21 C 489/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 11 775,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 775,53 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 900,52 Kč, s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 11 775,53 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 155,45 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 775,53 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru [číslo], uzavřené dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) s žalovaným. Žalovaný vzal na vědomí, že součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ VOP“) a dále [ulice] podmínky pro [anonymizována tři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“), s přijetím této skutečnosti souhlasil svým podpisem v žádosti o poskytnutí úvěru. Předmětem Smlouvy byla povinnost žalobkyně, zřídit žalovanému za podmínek stanovených Smlouvou kartový účet č. [bankovní účet] a poskytnout žalovanému úvěr sjednaný ke kartovému účtu, a to ve výši 10 000 Kč, který může žalovaný čerpat. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou část úvěru formou pravidelných měsíčních splátek a dále sjednanou výši úroku ve výši 19,9 % ročně. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek úvěru a žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění celé zbývající dlužné částky k 20. 6. 2019, o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím dopisu z 22. 6. 2019. Na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval. Žalobkyně zaslala dne 29. 6. prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu, ve které požadovala zaplacení částky ve výši 15 676,33 Kč, sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 11 775,53 Kč, sjednaného úroku k úvěru ve výši 2 796,37 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 104,43 Kč. Dne 28. 4. 2021 kontaktoval žalovaný nadepsaný soud se žádostí o splátkový kalendář, přičemž soud tuto žádost dal na vědomí žalobkyni. Žalobkyně se s žalovaným následně domluvila na smírném řešení, kdy byl domluven splátkový kalendář, na jehož základě měl žalovaný žalobkyni hradit měsíční splátky ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně nicméně neobdržela od žalovaného žádnou platbu a žalovaný dále nepodnikl žádné kroky, které by vedly ke smírnému řešení sporu, a proto žalobkyně ve svém podání z 23. 8. 2021 navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost k úhradě částky specifikované ve výroku rozhodnutí.

2. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce omluvila z nařízeného jednání z důvodu nenavyšování nákladů řízení a pro účely rozhodnutí soudu odkázala na své podání ze dne 15. 7. 2020 a připojené listinné důkazy. Žalovaný se k nařízenému jednání bez řádné omluvy nedostavil.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo], dne [datum] (dále jen„ Smlouva“). Žalovaný podpisem Smlouvy souhlasil s tím, že součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a dále [ulice] podmínky pro [anonymizována tři slova]. Předmětem Smlouvy byla povinnost žalobkyně, zřídit žalovanému za podmínek stanovených Smlouvou kartový účet č. [bankovní účet] a poskytnout žalovanému možnost čerpat úvěr sjednaný ke kartovému účtu, a to ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou část úvěru formou pravidelných měsíčních splátek a dále sjednanou výši úroku ve výši 19,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek úvěru a žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění celé zbývající dlužné částky k 20. 6. 2019, o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím dopisu z 22. 6. 2019. Na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval. Žalobkyně zaslala dne 29. 6. prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu, ve které požadovala zaplacení částky ve výši 15 676,33 Kč, sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 11 775,53 Kč, sjednaného úroku k úvěru ve výši 2 796,37 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 104,43 Kč. Dne 28. 4. 2021 kontaktoval žalovaný nadepsaný soud se žádostí o splátkový kalendář, přičemž soud tuto žádost dal na vědomí žalobkyni. Žalobkyně se s žalovaným následně domluvila na smírném řešení, kdy byl domluven splátkový kalendář, na jehož základě měl žalovaný žalobkyni hradit měsíční splátky ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně nicméně neobdržela od žalovaného žádnou platbu a žalovaný dále nepodnikl žádné kroky, které by vedly ke smírnému řešení sporu, a proto žalobkyně ve svém podání z [datum] navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost k úhradě celé dlužné částky s příslušenstvím, tedy částku ve výši 11 775,53 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 900,52 Kč, s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 11 775,53 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 155,45 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 775,53 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení.

4. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

5. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru.

6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 775,53 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.