Okresní soud v Liberci · Rozsudek

21 C 281/2025

č. j. 21 C 281/2025-138

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-11-06 · ECLI:CZ:OSLI:2025:21.C.281.2025.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne , datum, byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena Smlouva o úvěru, jejíž součástí byla žádost o vydání karty, obchodní podmínky pro kreditní karty, všeobecné obchodní podmínky a ceník. Ve Smlouvě o úvěru se žalobkyně zavázala, že poskytne žalovanému úvěr, založí kartový účet a vydá žalovanému kreditní kartu, což splnila. Úvěrový rámec byl poskytnut ve výši , částka, . Poskytnutý úvěrový rámec byl žalovaný oprávněn průběžně čerpat za účelem bezhotovostních úhrad za zboží a služby, eventuálně hotovostně prostřednictvím bankomatu. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal zaplatit úrok podle smlouvy ve výši 12 % ročně a také související poplatky. Žalovaný byl povinen hradit poskytnutý úvěr formou minimálních splátek ve výši procentní úhrady 3 % z aktuální výše dlužné částky, které se zavázal zaplatit vždy po ukončení každého účetního období. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s úhradou splátek do prodlení. Podle Smlouvy o úvěru má žalobkyně právo v případě, že dojde k prodlení ze strany úvěrovaného zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky podle ceníku. Protože žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru, využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne , datum, úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaný byl k tomuto dni v prodlení s více než dvěma řádnými splátkami. Při schvalování úvěru vycházela žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z údajů poskytnutých klientem a dále byly dostupné informace kontrolovány v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registry klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze , právnická osoba, . Výpočtem pak banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku , částka, na jistině dluhu, poplatky v celkové výši , částka, , částku , částka, na dlužném smluvním úroku ve výši 12 % ročně počítaného z jistiny úvěru od , datum, do , datum, , částku ve výši , částka, za zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek od , datum, do , datum, a dále smluvní úrok 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a žádné námitky nevznesl.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z žádosti o poskytnutí úvěru a z žádosti o zřízení kartového účtu a karty soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr do výše úvěrového limitu , částka, dne , datum, a současně požádal o zřízení účtu a karty. Na základě této žádosti následně žalobkyně se žalovaným sjednala Smlouvu o úvěru dne , datum, do úvěrového limitu , částka, . Výše úrokové sazby v okamžiku uzavření smlouvy činila 12 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou částku úvěru včetně úroků, poplatků, úroků z prodlení a smluvní pokuty v minimálních splátkách ve výši procentní úhrady 3 % z aktuální výše dlužné částky vždy po ukončení každého účetního období. V případě nedodržení termínu či výše splátek ze strany žalovaného byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna účtovat si zákonný úrok z prodlení. V případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv částky vůči žalobkyni byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru podepsaných žalovaným dne , datum, soud zjistil, žalobkyně žalovaného informovala o rozhodných skutečnostech souvisejících s žádostí o úvěr.

5. Z přehledu úvěrového účtu a z přehledu způsobu a frekvence zasílání výpisů z účtu soud zjistil, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a splácel. Stejné údaje soud zjistil z předložené historie úvěrového účtu. Bylo tak zjištěno, že žalovaný čerpal celkem , částka, , uhradil žalobkyni , částka, . Z dopisů soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na neplnění podmínek smlouvy. Dále soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, nejpozději do , datum, dopisem ze dne , datum, , neboť se jedná o dluh po splatnosti a současně byl upozorněn, že pokud do stanoveného data nebude dluh uhrazen, bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru, jehož výše aktuálně činila , částka, .

6. Z oznámení o zesplatnění úvěru a dodejky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila veškeré pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, a současně upozornila na skutečnost, že od , datum, narůstá i řádný úrok i úrok z prodlení. Z výpisu z kartového účtu bylo zjištěno, že ke dni , datum, tvořil dluh , částka, (poplatky dle smlouvy), , částka, jistina dluhu a dále úroky. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, s příslušenstvím.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě předchozí žádosti smlouvu o úvěru do úvěrového limitu , částka, . Dále se žalobkyně zavázala poskytnout kromě úvěru žalovanému kreditní kartu a založit kartový účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků uvedených v sazebníku žalobkyně. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, a proto žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu.

8. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 2 395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) upravujících smlouvu o úvěru. Podle těchto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Dle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

11. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne , datum, sp. zn. 29 Odo 475/2006, jež jsou použitelné i nadále). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl.

12. Soud posoudil závazek mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o účtu a o úvěru. Žalobkyně soudu prokázala, že žalovanému poskytla možnost čerpání finančních prostředků s limitem ve výši , částka, , čehož žalovaný využil, ale uhradil dluh pouze částečně. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by žalovanou částku žalobkyni vrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost žalobkyni částku , částka, zaplatit. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení a dále i smluvní úrok ve výši 12 % ročně z jistiny ve výši , částka, .

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

14. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, . Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.

15. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu).

16. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.

17. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.