21 C 384/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B žaloba o vydání věci podle § 1040 občanského zákoníku

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (Plynoměr) výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytové jednotce č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , , adresa, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytové jednotce č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně. Tvrdila, že žalobkyně je obchodní společností, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Žalobkyně je subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (§ 59a odst. , právnická osoba, zákona). Žalobkyni vznikla podle § 71 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „EZ“), povinnost vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jím provozované soustavě. Žalobkyně proto v odběrném místě č. EIC , Anonymizováno, , nemovitosti na adrese , adresa, , , adresa, (dále jen „Odběrné místo“) osadila plynoměr výrobního čísla , hodnota, (dále jen „Plynoměr“). Plynoměr je měřícím zařízením, kterým se podle § 71 odst. 1 EZ provádí měření množství odebraného plynu. Plynoměr je ve vlastnictví žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy. Plynoměr byl v odběrném místě, konkrétně v bytové jednotce, osazen dne , datum, , o čemž byl pořízen protokol. Vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa je žalovaný, jak plyne z náhledu do katastru nemovitostí. Dne , datum, byl žalobkyni prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti , právnická osoba, ., na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu nezajištěné dodávky, s požadovaným datem ukončení , datum, . Požadované datum ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Žalobkyně, provozovatel distribuční soustavy, nemá a ani nemůže mít k dispozici žádné listinné dokumenty vztahující se k trvání tohoto smluvně založeného vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, z důvodu uvedených v ust. § 59a odst. 1 EZ. Zkrácení dodávky plynu znamená, v souladu s ust. § 114 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, v případě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ukončení rezervace distribuční kapacity do odběrného místa. V případě, že probíhá odběr plynu v odběrném místě po dobu delší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování, dochází v návaznosti na ust. § 74 odst. 2 EZ k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru plynu dle ust. § 74 odst. 1 písm. a) EZ (odběr plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl) a neoprávněné distribuce plynu dle ust. § 74 odst. 4 písm. a) a c) EZ (využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl; využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavy). Provozovatel distribuční soustavy následně zašle obchodníkovi s plynem údaj o odhadovaném stavu odebraného plynu na měřidle ke dni požadovaného ukončení distribuce plynu (§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb.) a tento den je také posledním účtovacím dnem obchodníka s plynem. Neoprávněným odběrem a distribucí plynu pak vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobci, neboť tento dle § 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona nakupuje plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě. Ukončit dodávku a distribuci plynu do odběrného místa (a tím předcházet vzniku škody) nelze jinak než demontáží plynoměru a zaslepení potrubí distribuční soustavy v místě demontovaného plynoměru. Žalobkyně se před podáním žaloby neúspěšně snažila provést demontáž plynoměru. Žalovaný však v odběrném místě jeho demontáž neumožnil, přestože byl výzvou žalobkyně ze dne , datum, a následně ze dne , datum, prokazatelným způsobem vyzván k jeho zpřístupnění. Žalovaný byl ke zpřístupnění plynoměru naposledy vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, . Žalovaný však přes veškeré výzvy plynoměr nezpřístupnil ani nevydal. Žalovaný tak v nemovitosti na adrese odběrného místa, k níž mu svědčí vlastnické právo, zadržuje věc ve vlastnictví žalobkyně, tedy plynoměr. Žalovaný přitom k plynoměru nedisponuje žádným věcným právem.

2. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Po provedeném dokazování soud učinil tyto závěry o skutkovém stavu: Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi účastníky, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala připojit odběrné plynové zařízení žalovanému k distribuční soustavě a zajistit požadovanou kapacitu do odběrného místa , adresa, a na tomto odběrném místě bylo osazeno měřící zařízení výrobního čísla , hodnota, (zjištěno ze servisní zakázky). Z protokolu o montáži a demontáži měřidla bylo zjištěno, že ve dnech , datum, a , datum, byl oprávněnými pracovníky učiněn pokus o demontáž měřícího zařízení, avšak neúspěšný, neboť jim nebyl umožněn vstup do prostor, kde se měřící zařízení nachází. Z oznámení o neoprávněném odběru a distribuci plynu ze dne , datum, a , datum, ve spojení s podacím archem doporučené pošty a dodejkou bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému skutečnost neoprávněného odběru a vyzvala ho k poskytnutí součinnosti při demontáži měřícího zařízení s tím, že na předmětném odběrném místě dojde k demontáži měřícího zařízení (plynoměru) dne , datum, nebo , datum, . Z předžalobní výzvy k součinnosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby žalobkyně sdělila žalovanému, že k plynoměru výrobního čísla , hodnota, umístěnému na předmětné odběrném místě není vedena platná smlouva a žalovaný byl vyzván k řešení dané situace, kdy dochází k neoprávněnému odběru plynu, a to umožněním zpřístupnění/vydání plynoměru oprávněné osobě žalobkyně.

5. Podle § 1040 odst. 1 Obč. zák. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1041 odst. 1 Obč. zák. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. V daném případě věc soud posoudil tak, že žalobkyně prokázala, že žalovanému do jeho domu namontovala měřící zařízení shora specifikovaného výrobního čísla, které je v jejím vlastnictví a které jí žalovaný odmítá vydat, resp. odmítá poskytnout součinnost k tomu, aby sama žalobkyně prostřednictvím pověřených pracovníků provedla demontáž uvedeného měřícího zařízení. Žalobkyně svá tvrzení prokázala listinnými důkazy, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno.

6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku , částka, , která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny za 3 úkony právní služby dle § 7, bod 4, ve spojení s ust. § 9 odst. 1 (převzetí a příprava, výzva k plnění, žalobní návrh), 3 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 3 AT a 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř.