21 C 273/2021
č. j. 21 C 273/2021-67
V PLATNOSTICitované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 132 § 137 § 142 § 149 § 153 § 157 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2662 § 2665 § 2395 § 2399
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 735,31 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 735,31 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 366,99 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 735,31 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 808 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 2 735,31 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 366,99 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 735,31 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen předchůdce žalobkyně), uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu o finančních službách [číslo] v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou stranu (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobkyně. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalované povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byla žalovaná povinna hradit předchůdci žalobkyně z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle oznámení předchůdce žalobkyně (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany předchůdce žalobkyně vyrovnán nebyl, a proto převedl předchůdce žalobkyně pohledávku dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 735,31 Kč a úrok z prodlení 65,47 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne [datum] a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky výzvou k plnění odeslanou doporučeně dne 4. 3. 2021.
2. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 s účinností ke dni 1. 2. 2021, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 19. 2. 2021. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. ke 1. 2. 2021, celkem 3 102,30 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru ve výši 2 735,31 Kč a úroku z prodlení do 1. 2. 2021 ve výši 366,99 Kč. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 1. 2020, do dne postoupení pohledávky, tj. do 1. 2. 2021, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Po postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.
3. Podle § 101 odst. 1, 2 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.
4. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná. K žalobě se nijak nevyjádřila. Následně byla žalované jako osobně neznámého pobytu ustanovena jako opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], která k žalobě uvedla, že žalovaná je nekontaktní a není pro to možné se k věci samé relevantně vyjádřit a navrhovat důkazy, neboť není možnost zjistit stanovisko žalované, navrhla, aby soud rozhodl po provedeném dokazování dle své úvahy.
5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.
6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena rámcová smlouva o finančních službách [číslo] v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobkyně. Podle obchodních podmínek, pokud klient ze svého účtu vybere peníze nebo zaplatí kartou nebo pokud předchůdce žalobkyně odečte cenu z účtu klienta, na kterém není dostatek peněz, nebo překročí klient limit kontokorentu (tj. limit povoleného přečerpání účtu) bez předchozího souhlasu předchůdce žalobkyně nebo nesplatí klient kontokorent ve sjednané lhůtě, vzniká na účtu nepovolený záporný zůstatek (nepovolené překročení). Dopisem ze dne 1. 1. 2020 žalobkyně vypověděla smlouvu o účtu, neboť na účtu vznikl nepovolený zůstatek ve výši 2 735,31 Kč. Dne 1. 1. 2020 byl debetní zůstatek ve výši 2 735,31 Kč převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena.
7. Soud věc právně posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o účtu podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet, a dále smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
9. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 6 808 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 735,31 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále za účast právního zástupce žalobkyně u jednání soudu dne [datum] odměna ve výši 1 000 Kč dle § 6 a § 7 a. t., dále za dvě písemná podání ve věci samé dvakrát 1000 Kč a tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4800 Kč ve výši 1 008 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.
11. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.
12. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.
13. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
14. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
15. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.