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet. Dle smluvního ujednání v čl. I. Smlouvy jsou její součástí také všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník. Na základě Smlouvy poskytla [příjmení] žalované úvěr ve výši 66.000,00 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru s úrokovou sazbou ve výši 22,50 % p.a.. Dále se žalovaná zavázala platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 22 produktových podmínek případné další poplatky, např. za upomínání, a to ve výši podle Smlouvy a sazebníku [příjmení]. V rámci Smlouvy si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázala hradit Bance poplatek za pojištění. Žalovaná byla dle Smlouvy povinna splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření Smlouvy Vedle těchto splátek úvěru byla povinna hradit měsíčně také sjednané poplatky splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná byla dle Smlouvy a dle čl. 13 písm. c) produktových podmínek povinna neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky [příjmení]. Žalovaná porušila své závazky ze Smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. Smlouvy a dopisem ze dne 16. 08. 2019 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 16. 08. 2019. V souladu s ujednáním v čl. III. Smlouvy a dle sazebníku Banka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 35.807,25 Kč byla žalovaná povinna uhradit ode dne následujícího po dni zesplatnění, tj. od 17. 08. 2019 od kdy také žalobce požaduje zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši uhrazena. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 08. 2020, s účinností ke dni 20. 08. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 10. 09. 2020. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k 20. 08. 2020, celkem 38.680,35 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - dlužné jistiny úvěru ve výši 31.837,60 Kč - poplatků a smluvní pokuty ve výši 1.464,00 Kč - úroků z úvěru ve výši 2.421,94 Kč kapitalizovaných ke dni 16. 08. 2019 - úroků z prodlení ve výši 83,71 Kč kapitalizovaných ke dni 16. 08. 2019 Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: - úroků ve výši 22,50% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 31.837,60 Kč od 17.08.2019 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 10,00% p.a. z dlužné částky ve výši 33.301,60 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 31.837,60 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 1.464,00 Kč, od 17.08.2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 10. 11. 2020. Žalovaná však neuhradila na dlužnou částku ničeho.

4. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

6. Po právu byl shledán i nárok na smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Ujednání o smluvní pokutě a její výši nebylo shledáno nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o. z.), ani okolnosti jejího sjednání nelze považovat za rozporné s dobrými mravy a ani domáhání se jí nebylo shledáno jako nemravné (§ 2 odst. 3 o. z.) nebo že by šlo o případ zneužití práva (§ 8 o. z.).

7. Poskytovatel peněz s dlužníkem sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. poplatky za sankční upomínky. Žalovaná byla na dluh upomínána, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně poplatků za upomínky.

8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

9. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 511 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 333 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 301,60 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

11. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o zápůjčce mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl, neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.