21 C 498/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 370 855,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 370 855,52 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 274,65 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,92 Kč a úrokem ve výši 16,70 % ročně z částky 285 400,29 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 370 855,52 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 82 365,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zaplacení 370 855,52 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroků a úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet - [anonymizována dvě slova], jejíž součástí jsou také všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník. Předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy úvěr ve výši 350 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala hradit úroky z poskytnutého úvěru ve výši 16,70% p.a. a platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 22 produktových podmínek případné další poplatky, např. za upomínání, a to ve výši podle Smlouvy a sazebníku. V rámci Smlouvy si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázala hradit poplatek za pojištění ve výši 292 Kč. Výše splátky tak činila částku 6 921,94 Kč. Žalovaná byla povinna splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek počínaje [datum] Vedle těchto splátek úvěru byla povinna hradit měsíčně také sjednané poplatky. Poplatky byly splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Splátky poskytnutého úvěru vč. úroků a poplatky byla žalovaná povinna splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžném účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaná byla dle Smlouvy a dle čl. 13 písm. c) produktových podmínek povinna neocitnout se v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky předchůdce žalobce. Žalovaná porušila své závazky ze Smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. [příjmení] proto využila svého práva sjednaného v čl. 32 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. Smlouvy a dopisem ze dne [datum] ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni [datum] Poslední splátka před zesplatněním byla uhrazena dne [datum]. V souladu s ujednáním v čl. III. Smlouvy a dle sazebníku [příjmení] dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný, tzn. ve výši 84 863,23 Kč. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 404.004,52 Kč byla žalovaná povinna neprodleně uhradit.

2. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k [datum], celkem 391.167,09 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 285.400,29 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 85.455,23 Kč, úroků z úvěru ve výši 274,65 Kč, kapitalizovaných ke dni [datum], úroků z prodlení ve výši 464,28 Kč kapitalizovaných ke dni [datum] (do částky 461,36 Kč poté vzala žalobu částečně zpět). Žalovaná v průběhu závazkového vztahu uhradila částku 187 138,18 Kč, která byla započtena na jednotlivé splátky, jak uvedeno v tabulce jednotlivých splátek a jejich započtení, kterou žalobkyně zpracovala v rámci podání ze dne [datum].

3. Žalovaná konstatovala, že uvedenou smlouvu [datum] s předchůdcem žalobce uzavřela, a byl jí poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč. Úvěr s úroky a poplatky měla splácen v pravidelných měsíčních splátkách k 26. dni v měsíci počínaje [datum]. Měsíční splátka měla být celkem 6 921,94 Kč. Úvěr splácela, ale nebylo to pravidelně. Nikdy nedodržela měsíční splatnost, někdy ani výši splátky. Úvěr si brala kvůli svému příteli, a protože se s ním posléze rozešla a následně šla do částečného invalidního důchodu, přestala úvěr řádně splácet. Žalovaná k věci toliko uvedla, že uvedená pohledávka je promlčená, proto nelze žalobkyni nároky přiznat a navrhla zamítnutí žaloby. Argumentovala tím, že při sepisování úvěru jí bylo řečeno, že pokud nebude úvěr včas a řádně splácen, dojde k okamžitému zesplatnění a vypovězení smlouvy. Kdyby toto banka využila, tak je pohledávka promlčena. Poté co začala být špatná její platební morálka, měl být úvěr zesplatněn okamžitě a toho banka nevyužila.

4. Žalobkyně měla za to, že její pohledávka promlčena není, neboť promlčecí lhůta počala běžet dne [datum], tudíž by k promlčení pohledávky došlo dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne [datum], k promlčení pohledávky nedošlo. Je pouze na věřiteli, kdy o úhradu celého dluhu požádá, v tomto případě k tomu došlo na konci února 2017 – úvěr byl zesplatněn dne [datum]. Pokud jde o jednotlivé, byť nepravidelné platby, od žalované, tak ty byly připisovány na nejstarší dluh a to nejprve na vzniklý úrok z prodlení.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce dne [datum] smlouvu o úvěru, která byla předmětem této žaloby a čerpala úvěr ve výši 350 000 Kč. Splátky měla hradit ve výši 6 921,94 Kč k 26. dni v měsíci. Hradila je však nepravidelně, přičemž částky a data úhrad odpovídají údajům, které jsou uvedeny v tabulce zaslané žalobkyní na č. l. 71-73. V důsledku nepravidelného plnění ze strany žalované, došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Po zesplatnění žalovaná uhradila ještě částky v celkové výši 32 871,43 Kč – dle tabulky uvedené na č.l. 73 spisu. K poslední platbě došlo [datum]. Žalovaná obdržela výzvu k plnění a byla seznámena i s postoupením pohledávky na žalobkyni. [příjmení] zůstalo toliko to, zda došlo k promlčení pohledávky.

6. Soud z (provedených) důkazů dále zjistil, že v úvěrové smlouvě, resp. v produktových podmínkách, které jsou dle včleňovací doložky, její nedílnou součástí, bylo např. pro případ pokud se Klient (žalovaná) ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky předchůdce žalobce, sjednáno oprávnění předchůdce žalobce prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku předchůdce žalobce za žalovanou za ihned splatnou a požádat o její splacení. Pro případ prodlení byla taktéž sjednána smluvní pokuta ve výši 20 % z celkové částky všech splátek, přičemž Sazebník poplatků je rovněž součástí smlouvy (prokázáno smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] z [datum], produktovými podmínkami, Sazebníkem poplatků). Poslední splátka byla před zesplatněním žalovanou (zcela) uhrazena dne [datum], přičemž tato splátka byla splatná dne [datum] (prokázáno výpisem z úvěrového účtu, platební historií, nespornými tvrzeními účastníků).

7. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázaný následující skutkový stav. Předchůdce žalobce se žalovanou uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 350 000 Kč. Žalovaná se na druhé straně zavázala peněžní prostředky vrátit a platit úrok vč. poplatků a pojištění ve sjednaných splátkách po 6 921,94 Kč měsíčně, což však pravidelně nečinila. Naopak jednotlivé splátky hradila nárazově a většinou s prodlením oproti sjednanému termínu. Poslední zcela uhrazená splátka byla splatná ke dni [datum]. V důsledku neuhrazených splátek došlo ke dni [datum] k zesplatnění dluhu. Žalovaná i po zesplatnění nějaké prostředky předchůdci žalobce uhradila, ale celou dlužnou částku neuhradila. Posléze byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.

8. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

9. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Dle § 1931 občanského zákoníku bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

13. Dle § 1932 odst. 1 občanského zákoníku má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

14. Dle § 1933 odst. 1 občanského zákoníku je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

15. Dle § 623 občanského zákoníku při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.

16. Dle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle [číslo] odst. 1 občanského zákoníku lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dle 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

18. V daném případě mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaná se na druhé straně zavázala vyčerpané prostředky předchůdci žalobce vrátit a zaplatit úrok a další zprostředkované služby v pravidelných měsíčních splátkách po 6 921,94 Kč. Vzhledem k tomu, že svoje závazky řádně neplnila, došlo k zesplatnění celé dlužné částky, kterou žalovaná předchůdci žalobce ani žalobkyni po řádném postoupení pohledávky nevrátila. Vzhledem k tomu, že žalovaná namítala promlčení předmětné pohledávky, musel se soud zabývat primárně touto námitkou, protože, jak správně žalovaná uvedla, pokud by byl nárok žalobkyně promlčen, nemohl by jí jej soud přiznat.

19. Žalovaná svoji obranu stavěla na tom, že poté co začala být její platební morálka špatná, měl být úvěr zesplatněn okamžitě a toho banka nevyužila. Žalovaná má sice pravdu, že žalobkyně, resp. její předchůdce, nevyužila oprávnění úvěr zesplatnit v okamžiku, kdy platební morálka žalované počala být špatná, rozhodně však s ní nelze souhlasit, že by takový (okamžitý) úkon byl povinností předchůdce žalobce. Naopak, jak správně uvedla žalobkyně, a v řízení bylo taktéž v tomto konkrétním případě jednoznačně prokázáno, jedná se pouze a jenom o oprávnění věřitele (žalobkyně, příp. jejího předchůdce), kdy a zda vůbec úvěr (nebo jinou pohledávku podobného typu) zesplatní. Jedná se pouze o jeho volbu a žádná kooperace s dlužníkem není nutná a dlužník ji nemůže vynucovat (v tomto případě„ popohánět“). Může se sice na první pohled jevit, že věřitel tímto způsobem neúměrně a neoprávněně znevýhodňuje dlužníka (např. tím, že stále plynou úroky v určité výši), to však není pravda. Za prvé, věřitel pouze využívá svého (sjednaného) oprávnění, za druhé, poskytuje dlužníku možnost ještě před zesplatněním bez citelnějších zásahů pokračovat v plnění dluhu a za třetí, sám sebe naopak vystavuje nebezpečí např. promlčení jednotlivých neuhrazených splátek. Jak plyne z výše citovaných ustanovení, počíná promlčecí lhůta jednotlivých dílčích plnění běžet pro každé jednotlivé plnění (splátku) samostatně. Může se tak stát, že některé dříve dospělé splátky již budou (třeba i v okamžiku zesplatnění) skutečně promlčeny.

20. V projednávané věci ani tomuto tak však nebylo. V řízení bylo prokázáno, že poslední splátka (splatná dne [datum]) byla uhrazena dne [datum], přičemž následující splatná splátka, která uhrazena nebyla, byla splatná dne [datum]. K jejímu promlčení by mohlo dojít dne [datum]; žaloba však byla podána již dne [datum], tudíž promlčení této nejstarší splátky je vyloučené. Žádné další (dříve dospělé) splátky již žalobkyně jako neuhrazené a uplatňované nevykazovala, proto není možné, aby některá z (toliko dílčích) splátek byla již promlčena. Účastníci se taktéž shodli, že k zesplatnění úvěru došlo ke dni [datum]. Při zesplatnění celého dluhu počíná běh ode dne následujícího po tomto zesplatnění, přičemž v projednávané věci tomu je od [datum], kdy počala běžet promlčecí lhůta, která uplynula dne [datum]. S ohledem na okamžik podané žaloby ani v tomto případě nemůže dojít k promlčení zesplatněné pohledávky.

21. Nad rámec řešeného soud uvádí, že nelze přisvědčit ani argumentu žalované, že pokud by došlo k zesplatnění dluhu dříve, tak by mohla uplatnit promlčení pohledávky. Soudu je totiž z úřední činnosti známo a je i obecnou praxí, že pokud by žalobkyně (resp. její předchůdce) v daném konkrétním případě zesplatnila dluh dříve, o to dříve by jej uplatnila u soudu, a proto by (s největší pravděpodobností) taktéž došlo ke stavění promlčecí lhůty.

22. Je tedy třeba uzavřít, že námitky žalované týkající se promlčení předmětného dluhu nejsou na místě a k promlčení pohledávek žalobkyně či jakékoliv jejich časti v žádném případě nedošlo. Žalobkyně naopak jednoznačně prokázala existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace, a ani žalovaná ničeho takového nesporovala. Žalovaná nesporovala tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdila jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, stejně tak i pokud jde o úrok z úvěru, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry, zavázal žalovanou uhradit pohledávky žalobkyně, tedy částku 370 855,52 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku.

23. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. [číslo] Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 82 365,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 835 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 370 855,52 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 820 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 820 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 9 820 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 4 910 Kč za vyjádření k odporu žalované dle § 11 odst. 2 písm. c), odst. 3 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 55 810 Kč ve výši 11 720,10 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.

25. Dále soud neshledal jako opodstatněnou odměnu za úkon podání ze dne [datum] účtovaný jako písemné podání ve věci samé. Z obsahu podání je zřejmé, že se jedná toliko o shrnutí žalovanou provedených plateb před a po zesplatnění úvěru, a oprávněnosti jednotlivých nároků, které měla žalobkyně uvést již v rámci svých žalobních tvrzení, příp. na jednání konaném dne [datum]. Dané vyjádření proto není úkonem, který by žalobkyně musela nezbytně vynaložit nad rámec již odměnou oceněních úkonů, aby mohla řádně uplatnit své právo u soudu.

26. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.