21 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. ulice a číslo , PSČ obec pro zaplacení částky 44 969,34 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 44 969,34 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 337,70 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 44 969,34 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 250 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7 850 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 44 969,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byla sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku ve výši 64 900 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně emailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Žalovaný se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, původní věřitel ho vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale žalovaný tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupena na přechodného věřitele, společnost [právnická osoba] (dále jen„ přechodný věřitel“). Na žalobce byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019.

2. Dlužnou částku tvoří jistina 44 969,34 Kč, příslušenství tvoří kapitalizovaný úrok ve výši 13 337,70 Kč (úrok z úvěru ve výši 8,50 % dle článku IV. odst. 1 smlouvy z částky 44 969,34 Kč od 30. 12. 2018 do dne splatnosti tj. do 15. 4. 2019), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 250 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 44 969,34 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

4. U jednání nařízeného na den [datum] žalovaný uvedl, že si je vědom toho, že s původním věřitelem uzavřel smlouvu o úvěru, jaká byla výše úvěru, si nepamatoval, nicméně potvrdil, že finanční prostředky z úvěru čerpal, když každý měsíc vybíral určitou částku, nepamatoval si však, kolik vyčerpal a kolik na úvěr uhradil. Žalovaný se zavázal, že ve lhůtě 15 dnů soudu sdělí, kolik finančních prostředků z úvěru vyčerpal a kolik finančních prostředků na tento úvěr uhradil a kdy. Ve stanovené lhůtě ani do dalšího jednání ve věci dne [datum] však žalovaný tyto skutečnosti soudu nesdělil ani nedoložil.

5. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, ač byli k jednání soudu řádně obesláni, právní zástupce žalobce se omluvil a souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.

6. Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (prokázáno smlouvou). Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byla sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Dle čl. VI. odst. 1 písm. a) má věřitel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku ve výši 64 900 Kč. Z potvrzení o provedení plateb a z pravidelných měsíčních výpisů k předmětné smlouvě má soud za prokázané, že žalovaný čerpal dne 16. 12. 2016 částku 8 000 Kč, dne 27. 3. 2017 částku 1 500 Kč, dne 23. 5. 2017 částku 1 800 Kč, dne 20. 6. 2017 částku 2 000 Kč, dne 20. 7. 2017 částku 2 000 Kč, dne 21. 8. 2017 částku 2 000 Kč, dne 20. 9. 2017 částku 1 800 Kč, dne 18. 10. 2017 částku 2 000 Kč, dne 10. 11. 2017 částku 2 500 Kč, dne 12. 12. 2017 částku 5 000 Kč, dne 19. 1. 2018 částku 2 800 Kč, ve dnech 19. 2. 2018, 21. 3. 2018, 16. 4. 2018, 17. 5. 2018 4x 2 000Kč, dne 18. 6. 2018 částku 2 000 Kč, dne 27. 6. 2018 částku 500 Kč, dne 16. 7. 2018 částku 2 000 Kč, dne 20. 7. 2018 částku 500 Kč, dne 15. 8. 2018 částku 4 000 Kč, dne 17. 9. 2018 částku 3 500 Kč, dne 21. 9. 2018 částku 500 Kč, dne 16. 10. 2018 částku 3 500 Kč, dne 29. 10. 2018 částku 1 000 Kč, dne 27. 11. 2018 částku 1 500 Kč, dne 13. 12. 2018 částku 5 000 Kč, dne 23. 1. 2019 částku 1 500 Kč. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný měl ke dni 6. 3. 2019 nesplacený zůstatek po poslední platbě ve výši 53 083,64 Kč.

7. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupena na přechodného věřitele, společnost [právnická osoba] (dále jen„ přechodný věřitel“). Na žalobce byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 27. 5. 2020.

8. Soud věc právně posoudil podle § 2395 o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení § 1879 o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena distančním způsobem (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit spolu se sjednaným úrokem. Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by tyto náklady uhradil či dluh jinak zanikl. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi přechodným věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

10. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 850 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 969,34 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále jeden hlavní úkon ve výši 2 900 Kč za vyjádření k odporu podle § 7 a. t. a jeden režijní paušál ve výši 300 Kč podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 000 Kč ve výši 1 050 Kč.

12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.