21 C 28/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 503 722 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 503 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 503 722 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 101 104,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 503 722 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala provést pro žalobce stavební práce spočívající v revitalizaci bytového domu a zasklení balkónů v ulici [ulice a číslo] v [obec] s termínem dokončení díla do [datum] Cena díla byla ujednána ve výši 4 130 225 Kč. Rovněž si ujednali smluvní pokutu 0,1 % z ceny díla za každý započatý den prodlení s předáním díla. Ke smlouvě byl uzavřen dodatek, na jejímž základě došlo ke sjednání termínu předání díla do [datum]. Žalovaná dílo předala dne [datum]. Prodlení s předáním díla tedy bylo 205 dní. Žalovaná vyúčtovala žalobci fakturou [číslo] ze dne [datum] za provedené práce částku 264 500 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyúčtoval žalobce žalovaném smluvní pokutu za 205 dnů prodlení s předáním díla v celkové výši 846 696 Kč a započetl částku 264 500 Kč a současně vyzval žalovanou k zaplacení částky 582 196 Kč do [datum]. Žalovaná požádala o snížení smluvní pokuty, neboť s ohledem na klimatické podmínky nebylo možné dílo provádět nejméně 90 dnů. Žalobce následně žalované oznámil dopisem snížení smluvní pokuty na částku 503 722 Kč, neboť ze stavebního deníku vyplynulo, že nepříznivé klimatické podmínky trvaly od [datum] do [datum], tedy 19 dnů. [ulice] výše smluvní pokuty byla vyčíslena na částku 768 222 Kč, kterou následně snížila po započtení částky 264 500 Kč na částku 503 722 Kč. Žalobce následně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do [datum]. Následně žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, na kterou však nereagovala.

2. Žalovaná v rámci vyjádření k odporu ze dne [datum] toliko uvedla, že dílo předala žalobci dne [datum], prodlení s předáním díla tedy činilo 205 dnů. Dle žalované důvodem prodlení bylo zpoždění dodávek materiálů způsobených dozvuky Covidových opatření a globálního nedostatku materiálu na trhu ve stavebnictví a taktéž i nezpůsobilými klimatickými podmínkami pro realizaci. Dále uvedla, že již v průběhu realizace díla žalobce akceptoval dvě námitky a sjednala si se žalobcem, že dílo dokončí, ale že smluvní pokuta za pozdní předání díla nebude uplatněna. Dílo nebylo možné ve sjednaném termínu dorealizovat. Žalovaná uvedla, že odmítla v průběhu zimy porušovat pravidla BOZP svých zaměstnanců a v nepřiznivém počasí, dešti a větru je nechat natírat a opravovat fasády objektu pomocí zavěšení na horolezeckém laně. Dále uvedla, že původní předseda družstva zemřel a nový předseda ale dané ujednání nerespektuje. Uvedla, že uplatněný nárok zcela neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Zamítnutí odůvodnila tím, že dle jejího pohledu měla smluvní pokuta plnit funkci kompenzační. Namítala, že smluvní pokuta je nepřiměřená a vzhledem k tomu, že se jednalo opravu fasády a zasklení balkónů, nemohlo dojít ke vzniku ani tak vysoké škody, která by měla být smluvní pokutou v uplatněné výši kompenzována. Nedokončením díla ve sjednaném termínu nebyla fakticky žalobci způsobena škoda žádná. Rovněž význam zajišťované povinnosti nepřeceňuje. Proto alternativně navrhla, aby byla smluvní pokuta žalobce minimálně snížena, a to do výše reálně vzniklé škody. Současně považuje zápočet provedený žalobce za právně neúčinný z důvodu jeho nezpůsobilosti k započtení, a to absenci jistoty o jeho výši. Navrhla, aby byla lépe stanovena výše pohledávky žalobce, na kterou bude následně započtena pohledávka žalované ve výši 264 500 Kč.

3. Žalobce k těmto námitkám svým podáním ze dne [datum] mj. uvedl, že nepřiznivé klimatické podmínky je zhotovitel povinen uvést v průběhu provádění díla do stavebního deníku dle smlouvy. Dle žalobce, jak vyplývá ze stavebního a montážního deníku stavby Sanace fasády, tak nepřiznivé klimatické podmínky trvaly od [datum] do [datum], tedy 19 dnů. Dále uvedl, že jak vyplývá z dopisu žalobce ze dne [datum], žalobce snížil smluvní pokutu z důvodu výskytu nepřiznivých klimatických podmínek o 19 dnů a smluvní pokutu nově vypočetl na částku 768 222 Kč, a to za 186 dnů. Rovněž uvedl, že kdyby neuplatňoval smluvní pokutu, tak by tím snížil majetek žalobce a dopustil by se trestného činu. Dále uvedl, že žalovaný neuvedl ničeho, čím by prokázal, že byly nepřiznivé klimatické podmínky déle než 19 dní a rovněž je žádným způsobem neuvedl ve stavebním deníku. Dle žalobce nejsou dozvuky covidových opatření důvodem k neplnění uzavřené smlouvy, zvláště když přijatá opatření v době uzavření smlouvy o dílo ani později nijak neomezovala výkon prací. V době uzavření smlouvy o dílo se mohlo ve vnitřních prostorách při kulturní akci setkat až 1 000 lidí, od [datum] skončila povinnost mít zakrytá ústa a nos rouškou nebo respirátorem. Po žalované nikdo nepožadoval porušit BOZP svých zaměstnanců. Jak vyplývá ze stavebního deníku, čistění fasády, oprava a natírání fasády formou zavěšení na horolezeckém laně bylo prováděno v letním, max. podzimním období, nebyl tedy důvod, aby došlo k porušení BOZP. Opravy balkónů a jejich zasklení pak bylo prováděno zejména z postaveného lešení. Tvrzený ale nijak neprokázaný nedostatek stavebního materiálu není dle žalobce důvodem pro neplnění uzavřené smlouvy. Žalobce i přesto všechno postupoval vůči žalované vstřícně, když ji dvakrát prodloužil termín předání díla.

4. Dále žalobce namítal, že tvrzený pan [příjmení] nebyl nikdy členem představenstva, tedy ani jeho předseda. Dle žalobce měla žalovaná nejspíš na mysli pana [příjmení], který byl předsedou představenstva do [datum], nicméně dílo bylo předáno až dne [datum] a je zjevné, že žádná tvrzená dohoda s žalovanou uzavřena nebyla, neboť ke dni [datum] nebyla ještě délka prodlení žalovaného zřejmá, přičemž platí, že předseda představenstva žalobce se nemohl vzdát budoucích práv objednatele díla. Dále namítal, že dle smlouvy musí být všechny případné změny uzavřeny písemnou smlouvou a z tohoto důvodu by i případná dohoda uzavřena ústní formou byla neplatná. O skutečnosti, že žádná tvrzená dohoda uzavřena nebyla, svědčí i to, že žalovaná nezná ani jméno osoby, s níž dohodu měla uzavřít. Žalobce je názoru, že žádná dohoda o zproštění povinnosti žalované uhradit smluvní pokutu uzavřena nebyla.

5. Dále se žalobce vyjádřil ke smluvní pokutě a započtení pohledávky. Ke smluvní pokutě uvedl, potom co žalovaná namítala, že je smluvní pokuta nepřiměřena, neboť nemohlo dojít ke vzniku tak vysoké škody, která by měla být smluvní pokutou v uplatněné výši kompenzována, že funkce smluvní pokuty je preventivní, uhrazovací, sankční a nikoliv náhrada škody. Dle žalobce je účelem smluvní pokuty donucení dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku, zároveň má sankční charakter, a nikoliv není jejím účelem náhrada škody. Celková výše smluvní pokuty je pouze zlomkem z ceny díla, konkrétně 18,6 % z ceny díla, tudíž se ani nemůže jednat o smluvní pokutu nepřiměřeně vysokou či odporující dobrým mravům. Závěrem uvedl, že započtení vzájemných pohledávek je jednostranný právní úkon.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, datum uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky ke dni [datum], včetně předmětu díla a termínu jeho předání do [datum], dále sjednání smluvní pokuty a její výše pro případ prodlení s předáním díla (0,1 % z ceny díla za každý den prodlení), dále datum uzavření dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo ([datum]), včetně sjednání nového termínu dokončení díla do [datum] a konečně nebylo sporné datum předání díla žalobci [datum], včetně počtu dní prodlení s předáním díla (205 dnů).

7. Naopak sporným mezi účastníky byl počet dnů prodlení s předáním díla, které by měly být vyloučeny z nároku na smluvní pokutu z důvodu výskytu nepříznivých klimatických podmínek, dále zda žalovaný uzavřel s předchozím předsedou představenstva žalobce panem [příjmení] ústní dohodu o neuplatnění smluvní pokuty za pozdní předání díla, dále zda je smluvní pokuta účtovaná žalobcem přiměřená či nikoliv a konečně zda byl žalobce oprávněn započítat svou pohledávku ze smluvní pokuty na svůj závazek uhradit cenu díla a zda byly vzájemné pohledávky způsobilé k započtení.

8. Soud má z provedených důkazů za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření smlouvy ke dni [datum], jíž se žalovaná zavázala provést pro žalobce stavební práce spočívající v revitalizaci bytového domu a zasklení balkónů na stavbě„ Sanace fasády [ulice] v rozsahu veškeré práce obsažené v položkovém rozpočtu [číslo] – Sanace fasády [ulice] Cena byla sjednána celkem ve výši 4 130, 225 Kč. Staveniště mělo být předáno ke dni [datum] objednatelem zhotoviteli (žalované) a termín dokončení měl být ke dni [datum]. Účastníci si ujednali, že místo provedení díla se nachází v horské oblasti. V případě nepřiznivých klimatických podmínek, které vylučují řádné provedení díla, se termín dokončení a předání díla prodlužuje o počet dnů, v nichž panovaly nepřiznivé klimatické podmínky, přičemž ty je zhotovitel povinen uvést v průběhu díla do stavebního deníku a současně si ujednali, že zhotovitel pokud dílo celé nebo jeho část řádně a včas nedokončí a nepředá objednateli (žalobci), tak se zavazuje uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla za každý započatý den prodlení. Zhotovitel se zavázal vést ode dne předání staveniště o prováděných pracích stavební deník, do něhož se zapisují všechny skutečnosti rozhodné pro plnění smlouvy a postupu stavby v souladu se stavebním deníkem. Předání a převzetí díla bude provedeno formou písemného zápisu podepsaného oběma stranami smlouvy. Současně si sjednali, že smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami, ke změně v jiné formě se nepřihlíží. (prokázáno smlouvou o dílo ze dne [datum]). Písemným Dodatkem [číslo] ke smlouvě o dílo„ Sanace fasády [ulice]“ ze dne [datum], podepsaným oběma stranami bylo ujednáno, že termín předání díla byl posunut na [datum] (prokázáno dodatkem [číslo] ke smlouvě o dílo). Listinou označenou jako Předávací protokol: Realizace opravy fasády a zasklení balkónů [ulice a číslo] a [anonymizováno] ze dne [datum] bylo prokázáno, že ke dni [datum] proběhlo předání 10 ks balkónů systému [anonymizována dvě slova] – balkóny [anonymizováno] a [anonymizováno], přičemž všechny tyto balkóny byly předány bez vad a nedodělků. V rámci tohoto předání byly předány a odstraněny všechny vady a nedodělky v rámci celé zakázky realizace opravy fasády a instalace zasklívacího systému [ulice a číslo] a [anonymizováno]. V protokole byl rovněž uveden seznam vad a nedodělků (prokázáno předávacím protokolem ze dne [datum]). Ze zápisu o předání a převzetí dokončené stavby ze dne [datum] soud zjistil, že byly zjištěny závady a nedodělky popřípadě dodatečně požadované práce: 1) díra ve střeše 1x1 cm u východu [anonymizováno] a [anonymizováno]) poškození dveří u pí [příjmení] se lhůtou k nápravě 30 dnů (prokázáno zápisem o předání a převzetí dokončené stavby). Fakturou [číslo] ze dne [datum], s datem splatnosti [datum] a variabilním symbolem [číslo] soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobci částku 246 500 Kč za stavební práce na akci„ Sanace fasády [ulice]“ (prokázáno fakturou [číslo] ze dne [datum]). Z oznámení o započtení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce sdělil žalované, že dílo mělo být předáno již dne [datum], když k němu došlo až dne [datum] a naúčtoval tímto v souladu s ujednáním smlouvy smluvní pokutu z ceny díla ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení, tj. celkem za 205 dní prodlení ve výši 846 696 Kč a vyzval žalovanou k jejímu zaplacení. Současně danou smluvní pokutu ponížil o částku 246 500 Kč, které vyúčtovala žalovaná fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností ke dni [datum]. Po tomto započtení požadoval žalobce po žalované zaplacení částky 582 196 Kč, jako rozdíl mezi výši smluvní pokuty 846 696 Kč a částkou 246 500 Kč s datem splatnosti do [datum] (prokázáno oznámením o započtení pohledávky ze dne [datum] a oznámením o dodání do datové schránky). Dopisem adresovaným žalobci, žalovaná vyjádřila nesouhlas se vzájemným započtením pohledávky. Svůj nesouhlas odůvodnila tím, že ví o tom, že místo provádění díla se nachází v horské oblasti. V případě nepřiznivých klimatických podmínek, které vylučují řádné provádění díla, se termín dokončení a předání díla prodlužuje o počet dnů, v nichž panovaly nepříznivé klimatické podmínky. Nepříznivé klimatické podmínky je zhotovitel povinen uvést v průběhu provádění díla do stavebního deníku. Dle žalované nebylo možné provádění díla nejméně 90 dnů, tak jak uvedla ve stavebním deníku a vyjádřila prosbu o opravu chyby ve výši smluvní pokuty (prokázáno dopisem žalované pro žalobce). Z oznámení o započtení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce sdělil žalované, že dle jejího názoru se dle deníku nemohlo provádět dílo v období od [datum] do [datum], což je 19 dní, a proto přeúčtoval tímto v souladu s ujednáním smlouvy smluvní pokutu z ceny díla ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení, tj. celkem za 186 dní prodlení ve výši 768 222 Kč a vyzval žalovanou k jejímu zaplacení. Současně danou smluvní pokutu ponížil o částku 246 500 Kč, které vyúčtovala žalovaná fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností ke dni [datum]. Po tomto započtení požadoval žalobce po žalované zaplacení částky 503 722 Kč, jako rozdíl mezi výši smluvní pokuty 768 222 Kč a částkou 246 500 Kč s datem splatnosti do [datum] (prokázáno oznámením o započtení pohledávky ze dne [datum] a oznámením o dodání do datové schránky). Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou dne [datum] k zaplacení smluvní pokuty ponížené o započtenou pohledávku ve výši 264 500 Kč, když po započtení měla žalovaná uhradit částku 503 722 Kč do [datum]. Na základě tohoto vyzval žalovanou k zaplacení částky 503 722 Kč do [datum] a upozornil ji, že pokud nebude daná částka uhrazena v termínu, bude řešit věc soudní cestou. Předžalobní výzva byla žalované dodána do datové schránky ke dni [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a oznámením o dodání do datové schránky). Ze stavebního deníku pro stavbu„ Sanace fasády [ulice a číslo] [obec] I. deník soud zjistil, že k předání díla od objednatele zhotoviteli, tedy žalované došlo dne [datum], přičemž práce řádně pokračovaly dle daného deníku až do dne [datum]. Následně se začalo zaznamenávat do deníku pro stavbu„ Sanace fasády, instalace zasklívacího systému [ulice a číslo], [obec] II. Deník, kde dle daného deníku stavební práce probíhaly v období od [datum] do [datum] a následně v období od [datum] do [datum]. Tj. v období od [datum] do [datum] stavební práce neprobíhaly (prokázáno stavebním deník I. a II. U stavby Sanace fasády [ulice a číslo]).

9. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, jíž se žalovaná zavázala provést pro žalobce stavební práce. Dílo mělo být předáno ke dni [datum] dle dodatku ke smlouvě [číslo] nicméně bylo předáno až dne [datum]. Žalobce následně vyúčtoval smluvní pokutu žalované za prodlení s předáním stavby, které následně po námitkách žalované ponížil a započetl o částku 246 500 Kč na konečnou výši smluvní pokuty ve výši 503 722 Kč s datem splatnosti do [datum] [ulice] práce byly prokazatelně provedeny dle stavebního deníku a trvaly od [datum] do [datum], když v období od [datum] do [datum] stavební práce neprobíhaly. Staveniště předala žalovaná žalobci ke dni [datum]. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

10. Dle § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odst. 2). Dle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Dle § 1746 o. z., se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv (odst. 1). Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (odst. 2). Dle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Dle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Dle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Dle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Dle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Dle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle § 2054 o. z. placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí (odst. 1). Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu (odst. 2). Dle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Veškeré výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu uvedenému výše. V hodnocení důkazů a poznatků, které z nich vyplynuly, neshledal z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, věrohodnosti logický rozpor, a žádný z provedených důkazů není v rozporu s ostatními.

12. V daném případě mezi účastníky byl založen závazkový vztah spočívající v provedení stavebních prací pro žalobce ze strany žalované, přičemž s ohledem na další zjištěné skutečnosti není v dané věci podstatné, zda tento vztah má být posuzován podle ustanovení smlouvy o dílo či jiné (např. i nepojmenované) úplatné smlouvy. Ze zjištěného stavu se však jeví, že jde o dílo. V průběhu řízení bylo jednoznačně prokázáno, že k uzavření takové smlouvy došlo, což ostatně účastníci vůbec neučinili sporným, a žalovaná se takovou smlouvou zavázala k předání staveniště včas do předem stanoveného data, i když bylo toto datum posunuto dodatkem ke smlouvě až na den [datum]. Žalovaná nedbajíc své povinnosti, ale do daného data staveniště nepředala a předala jej až s několika měsíčním zpožděním.

13. K posouzení námitky žalované týkající se nedostatků a nepřiměřenosti smluvní pokuty při uzavírání Smlouvy je třeba zdůraznit, že žalobce předložil dostatečné množství přesvědčivých důkazů, které zcela korespondují s jeho tvrzeními i běžným pořadem věcí, z nichž je patrné, že tento proces proběhl (zcela) souladně s právním řádem. Tento závěr je třeba učinit zejména z žádosti žalované o moderaci úhrady dluhu ve formě smluvní pokuty, na který žalobce reagoval souhlasně a předložil žalované modifikovanou výši smluvní pokuty, když přijal její námitku o nezpůsobilých klimatických podmínkách v určitém období, a byla dodržena základní pravidla kontraktačního procesu uvedená v § 1731 o. z. a § 1732 o. z., neboť obsahem návrhu byly i elementární náležitosti. V tomto návrhu byla dále vyčíslena sankce ve formě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, pokud ze strany žalované nebude řádně plněno, a to způsobem odpovídajícím § 2048 o. z. Výše smluvní pokuty byla (souladně s tvrzením žalobce) následně k námitce žalované toliko ponížena na částku 502 722 Kč, tj. žalovanou částku. Žalovaná přitom sporovala uzavření jakéhokoliv ujednání o smluvní pokutě (k povaze a oprávněnosti smluvní pokuty viz níže). Tuto verzi započtení pohledávky poté jednatel žalobce podepsal a zaslal žalované prostřednictvím DS, což bylo prokazováno.

14. Ke sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně je třeba v plném rozsahu přisvědčit argumentům žalobce, neboť smluvní pokuta byla sjednána v rámci intencí pro právní řád a konstantní judikaturu. Jak podotkl žalobce, jedná se o smluvní pokutu zcela přiměřenou, když výše ceny díla byla dle smlouvy 4 130 225 Kč a smluvní pokuta za 186 dní prodlení, když žalobce prominul smluvní pokutu za 19 dní z původně nárokovaných 205 dní, když výše za 186 dní vyčíslil správně na částku 768 222 Kč, kterou i na základě námitky žalované ponížil o vzájemnou pohledávku ve výši 246 500 Kč a tím požadoval po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 503 722 Kč jako smluvní pokutu přiměřenou a nikterak neodporující dikci právního předpisu a ustálené soudní judikatury. Žalovaná pokud byla toho názoru, že smluvní pokuta uzavřena ve smlouvě je smluvní pokutou nepřiměřenou, se měla bránit již při kontraktačním procesu u smlouvy o dílo, kterou vlastnoručně podepsala prostřednictvím jednatele společnosti. V souvislosti s takovým podpisem tíží důkazní břemeno osobu, která listinu zjevně podepsala ve smyslu § 565 o. z. Tím spíše je-li její podpis na stejné straně jako tvrzené rozporné ustanovení. Žalovaná však neposkytla soudu žádná tvrzení ani neoznačila žádné důkazy, kterými by takovou situaci relevantně zpochybňovala. Výše sjednané smluvní pokuty není nepřiměřená a i její vyčíslení odpovídá uplatněnému návrhu ve výši 0,1 % denně z částky 4 130 225 Kč od [datum] do [datum]. Žalobce k úhradě smluvní pokuty dle č. l. [příjmení] Dohody vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum]. Není tak ani pochyb o její splatnosti.

15. Součástí námitek žalované bylo i konstatování, že ujednala s určitou osobou, žalovanou označenou jako p. [příjmení], že smluvní sankce za pozdní předání díla nebude uplatněna. Soudu nebylo žádným způsobem žalovanou doloženo, že k danému ujednání skutečně došlo, když i sám žalobce takové tvrzení zpochybnil tím, že je zvláštní, že by žalovaná neznala přesné jméno osoby, se kterou dané ujednání domluvila. Současně, a jak správně poznamenávala žalobce, by dle smlouvy mělo k případným změnám ohledně předmětu smlouvy dojít pouze na základě písemného dodatku. Žalovaná ale absolutně rezignovala na prokazování takové skutečnosti, když se pouze zmohla na tvrzení takové skutečnosti bez jakékoliv písemné listiny, která by vyvracela tvrzení žalobce, že k ujednání nedošlo. Soud proto v důsledku toho námitce ohledně uzavření tvrzené dohody ohledně zproštění povinnosti žalované uhradit smluvní pokutu nemohl přisvědčit, když žádná taková dohoda předložena nebyla a existence takové listiny rovněž nebyla prokázána.

16. Pokud jde o námitky žalované ohledně započtení, tak započtení je obecně jednostranný právní úkon, ke kterému není třeba souhlas od druhé strany. Žalobce v důsledku započtení pohledávky, kterou za ním měla žalovaná, ponížil svůj nárok uplatněný proti žalované a žaloval méně, než by mohl.

17. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

18. Žalované jistě ničeho nebrání v tom směru, aby si v rámci své procesní strategie ponechala rozhodná tvrzení až k jednání a nečinila je již při přípravě jednání, na druhou stranu však musí počítat s tím, že daná tvrzení bude muset uvést v kvalitě tomu odpovídající (např. bez neurčitostí apod.), aby mohlo být při jediném jednání ve věci rozhodnuto. Tím, že žalovaná svým procesním postupem využila veškeré časové limity o. s. ř., se ale na druhé straně (zároveň) vystavila nebezpečí nesplnění svých dalších (nutno dodat elementárních) povinností. Jednání může být přitom odročeno jen z důležitých důvodů (§ 119 o. s. ř.), které však s ohledem na průběh řízení (a do jisté míry i předsoudní fázi) soud za důležité v daném případě nepovažuje.

19. Povinností soudu je poučit účastníka zatíženého břemenem tvrzení, že nevylíčil všechny rozhodné skutečnost, resp. že jeho tvrzení zůstala neúplná. Soud byl povinen a připraven postupovat podle § 118a o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalovanou, aby svá tvrzení v dostatečném směru upřesnila, neboť pakliže žaloba obsahuje zcela konkrétní a určité skutkové přednesy, nemůže se žalovaná omezit na pouhé popření, ale musí tvrdit zcela konkrétně a rovněž určitě. Jenom takové dostatečně určité popírání umožňuje, aby dokazování bylo zaměřeno na sporné skutečnosti.

20. Žalovaná se k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř., které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil.

21. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nadále již neúčastnil jednání, nebo se k jednání dokonce vůbec nedostavil, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Tím, že se žalovaná na jednání nedostavila, znemožnila soudu postup předpokládaný v ust. § 118a o. s. ř. V tomto případě tedy nemohlo být žalované dáno poučení směřující k přesnému vymezení skutkových tvrzení (konkrétně, jakým způsobem, v jaké výši, v čem spočívala nepřiměřená smluvní pokuta, kdy mělo být uzavřeno ujednání s žalovanou označeným panem [příjmení], které dny znemožňovaly nepříznivé klimatické podmínky provádět dílo podle smlouvy apod.), neboť žalovaná se svojí„ procesní nečinností“ práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalované potřebné poučení jiným způsobem.

22. Neurčitost těchto výše uvedených důkazních návrhů, resp. absence tvrzení, co přesně a konkrétně má jimi být prokázáno, neumožnila soudu dostatečně kvalifikovaně posoudit skutečnou potřebu jejich provedení. Tyto nedostatky nemohly být zhojeny až v průběhu provádění těchto důkazů nebo těsně před jeho provedením na případném dalším jednání. Jinými slovy nebylo by jistě řádným postupem, pokud by soud za účelem provedení těchto důkazů jednání odročil, předvolal svědka a až bezprostředně před jeho výslechem zjišťoval, k čemu přesně se má svědek vyjádřit. Podle uznávané soudní i odborné praxe nelze nedostatek tvrzení v návrhu ani nahradit ve fázi dokazování provedením sebepřesvědčivějšího důkazu. Tím spíše, když ze všech do té doby provedených důkazů jednoznačně vyplývalo, že k předání staveniště v řádném termínu ze strany žalované nedošlo a že byla uzavřena dohoda o smluvní pokutě, či smlouva samotná.

23. V nastalé situaci tak s ohledem na neurčitost tvrzení ohledně důkazních návrhů nastaly de facto stejné důsledky jako v případě úplné absence těchto tvrzení, a je tak třeba souhlasit s žalobcem, že ze strany žalované nebylo prokázáno, že by došlo k nějakému předání díla řádně a včas. Žádným způsobem tedy ze strany žalované nedošlo k prokázání opaku o trvání a rozsahu dluhu ve spojení s § 133 o. s. ř. Stejně tak, jak uvedeno výše, byla jako oprávněná shledána i sjednaná smluvní pokuta a žalobce řádně v souladu s Dohodou vyzval žalovanou k její úhradě.

24. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, přičemž veškeré její námitky byly vyvráceny (viz výše). Jelikož soud shledal pohledávku žalobce na základě výše uvedeného skutkového a právního závěru oprávněnou, zavázal soud žalovanou uhradit pohledávky žalobce, tedy 503 722 Kč z titulu smluvní pokuty. Sám žalobce ponížil svůj nárok započtením částky 264 500 Kč, přičemž skutečná výše smluvní pokuty by činila 768 222 Kč za 186 dní prodlení s předáním staveniště zpět žalobci.

25. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. [číslo] Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku, a to ode dne následujícího po splatnosti dle výzvy žalobce, ve které byla splatnost smluvní pokuty stanovena na [datum] (dopis žalobce z [datum]).

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 101 104,73 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 25 187 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 503 722 Kč sestávající z částky 10 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 340 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 5 170 Kč za účast při úkonu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla z původní částky 10 340 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena, tj. 56 870 Kč včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. tj. 1 800 Kč, cestovní náhrada v celkové výši 4 071,93 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 003,72 Kč za 218 ujetých km v částce 1 403,72 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 068,21 Kč za 218 ujetých km v částce 1 468,21 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 62 741,93 Kč ve výši 13 175,80 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

27. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela žalobci odměna a paušální náhrada hotových výdajů (včetně DPH). Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Jako opodstatněné soud neshledal přiznání náhrady za úkon označený jako„ podání ve věci samé – žádost o odstranění zjevné chyby v psaní, které se soud dopustil ve vydaném platebním rozkazu“, neboť toto podání je ve své podstatě toliko žádostí o opravné usnesení a nikoliv podání jímž by uváděl skutkové okolnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Odměna za podání, které účastník podává v průběhu řízení, a nevyjadřuje se jím k rozhodným skutečnostem, k důkazním návrhům nebo k provedenému důkazu, nelze považovat za podání, kde by písemné vyjádření obsahovalo nové argumenty, nová skutková tvrzení nebo důkazní návrhy a nebylo možné stejného výsledku dosáhnout přednesem při jednání.

28. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.