21 C 40/2022
č. j. 21 C 40/2022-17
V PLATNOSTICitované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 120 § 132 § 142 § 149 § 153 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 559 § 562 § 1751 § 1802 § 1880 § 1970 § 2048 § 2395 § 2399
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: <b>-) částku 20 000 Kč</b> se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 202,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 400 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, -) částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 652 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovaného zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 20 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 13 800 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Vzhledem ke skutečnosti, že jednorázový administrativní poplatek viz čl. II. odst. 2 smlouvy, pokud byl sjednán, byl uhrazen při uzavření smlouvy, zbývalo žalovanému splatit částku ve výši 33 800 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal úvěr předchůdci žalobce splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 21. 7. 2018. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 11 400 Kč, která odpovídá 4 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly předchůdcem žalobce alokovány dle Předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobce tak požaduje smluvní pokutu v celkové výši 10 000 Kč za dobu od 22. 7. 2018 do 4. 12. 2019. Žalobce uvádí, že ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu předchůdce žalobce převedena na společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ přechodný věřitel“). Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 5. 8. 2021 Poslední upomínka před podáním žaloby ze dne 18. 10. 2021. Žalobce dále uplatňuje náklady spojené s uplatněním pohledávky za žalovaným a to za jeden odeslaný obyčejný dopis a za dvě cesty pověřeného terénního pracovníka za 2 x 217 Kč, když odchozí dopis je za 39 Kč, odchozí dopis doporučeně je za 50 Kč, odchozí telefonický hovor je za 72 Kč a osobní návštěva je za 217 Kč, tj. celkem žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč. Výše pohledávky za žalovaným, ke dni sepisu žaloby, pak konkrétně činí: nesplacená jistina 20 000 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 376 Kč, nesplacený poplatek za správu úvěru 1 088 Kč, nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 936 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 202,74 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 18. 10. 2021.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.
3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Soud ze smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] zjistil, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl žalovanému poskytnut v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s částkou 14 600 Kč, která se skládá z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, poplatku za zprávu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, a to ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč. V čl. V. odst. 4 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník (žalovaná) v prodlení. Před podáním žaloby žalobce žalovanému zaslal poslední upomínku ze dne 18. 10. 2021, což je doloženo poštovním podacím archem ze dne 20. 10. 2021. Dále výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že předchůdce žalobce učinil dvě cesty, a to dne 8. 10. 2021 a 24. 9. 2021 za účelem smírného vyřešení sporu a dále že odeslal žalovanému dne 6. 9. 2021, což je doložené i podacím archem obyčejný dopis se záměrem mimosoudního vymáhání pohledávky. Celkem tedy předchůdci žalobce vznikly náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.
6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.
9. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.
10. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 5. 8. 2021 (prokázáno podacím archem z 9. 8. 2021 a oznámením o postoupení pohledávky z 5. 8. 2021).
11. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
12. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.).
13. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 652 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
15. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.