21 C 454/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 398 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 398 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 1 398 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Liberci soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 1 398 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne [datum] byl žalovaný převezen příslušníky [stát. instituce] k odbornému [anonymizováno] vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. [anonymizováno] vyšetřením byla zjištěna přítomnost návykových látek v krvi žalovaného, tudíž je žalovaný povinen zaplatit náklady vynaložené žalobcem na odborné vyšetření. Převoz žalovaného do [anonymizováno] zařízení za účelem odběru krve si vyžádal jízdu služebního vozidla žalobce, kdy služební vozidlo najelo celkem 6 km. Za pohonné hmoty žalobce účtoval částku 40 Kč. Za provedený odběr uhradil žalobce poskytovateli [anonymizováno] služeb – Krajská nemocnice [právnická osoba] – částku 717,60 Kč a to na základě faktury [číslo] vystavené dne 26. 11. 2019. Dále za provedené laboratorní (toxikologické) vyšetření krve žalovaného uhradil žalobce poskytovateli zdravotních služeb – [nemocnice], o.z. – částku 640 Kč a to na základě faktury [číslo] vystavené dne 16. 12. 2019. Žalobce tedy vyúčtoval žalovanému částku 1 397,60 Kč, tj. náhradu nákladů vynaložených na provedení rozboru krve a dopravu do zdravotnického zařízení, fakturou [číslo] se splatností 20. 4. 2020, vystavené dne 30. 3. 2020. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl dne [datum] při jízdě motorovým vozidlem zastaven hlídkou Policie České republiky, kdy následně byl vyzván k podrobení se testu na přítomnost alkoholu v krvi za pomoci přístroje Drugwise 5S, o které byl řádně poučen a když sám žalovaný uvedl, že alkohol nepil a se zkouškou souhlasil. Při orientačním testu za pomoci Drugwise 5S byla u žalovaného zjištěna přítomnost jiné návykové látky než alkoholu, a to přítomnost látky cannabis a amfetamin. Žalovaný byl následně převezen příslušníky [stát. instituce] k odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve v nemocnici [obec], spadající pod Krajskou nemocnici [obec], se kterou projevil souhlas. Odborné vyšetření prokázalo přítomnost jiných návykových látek než alkoholu v krvi žalovaného. Do zdravotnického zařízení byl žalovaný převezen služebním vozidlem žalobce, který takto vynaložil 40 Kč Cenu vyšetření ve výši 717,60 Kč uhradil [anonymizováno] zařízení žalobce na základě daňového dokladu, faktury [číslo]. Po provedené vyšetření v [anonymizováno] [obec] byl vzorek testu žalovaného zaslán policejním orgánem k toxikologickému vyšetření do [nemocnice] a to na základě žádosti policejního orgánu [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. V [anonymizováno] zařízení [obec] následně byla zjištěna ze zaslaného vzorku přítomnost látky cannabis a amfetamin, tedy jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu. Daný vzorek byl zaslán z důvodu nutnosti laboratorního prošetření vzorku, když samotnou laboratoří [nemocnice] nedisponuje. Jelikož byla u žalovaného přítomnost jiných návykových látek než alkoholu prokázána, vyúčtoval žalobce žalovanému náklady odborného vyšetření fakturou [číslo] na částku 1 398 Kč, splatnou 20. 4. 2020.

5. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. Dle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zdraví“), náklady na odborné [anonymizováno] vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální [anonymizováno] hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle odst. 2 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného [anonymizováno] vyšetření vznikly. Dle odst. 3 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Dle odst. 5 toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly.

6. Jelikož byla u žalovaného zjištěna přítomnost jiné návykové látky než alkoholu, vznikla mu povinnost uhradit žalobci náklady za odborné lékařské vyšetření a dopravu do zdravotnického zařízení. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobci účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Náklady řízení tvoří hotové výdaje účastníka nezastoupeného právním zástupcem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobce ve věci učinil dva úkony dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění), za které mu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 × 100 Kč).

9. Výrokem III. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 000 Kč. Dle § 2 odst. 3 věty prvé zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění (dále jen„ zákon o SOP“), je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o SOP se Česká republika a státní fondy od poplatku osvobozují. Protože navrhovatel je od poplatku osvobozen, jeho návrhu soud vyhověl, a žalovaný není od poplatku osvobozen, uložil soud povinnost nahradit soudní poplatek právě žalovanému v souladu s uvedenými ustanoveními.

10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem.

11. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. postačí v odůvodnění rozsudku uvést pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.