21 C 318/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným:

1. územní celek , IČO sídlem adresa žalované 2. název žalované , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 18 303, 60 s příslušenstvím a částky 13 000 Kč <b>I. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobci částku 18 303,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 303,60 Kč ode dne 8. 10. 2016 do zaplacení a částku 13 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba ohledně nároku žalobce na zaplacení částky 18 303,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 303,60 Kč ode dne 20. 11. 2018 do zaplacení a částky 13 000 Kč se vůči žalovanému 1) zamítá.</b> <b>III. Žalovaný 2) je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 30 315,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> <b>IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 303,60 Kč s příslušenstvím a částku 13 000 Kč s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Dne [datum] došlo k poškození vozidla žalobce tím, že při projíždění ulice [ulice] v [obec] při odbočování vpravo do ul. [ulice] vjel do neoznačeného výkopu a došlo k poškození pravého zadního kola jeho vozidla – disku i pneumatiky. Výkop na silnici nebyl nijak označen, žalobce odbočoval z ulice [ulice] do ulice [ulice] doprava, výkop se nacházel za hranicí křižovatky v pravém pruhu, žalobce tam jezdil poměrně často, přítomnost výkopu ho tak velice překvapila. Auto bylo po události pojízdné. Žalobce se dne [datum] dostavil na obvodní oddělení Policie ČR [obec], kde s ním byl sepsán úřední záznam o podaném vysvětlení. Rovněž žalobce téhož dne kontaktoval žalovaného 2), který výkop na silnici nezasypal a uplatnil u něho svůj nárok na náhradu škody, a to dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] se dostavil mobilní technik odpovědností pojišťovny žalovaného 2) pan [jméno] [příjmení] a vozidlo žalobce prohlédl s tím, že byl poškozen zadní pravý disk [příjmení] a zadní pravá pneumatika na vozidle žalobce, zároveň bylo žalobci sděleno, že [ulice] pojišťovna akceptuje smluvní opravnu. Vzhledem k akceptaci smluvní opravny ze strany [právnická osoba] si nechal žalobce vozidlo opravit u [právnická osoba] [příjmení] a spol., s.r.o., [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], pobočka [obec]. Odpovědnostní pojišťovna žalovaného 2) zaregistrovala událost pod číslem škodné události [číslo]. Dopisem ze dne [datum] oznámila odpovědností pojišťovna žalovaného 2), tj. [právnická osoba], žalobci, že poškození vozidla nemohla vzniknout popsaným skutkovým stavem a že žalovaný 2) za tuto škodní událost neodpovídá a tudíž pojistitel nemůže poskytnout z pojištění požadovanou náhradu. Pojišťovna se odvolala na odborné vyjádření soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce tedy následně sám zaplatil fakturu vystavenou servisem, a to do [datum]. Servis opravoval pouze poškození vozidla vzniklé při popsané škodní události. Na základě výše uvedeného zaslal žalobce odpovědnostní pojišťovně žalovaného 2) dne [datum] dopis – nesouhlas s vyřízením likvidace škodní události, na nějž reagovala odpovědností pojišťovna žalovaného 2) svým dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedla, že k poškození pneumatiky a disku v takovém rozsahu nemohlo dojít po projetí zmiňovaného neoznačeného výtluku a z tohoto důvodu trvá na svém zamítavém stanovisku. Vzhledem k tomu, že odpovědnostní pojišťovna žalovaného 2) odmítla vyplatit žalobci pojistné plnění, oslovil žalobce soudního znalce z oboru doprava, odvětví doprava silniční a městská, Ing. [jméno] [jméno], který ve věci vypracoval [datum] znalecký posudek [číslo] Soudní znalec se zabýval otázkou určení mechanismu vzniku poškození pneumatiky a disku pravého zadního kola vozidla žalobce při odbočení z ulice [ulice] do ulice [ulice] v [obec] dne [datum]. Ve znaleckém posudku znalec uvedl, že poškození odpovídá právě kontaktu pneumatiky s obrubníkem chodníku v místě dopravní nehody, kde žalobce ve snaze vyhnout se výkopu, zajel k pravému obrubníku, poškození kola je tedy zjevně v příčinné souvislosti s manévrem, kdy se řidič vyhýbá výkopu. I [anonymizována dvě slova], znalec odpovědností pojišťovny žalovaného 2) ve svém odborném vyjádření připouští, že poškození disku a pneumatiky mohlo vzniknout kontaktem kola s obrubníkem. V souvislosti ze znaleckým posudkem Ing. [příjmení] vyzval žalobce odpovědností pojišťovnu žalovaného 2) k revizi pojistné události, a to e-mailem ze dne [datum]. Odpovědností pojišťovna žalovaného 2) svým dopisem ze dne [datum] však žalobci sdělila, že předložením znaleckého posudku se zcela změnila skutková podstata vzniku poškození vozidla a vzhledem k odlišnému tvrzení znalce a žalobce nelze považovat závěry znaleckého posudku za objektivní. Žalobce následně odpovědností pojišťovně žalovaného 2) e-mailem ze dne [datum] sdělil, že k poškození vozidla došlo přesně tak, jak ve svém ZP popsal soudní znalec [jméno] – tedy nikoliv vjetím do výkopu, ale o obrubník chodníku při vyhýbání se výkopu. Bezprostředně po události měl žalobce samozřejmě za to, že k poškození došlo při najetí vozidla do výkopu. Odpovědností pojišťovna žalovaného 2) nemůže dávat žalobci za vinu, že neznal přesný mechanismus poškození vozidla. Odpovědnostní pojišťovna žalovaného 2) žalobci sdělila, že jeho vyjádření nepovažuje za věrohodné. Žalobce následně uplatnil nárok na náhradu škody u žalovaného 2), a to dopisem ze dne [datum]. Žalovaný 2) žalobci sdělil, že jeho nárok neuznává. Žalobce poukazuje na to, že dle rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. SPR [anonymizováno] [rok] OD [číslo] povolil [stát. instituce] žalovanému 2) zvláštní užívání předmětné silnice při provádění stavebních prací v rámci rekonstrukce kanalizace, a to po dobu [datum] – [datum]. Žalovaný 2) tak zahájil stavební práce v rámci rekonstrukce kanalizace o [anonymizováno] dny dříve, než měl povoleno. Vzhledem k tomu, že vlastníkem předmětné komunikace je [územní celek] a správu nemovitosti provádí [anonymizováno] správa silnic [územní celek], obrátil se žalobce na žalovaného 1), a to dopisem ze dne [datum]. Žalovaný 1) sdělil žalobci, že ke vzniku škody nedošlo v příčinné souvislosti s existencí výkopu, ale řidičskou chybou žalobce i špatným stavem obrubníku.

2. Žalovaný 1) s žalobou nesouhlasil, navrhl, aby žaloba byla vůči němu zamítnuta. Žalovaný 1) je vlastníkem silnice, na které došlo ke škodní události. Existence výkopu souvisela se zvláštním užíváním komunikace, tj. stavebními pracemi prováděnými žalovaným 2) v místě křižovatky [ulice] a [ulice] v [obec], které byly povoleny rozhodnutím [stát. instituce] [číslo jednací] OD ze dne [datum rozhodnutí]. Toto rozhodnutí obsahuje dobu zvláštního užívání komunikace, a to od [datum] do [datum] a jeho podmínky, mimo jiné to, že bez rozhodnutí o zvláštním užívání a částečné uzavírce nesmějí být zahájeny výkopové práce v silničních pozemcích, správce komunikace ([anonymizováno] správa silnic [územní celek]) musí být zhotovitelem stavebních prací vyzván k protokolárnímu předání staveniště, přičemž od tohoto okamžiku odpovídá zhotovitel stavebních prací za škody vzniklé v průběhu stavby i třetím osobám. Správce komunikace byl k protokolárnímu předání staveniště vyzván žalovaným 2) dne [datum], e-mailem ze dne [datum] oznámil žalovaný 2) správci komunikace zahájení stavebních prací. Je tedy pravděpodobné, že před samotnou povolenou realizací stavebních prací provedl žalovaný 2) výkop v silničním pozemku. Tato skutečnost měla být žalovanému 1) (resp. správci komunikace) neprodleně oznámena, a protože nemohla být odstraněna, neboť se na místě předpokládala další navazující stavební činnost, měla být žalovaným 2) alespoň označena. K tomu však nedošlo. Zahájení stavebních prací bylo žalovanému 1) (správci komunikace) oznámeno až [datum], žalovaný 1) tak nemohl o existenci výkopu vědět dříve. Závadu proto nemohl odstranit ani na ni předepsaným způsobem upozornit, čímž jsou splněny podmínky pro zproštění povinnosti vlastníka komunikace. Žalovaný 1) měl obecnou povinnost k běžné údržbě silnic ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, přičemž poslední prohlídka před způsobením škody proběhla na předmětné silnici [spisová značka] [obec] dne [datum rozhodnutí] a nebyla při ní zjištěna žádná závada ve sjízdnosti. Žalovaný 1) poukázal také na skutečnost, že ve věci není pasivně legitimován, když dle aktuální zákonné úpravy by ve sporu měl být pasivně legitimován správce pozemní komunikace, kterého vlastník (žalovaný 1)) touto správou pověřil. Tímto správcem je [anonymizováno] správa silnic, příspěvková organizace, [anonymizováno] [číslo]. Žalovaný 1) upozornil na judikaturu NS, ze které je patrné, že řádně neoznačený a nezabezpečený výkop na pozemní komunikaci nelze považovat za závazu ve sjízdnosti komunikace ve smyslu zákona o pozemních komunikacích.

3. Žalovaný 2) nárok žalobce zcela odmítl a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Na straně žalovaného 2) není dána odpovědnost za škodu, která měla vzniknout na vozidle žalobce. K poškození vozidla žalobce mělo dojít dne [datum] v důsledku najetí pravým zadním kolem jeho vozidla do neoznačeného výkopu na křižovatce ulic [ulice] a [ulice] v [obec]. K poškození vozidla žalobce, tak jak jej uplatnil u žalovaného 2), nemohlo dojít, a to z důvodu nepoměru rozsahu a lokalizace poškození vozidla žalobce a parametrům výkopu. Neexistuje tak příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalovaného 2) a vznikem škody na straně žalobce. Pokud se žalobce následně po více než jednom roce od okamžiku, kdy mělo k poškození jeho vozidla dojít, rozhodl změnit svá tvrzení ohledně způsobu vzniku tohoto poškození, musí toto žalovaný 2) zcela odmítnout. K poškození kola vozidla žalobce o obrubník chodníku mohlo dojít kdykoli a kdekoli. I kdyby se v řízení prokázalo, že ke vzniku poškození kola automobilu žalobce došlo skutečně inkriminovaného dne na předmětném místě, byl by vznik škody důsledkem nikoli pochybení žalovaného 2), ale neadekvátní reakce a chybného řidičského manévru žalobce, eventuálně závady na obrubníku. Co se týče provádění stavebních prací v průběhu roku [rok] v [obec], žalovaný 2) zde realizoval rozsáhlý soubor stavebních prací na opravách kanalizace. V zájmu rychlého a hladkého průběhu prací žalovaný 2) provedl některé sondážní práce ještě před tím, než došlo formálně i fakticky k předání staveniště a zahájení stavebních prací. V lokalitě křižovatky ulic [ulice] a [ulice] byly tyto přípravné práce prováděny k [datum].

4. Mezi účastníky byly nesporné následující skutečnosti: Komunikace, kde mělo dojít ke škodě žalobce, byla a je ve vlastnictví [územní celek]. [příjmení] předmětného vozidla, které mělo být poškozena při škodní události je žalobce. Dne [datum] došlo na předmětné komunikaci ke stavu, kdy v důsledku nějaké stavební činnosti byla ve vozovce díra. Zhotovitelem těchto prací byl žalovaný 2). Mezi správcem komunikace [anonymizováno] správou silnic [anonymizováno] kraje a žalovaným 2) byla uzavřena smlouva o rekonstrukci předmětné komunikace, přičemž vlastní rekonstrukci měla provést firma žalovaného 2). Velikost díry ve vozovce odpovídá rozměrům, tak jak je zachytil ve svém odborném vyjádření [anonymizováno] [obec], kde byly prováděny sondážní práce dne [datum], nebylo ze strany žalovaného 2) nijak označeno. Žalobce uhradil za opravu vozidla částku 22 147 Kč a za znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] částku 13 000 Kč.

5. Mezi účastníky byly sporné následující skutečnosti: Zda vůbec dne [datum] došlo ke škodě, kterou žalobce v žalobě uplatňuje a zda k ní došlo v místě, které žalobce popisuje, mechanismus vzniku škody, rozsah poškození vozidla žalobce, výše škody, kterou žalobce uplatňuje, zda ke škodě na vozidle žalobce došlo v příčinné souvislosti s popisovaným nehodovým dějem, rozsah zásahu do vozovky, jak ho popisuje ve svém znaleckém posudku [anonymizováno] [jméno], zda se žalobce spolupodílel na vzniku škody na předmětném vozidle, závěry uvedené ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení].

6. Z informace o pozemku p. [číslo] v obci [obec] bylo zjištěno, že vlastníkem tohoto pozemku je žalovaný 1), způsobem využití pozemku je silnice.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný 2) je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné provádění staveb a jejich změn.

8. Z osvědčení o registraci vozidla bylo zjištěno, že vozidlo [registrační značka], [značka automobilu], je ve vlastnictví žalobce.

9. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že toho dne se na OOP [obec] dostavil žalobce a oznámil, že v [anonymizováno] hod projížděl se svým vozidlem [registrační značka] ulicí [ulice], kdy při odbočování vpravo do ulice [ulice] vjel do neoznačeného výkopu na uvedené silnici a došlo k poškození pravého zadního kola jeho OA [anonymizováno]. Škoda na vozidle činí cca 10 000 Kč až 12 000 Kč.

10. Z uplatnění nároku na škodu bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] zaslal žalovanému 2) oznámení o předmětné události.

11. Ze zápisu o poškození motorového vozidla z [datum] bylo zjištěno, že pojistitel žalovaného 2), [ulice] pojišťovna, provedl prohlídku vozidla, při které zjistil, že na vozidle žalobce došlo k poškození kola.

12. Z daňového dokladu č. [anonymizováno] dodavatele [jméno] [příjmení] a spol. s.r.o. ze dne [datum] bylo zjištěno, že ten vystavil žalobci fakturu na částku 22 147,36 Kč s DPH za opravu vozu po havárii s datem splatnosti [datum].

13. Z informace ke škodní události ze dne [datum], kterou zaslala [ulice] pojišťovna (dále jen„ [anonymizováno]“) žalobci, bylo zjištěno, že [anonymizováno] oznámila žalobci, že zdokumentovaná poškození jeho vozidla nemohla vzniknout žalobcem popsaným skutkovým stavem. Znalec [příjmení] došel k závěru, že k poškození pneumatiky a disku v takovém rozsahu nemohlo dojít po projetí zmiňovaného neoznačeného výtluku.

14. Z odborného vyjádření [anonymizována dvě slova] č. [tel. číslo] bylo zjištěno zaměření rozměrových poměrů v neoznačeném výkopu v prostoru křižovatky [ulice] – [ulice], taktéž dokumentace poškození pravého zadního kola vozidla žalobce. [anonymizována dvě slova] dospěl k závěru, že zadokumentovaná poškození pravého zadního kola vozidla žalobce vznikla jiným mechanismem a na zcela jiném místě než žalobce deklaruje.

15. Z nesouhlasu s vyřízením likvidace škodní události ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce oznámil [anonymizováno], že nesouhlasí se závěry [anonymizována dvě slova].

16. Z informace ke škodní události ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] trvala na svém zamítavém stanovisku ohledně zamítnutí poskytnutí náhrady z pojištění.

17. Z faktury [číslo] vystavené dodavatelem Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že znalec vyúčtoval žalobci znalečné ve výši 13 000 Kč.

18. Z emailové komunikace právního zástupce žalobce s [anonymizováno] z [datum] bylo zjištěno, že žalobce na základě znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] žádal o revizi pojistné události.

19. Z informace ke škodní události z [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] informovala žalobce, že tvrzením znalce ohledně skutečnosti, že k poškození vozidla žalobce došlo o obrubník chodníku při vyhýbání se výkopu, se zcela změnila skutková podstata vzniku poškození vozidla. Vzhledem k odlišnému tvrzení znalce a žalobce nelze považovat závěry za objektivní a vychází tedy z původního popisu škodního děje.

20. Z emailu PZ žalobce s [anonymizována dvě slova] z [datum] bylo zjištěno, že žalobce znovu žádal o revizi pojistné události.

21. Ze sdělení [obec] pojišťovny ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] potvrdila zamítavé stanovisko a tato zpráva je konečná.

22. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] adresovaného žalovanému 2) bylo zjištěno, že žalobce na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] uplatnil svůj nárok přímo u žalovaného 2).

23. Ze sdělení PZ žalovaného 2) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 2) neuznává nárok žalobce jako oprávněný.

24. Z rozhodnutí MÚ [obec], odbor dopravy ze dne [datum], bylo zjištěno, že na základě žádosti stavebníka – žalovaného 2) bylo povoleno zvláštní užívání silnice [anonymizováno] třídy [číslo] silnice III. třídy [číslo] místních komunikací v [obec] při provádění stavebních prací v rámci rekonstrukce kanalizace. Zvláštní užívání bylo povoleno od 5. 9. 2016 do [datum], dopravní označení bude provedeno žadatelem na vlastní náklady.

25. Z dopisu právního zástupce žalovaného 1) bylo zjištěno, že správce komunikace se domnívá, že ke vzniku škody nedošlo v příčinné souvislosti s existencí výkopu, ale řidičskou chybou.

26. Z fotografií výkopu byla zjištěna jeho hloubka asi 12 cm.

27. Z fotodokumentace vozovky z [datum] bylo zjištěno, jaký byl stav v době frézování rýhy a jaký byl stav v době konečné opravy.

28. Z emailu žalovaného 2) správci komunikace z [datum] bylo zjištěno, že tímto emailem bylo oznámeno zahájení prací na stavbě„ [obec], [ulice] – rekonstrukce kanalizace.“ 29. Z protokolu o předání staveniště z [datum] bylo zjištěno, že k zahájení zvláštního užívání komunikace pro zhotovitele (žalovaného 2)) mělo dojít dne [datum], dílo mělo být dokončeno dne [datum].

30. Z protokolu z [datum] bylo zjištěno, že bylo předáno dílo – řízený protlak ve vozovce, a to bez závad. Protokol byl podepsán žalovaným 2), [anonymizováno] správou silnic [územní celek] a investorem.

31. Z protokolu o běžné prohlídce silnice z [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] správa silnic [územní celek] pravidelně provádí prohlídky sjízdnosti komunikací.

32. Z výpisu z účtu u [obec] [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce uhradil částku 22 147 Kč za opravu vozu a za znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] částku 13 000 Kč.

33. Z emailové komunikace mezi PZ žalobce a žalovaným 2) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 2) potvrdil, že poté, co se stala [datum] škodná událost, žalovaný 2) zjistil výtluk na místě a jeho dosypání štěrkem, aby nedošlo k případné další škodě. Dne [datum] žalovaný 2) nahlásil událost na pojišťovně.

34. Z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek], odbor dopravy ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce měl v roce [datum] jinou dopravní nehodu, jednalo se o přestupek z nedbalosti.

35. Z e-mailu z [datum] od žalovaného 2) žalobci bylo zjištěno, že žalovaný 2) vyzval žalobce k nahlášení škodní události.

36. Z fotodokumentace z [datum] je patrný výtluk na silnici a poškození kola žalobce – pneumatiky a disku.

37. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce zná asi 10 let, jsou spolu v pracovním vztahu. Svědek byl zaměstnancem žalobce, než začal dělat na živnostenský list. Nastoupil k němu do zaměstnání zhruba před [anonymizováno] lety a skončil asi před [anonymizováno] lety (září [rok]). Žalobce měl nejdříve auto modro-stříbrného [anonymizováno] a potom měl červeného [anonymizováno], RZ si nepamatuje. U žalobce svářel a montoval ocelové konstrukce, přes auta tam nic nedělal. Auta měl žalobce vždycky v pořádku, na to si velice zakládal. O závadě na autech žalobce neví. Pamatuje si, že automobil žalobce – červený [anonymizováno] byl poškozen. Svědek byl na stavbě služebním [značka automobilu], žalobce odjížděl někam něco řešit svým červeným [anonymizováno]. Svědek si pamatuje, že to bylo při montáži výtahu, ale kdy přesně to bylo, to již neví. Bylo to někdy koncem léta, z kraje září. Rok si nepamatuje. Mohlo se to stát asi 2 až 2,5 roku po té, co k žalobci nastoupil. Pak mu žalobce volal, že má poškozené auto, že se zdrží. Říkal něco o kole. Mělo se to týkat auta, se kterým ten den, o kterém hovořil, žalobce odjížděl. Když se pak s žalobcem potkali na dílně, tak mu žalobce ukazoval poškozené kolo. Nevzpomíná si, jestli to bylo vpředu, vzadu, vlevo, vpravo. Auto bylo pojízdné. Žalobce říkal, že vymetl nějakou díru, respektive, že vjel do nějaké díry, která nebyla označena. Říkal, že to bylo, když jel do slévárny, na křižovatce [ulice] a [ulice] při odbočování. Dále ví, že to byl žalobce ohlásit na policii. Nic víc si nepamatuje. Pokud jde o to poškozené kolo, tak disk byl poškrábaný. Dále si přesněji nevybavuje, jak to tam bylo poškozené. Domnívá se, když žalobce tehdy ze stavby odjížděl, takto auto poškozené nebylo, auta spolu řeší každý den, baví se o nich. Přímo svědek neviděl před tím, než žalobce ze stavby odjel, že by disk poškrábaný nebyl, ale domnívá se, že by mu to žalobce řekl.

38. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek je soudní znalec v oboru doprava, analýza silničních, dopravních nehod. Znalce v tomto oboru dělá [anonymizováno] let. Vypracoval odborné vyjádření č. [tel. číslo] ze dne [datum] na žádost [právnická osoba]. Jeho úkolem bylo posoudit, zda zadokumentované poškození vozidla škoda [anonymizována čtyři slova], tedy pravého zadního kola, vzniklo v deklarovaném místě a deklarovaným způsobem. K dispozici měl kopii likvidačního spisu pojišťovny, a to především fotodokumentaci pořízenou na místě poškození vozidla, zápis o poškození motorového vozidla a fotodokumentaci poškození motorového vozidla. Tuto fotodokumentaci získal od pojišťovny, on sám fotodokumentaci nepořizoval. [obec], kde mělo dojít ke škodě na vozidle, osobně viděl. Tehdy to již bylo ve stavu, že vozovka již byla opravena. Mechanismus vzniku deklarované škody na vozidle byl takový, že vozidlo při odbočování vpravo projelo neoznačeným vyfrézovaným úsekem vozovky, jehož hloubka a rozměry byly zadokumentovány technikem [obec] pojišťovny, při této jízdě vozidla mělo dojít ke vzniku otěrových poškození hliníkového kola (pravého zadního kola) a současně také uskřinutí pneumatiky. Svědek především komparoval výškové a rozměrové markanty poškození kola se zadokumentovanými rozměry vyfrézované části vozovky a dospěl k závěru, že tato poškození jako celek vznikla jiným než deklarovaným způsobem. Poškození disku a pneumatiky kola jsou typická poškození, která vznikají při najíždění vozidla na obrubník nebo jiné pevné části při parkování vozidla. To svědek zdůvodňuje především tak, že výška poškození hliníkového disku zcela zásadním způsobem neodpovídá zadokumentovaným hloubkovým poměrům vyfrézované části vozovky. Na disku kola se nachází mnohočetná vícesměrová poškození, která jsou nespojitá a taktéž tím, že vozidlo daným místem projíždělo nejenom pravým zadním kolem, ale projíždělo v poloměru zatáčku tak, že to projelo prvně pravým předním kolem a následně až pak pravým zadním kolem. Pravé přední kolo je nepoškozené. Pokud jde o použitou metodu, tak matematický výpočet se na toto nepoužívá, ale na str. 10 odborného vyjádření svědek provedl výpočet parametrů kola zadokumentovaného rozměru, který byl na vozidle. Geometrie patrných poškození hliníkového kola a geometrie zadokumentovaného vyfrézovaného úseku vozovky společně nekorespondují. Rychlost vozidla v daném případě určitě hraje velkou roli a to proto, že řidič za všech okolností musí jet tzv. nadohled, musí se umět dané dopravní situaci přizpůsobit. A to proto, že zadokumentovaný vyfrézovaný úsek vozovky nebyl sice označený, ale byl z pozice řidiče při započetí odbočování vysoce pravděpodobně dobře patrný, tedy řidič ho měl a mohl vidět včas. Svědek, pokud jde o rychlost vozidla, s ničím takovým nepracoval, neboť rychlost vozidla nebyla zadokumentovaná, nelze se tak vyjádřit k tomu, zda rychlost vozidla při vjetí do daného úseku byla adekvátní či neadekvátní. Na místo nebyla přivolána policie, která by místo nehody zdokumentovala a ohledávala. K dotazu, zda mohlo dojít k poškození vozidla žalobce v daném místě jiným způsobem než přímo najetím do neoznačeného výkopu uvedl, že nevidí z technického hlediska prostředek, který by vznik poškození vysvětloval. K dotazu, zda řidič vozidla, jako laik, v případě, že by do daného úseku vjel, mohl sám zjistit, čím případně ke škodě na vozidle došlo, znalec uvedl, že vnímání okolnosti nehodového děje jeho účastníky je subjektivní vjem a je vysoce pravděpodobné, že účastník na daném místě neposoudí, co vše bylo na daném místě poškozeno na vozidle. Na poškození hliníkového kola na vozidle žalobce jsou patrná vícesměrná poškození, která jsou nespojitá, a to znamená, že vznikla při různých mechanismech poškození. Tedy laicky řečeno, že pokud jde jeden vryp doprava a jeden doleva nemůžou být spojeny jako celek. Nelze vyloučit to, že něco na tom kole při předmětné události mohlo být poškozeno. Tedy je pravda, že jeden vryp na kole tam vzniknout mohl, ale těch vrypů na tom kole bylo více a poškození jsou nespojitá a nehomogenní. K dotazu, zda je svědek schopen onu díru ve vozovce popsat rozměrově, svědek uvedl, že toho schopen není, neboť na místě dopravní nehody nebyla policie, která by sestavila obvyklý plánek dopravní nehody, a tím zadokumentovala přesné rozměry oné díry. Svědek byl na obhlídce místa, v době, kdy už to bylo opravené. Rozměr té díry ve vozovce vyplývá ze zadokumentovaní technikem pojišťovny, který dané místo ohledával a toto zadokumentování měl svědek k dispozici při zpracování odborné zprávy. Toto by mohl soudu poskytnout. Jaká byla vzdálenost nejbližšího místa oné díry k obrubníku, to rovněž svědek nedokáže říci, bez předchozího nastudování ohledání technika. Na dotaz, kdyby veškerá poškození disku kola vznikla jedním nehodovým dějem, tedy při jedné události, jak dlouhou vzdálenost by muselo to auto ujet, aby ten disky byl poškozen tak, jak poškozen byl, svědek uvedl, že to souvisí s výpočtem rozměrů pneumatik, který je uveden na str. 10 odborného vyjádření, kdy obvod kola, které bylo opatřeno pneumatikou zadokumentovaného rozměru [číslo] [anonymizováno] je 2,1 metru a zadokumentovaná poškození kola odpovídají přibližně polovině otáčky kola, tak by muselo vozidlo urazit vzdálenost přes 1 metr, aby se jako celek otíralo o jinou nezadokumentovanou překážku. K dotazu, zda za situace, kdy díra byla v zatáčce a dále zde byl obrubník, zda by bylo možné, aby při průjezdu vozidla dírou nebo při kontaktu vozidla respektive disku kola s obrubníkem bylo poškozeno jenom zadní kolo vozidla, svědek uvedl, že při plynulém průjezdu jedním poloměrem by muselo být současně poškozeno i přední pravé kolo a nejen pravé zadní kolo, na toto ve svém závěru upozorňoval. K dotazu, zda vezmeme-li situaci, v místě, kde došlo k tvrzenému poškození vozidla, by bylo možné, aby tvrzené poškození vozidla vzniklo nikoli projetím této díry, ale vyhýbáním se této díře, svědek uvedl, že toto nemůže posoudit, poškození vozidla má charakter lokálního poškození, tedy jednoho místa na disku kola.

39. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [číslo] vypracoval na žádost PZ žalobce. Zadání bylo určit možný mechanismus vzniku poškození vozidla [anonymizováno] [registrační značka], při odbočování z ul. [anonymizováno] do ul. [ulice] v [obec], dne [datum]. Podklady, které dostal, bylo odborné vyjádření vypracované [anonymizována dvě slova], fotodokumentace pořízená provozovatelem vozidla p. [celé jméno žalobce] a pořízená technikem pojišťovny, zejména zaměření výkopu, a korespondence, která proběhla mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] do doby vypracování ZP. Znalec zaujal závěr, že při detailní prohlídce poškozené pneumatiky a obrubníku chodníku je možné konstatovat, že poškození odpovídá právě kontaktu pneumatiky respektive pravého zadního kola s tímto obrubníkem, kdy řidič vozidla [anonymizováno] ve snaze se vyhnout výkopu zajel k obrubníku, na tomto závěru znalec trvá. V daném případě výpočty provádět nelze, znalec vycházel z prostudování zadaných materiálů a shlédnutí místa, kde k události mělo dojít, a dále z prohlídky zadního kola - pneumatiky vozidla [anonymizováno], kdy kolo bylo demontováno z vozidla. Tato prohlídka byla v r. [rok] rok po události. Při detailním studování poškození komunikace znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že k poškození pravého zadního kola nemohlo dojít najetím nebo vjetím do výkopu, který v té době na vozovce byl. Proto hledal možnost, zda by na daném místě mohlo dojít k poškození pravého zadního kola v daném místě jiným způsobem. Do simulačního programu virtual crash 2.2, zakreslil v měřítku křižovatku a dále podle dostupných podkladů přibližný tvar výkopu a jeho umístění. Podle dokumentace, která byla vypracována pojišťovnou byl zaměřen nejužší bod nebo místo vzdálenosti výkopu od obrubníku vozovky nebo chodníku. V jeho posudku na str. 4 je obrázek, kde je přiložený metr, ze kterého vyplývá vzdálenost, která byla přibližně 1,7 metrů. Na místě znalec zaměřil a zadokumentoval obrubník chodníku, kde ty výsledky jsou na str. 8 posudku a po prohlídce zadního kola nebo demontovaného kola, které měl k dispozici, konstatoval, že je technicky možné, aby k danému poškození došlo při kontaktu tohoto kola s obrubníkem, kde ty jednotlivé části jsou různě vysoké a obrubník různě vychýleny, jsou zde ostré hrany, které by poškození mohly způsobit. To znamená, že podle názoru znalce, by mohlo dojít ke kontaktu v případě, kdy se řidič vyhýbá výkopu nebo poškození vozovky, kde to nejužší místo odpovídá šíři vozidla. Vzhledem k tomu, jak je konstruované vozidlo a geometrie řízení, což je uvedeno na str. 7 posudku, kdy při natočení předních kol, se osy předních kol musí protínat na spojnici středu kol zadní nápravy. Z toho vyplývá, že zadní kolo při průjezdu obloukem jede po menším poloměru zakřivení než přední kolo. Tzn., že při průjezdu obloukem je přední kolo dál od té pevné překážky (obrubníku) než je kolo zadní, proto v těchto případech nedochází k poškození předního kola, ale pouze zadního. Tedy znalec dospěl k závěru, že vznik poškození na daném místě lze vysvětlit výše uvedeným způsobem. K dotazu, zda by laik dokázal za dané dopravní situace posoudit, čím došlo k poškození vozidla, znalec uvedl, že toto poznat nemusí. V tomto případě nezáleží na rychlosti vozidla, tato poškození vznikají při malých rychlostech, tedy vyhýbání se překážce, anebo při parkování, tedy kdy řidič neodhadne jak daleko je kolo od obrubníku. V daném případě byla výška obrubníku nižší, než je spodní část vozidla, takže by nemuselo dojít k poškození karoserie. Znalec uvedl, že fotografii na str. 8, obr. [číslo] ZP, pořizoval přímo on při prohlídce místa nehody v r. [rok] dne [anonymizováno], lze předpokládat, že obrubník vypadal stejně i v době, kdy došlo k nehodě, neboť tam nejsou žádné známky opravy komunikace v těsnosti obrubníku. Pokud jde o podklady, které znalec získal k velikosti díry ve vozovce, takto by se znalec musel podívat, jaké konkrétní podklady to byly, a zda by bylo možné z toho zjistit celkový rozměr výkopu, pro znalce bylo podstatné, jaké bylo nejužší místí mezi obrubníkem a výkopem, a dále hloubkové zaměření výkopu a tvaru výkopu, ze kterého vyplývalo, že nemohlo dojít k poškození vozidla žalobce najetím do tohoto výkopu. Auto škoda [anonymizováno] je přibližně široké 1,6 až 1,7 (rozchod kol). Znalec uvedl, že na obr. [číslo] je přímo modelace vozidla škoda [anonymizováno] včetně rozvodu, rozchodu, tak jak odpovídá skutečnosti. K dotazu, zda, pokud řidič sedí ve vozidle škoda [anonymizováno] a vidí před sebou tu danou situaci, kdy nejužší prostor mezi tím výkopem a obrubníkem je 1,7 m přibližně, volí manévr průjezdu tímto zúženým prostorem, znalec uvedl, že je to možné, navíc na levé straně vozidla, část výkopu, do kterého by eventuálně vjel, neměl velký výškový rozdíl oproti vozovce. Respektive nelze nyní říci, jestli v době, kdy vozidlo projíždělo, byla situace shodná, jako v době, kdy zadokumentoval tuto situaci technik pojišťovny, tam byl rozdíl 2-3 dny. K dotazu, zda se mohou znalci vyjádřit k tomu, zda v situaci, kdy výkop se nachází nejméně 1,7 m od obrubníku, je možné, aby si řidič nebyl jistý, zda projel výkopem anebo, zda došlo ke kontaktu jeho vozidla s obrubníkem, znalec uvedl, že je to naprosto subjektivní, pokud by řidič vjel do výkopu, tak by to řidič poznal, je tam výškový rozdíl, každopádně do výkopu by zajelo nejdříve levé přední kolo. Těžko říci, zda by projetí výkopu bylo více znatelné než škrtnutí kola o obrubník. Také by záleželo na tom, jak vysoký výkop byl a jakou částí by projel. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že v tomto je ve shodě s kolegou, řidič vozidla uvedl, že projížděl neoznačenou částí výkopu a toto uvedl bezprostředně po poškození vozidla. K dotazu, aby se znalec vyjádřil k tomu, zda vícesměrná poškození disku uváděná [anonymizována dvě slova] mohla vzniknout při jedné události, znalec uvedl, že vycházel z toho, že velký vryp poškození disku je i v místě poškození pneumatiky a navazuje na to poškození, tedy stopy na loukoti disku, tato poškození mohla vzniknout při kontaktu s obrubníkem jednoznačně, na dalších loukotích nebo disku mohla vzniknout jiná drobnější poškození jindy. To hlavní poškození vzniklo při jednom ději, pneumatika + disk. Lze to vysvětlit kontaktem s obrubníkem v místě, kde k tomu poškození mohlo dojít.

40. Svědek [příjmení] [příjmení] k výpovědi znalce uvedl, že s interpretací závěru kolegy nemá žádný problém, protože je s ním ve shodě v tom, že v neoznačené vyfrézované části vozovky nevzniklo patrné poškození vozidla. To, že mohlo vzniknout obecně najetím na obrubník, to rovněž připouští. Nicméně svědek uvedl, že předmětem jeho zkoumání nebylo odpovědět na otázku, zda poškození na vozidle žalobce mohlo vzniknout v daném konkrétním místě při jízdě vozidla vpravo, tak že by se pravým zadním kolem otřelo o obrubník při pravém okraji vozovky, a to proto, že žalobce jako mechanismus vzniku poškození vozidla uvedl do úředního záznamu policie mechanismus takový, že vjel do neoznačeného výkopu na označené silnici. K dotazu, zda by se svědek dokázal vyjádřit k tomu, zda bylo technicky možné, aby došlo k poškození vozidla žalobce kontaktem pneumatiky s obrubníkem v daném konkrétním místě, ve snaze vyhnout se výkopu, který na vozovce byl, svědek uvedl, že toto nelze vyloučit.

41. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že žalobce je jejím manželem [anonymizováno] let. Žijí spolu ve společné domácnosti. V roce [rok] měli, pokud jde o automobily, Škodu [anonymizováno], registrační značku nezná, barva auta byla červená. Pak měli ještě [anonymizováno], tím jezdila hlavně svědkyně. Auto [anonymizováno] měla možnost vidět v té době každý den. Auto bylo skoro nové, bylo v dobrém technickém stavu. Pořídili si ho v roce [rok] jako nové. Toto auto řídil manžel, svědkyně ho neřídila. Neuvědomuje si, že by s výjimkou toho, kvůli čemu tady dnes jsou, mělo auto nějakou nehodu, nebo bylo nějak poškozeno. Manžel je na auto hrozně puntičkářský, včetně aut, která má v práci. Někdy začátkem září [rok] jí volal manžel značně naštván, jel na policii sepsat, co se mu přihodilo. Manžel říkal, že vjel do výkopu, který nebyl označen a že zadní kolo je poškozené u Škody [anonymizováno]. To říkal svědkyni, když v podstatě stál před služebnou policie v [obec]. Manžel říkal, že se to stalo na křižovatce [ulice] – [ulice]. Co jí manžel přesně říkal, to si již nepamatuje, protože to byl z jeho strany dlouhý naštvaný monolog. To auto svědkyně viděla ráno před tím, než k tomu poškození došlo, bylo v pořádku. Svědkyně a žalobce parkují vedle sebe, když svědkyně šla okolo něj, tak na tom autě na první pohled nic viditelně poškozeného nebylo. Že by to auto ale nějak blíže ohledávala, to ne. Neuvědomuje si, že by se s tím [anonymizováno] v době před tím něco stalo, že by byl nějak poškozen. Ten den, kdy k tomu poškození [příjmení] došlo, tak s tím manžel přijel a svědkyně si musela vyslechnout celou tu nehodu, jak se to stalo, ale podrobnosti už neřekne, to už si nepamatuje, je to [anonymizováno] let. Manžel jí ukazoval poškození na autě, tedy na tom [anonymizováno], co přesně bylo na tom autě poškozeno, to již nedokáže říct, to už si nepamatuje. To auto pojízdné bylo, manžel jí ukazoval poškození, ale konkrétně si již nevybavuje, co na tom autě bylo. O ničem jiném, co by bylo poškozeno na autě, kromě kola, manžel nemluvil, resp. si to svědkyně již nepamatuje.

42. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

43. Žalobce je vlastníkem vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný 1) je vlastníkem pozemku par. [číslo] v obci [obec], kat. území [část obce] u [obec], způsobem využití tohoto pozemku je silnice, jejíž správu zajišťuje [anonymizováno] správa silnic [územní celek], příspěvková organizace. Žalovaný 2) je právnickou osobou, který na předmětné silnici prováděl na základě smlouvy mezi ním a správcem komunikace, [anonymizováno] správou silnic [územní celek], stavební práce – rekonstrukci kanalizace. V rámci sondážních prací byl ve vozovce dne [datum] vykopán výkop, který nebyl nijak označen. Z Rozhodnutí [stát. instituce] z [datum] bylo zjištěno, že žalovanému 2) bylo povoleno zvláštní užívání předmětné silnice pro provádění stavebních prací po dobu od [datum] do [datum], přičemž dopravní označení stavebních prací mělo být provedeno na náklady žalovaného 2) a za průběh zvláštního byl žalovaný 2) zodpovědný. Z výše uvedeného bylo tak jednoznačně prokázáno, že žalovaný 2) započal s prováděním prací na silnici ještě před datem povolení zvláštního užívání, přičemž výkop na silnici nijak neoznačil.

44. Žalobce v řízení tvrdil, že dne [datum] při projíždění ulice [ulice] v [obec] při odbočování vpravo do ul. [ulice] vjel svým vozidlem do neoznačeného výkopu a na vozidle došlo k poškození pravého zadního kola – pneumatiky a disku. Žalobce se téhož dne dostavil na obvodní oddělení Policie ČR [obec], kde s ním byl sepsán úřední záznam o podaném vysvětlení, téhož dne rovněž telefonicky kontaktoval žalovaného 2) a uplatnil u něj svůj nárok na náhradu škody. Odpovědnostní pojišťovna žalovaného 2) žalobci dne [datum] oznámila, že poškození vozidla nemohla vzniknout popsaným skutkovým stavem a že žalovaný 2) za tuto škodu neodpovídá a tudíž pojistitel nemůže poskytnout z pojištění požadovanou náhradu. Žalobce se několikrát pokoušel o revidování závěrů odpovědností pojišťovny žalovaného [číslo] tato revize byla vždy ze strany odpovědností pojišťovny žalovaného [číslo] zamítnuta.

45. Soud má zejména ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a jeho svědecké výpovědi, rovněž tak ze svědecké výpovědi [anonymizována dvě slova], dále z Úředního záznamu [obec] ČR o podaném vysvětlení, Zápisu [obec] pojišťovny o poškození motorového vozidla, fotodokumentace a korespondence mezi žalobcem, žalovaným 2) a [anonymizována dvě slova] za prokázané, že dne [datum] při projíždění ulice [ulice] v [obec] při odbočování vpravo do ul. [ulice] došlo ke k poškození pravého zadního kola vozidla žalobce, přičemž k tomuto poškození došlo kontaktem pravého zadního kola s obrubníkem, když řidič vozidla ve snaze vyhnout se neoznačenému výkopu zajel k obrubníku. S takovýmto možným průběhem škodní události souhlasil při svém výslechu i znalec [příjmení], na základě jehož znaleckého posudku došlo k odmítnutí pojistného plnění odpovědností pojišťovny žalovaného 2). Oba znalci zároveň potvrdili, že laik nemusel během dané dopravní situace posoudit, čím došlo k poškození vozidla, zda tím, že vozidlo vjelo do výkopu, či tím, že se dostalo do kontaktu s obrubníkem. Znalec [příjmení] [jméno] zároveň v řízení opakovaně potvrdil, že ze snímku pravého zadního kola vozidla žalobce jednoznačně vyplývá, že poškození na jednotlivých částech disku mají shodný charakter a vznikla při jednom otáčení kola stejným směrem. Poškození na disku koresponduje s poškozením pneumatiky, nestejná hloubka poškození je dána tím, že muselo dojít ke kontaktu s více než jedním blokem obrubníku. Znalec zároveň uvedl, že u takovýchto poškození nezáleží na rychlosti vozidla, ale ke stejným poškozením dojde i při minimální rychlosti, např. při parkování u obrubníku. K námitce žalovaného 1), že se žalobce podílel na vzniku škody, neboť měj jet opatrněji, soud uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že výkop na silnici nebyl označen, navíc byl umístěn prakticky v zatáčce, žalobce ho tak mohl vidět po odbočení až na poslední chvíli a musel na něj reagovat velmi pohotově, by tak nebylo spravedlivé vytýkat žalobci, že měl být opatrnější, či že jeho reakce – vyhnutí se výkopu tím, že žalobce najel na obrubník - nebyla adekvátní. Soud z výše uvedeného dovodil, že škodní událost vznikla v příčinné souvislosti s provedeným a neoznačeným výkopem na silnici.

46. Soud se dále zabýval otázkou, zda jsou žalovaní v řízení pasivně legitimováni, a zda a jak odpovídají žalobci za vzniklou škodu.

47. Dle ustanovení § 27 odst. 6 zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, ve znění účinném k datu škodní události, v případě, je-li výkon správy pozemní komunikace (dálnice, silnice, místní komunikace, nebo chodníku) zajišťován prostřednictvím správce (v souzeném případě byl výkon správy svěřen [anonymizováno] správě silnic [územní celek]), nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody. Z tohoto ustanovení zákona vyplývá, že není možné žalovat přímo žalovaného 1), který by pouze v případě uznání povinnosti k náhradě škody ze strany správce komunikace či pravomocného rozhodnutí soudu o povinnosti správce k náhradě škody, vystupoval jako ručitel, k takové situace však v předmětné věci nedošlo.

48. Pouze na okraj soud uvádí, že dle judikatury Nejvyššího soudu„ Řádně neoznačený a nezabezpečený výkop na pozemní komunikaci nelze považovat za závadu ve sjízdnosti komunikace ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, neboť nejde jen o zhoršení sjízdnosti komunikace, které je odstranitelné běžnou údržbou. Takový stav komunikace neodpovídá pojmu vymezenému zákonem jako závada ve sjízdnosti.“ I pokud by tedy byl žalovaný 1) ve věci pasivně legitimován, nebyla by v předmětné věci založena jeho objektivní odpovědnost dle zákona o pozemních komunikací.

49. V úvahu by tak přicházela ještě generální preventivní povinnost podle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), tedy vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě nebo na vlastnictví jiného. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu, např. nález ze dne 1. 12. 2021, sp.zn. II. ÚS 1991/20, ve kterém dospěl ÚS k závěru, že„ při posouzení pasivní legitimace je třeba i pro účely určení škůdce podle občanského zákoníku vycházet analogicky z § 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích a považovat za škůdce vlastníka či správce ve smyslu tohoto ustanovení“, však soud dospěl k závěru, že žalovaný 1) není pasivně legitimovaný ani tehdy, pokud by se věc posuzovala podle ustanovení občanského zákoníku.

50. Pouze na okraj soud opět uvádí, že i pokud by byl žalovaný 1) ve věci pasivně legitimovaný dle obecných ustanovení občanského zákoníku, nemohl by odpovídat žalobci za vzniklou škodu, neboť žalovaný 2) započal své práce na komunikaci dříve, než bylo stanoveno v rozhodnutí o povolení zvláštního užívání komunikace pro provádění stavebních prací. Žalovaný 2) žalovaného 1) o dřívějším započetí stavebních prací nijak neuvědomil, navíc provedený výkop ani řádně neoznačil. Žalovaný 1) tak nemohl učinit žádná opatření k tomu, aby nedošlo k nedůvodné újmě žalobce, neboť o takovém jednání žalovaného 2) neměl povědomí.

51. Soudu tedy nezbylo než žalobu vůči žalovanému 1) v celém rozsahu zamítnout.

52. Co se týče žalovaného 2), jeho odpovědnost za škodu způsobenou žalobci vyplývá z obecných ustanovení občanského zákoníku, tedy z citovaného § 2900 OZ, když žalovaný 2) si při svém konání nepočínal dostatečně obezřetně, tedy tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného, když v rozporu s rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum] o povolení zvláštního užívání předmětné komunikace pro provádění stavebních prací od [datum] do [datum], započal své práce dříve, a to již dne [datum], kdy při sondážních pracích došlo k vyhloubení výkopu, tento výkop navíc žalovaný 2) žádným způsobem neoznačil. V řízení pak, jak již bylo výše uvedeno, bylo prokázána příčinná souvislost mezi škodní událostí, při niž došlo k poškození vozidla žalobce, a provedeným a neoznačeným výkopem.

53. Co se týče výše náhrady škody, žalobce v řízení prokázal, že za opravu závady vozidla, která mu byla způsobena při škodní události, uhradil dne [datum] servisu částku 18 303,60 Kč. Dále žalobce v řízení předložil znalecký posudek vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem, který má všechny zákonem požadované náležitosti, včetně doložky znalce. Žalobce prokázal, že za tento posudek uhradil částku 13 000 Kč. Soud ohledně této částky dospěl k závěru, že náklady na znalecký posudek byly žalobcem účelně vynaloženy, navíc částka, kterou žalobce znalci uhradil, se významně neliší od znalečného, jež by uhradil stát v pozici zadavatele znaleckého posudku na základě procesních předpisů.

54. Vzhledem k tomu, že žalovaný 2) nesplnil svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úrok z prodlení ode dne následujícího po dni uhrazení faktury za opravu vozidla ze strany žalobce.

55. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl, že žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobci částku 18 303,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 303,60 Kč ode dne 8. 10. 2016 do zaplacení + částku 13 000 Kč.

56. Vzhledem k tomu, že žalovaný 2) nesplnil svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úrok ode dne následujícího po dni uhrazení faktury za opravu vozidla.

57. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení vůči žalovanému 2) zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 315,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 566 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 860 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 860 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 x 1 860 Kč za 4 úkony právní služby - písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne 16. 7. 2021, 20. 12. 2021, 1. 3. 2022, 22. 6. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 x 1 860 Kč za 5 úkonů právní služby - účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] v rozsahu 2 hodin 52 min (tedy za 2 úkony), [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 760 Kč ve výši 4 989,60 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů vůči žalovanému 2) ve výši 30 315,60 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

58. Dále soud rozhodl o náhradě nákladů ve vtahu žalobce a žalovaného 1) podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému 1), jenž byl v řízení vůči zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč. Žalobce je povinen nahradit žalovanému 1) na nákladech řízení částku 1 800 Kč skládající se z paušální náhrady dle ust. §§ 1 odst. 3 a 2 odst. 3 vyhlášky MS ČR č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., ze 6 paušálních náhrad po 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne 30. 10. 2019, účast na jednání soudu dne 18. 10. 2021, 3. 2. 2022, 12. 5. 2022 a dne 15. 8. 2022, písemné vyjádření ze dne 23. 2. 2022) celkem 1 800 Kč.