21 C 389/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 616 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 616 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – OS v obec soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 616 Kč. Podle tvrzení žalobce byl žalovaný dne datum Policí ČR převezen z obec do protialkoholní záchytné stanice v obec (dále jen„ PAZS“) a dále eskortním vozidlem z obec zpět do místa zahájení převozu žalovaného, tedy do obec. K převozu došlo kvůli tomu, že žalovaný pod vlivem alkoholu zjevně nekontroloval své jednání a tím bezprostředně ohrožoval sebe a veřejný pořádek. Provedenou dechovou zkouškou byla naměřena hodnota 1,91 promile alkoholu v krvi žalovaného. Při převzetí do PAZS konstatoval ošetřující lékař u žalovaného střední stupeň opilosti. K převozu žalovaného do PAZS bylo použito služební vozidlo Policie ČR značky Volkswagen Crafter, registrační značka, při spotřebě 9 litrů pohonných hmot na 100 km, při průměrné ceně 27,20 Kč za litr pohonné hmoty. Náklady za uskutečněný převoz do PAZS činí dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních a motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, celkem částku 616 Kč (z toho 396 Kč činí náhrada za použití motorového vozidla a 220,32 Kč náhradu za pohonné hmoty). K úhradě byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 20. 8. 2021, na místě svého trvalého bydliště si však žalovaný výzvu nepřebral.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne datum byl sepsán úřední záznam, jehož předmětem byla kontrola žalovaného, který byl na základě oznámení na tísňovou linku 112 zkontrolován a následně z důvodu odmítnutí se hlídce PČR legitimovat předveden na služebnu obvodního oddělení PČR v obec. Žalovaný byl hlídkou opakovaně vyzván k legitimaci, nicméně na tyto výzvy nereagoval a následně kladl aktivní odpor. Po převozu na ulice oddělení obec byla žalovanému provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu s výsledkem 1,91 promile alkoholu v krvi. Následně byl převezen do protialkoholní záchytné stanice v obec. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu a svým chováním bezprostředně ohrožoval sebe a veřejný pořádek byl jeho převoz do PAZS v souladu se zákonem. Převozem žalovaného do PAZS vznikly žalobci náklady na použití služebního vozidla ve výši 616 Kč, které je žalovaný povinen uhradit.

5. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických anonymizováno službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSZS“), osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Dle § 89c odst. 1 ZSZS dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému anonymizováno vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Dle § 89e odst. 1 ZSZS, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl na základě provedeného testu na přítomnost alkoholu v krvi, s pozitivním výsledkem, převezen žalobcem do odborného anonymizováno zařízení, kde byl ošetřujícím lékařem konstatován střední stav opilosti. Protože výsledky provedených testů byla přítomnost alkoholu u žalovaného prokázána, je žalovaný povinen uhradit žalobci vynaložené náklady na dopravu do lékařského zařízení. Protože žalovaný jak náklady na dopravu řádně vyčíslené žalobcem částkou 616 Kč ani přes výzvy dosud neuhradil, shledal soud žalobu důvodnou.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě spolu s příslušenstvím blíže vymezeným ve výroku tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.

11. Žalobce byl osvobozen od soudních poplatků podle § 11 odst. 2, písmeno a) zákona č. 549/1991 Sb. Protože soud žalobě vyhověl, přechází poplatková povinnost podle § 2 odst. 3 téhož zákona na žalovaného. Soud proto uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek z podané žaloby. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.