22 C 102/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 55 477 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 55 477 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 477 Kč od 18. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 15 433,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 55 477 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaný způsobil dne datum vozidlem příjmení jméno registrační značka, jehož je vlastníkem a provozovatelem (dále též jen„ škodné vozidlo“), škodu na oplocení (dále též jen„ oplocení“), jehož vlastníkem je jméno příjmení, bytem adresa (dále též jen„ poškozený“). Ke škodě došlo tím, že žalovaný nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a stavebně technickému stavu komunikace, uvedl škodící vozidlo do smyku a vyjel vpravo mimo komunikaci, kde přední části škodícího vozidla narazil do oplocení poškozeného. Žalovaný coby vlastník vozidla měl podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost splněna nebyla. Za takové situace vznikla podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) výše citovaného zákona, obec kanceláři pojistitelů povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za současného vzniku regresivního nároku proti žalovanému. Žalobce pověřil na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu – právnická osoba s.r.o. (dále těž jen„ pověřený partner“), aby jeho jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradil poškozenému částku ve výši 53 057 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla. Pověřenému partnerovi pak žalobce uhradil částku 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobce z garančního fondu uhradil částku ve výši 55 477 Kč. Žalobci vznikl na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnil, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, a to vůči provozovateli a řidiči vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. V daném případě tak vznikl žalobci nárok na náhradu částky 55 477 Kč. Žalobce nárokoval zaplacení regresivní náhrady ve lhůtě do datum, ze strany žalovaného však nebylo zaplaceno ničeho. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ze dne datum.

2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne datum žalovaný zavinil vozidlem, jehož byl vlastníkem a provozovatelem, dopravní nehodu, kterou způsobil na oplocení, jehož vlastníkem je jméno příjmení, bytem adresa, škodu ve výši 53 057 Kč. Poplatek za zpracování škodní události činil 2 420 Kč. Tuto škodu uhradil žalobce, protože ke škodnému vozidlu žalovaného nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a následně ji uplatňoval po žalovaném (prokázáno záznamem o dopravní nehodě ze dne datum, fotodokumentací, výpisem z katastru nemovitostí, soupisem prací – náklady na opravu, fakturou za opravu, likvidační zprávou anonymizováno č. anonymizováno rok číslo, uplatněním práva na náhradu).

5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), anonymizováno (název žalobkyně) poskytuje z anonymizována dvě slova poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti výplatou plnění z anonymizována dvě slova vzniká anonymizováno nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odst. 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou anonymizováno vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce anonymizováno na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit.

6. Žalobce na základě předložených důkazů prokázal, že žalovaný nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla, jehož byl vlastníkem a provozovatelem, a stavebně technickému stavu komunikace a způsobil škodu na cizí věci - oplocení. Vzhledem k tomu, že k tomuto vozidlu nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobci, na základě výše uvedených ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti povinnost z garančního fondu poskytnout poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem (nepojištěného) vozidla. Následně mu na základě téhož zákona vznikl tzv. regresní nárok na náhradu toho, co poškozenému plnil, a to vůči řidiči, kdy v tomto případě je řidič rovněž provozovatelem a vlastníkem škodícího vozidla, tedy vůči žalovanému. Žalobce svoji povinnost splnil, uhradil poškozenému dopravní nehodou vzniklou škodu a s ní spojené poplatky a vyzval k její náhradě žalovaného. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý dluh uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud z těchto důvodů považuje nárok žalobce na zaplacení jím v žalobě uplatněné částky za oprávněný, a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci uhradit.

7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 433,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 220 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 477 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 920 Kč ve výši 2 293,20 Kč.

9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.