22 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 19 565 Kč s přísl.

I. Žaloba na zaplacení částky 19 565 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 19 565 Kč od 3. 12. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému, a to k rukám advokáta žalovaného, náhradu nákladů řízení ve výši 13 310 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení žalobce tento nárok (regresního nárok) vznikl z titulu náhrady toho, co žalobce za žalovaného jako pojištěného vyplatil podle § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinného ručení).

2. Soud má za prokázané z důkazů provedeného listinami: Detail relace o dopravní nehodě včetně fotodokumentace a fotografiemi předmětného motocyklu po dopravní nehodě, že dne [datum] v 18.50 hodin v [obec] v ulici [ulice] došlo k dopravní nehodě. V dokumentu Detail relace o dopravní nehodě je Vylíčení nehody popsáno následovně. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], který řídil motocykl [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (který je vlastnictví žalovaného), při průjezdu rovného úseku vozovky ulice [ulice] v mírném klesání k ulici [ulice] začal předjíždět vozidlo, kdy při tomto přehlédl protijedoucí vozidlo Škoda Octavia, [registrační značka], jehož držitelkou je [jméno] [příjmení] (prokázáno listinami Osvědčení o registraci vozidla (tp +„ TP“)), a začal přední brzdou prudce brzdit, kdy náhle dostal smyk a spadl pravou částí motocyklu na vozovku a dosmýkal (se) vlevo do protisměrného jízdního pruhu, kde došlo ke střetu ležícího motocyklu [anonymizováno] s přední částí vozidla Škoda Octavia. Po nehodě bylo zjištěno, že na předním i zadním kole motocyklu žalovaného není dezén pneumatiky. Přítomnost alkoholu v krvi řidiče nebyla dechovou zkouškou prokázána. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Při dopravní nehodě přitom došlo k lehkému zranění řidiče motocyklu [anonymizováno], který se se zraněním léčil od [datum] do [datum].

3. Soud má za prokázané, že žalobce přijal dne [datum] hlášení o výše popsané nehodě z žalobcem předloženého Oznámení škodné události (čl. 40). Z uvedeného dokumentu mimo jiné vyplývá, že jako příčina vzniku škody je uváděna nezaviněné nehoda, že nehoda byla šetřena policií, že nebyl proveden záznam o dopravní nehodě, že svědci události nejsou.

4. Žalobce tvrdí, že vzhledem k tomu, že motocykl [anonymizována dvě slova], [registrační značka], byl u žalobce v době dopravní nehody pojištěn podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo] uhradil žalobce z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení) v rámci pojistné události [číslo] dne [datum] poškozené [jméno] [příjmení] částku ve výši [částka] na účet [právnická osoba], která poskytla poškozené plnění z titulu havarijního pojištění na základě pojistné smlouvy [číslo] pojistné události [číslo] na kterou na základě § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přešlo právo na náhradu škody za poškození automobilu paní [příjmení].

5. Soud má skutečnost, že motocykl [anonymizována dvě slova], [registrační značka], byl u žalobce v době dopravní nehody pojištěn podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla za prokázanou důkazem: Pojistná smlouva [číslo] z [datum].

6. Soud má vyplacení pojistného plnění poškozené [jméno] [příjmení] ve výši 39.129,00 Kč na účet [právnická osoba] za prokázané důkazem provedeným listinou Doklad o vyplacení pojistného plnění a z Oznámení žalobce o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění vozidla z [datum] adresovaného paní [jméno] [příjmení].

7. Z Oznámení o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění vozidla z [datum] plyne, že celková výše pojistného plnění 39.129,00 Kč se skládá z: plnění ve výši 450 Kč včetně DPH za výměnu poškozené [registrační značka] této částky žalobce prokázal příjmovým pokladním dokladem), plnění za opravu vozidla ve výši 38 679 Kč včetně DPH 8. Žalobce k prokázání regresního nároku ve výši 38 679 Kč - plnění za opravu vozidla, předložil (a soud provedl) jako důkaz listiny: Zakázkový list pro zakázku [anonymizováno] [číslo], Faktura za opravu vozidla a za zapůjčení náhradního vozidla číslo [právnická osoba] [číslo] z [datum], znějící na 38 678 99 Kč, Nájemní smlouva (pronájem vozidla [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] [anonymizováno] v období od [datum] do [datum] za částku 3 932,50 Kč), Posudek/kalkul [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] (dle SYSTÉMu [anonymizováno]), jehož Komentář zní, že byla„ Provedena kontrola faktury (pozn.: jde o výše uvedenou fakturu [právnická osoba] [číslo]) na základě doložených dokumentů, rozsah a způsob opravy odpovídají fakturované částce, že byl proveden kontrolní výpočet v [spisová značka], že z faktury bylo vyloučeno zapůjčení NV.

9. Soud má za prokázané, že [pojišťovna] uplatnila nárok na pojistné plnění vůči žalobci z důkazu provedeného listinou Žádost [pojišťovna] (čl. 41).

10. Žalobce doložil, že výzvou ze dne [datum] písemně vyzval žalovaného k úhradě žalované částky, avšak žalovaný přes tuto výzvu nic neuhradil.

11. Žalobce tvrdí, že podle § 10 odst. 2 písm. a) zákona o povinném ručení, má právo na náhradu toho, co za žalovaného jako pojištěného vyplatila, protože motocykl z důvodu chybějícího dezénu na pneumatikách neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob a přepravovaných věcí. Podle žalobce tak v důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnil. Žalobce uvedl, že však v dané věci uplatňuje právo na náhradu vyplaceného pojistného plnění pouze co do výše 19.565 Kč.

12. Žalobce doložil (předžalobní výzvou ze dne [datum] [rok] s dodejkou), že k úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byl žalovaný prostřednictvím žalobcova právního zástupce písemně vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], zaslanou na jedinou žalobci známou adresu žalovaného. Žalovaný dosud ani přes tuto výzvu ničeho neuhradil.

13. Žalobce tvrdí, že, jelikož v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením uvedené částky vznikl dále žalobci vůči žalovanému nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb..

14. Žalovaný se věci vyjádřil následovně. Žalovaný uvedl, že činí nesporným, že dne [datum] v 18:50hod došlo v [obec], ul. [ulice] ke kolizi osobního vozu Škoda Octavia [registrační značka] s motocyklem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] že uvedený motocykl je v jeho vlastnictví a dále skutečnost, že mezi žalobcem jako pojistitelem a jím jako pojistníkem byla uzavřena Smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [číslo].

15. Žalovaný uvedl, že neuznává uplatněnou pohledávku žalobkyně, a to ani z části. Žalovaný se domnívá, že vzhledem ke způsobu dopravní nehody a skutečnosti, jaké poškození vzniklo na voze [anonymizováno], byla uplatněná škoda naprosto nepřiměřená a rozhodně nemohla v takové výši vzniknout. Žalovaný zpochybňuje i účelnost zápůjčky náhradního vozidla. Žalovaný tak, ve stručnosti řečeno (v podrobnostech viz jeho vyjádření ze dne [datum]), zpochybňuje účelnost provedené opravy, výši škody, výši částky za zápůjčku náhradního vozidla, když se domnívá, že k tak masívnímu poškození nemohlo při dané nehodě a jejím průběhu dojít ([anonymizováno]„ doklouzal“ k vozidlu), tj. energie nárazu byla minimální a nezpůsobilá zapříčinit nějaké další masivní poškození.

16. Žalovaný dále zpochybňuje, že by údajně chybějící vzorek pneumatik na motocyklu měl jakýkoliv podíl na vzniku nehody a tedy že žalobkyně byla oprávněna krátit plněn resp. požadovat po žalovaném regresní nárok na náhradu ½ vyplacené částky.

17. Žalobce v reakci na obranu žalovaného mimo jiné uvedl (v podrobnostech viz jeho vyjádření ze dne [datum]), že dle jeho názoru je na první pohled zřejmé, že pneumatika motocyklu [anonymizováno] nesplňovala požadavky na hloubku dezénu (dle § 31 vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen„ vyhláška o schvalování technické způsobilosti“) a bodu F) [číslo] přílohy k této vyhlášce), proto žalobce spatřuje porušení povinnosti žalovaného ve skutečnosti, že provozoval výše specifikovaný motocykl [anonymizováno] se zjevně nedostatečnou hloubkou dezénu na pneumatikách, ačkoliv o takovém nedostatku přinejmenším vědět měl a mohl. Podle žalobce porušení zákonné povinnosti žalovaného bylo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou specifikovanou výše, žalobce zdůraznil, že technické podmínky na pozemní komunikaci nebyly nijak ztíženy, resp. vozovka nebyla mokrá, či pokryta štěrkem, sněhem a jednalo se o rovný úsek vozovky, nikoli o zatáčku či podobný úsek, kde je vyšší riziko nebezpečí.

18. Žalobce, pokud jde o námitku žalovaného týkající se výše škody, mimo jiné uvedl, že podle § 10/2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má žalobce jako pojistitel právo na náhradu toho, co za žalovaného plnil, jestliže prokáže, že žalovaný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikací tím, že provozoval vozidlo, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí. Žalobce dále uvedl, že vyplatil pojistné plnění za opravu poškozeného vozidla na základě doložených faktur a odkázal na rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 36/2013. Podle žalobce jím vyplacené pojistné plnění bylo vyplaceno za opravu poškozeného předmětného vozidla zcela důvodně na základě doložených dokladů prokazujících jeho účelnost, žalobce přitom uplatnil právo na úhradu pouze ve výši 50 % vyplaceného pojistného plnění.

19. Žalobce byl soudem (při 1. jednání 25. 11. 2021) v souladu s § 118a/3 o.s.ř. vyzván, aby pro své tvrzení, že jím tvrzené porušení zákonné povinnosti podle § 10/2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaným, bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou žalobce po žalovaném jako pojištěném požaduje nahradit, protože toto tvrzení po provedeném dokazování zůstává sporným, označil bez zbytečného odkladu, nejpozději do [datum], veškeré potřebné důkazy a byl poučen, že následkem nesplnění této výzvy pro něho může být nepříznivé rozhodnutí ve věci.

20. Žalobce reagoval na výše uvedené procesní poučení svým podáním ze dne [datum]. Žalobce v něm uvedl, že odkazuje na již dříve poskytnuté důkazy prokazující skutková tvrzení, že porušení zákonné povinnosti žalovaného bylo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou specifikovanou dříve, když řidič motocyklu [anonymizováno] při průjezdu rovného úseku vozovky začal prudce brzdit a dostal smyk, v důsledku čehož došlo ke střetu, resp. ke škodě na vozidle [anonymizováno]. Žalobce opět zdůraznil, že technické podmínky na pozemní komunikaci nebyly nijak ztíženy, resp. vozovka nebyla mokrá, či pokryta štěrkem, sněhem a jednalo se o rovný úsek vozovky, nikoli o zatáčku či podobný úsek, kde je vyšší riziko nebezpečí. Žalobce uvedl, že pokud by soud daná tvrzení žalobce vyplývající ze spisu neměl za prokázaná, navrhuje ustanovení znalce za účelem vyhotovení znaleckého posudku, a to k prokázání příčinné souvislosti.

21. Žalobce (při druhém jednání ve věci [datum]) uvedl, že z procesní opatrnosti v reakci na výzvu soudu učiněnou při prvním jednání [datum] navrhuje provedení důkazu spisem správního řízení vedeného [územní celek] pod sp. zn. [rok] [číslo] [spisová značka] [číslo], a to i k prokázání porušení povinnosti podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

22. Žalovaný (při druhém jednání ve věci [datum]) uvedl, že pokud jde o návrh žalobce na provedení dokazování výše uvedeným spisem, tak by dle jeho názoru soud takový důkaz již neměl provádět, protože žalobce ho označil po uplynutí lhůty pro označení veškerých potřebných důkazů do [datum] dle výzvy soudu učiněné při jednání [datum]. Žalovaný dále uvedl, že pokud jde o navrhovaný důkaz znaleckým posudkem, tak se domnívá, že procesní návrh ze strany žalobkyně týkající se ustanovení znalce, byť byl podán v zákonné koncentrační lhůtě, nesplňuje náležitosti procesního návrhu, tak jak bylo po žalobkyni požadováno. Žalovaný se domnívá, že podobný návrh má obsahovat označení znalce ve smyslu jeho odborné způsobilosti a dále otázku která by navrhovaným znaleckým posudkem měla být řešena. Podle žalovaného je procesní návrh žalobce v tomto ohledu nedostatečný, a jelikož uplynula koncentrační lhůta, tak se domnívá, že žalobce ani není způsobilý ho doplnit.

23. Účastníci řízení, poté co byli soudem poučeni o koncentraci řízení, reagovali následovně.

24. Žalobce uvedl, že nadále trvá na provedení důkazu správním spisem neboť má podle jeho názoru sloužit i k prokázání porušení zákona.

25. Žalovaný uvedl, že žalobce především neprokázal příčinnou souvislost mezi porušením zákonné povinnosti a vznikem škody. Z procesní opatrnosti, pokud jde o výši tvrzené škody, namítá, že navrhuje výslech účastníků nehody pana [jméno] [celé jméno žalovaného] a paní [jméno] [příjmení], policisty [příjmení], který předmětnou nehodu vyšetřoval a dále zpracování znaleckého posudku znalcem z oboru doprava, který by měl zodpovědět otázku přiměřenosti výše škody vzniklé na [značka automobilu], motocyklem [anonymizováno] při dopravní nehodě dne [datum] a tedy oprávněnosti výše plnění poskytnutého žalobkyni držitelce vozidla [anonymizováno], paní [jméno] [příjmení].

26. Soud na návrh žalobce provedl důkaz spisem [stát. instituce] z přestupkového řízení, sp. zn. [rok] [číslo] [spisová značka] [číslo]. Soud vyzval žalobce, aby konkretizoval, které konkrétní listiny z výše uvedeného spisu by jako důkazy měly být provedeny. Soud následně provedl dokazování následujícími listinami označenými žalobcem: Příkaz [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a Rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

27. Soud z listiny Příkaz [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] zjistil, že žalovaný byl uznán vinným: ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 zákona o silničním provozu, kterého se dopustil z nedbalosti tím, že dne [datum] v čase [anonymizováno] h v [obec] na ul. [ulice], při řízení motorového vozidla – [anonymizována tři slova], [registrační značka], předjížděl před ním jedoucí vozidlo v případě, kdy je to obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, a to konkrétně v rozporu s ustanovením § 17 odst. 5 písm. c) zákona o silničním provozu, kdy ohrozil řidiče protijedoucího [anonymizována tři slova] [registrační značka] tím, že jej přehlédl a v důsledku čehož došlo následně ke střetu obou vozidel. ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se dopustil z nedbalosti dne [datum] v čase [anonymizováno] h v [obec] na ul. [ulice] tím, že jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) a ž j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona, když jako řidič motorového vozidla – [anonymizována tři slova], [registrační značka], v rozporu s ustanovením § 5 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu užil k jízdě vozidlo, které nesplňuje technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, neboť na přední i zadní pneumatice nebyl žádný dezén.

28. Soud z uvedené listiny dále zjistil, že k dopravní nehodě došlo tím, že obviněný jako řidič motocyklu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], při předjíždění před ním jedoucího vozidla přehlédl protijedoucí vozidlo [anonymizováno], [registrační značka]. Začal prudce brzdit, kdy náhle dostal smyk a spadl pravou částí motocyklu na vozovku a dosmýkal se do protisměrného jízdního pruhu, kde došlo ke střetu ležícího motocyklu s přední částí vozidla Škoda. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna.

29. Podle názoru žalobce z tohoto důkazu plyne porušení zákonné povinnosti, kdy v rozporu s ustanovením § 5 odst. 1 písm. a) zák. o silničním provozu motocykl nesplňoval technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, neboť na přední i zadní pneumatice nebyl žádný dezén. Advokát žalovaného k výše uvedenému důkazu uvádí, že je zde popsán nehodový děj, kdy v podstatě pan [jméno] [celé jméno žalovaného] řídil motocykl a při předjíždění přehlédl protijedoucí vozidlo, kdy ve snaze zabránit srážce prudce brzdil a dostal smyk. Ovšem to, zda tato dopravní nehoda vznikla důsledkem žalobkyní tvrzené nezpůsobilosti motocyklu z důvodu chybějícího dezénu na pneumatikách, úplně zřejmé není.

30. Soud z Rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] z jeho části, z výroků A) a B) a z následujícího odstavce, zjistil zcela shodné skutečnosti, tak jako jsou vylíčeny ve výše citovaném [anonymizováno], tj. že žalovaný byl uznán vinným za spáchání přestupků, tak jak jsou shodně vylíčeny ve výše citovaném [anonymizováno]. Žalovanému za spáchání výše popsaných přestupků byl uložen správní trest – pokuta ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidle skupiny řidičského oprávnění [příjmení], A1, A2, na dobu 6 (šesti) měsíců a povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.

31. Podle názoru žalobce z tohoto důkazu plyne totéž, co je popsáno u důkazu výše. Advokát žalovaného k výše uvedenému důkazu uvedl, že v tomto (přestupkovém) řízení žalovaného zastupoval, žalovaný v podstatě se správním orgánem nijak nepolemizoval ohledně nehodového děje, podstatné bylo to, že pan [jméno] [celé jméno žalovaného] obdržel zákaz řízení nikoliv všech vozidel, jak bylo v původním příkazu, ale pouze řízení motocyklů a tedy správní orgán vyhověl našemu orgánu a ze strany žalovaného logicky nebyl důvod cokoliv, jakkoliv dále rozporovat a ani tak nečinil.

32. Soud výše zjištěný skutkový stav po právní stránce posoudil následovně. Soud vyšel z těchto skutkových zjištění, která jsou mezi účastníky nesporná. Dne [datum] v [anonymizováno] hod došlo v [obec], ul. [ulice] ke kolizi osobního vozu [anonymizováno] [registrační značka] s motocyklem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] že uvedený motocykl je v jeho vlastnictví a dále skutečnost, že mezi žalobcem jako pojistitelem a jím jako pojistníkem byla uzavřena Smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [číslo].

33. Soud má dále za prokázané, že žalobce uhradil z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení) v rámci pojistné události [číslo] dne [datum] poškozené [jméno] [příjmení] částku ve výši [částka] na účet [právnická osoba], která poskytla poškozené plnění z titulu havarijního pojištění na základě pojistné smlouvy [číslo] pojistné události [číslo].

34. Podle § 36 odst. 1 Zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona.

35. Podle § 37 odst. 1, písm. a) Zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

36. Podle Vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, Příloha [číslo] písm. F, bod 5., činná plocha pláště pneumatiky v provozu musí mít po celém obvodu a celé šíři vrchního běhounu jasně viditelný dezén s hloubkou hlavních dezénových drážek nebo zářezů u mopedů nejméně 1,0 mm a u vozidel ostatních kategorií nejméně 1,6 mm.

37. Podle § 10 odst. 2) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo, a) které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, nebo b) jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena, <b>a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.</b> 38. K problematice vzniku újmy v příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti podle § 10 odst. 2) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dostupná judikatura uvádí následující:„ K tomu je vhodné uvést, že Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 358/2008, formuloval a odůvodnil závěr, že právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována.…existence samotného porušení základní povinnosti týkající se provozu na pozemních komunikacích spočívající v řízení vozidla osobou, která byla pod vlivem alkoholu (§ 10 odst. 2 písm. e) ZPR) nezakládá automaticky nárok, jak se mylně žalobkyně domnívá, na náhradu toho, co pojistitel za pojištěného plnil, neboť pro přiznání nároku musí být postaveno najisto, že toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá, ovšem tak tomu v souzené věci nebylo.“ (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1583/2010).

39. Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 358/2008, formuloval a odůvodnil závěr, že právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována:„ Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. Že žalovaný porušil základní povinnost při provozu vozidla na pozemních komunikacích dle § 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., jíž se rozumí provozování vozidla, jehož technická způsobilost nebyla schválena, je evidentní a žalovaný si je toho vědom. V daném případě tedy šlo o otázku příčinné souvislosti mezi tímto porušením povinnosti žalovaného při provozu vozidla a vznikem škody, za kterou žalovaný jakožto pojištěný provozovatel a řidič odpovídá, nikoliv mezi jeho zaviněním (zda věděl nebo vědět měl o možné technické závadě) a vznikem škody.“ Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud žalobce tvrdí, že žalovaný provozoval výše specifikovaný motocykl [anonymizováno] se zjevně nedostatečnou hloubkou dezénu na pneumatikách, ačkoliv o takovém nedostatku vědět měl a mohl, tak tato skutečnost nemá na právní posouzení příčinné souvislosti žádný vliv.

40. Z relevantní judikatury k problematice práva na náhradu škody je namístě zmínit:„ Postižní právo pojistitele (§ 10 OdpVoz) není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku postižního nároku pojistitele stanoví pouze § 10 OdpVoz a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody (např. § 420 a násl. ObčZ). Použití ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu má význam pouze pro určení pojištěného, tedy toho, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje.“ (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3266/2010)

41. Žalovaný v řízení nepopíral, že porušil základní povinnost při provozu vozidla na pozemních komunikacích podle § 10 odst. 2) písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když řídil vozidlo (motocykl), jehož pneumatiky nesplňovaly požadavky stanovené ve Vyhlášce [číslo] Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, Příloha [číslo] písm. F, bod 5. Z tohoto důvodu také žalovanému ve správním (přestupkovém) řízení vedeném [stát. instituce] byly uloženy výše popsané tresty a povinnost k náhradě nákladů řízení.

42. V daném případě tedy šlo, shodně s výše citovanou judikaturou o otázku příčinné souvislosti mezi tímto porušením povinnosti žalovaného při provozu vozidla a vznikem škody, za kterou žalovaný jakožto pojištěný provozovatel a řidič odpovídal, nikoliv mezi jeho zaviněním a vznikem škody.

43. Není sporu o tom, že porušením základní povinnosti žalovaného ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, bylo, že řídil vozidlo (motocykl), jehož pneumatiky nesplňovaly požadavky stanovené ve Vyhlášce [číslo] Sb. Pokud jde o žalobcem tvrzenou škodu, tak její výši činí žalovaný spornou, nepřiměřeně vysokou.

44. Soud dospěl k závěru, že v řízení nebyla existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a škodou prokázána, neboť z žalobcem označených a v řízení provedených důkazů nic takového nevyplývá. Z důkazu provedeného listinou [anonymizováno] relace o dopravní nehodě včetně fotodokumentace a fotografiemi předmětného motocyklu po dopravní nehodě, z vylíčení předmětné nehody vyplývá že dne [datum] v [údaj o čase] hodin v [obec] v ulici [ulice] došlo k dopravní nehodě, řidič [jméno] [celé jméno žalovaného], který řídil motocykl [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (který je vlastnictví žalovaného), při průjezdu rovného úseku vozovky ulice [ulice] v mírném klesání k ulici [ulice] začal předjíždět vozidlo, kdy při tomto přehlédl protijedoucí vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], jehož držitelkou je [jméno] [příjmení] a začal přední brzdou prudce brzdit, kdy náhle dostal smyk a spadl pravou částí motocyklu na vozovku a dosmýkal (se) vlevo do protisměrného jízdního pruhu, kde došlo ke střetu ležícího motocyklu [anonymizováno] s přední částí vozidla [anonymizováno]. Po nehodě bylo zjištěno, že na předním i zadním kole motocyklu žalovaného není dezén pneumatiky. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Z důkazu provedeného listinou Oznámení škodné události mimo jiné vyplývá, že jako příčina vzniku škody je uváděna nezaviněné nehoda, že nehoda byla šetřena policií, že nebyl proveden záznam o dopravní nehodě, že svědci události nejsou. Dále pak ani ze spisu [stát. instituce] ve věci přestupkového řízení, sp. zn. [rok] [číslo] [spisová značka] [číslo], nic takového nebylo prokázáno. Nehoda je zde vylíčena tak, že žalovaný předjížděl před ním jedoucí vozidlo v případě, kdy je to obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, a to konkrétně v rozporu s ustanovením § 17 odst. 5 písm. c) zákona o silničním provozu, kdy ohrozil řidiče protijedoucího [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [registrační značka] tím, že jej přehlédl a v důsledku čehož došlo následně ke střetu obou vozidel. Jako příčina nehody je tedy zde uvedena nepozornost žalovaného při předjíždění protijedoucího vozidla (a nikoli stav dezénu pneumatik předmětného motocyklu).

45. Pokud žalobce tvrdí existenci příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti (nedostatečný dezén pneumatik) a škodou, pak skutková zjištění učiněná soudem na základě provedeného dokazování tedy o ničem takovém nevypovídají, pro takovéto tvrzení žalobce nejsou ani žádné„ indicie“, jinými slovy, takové tvrzení žalobce nemá v ničem oporu, a podle názoru soudu není za takto zjištěného skutkového stavu dost dobře možné nahrazovat žalobcem neprokázanou příčinnou souvislost žalobcem dodatečně navrhovaným prováděním důkazu znaleckým posudkem. Tím spíše ne za situace, kdy žalobce sám opakovaně poukázal na skutečnost, že technické podmínky na pozemní komunikaci nebyly nijak ztíženy, resp. vozovka nebyla mokrá, či pokryta štěrkem, sněhem a jednalo se o rovný úsek vozovky, nikoli o zatáčku či podobný úsek, kde je vyšší riziko nebezpečí. Tj. za situace, kdy i laikovi musí být zřejmé, že nedostačený dezén pneumatik za takovýchto podmínek nemohl při výše popisované nehodě mít praktický význam.

46. Lze shrnout, že žalobce neprokázal existenci příčinné souvislosti mezi tvrzeným skutkovým stavem v době nehody a jejím následkem, tj. tím, že se žalobcem tvrzené porušení povinnosti žalovaným mělo stát příčinou dopravní nehody a že tedy žalobci vznikl v řízení uplatňovaný (regresní) nárok vůči žalovanému jako vůči vlastníkovi pojištěného motorového vozidla. Jelikož soud dospěl k závěru o neprokázání této příčinné souvislosti, nezabýval se již prokazováním výše vzniklé škody, nepovažoval za potřebné provádět další důkazy a žalobu včetně požadovaného příslušenství, zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 310 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 565 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. příprava a převzetí věci, 2. odpor a odůvodnění odporu, 3. účast na jednání 25. 11. 2021, 4. účast na jednání 29. 3. 2022, 5. účast na jednání 12. 7. 2022) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 000 Kč ve výši 2 310 Kč.

48. Soud nepřiznal advokátovi žalovaného náhradu hotových výdajů ve smyslu § 13/1 a. t. („ režijní paušál“)„ účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby“, neboť soud nepovažuje za úkon právní služby účelně vynaložený v souvislosti s poskytnutím právní služby úkon nahlížení do spisu [datum], neboť není zřejmé, že by se (ve smyslu níže citované judikatury) jednalo o úkon potřebný k účelnému uplatňování nebo bránění práva a jako pravidlo platí, že tento úkon právní služby je považován za součást úkonu – převzetí a příprava zastoupení. Advokát žalovaného nahlížel do spisu soudu za situace, kdy od předchozího jednání jediným novým důkazním materiálem byl spis půjčený od [stát. instituce] z přestupkového řízení, sp. zn. [rok] [číslo] [spisová značka] [číslo]. Advokát žalovaného přitom sám při následném jednání [datum] uvedl, že žalovaného v předmětném správním řízení zastupoval, je tedy zřejmé, že mu obsah půjčeného spisu musel být znám. K tomuto viz:„ Obecným kritériem, jímž soud hodnotí všechny náklady řízení (srov. ÚS I. ÚS 988/12, bod 21), a tedy i odměnu za úkony právní služby advokáta, je účelnost jejich vynaložení posuzovaná jak ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, tak s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv – § 2 OSŘ (srov. například NS 25 Cdo 1748/2015). Tedy i do posuzování odměny za jednotlivé úkony právní služby se promítá požadavek, aby se jednalo o úkony potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Jako pravidlo platí, že tento úkon právní služby je považován za součást úkonu – převzetí a příprava zastoupení nebo první porada s klientem včetně převzetí věci v případě ustanoveného zástupce – § 11 odst. 1 písm. a) a b) AT (například NSS 5 Azs 33/2008). Výjimku, již je nutné vykládat restriktivně, představuje situace, kdy by se nahlížení do spisu blížilo prostudování spisu po skončení vyšetřování podle § 11 odst. 1 písm. f) AT. Prakticky si lze představit stav, kdy spis by obsahoval velké množství listin, s nimiž by se právní zástupce účastníka nemohl seznámit jiným způsobem, a to ani při využití elektronické komunikace. Může se jednat například o objemný spis vyžádaný od jiného orgánu, z něhož má být významně důkazně čerpáno. Nebo protistrana založí do spisu krátce před přípravným jednáním či prvním jednáním ve věci značné množství listin, s nimiž účastník nemá možnost se jinak seznámit (viz NS 22 Cdo 1176/2015).“ ([příjmení], [obec]

5. Odměna za zastupování a hotové výdaje advokáta. In: SVOBODA, [jméno], HROMADA, [obec], LEVÝ, [jméno], VLÁČIL, [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], Tomáš. Náklady řízení. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 46, marg. [číslo])