21 C 54/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost jí zaplatit částku ve výši 1 500 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“) měla s žalovanou uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, nicméně tuto smlouvu není žalobkyně schopna soudu doložit, a proto požaduje žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení. Předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 3 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaná po výzvách k vrácení poskytnutého plnění zaplatila žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč a žalobkyně tak nadále nárokuje jen částku ve výši 1 500 Kč. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 na společnost [právnická osoba], která postoupila pohledávku na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019.

2. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Žalovaná dle předložených bankovních výpisů, obdržela od předchůdce žalobkyně částku ve výši 3 000 Kč, aniž by k tomu měla spravedlivý důvod a je proto povinna tyto finanční prostředky vrátit dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdy se jedná o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalovaná následně vrátila žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč, čímž z její strany došlo k částečnému plnění dluhu, s nímž § 2054 odst. 2 o.z. spojuje uznání dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

4. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., přičemž finanční prostředky byly žalované poskytnuty [datum], což bylo zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemá k dispozici samotnou smlouvu, na jejímž základě měly být finanční prostředky poskytnuty žalované, nárokuje poskytnuté finanční prostředky po žalované z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná finanční prostředky obdržela a na výzvu žalobkyně k jejich vrácení zaplatila částku ve výši 1 500 Kč. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením poskytnutých finančních prostředků nedošlo, že je vrátila, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Proto bylo žalobě vyhověno.

5. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021.

6. Nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení. Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení, tj. od 7. 5. 2021.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

8. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)