21 C 457/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení částky 7 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 853,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, -) s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 853,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 762,95 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 221,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 845 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 762,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 221,69 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 853,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 853,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, dále úrok ve výši 1 400 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, dále náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 3. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy Poslední platba byla ze strany žalovaného učiněna dne 18. 7. 2016. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 5 853,02 Kč, kdy žalovaný za dobu trvání smlouvy na svůj závazek uhradil částku 9 800 Kč, přičemž na jistinu uhradil 4 146,98 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso částku 2 253,02 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 853,02 Kč dále úrokem ve výši 23,72 % ročně a také úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od 23. 3. 2016, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Od data postoupení pohledávky do podání žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno nic. Pohledávka byla předchůdcem žalobkyně postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni podání žaloby činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 7 600 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 7 600 Kč sestavující se z dlužné jistiny 5 853,02 Kč a dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso ve výši 1 746,98 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 221,69 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 762,95 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 853,02 Kč od 7. 12. 2019 a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 853,02 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Soudu se nepodařilo žádnými dostupnými prostředky zjistit pobyt žalovaného, přičemž žalovaný neprochází registrem obyvatelstva ani evidencí Cizineckého informačního systému a soud tak došel k závěru, že žalovaný je neznámého pobytu. Dle § 29 odst. 3 o.s.ř. může předseda senátu ustanovit opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám. S ohledem na skutečnost, že neexistuje vhodná osoba, tak jak je definována v § 29 odst. 4 o.s.ř., jíž by soud žalovanému jako opatrovníka ustanovil, byl žalovanému jako opatrovník pro toto řízení ustanoven usnesením ze dne 29. 6. 2021 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud opatrovníka žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého podání ze dne 20. 11. 2021, ve kterém namítl neplatnost Smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání uvěryschopnosti žalovaného a dále vznesl námitku promlčení s tím, že nárok žalobkyně nebyl uplatněn v zákonné lhůtě a je tedy jako celek promlčený.

4. Žalobkyně reagovala svým podání ze 14. 12. 2021, ve kterém uvedla, že schopnost žalovaného poskytnuté prostředky splatit zkoumala standardním způsobem jako u všech svých klientů, tedy prověřením pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy žalovaného a z takto poskytnutých informací žalovaným pak došla k závěru, že by neměl mít problém úvěr splácet. Námitku promlčení odmítla žalobkyně s tím, že i splatnosti poslední splátky žalovaný nadále hradil, čímž dle konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR uznal zbývající část svého dluhu a tím začala běžet nová, desetiletá promlčecí lhůta, která vyprší dne 18. 7. 2026.

5. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy s žalovaným dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 17 400 Kč, která je vedle jistiny složena z úroku ve výši 1 400 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky.

7. Dopisem ze dne 7. 5. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkem 15 374,93 Kč do 14. 5. 2020 s tím, že byl upozorněn na možnost vymáhání dlužné částky v rámci soudního řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne 10. 5. 2020 žalovanému.

8. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem 6. 12. 2019 a dle podací knihy bylo žalovanému zasláno 10. 1. 2020.

9. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

10. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

11. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

12. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu [číslo] na základě které žalovanému poskytl částku 10 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobkyně celkem 17 400 Kč, kdy 1 400 Kč je součet úroků za dobu trvání smlouvy, 2 000 Kč poplatek za administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dluh měl být uhrazen v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč do 22. 3. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Po zohlednění plateb od žalovaného činí dluh na jistině částku 5 853,02 Kč a na dalších úhradách částku 1 746,98 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný pokračoval v hrazení splátek i po datu splatnosti poslední splátky a s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR má soud za to, že žalovaný tímto plněním uznal zbytek dluhu a po tomto uznání počala v souladu s ust. § 639 o.z. běžet nová, desetiletá promlčecí lhůta. Tuto skutečnost má soud za prokázanou také s ohledem na to, že žalovaný výslovně neuvedl, že pokračování v platbách na dlužnou částku není uznáním zbývajícího dluhu.

13. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši, žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy žalovanému závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Protože žalobkyně také prokázala, že nabyla pohledávku za žalovaným platnou smlouvou o postoupení pohledávek, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částky tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

14. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady byly vynaloženy částkou 400 Kč na zaplacení soudního poplatku a dále v souvislosti se zastoupením žalobce advokátem. Při stanovení odměny soud aplikoval vyhlášku č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soud přitom vycházel z tarifní hodnoty 7 600 Kč, kdy za jeden úkon právní služby je dle § 14b vyhlášky sazba 200 Kč. Advokát ve věci učinil celkem 3 úkony právní služby do dne podání žaloby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (tzn. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), za které mu náleží odměna 600 Kč. Dále má advokát právo na náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dále náleží advokátu odměna za 2 úkony právní služby po podání žaloby (podání z 14. 12. 2021 a účast na jednání konaném [datum]) dle § 6 a § 7 advokátního tarifu ve výši 1 500 Kč za jeden úkon dle § 13, celkem tedy 3 000 Kč a dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za úkon, celkem tedy 600 Kč. Protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a tato částka k nákladům řízení patří (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), žalovaný je povinen nahradit žalobci i částku 945 Kč, která je 21 % daní z uvedených částek, vyjma soudního poplatku (§ 47 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů ve výši 5 845 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

17. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).