21 C 37/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 80 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému zaplatit jim částku 80 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 27 821,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobci se po žalovaném domáhali vydání částky 80 000 Kč, kterou žalovanému bez spravedlivého důvodu uhradili jako část smluvního úroku ze zapůjčené částky ve výši 800 000 Kč. Svůj návrh odůvodnili zejména tím, že dne [datum] a dne [datum] uzavřel žalovaný jako zapůjčitel s žalobci jako vydlužiteli smlouvy o zápůjčce. Žalovaný po celou dobu trvání smluvního vztahu vystupoval jako makléř [anonymizována dvě slova]. Předmětem každé smlouvy byla zápůjčka peněžité částky v celkové výši 800 000 Kč, a to ve dvou dílčích částkách, každá ve výši 400 000 Kč. Nejprve byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 400 000 Kč se splatností 31. 7. 2020, ve které žalovaný požadoval uhradit úrok ve výši 10 % z jistiny za celé období trvání zápůjčky, tj. celkem 440 000 Kč. Tato půjčka vrácena nebyla, resp. byla vrácena až v souvislosti s další smlouvou o zápůjčce. Dne [datum] byla tato smlouva znehodnocena a byla vyhotovena smlouva nová. [ulice] smlouva o zápůjčce byla uzavřena na částku 800 000 Kč se splatností 15. 9. 2020, a to včetně 10 % úroku z jistiny za celé období trvání této půjčky, tj. částky 880 000 Kč, ve smlouvě však bylo uvedeno, že celková částka je 960 000 Kč. Fakticky bylo žalovaným poskytnuto dne [datum] 400 000 Kč (400 000 Kč již bylo poskytnuto [datum]). Tato druhá smlouva fakticky nahrazovala smlouvu první ze dne [datum]. Následně byla žalovaným zjištěna vada druhé smlouvy, a sice to, že v článku I. smlouvy bylo uvedeno„ čtyři sta tisíc korun českých“, ale numerická hodnota tam byla 800 000 Kč, proto byla uzavřena smlouva třetí, a to dne [datum]. Třetí smlouva byla shodného znění jako smlouva z [datum], pouze tam došlo ke změně ohledně článku I. Žalovaný v obou případech převedl předmětnou částku na účet žalobců vedený u [právnická osoba], a to v den podpisu smlouvy. Žalovaný požadoval po žalobci jako zajišťující institut k předmětným smlouvám, vystavit dne [datum] směnku vlastní ve výši 960 000 Kč. Tu žalovaní v domnění správnosti uvedené částky vystavili. Žalobci neměli k uzavřeným smlouvám o zápůjčce žádné námitky. Žalovaný požadoval zaplatit částku 960 000 Kč, a to prostřednictvím plnění z kupní smlouvy nemovitosti, kterou žalobci, prostřednictvím žalovaného prodávali. Žalobci chtěli koupit dům, na který neměli prostředky, žalovaný měl zase zájem o koupi bytu žalobců, proto žalobcům poskytl zápůjčku, neboť žalobci ji mohli vrátit bezprostředně po získání kupní ceny jimi prodávané nemovitosti. Částka 960 000 Kč byla žalovanému dne [datum] prostřednictvím advokátní úschovy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplacena. Žalobci mají za to, že žalovaný chybně vypočítal smluvní úrok, který byl sjednán ve Smlouvě o zápůjčce ze dne [datum], následně ve smlouvě ze dne [datum]. Ten je uveden v každé smlouvě v čl. III. ve výši 10 % z jistiny, a to za celé období trvání zápůjčky. Shodně tak i částka uvedená na směnce vlastní ze dne [datum], vystavená žalobci jako zajišťující institut k jejich závazku, vykazuje vadu v její částce. Ta měla být dle vyjádření žalobců shodná s výší jistiny a příslušenstvím ze Smlouvy o zápůjčce. Dle výpočtu žalobců je výše smluvního úroku ve výši 80 000 Kč. Celkový závazek žalobců plynoucí se smluv o zápůjčce tak činí 880 000 Kč. Žalobce má za to, že se žalovaný o částku 80 000 Kč bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatil.

2. Žalovaný uplatněný nárok v žalobě neuznal, považoval jej za neoprávněný a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaný nezpochybnil, že jako zapůjčitel uzavřel s žalobci jako vypůjčiteli dvě (vlastně tři) smlouvy o půjčce, jejichž předmětem byla v součtu peněžitá zápůjčka ve výši 800 000 Kč, ani že obdržel prostřednictvím advokátní úschovy částku 960 000 Kč. Tvrzení žalobců, že se zavázali vrátit na zápůjčku částku 800 000 Kč spolu s dohodnutým úrokem ve výši 10 % z jistiny za celé období trvání těchto zápůjček, tedy celkovou částku ve výši 880 000 Kč je však nepravdivé. Žalovaný opomněl v této smlouvě opravit vyjádření 10 % za celé období trvání půjčky, ale pouze opravil výši úroku, který činí 160 000 Kč, tedy celkem měli žalobci vrátit částku 960 000 Kč do 15. 9. 2020. Těch 10 % rovnajících se 40 000 Kč byl úrok za jeden měsíc. Protože byl prodloužen termín vrácení zápůjčky z [anonymizováno] na [datum], tedy o 3 měsíce, tak se úrok zvýšil na 3 x 40 000 Kč, tedy o 120 000 Kč. Druhá půjčená částka 6. 8. 2020 se měla vrátit až [datum], tedy úročené období více než měsíc, proto byl připočítán další úrok ve výši 40 000 Kč, celkem tedy 160 000 Kč. Pokud tedy bylo ve smlouvě o zápůjčce uvedeno v oddíle III., že dohodnutý úrok je sjednán ve výši 10 % z jistiny, potom toto ujednání bylo opomenutím do smlouvy převzato ze Smlouvy ze dne [datum]. Tato smlouva byla po dohodě stran v originále v PC přepsána a upravena do nového znění smlouvy o zápůjčce podepsané opakovaně dne [datum]. Při přepsání a úpravě původní smlouvy došlo k dohodě stran, že na navýšenou částku zápůjčky bude vráceno prostřednictvím advokátní úschovy celkem 960 000 Kč, a to se stanoveným termínem nejpozději do [datum]. To je prokazatelné ze zvýrazněné částky v oddíle III. změněného znění předložené smlouvy a z opakovaného podpisu žalobců na této smlouvě dne [datum]. Pochybnost, že by mohlo dojít ze strany žalobců k jinému výkladu dohody stran a sjednané výši závazku vyplývajících ze smluv o zápůjčkách, je vyvrácena i zprávou žalobkyně ze dne [datum], adresované paní [příjmení] [jméno] [příjmení] (zprostředkovateli kupní smlouvy), ze které vyplývá, že sama žalobkyně z vlastní iniciativy požádala o přidání žalovaného jako účastníka do smlouvy o úschově a o úschovu částky 960 000 Kč. Ze směnky ze dne [datum] lze zjistit, že v této listině žalobci prohlásili jako směneční dlužníci, že za tuto směnku vlastní zaplatí společně a nerozdílně s doložkou„ bez protestu“ žalovanému dne [anonymizováno] 9. 2020 částku 960 000 Kč. Uvedená směnka vlastní dne [datum] dospěla a ode dne [datum] byla po splatnosti. Pokud prostřednictvím advokátní úschovy došlo dne [datum] k úhradě částky 960 000 Kč na účet žalovaného, potom si žalobci teprve tento dne splnili své splatné závazky ze směnečné listiny, z čehož vyplývá, že zde existoval právní důvod k zaplacení dlužné částky 960 000 Kč žalovanému.

3. Žalobci v replice k vyjádření žalovaného uvedli, že pokud by byli seznámeni s tím, že smluvní úrok ze zápůjčky je 10 % za měsíc, považovali by to za lichvu, a takovou smlouvu by neuzavřeli. Částku 960 000 Kč sice následně podepsali i ve směnce vlastní a ve smlouvě úschovní, bylo to ale z důvodu, že si částku nepřepočítali.

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], resp. ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný jako zapůjčitel a žalobci jako vydlužitelé uzavřeli smlouvu, v níž se žalovaný zavázal zapůjčit žalobcům dne [datum] částku 400 000 Kč a dne [datum] částku 400 000 Kč. Vydlužitelé se zavázali zapůjčenou částku spolu s dohodnutým úrokem ve výši 10 % z jistiny (za celé období trvání půjčky), tj. celkovou částku 960 000 Kč, vrátit nejpozději do [datum]. Předmětná částka měla být [anonymizováno] na základě kupní smlouvy [číslo] [rok] a Smlouvy o advokátní úschově. Smlouva byl podepsána žalovaným a oběma žalobci dne [datum] a opakovaně dne [datum].

5. Ze směnky vlastní podepsané oběma žalobci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci uvedli, že za tuto směnku zaplatí bez protestu žalovanému částku 960 000 Kč.

6. Z transakční historie od banky [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že Mgr. [jméno] [příjmení] dne [datum] převedla na účet žalovaného částku 960 000 Kč.

7. Z výzvy k úhradě ze dne 27. 10. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobců vyzval žalovaného k vrácení částky 80 000 Kč.

8. Z emailové komunikace mezi žalovaným a právním zástupcem žalobců bylo zjištěno, že žalovaný nárok žalobců neuznává.

9. Z emailové komunikace mezi žalovaným a žalobkyní b) bylo zjištěno, že dne [datum] zaslal žalovaný smlouvu o zápůjčce a směnku a žádal o důslednou kontrolu všech údajů.

10. Z nepodepsané smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný jako zapůjčitel a žalobci jako vydlužitelé měli v úmyslu uzavřít smlouvu o půjčce, ve které za žalovaný zavázal zapůjčit žalobcům částku 400 000 Kč, přičemž v článku III. se vydlužitelé zavázali vrátit zapůjčiteli zapůjčenou částku spolu s dohodnutým úrokem ve výši 10 % z jistiny (za celé období trvání půjčky), tj. celkovou částku ve výši 440 000 Kč, a to do [datum].

11. Ze SMS komunikace mezi žalovaným a žalovanou b) bylo zjištěno, že žalovaný požadoval po žalobcích zřejmě ještě doplatek 40 000 Kč.

12. Ze SMS komunikace mezi žalovaným a žalobci bylo zjištěno, že žalovaný žalobcům oznámil, že mají půjčku domluvenu v tis. 800 + 160 + 40 (nikoli 80) do konce září.

13. Z emailové komunikace mezi žalovaným a [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný žádal o opravu čísla účtu v úschovní a kupní smlouvě a o další revize.

14. Z kupní smlouvy [číslo] [rok] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobci jako prodávajícími a manželi [příjmení] jako kupujícími bylo u ujednání o kupní ceně a její splatnosti uvedeno, že částka ve výši 960 000 Kč bude zaslána ve prospěch strany prodávající na účet žalovaného.

15. Ze smlouvy o advokátní úschově [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi Mgr. [jméno] [příjmení] jako schovatelem a manželi [příjmení] jako složiteli za účasti vedlejšího účastníka – žalobců, bylo zjištěno, že v článku 3 smlouvy bylo uvedeno, že částku ve výši 960 000 Kč vyplatí schovatel tak, že ji převede na účet žalovaného.

16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k níže uvedeným skutkovým a právním závěrům.

17. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle ustanovení § 2392 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

19. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byly postupně uzavřeny tři smlouvy o zápůjčce, a to [datum], kdy na základě této smlouvy poskytl žalovaný žalobcům částku 400 000 Kč a tato částka měla být vrácena žalovanému ze strany žalobců do [datum], do tohoto termínu však vrácena nebyla. Z částky 400 000 Kč byl sjednán 10 % úrok z jistiny za celou dobu trvání smlouvy. Následně byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne [datum], která nahradila smlouvu z [datum] a smlouva z [datum] byla anulována. Dle smlouvy z [datum] bylo poskytnuto ze strany žalovaného žalobcům 400 000 Kč (dle původní smlouvy z [datum]) a dalších 400 000 Kč, tedy celkem 800 000 Kč. Částka 800 000 Kč měla být vrácena do [datum]. Do tohoto termínu však zápůjčka vrácena nebyla, vrácena byla až dne [datum], žalobci uhradili částku 960 000 Kč, která byla vyplacena z advokátní úschovy Mgr. [příjmení]. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce, která nahrazovala smlouvu o zápůjčce z [datum], přičemž v textu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] se nahrazovalo ve smlouvě z [datum] v článku I. slovy čtyři sta tisíc korun českých na osm set tisíc korun českých, jinak text smlouvy zůstal stejný jako ve smlouvě z [datum]. Dále bylo prokázáno, že k zajištění pohledávky z předmětné smlouvy o zápůjčce byla žalobci vystavena směnka ze dne [datum] na částku 960 000 Kč. Tato směnka stále existuje, uplatněna nebyla, neboť žalovanému byla částka 960 000 Kč vyplacena z advokátní úschovy. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že podpisy na smlouvách o zápůjčce a na směnce jsou jejich pravými podpisy. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobci po uzavření předmětných smluv o zápůjčce podepsali kupní a úschovní smlouvu, v kterých deklarovali, že žalovanému vrátí částku 960 000 Kč.

20. Sporným mezi účastníky tedy bylo, kolik měli žalobci žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] vrátit, když ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný zapůjčil žalobcům částku ve výši 800 000 Kč a žalovaní se zavazují vrátit žalovanému zapůjčenou částku ve výši 10 % z jistiny (za celé období trvání této půjčky), tj. celkovou částku ve výši 960 000 Kč. Žalobci v řízení tvrdili, že částka 960 000 Kč byla ve smlouvě uvedena chybně, když žalovaný špatně vypočítal smluvní úrok, který měl činit 10 % z částky 800 000 Kč, tedy 80 000 Kč. Žalovaný v řízení naopak tvrdil, že v druhé resp. třetí smlouvě o zápůjčce bylo chybně uvedeno, že úrok 10 % bude hrazen za celé období trvání této půjčky, ale mělo tam být 10 % za každý měsíc trvání půjčky, když první smlouva z [anonymizováno] byla na období cca 1 měsíc a smluvní úrok činil 40 000 Kč. Protože se půjčka z [anonymizováno] prodloužila, resp. termín vrácení byl posunut o 3 měsíce až na [anonymizováno], byl počítán úrok za každý měsíc, tj. 3 x 40 000. S tímto byli žalobci seznámeni, v textu ale omylem nedošlo k opravě, ale byl použit původní text ze smlouvy z [anonymizováno], pouze došlo k úpravě konečné částky, kterou mají žalobci žalovanému vrátit, tj. 960 000 Kč.

21. Podle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

22. Podle § 556 odst. 2 o.z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

23. S ohledem na provedené dokazování dospěl soud k závěru, že ohledně částky, kterou měli žalobci žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce vrátit, tedy i konstrukce úroků ve smlouvě o zápůjčce, je věrohodná verze, kterou soudu předestřel žalovaný. Žalobci svým podpisem deklarovali vrácení částky 960 000 Kč nejen ve smlouvách o zápůjčce z [datum] a z [datum], ale rovněž v zajišťovací směnce, následně kupní smlouvě a smlouvě úschovní. Tyto listiny byly podepsány v různé dny, v případě kupní a úschovní smlouvy s odstupem téměř 20 dní. Vzhledem k tomu, že žalobci ani v jednom případě částku 960 000 Kč nerozporovali, jeví se jako málo pravděpodobné, že by si nebyli vědomi konstrukce úroků ve smlouvě o zápůjčce. Žalobci dále dne [datum] vystavili k zajištění pohledávky ze smlouvy o zápůjčce zajišťovací směnku vlastní na směnečnou částku 960 000 Kč. Tato směnka sice nebyla uplatněna, nicméně žalobci v řízení učinili nesporným, že podpisy na této směnce jsou jejich pravými podpisy a že směnka vznikla k zajištění jejich závazku vůči žalobci ze smlouvy o zápůjčce. Pokud by tedy nebyla zápůjčka vrácena žalovanému z advokátní úschovy, mohl žalovaný uplatnit vůči žalobcům směnku, která má dle směnečného práva veškeré náležitosti, tedy žalovanému by nepochybně vzniklo právo na zaplacení částky 960 000 Kč. V tomto případě lze tedy prakticky ve vystavení předmětné směnky spatřovat úkon podobný uznání dluhu ze strany žalobců. Dle názoru soudu muselo být žalobcům jednoznačně zřejmé, že pokud si žalobci první smlouvou o zápůjčce ze dne [anonymizováno] zapůjčili od žalovaného částku 400 000 Kč s 10 % úrokem, přičemž tuto částku měli vrátit do 1 měsíce, tuto částku však nevrátili a smlouva byla následně prodloužena o další 3 měsíce, že žalovaný bude požadovat další„ odměnu“ v podobě smluvního úroku i za další měsíce, kdy měli žalobci prostředky zapůjčené. Těžko si lze představit situaci, kdy by žalovaný jako podnikatel, kterému jde především o zisk, byl tak benevolentní, že by žalobcům prodloužil o 3 měsíce dobu na vrácení zápůjčky a zároveň za to ničeho nepožadoval.

24. Žalobci požadovali svůj nárok z titulu vrácení bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout žalovanému.

25. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 26. Soud dospěl k závěru, že žádná z těchto vyjmenovaných skutečností v posuzované věci nenastala, proto rozhodl o zamítnutí žaloby žalobců v celém rozsahu.

27. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 27 821,53 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80 000 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 300 Kč za odpor proti platebnímu rozkazu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2x 4 300 Kč za účast na ústním jednání dne [datum], [datum], včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále z cestovného za 2 cesty automobilem Ford Galaxy, [registrační značka], průměrná spotřeba dle doloženého TP 5,3l /100 km na trase [obec] - [obec] a zpět (celkem 2 x 236 km), při ceně pohonných hmot ve výši 47,10 Kč nafty a základní náhradě za 1 km jízdy 4,70 Kč á 1 km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb, ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, celkem ve výši 3 393 Kč, dále z náhrady promeškaného času za 12 půlhodin (jedna cesta [obec] – [obec] a zpět je 6 půlhodin) dle § 14 odst. 3 a.t. ve výši 1 200 Kč, a dále z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 993 Kč ve výši 4 828,53 Kč Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši 27 821,53 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).