21 C 379/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 109 223,92 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 109 223,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 45 800 od 7. 3. 2020 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10% denně z částky 37 872 Kč od 7. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 25 424 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném (dále také jen„ žalovaný“) zaplacení 109 223,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 30. 12. 2019 distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran s tím, že částka 15 649 Kč byla vyplacena ve prospěch spotřebitele na úhradu závazku žalovaného vůči žalobci ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 23. 12. 2019 a částka 8 351 Kč byla vyplacena na účet spotřebitele č. [bankovní účet]. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců a žalovaný měl uhradit částku celkem ve výši 55 562 Kč (30 000 Kč jistina a 25 562 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným hrazena v 72 splátkách ve výši 772 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úroková sazba činila 23 % p.a. a RPSN 38,73 % p.a. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu„ [označení produktu]“. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 1. 2020. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20. 1. 2020, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne 5. 2. 2020, kde vyzval žalovaného znovu k úhradě dlužné splátky, zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání této druhé upomínky ve výši 500 Kč. Navíc v této upomínce žalobce upozornil žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobci, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka uvedená výše. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto žalovaným nebylo reagováno, a proto žalobce přistoupil k zesplatnění Smlouvy o úvěru a dopisem ze dne 21. 2. 2020 vyzval žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 109 303,93 Kč. Žalobce v zesplatnění svou pohledávku řádně vyčíslil a v žalobě nárokuje po žalovaném zaplacení zbylé části jistiny 30 000 Kč, úroků 25 561,92 Kč, inkasní služby 8 856 Kč, doplňkové služby [označení produktu] [označení produktu] – odklad 6 552 Kč, [označení produktu] – nemoc 11 232 Kč, [označení produktu] – práce 11 232 Kč, náklady na upomínání 800 Kč a smluvní pokutu 15 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 1. 3. 2021 se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu.

3. Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

4. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

5. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.

9. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky sporu byla dne 30. 12. 2019 platně uzavřena smlouva o úvěru bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku (přes internet) [číslo]. Na základě této smlouvy umožnil žalobce žalovanému čerpat sjednanou výši finančních prostředků, což bylo prokázáno výpisem z účtu žalobce a listinou označenou jako„ Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce“ a„ Detailem pohybu na účtu ze dne 30. 12. 2019“, kdy částka 15 649 Kč byla zaslána na účet věřitele k úhradě závazu žalovaného vůči žalobci jako věřiteli, který vyplývá ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 23. 12. 2019, a částka 8 351 Kč byla vyplacena na účet spotřebitele č. [bankovní účet], tj. účet označený žalovaným ve smlouvě, dne 30. 12. 2019. Zbývající část z celkového úvěru 30 000 Kč tj. 6 000 Kč započetl žalobce na účelně vynaložené náklady spojené s poskytnutím úvěru dle úvěrové smlouvy. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách žalobci vrátit, a to spolu s úrokem a zaplatit poplatky za sjednané služby. Totožnost žalovaného byla ověřena tím, že žalovaný žalobci zaslal verifikační platbu 10 Kč ze svého účtu, kdy z této transakce bylo patrno, že jeho majitelem je právě žalovaný, což žalobce rovněž prokázal výpisem ze svého účtu. Žalovaný ničeho neuhradil. Protože se žalovaný k žalobě nevyjádřil, zůstal zcela nečinný, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho dluhu, vycházel soud z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani nezanikl jinak a uložil žalovanému vyčíslenou dlužnou částku žalobci zaplatit. Veškeré poplatky byly obsaženy ve Smlouvě a jejích přílohách. Pokud jde o výši účtovaných poplatků, jde o nadstandardní služby na žádost žalovaného a jejich výše je rovněž přiměřená.

13. Stejně tak shledal soud za oprávněnou žalobcem požadovanou smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč, když ustanovení o smluvní pokutě je obsaženo přímo ve Smlouvě (čl. V. bod [číslo]) a její výše není vzhledem k poskytnutým prostředků nepřiměřená, nemravná a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou. Splatnost nastala nejpozději doručením předžalobní upomínky.

14. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje úroky z prodlení ve výši, jak smluvní 0,1 % denně, tak ve výši v souladu s nař. vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 424 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 370 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 223,92 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 400 Kč ve výši 3 654 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. Pokud jde o požadovanou náhradu nákladů řízení za podání žalobce ze dne 20. 12. 2020 tak toto podání nebylo zasláno na výzvu soudu, ale pouze konkretizuje skutkové okolnosti uvedené v žalobě, které mohl žalobce uvést již do žalobního návrhu, proto tento úkon nepovažuje soud za účelně vynaložený náklad.

16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.