21 C 546/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 15 321,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 321,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 744,44 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 15 321,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 744,44 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že [právnická osoba] (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dne [datum]. Dlužník se zavázal celý úvěr, včetně úhrady za poskytnutí úvěru náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, celkem ve výši 27 272 Kč vrátit v pravidelných 14 splátkách, kdy výše každé splátky činí 1 948 Kč a poslední splátka byla splatná dne [datum]. Dlužník své povinnosti řádně nesplnil a ocitl se tak v prodlení. Žalující strana, jako věřitel, který nabyl pohledávku ze smlouvy o úvěru na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], od společnosti [právnická osoba] [IČO] o čemž byl žalovaný vyrozuměn, požaduje částku tvořenou dlužnou jistinou ve výši 8 744,44 Kč, dlužným úrokem ve výši 491,93 Kč, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 609,34 Kč, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 370,01 Kč a dlužným inkasním poplatkem ve výši 2 106,27 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % z částky 8 744,44 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Předmětem řízení tak je neuhrazená jistina úvěru ve výši 8 744,44 Kč, součet neuhrazených poplatků a úrok z prodlení.

4. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s článkem 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

5. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002).

6. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

7. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která byla žalované straně doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný.

8. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

9. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.

10. Ze předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal krom částky představující úvěr, tj. 15 000 Kč, dále vrátit původnímu věřiteli zpět částku 12 272 Kč skládající se z částky poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku za sjednání úvěru, inkasního poplatku a kapitalizovaného úroku, celkem tedy se žalovaný zavázal vrátit 27 272 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 1 948 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu této Smlouvy a každá další splátka, až do úplného splacení celkové dlužné částky, je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo]). Žalovaný z úvěru nevrátil částku ve výši 8 744,44 Kč, jež představuje dlužnou částku úvěru. Dále žalovaný dluží na nezaplaceném úroku ve výši 491,93 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 609,34 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 370,01 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 106,27 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky a žalovanému byla rovněž oznámena změna věřitele (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem RR2590672242F).

11. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] [IČO], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem [datum] a dle podací knihy bylo žalovanému zasláno [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem RR2590672242F).

12. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 2 395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) upravujících smlouvu o úvěru. Podle těchto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1802 věty prvé NOZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 NOZ). Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu (§ 1804 NOZ). Dle § 1806 věty prvé NOZ úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Úroky z prodlení jsou upraveny konkrétně v ustanovení § 1970 NOZ. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 NOZ postoupena předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] na žalobkyni [právnická osoba].

13. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl. Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl.

16. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

17. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Dlužník neprokázal, že jistinu vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 321,99 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

20. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

21. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.

22. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

23. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.