Okresní soud v Liberci · Rozsudek

22 C 114/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-12-07 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2021:22.C.114.2021.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 11 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 700 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 070,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 2. 9. 2020 ve znění doplnění ze dne 8. 12. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 700 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 6. 2018 do zaplacení. Žalobou uplatněný nárok žalobce zdůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovanou dne 29. 5. 2017 Smlouvu o úvěru [číslo]. Původní věřitel na základě Smlouvy dne 29. 5. 2017 žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za vyhodnocení úvěru, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek, to vše formou 13 splátek počínaje měsícem následujícím po dni uzavření Smlouvy a konče dnem 29. 6. 2018 Celkem měla žalovaná původnímu věřiteli zaplatit částku 16 900 Kč. Při podpisu Smlouvy žalovaná zaplatila administrativní poplatek ve výši 400 Kč. Na splátkách žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem 5 200 Kč. Ve zbytku žalovaná závazek nesplnila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou přešla dne 28. 9. 2018 z titulu převodu části obchodního závodu původního věřitele na společnost [právnická osoba], [IČO], která následně pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupil žalobci. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalobou uplatněný nárok představuje 10 000 Kč dlužnou jistinu úvěru, 688 Kč nezaplacený smluvní úrok, 544 Kč nezaplacený poplatek za vyhodnocení úvěru a 468 Kč nezaplacený inkasní poplatek.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovanou soud usnesením ze dne 11. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 28. 5. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29. 5. 2017 plyne, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěru vrátit a zaplatit smluvní úrok a sjednané poplatky, to vše formou 13 měsíčních splátek (článek I odst. 1 Smlouvy). Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli zaplatit úrok ve výši 25,85 % ročně z jistiny úvěru, dále poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 900 Kč (článek II Smlouvy). Výše měsíční splátky činila 1 300 Kč a splatnost splátek byla stanovena na 29. den v kalendářním měsíci počínaje dnem 29. 6. 2017. Původní věřitel žalované peněžní prostředky na úvěr poskytl při podpisu Smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy (článek I odst. 2 Smlouvy).

5. Ze Smlouvy o prodeji části závodu uzavřené dne 8. 9. 2019 mezi původním věřitelem jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím plyne, že původní věřitel převedl na společnost [právnická osoba] část svého obchodního závodu označovanou jako [anonymizována tři slova], která byla mimo jiné tvořena veškerými úvěrovými smlouvami, které původní věřitel uzavřel a které jsou uvedeny v Příloze [číslo] smlouvy o prodeji části závodu. Pohledávka za žalovanou je uvedena na straně [anonymizována dvě slova] [číslo].

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a její Přílohy [číslo] Seznamu postupovaných pohledávek plyne, že společnost [právnická osoba] jako postupitel postoupila žalobci jako postupníkovi soubor svých pohledávek, mezi nimi též pohledávku za žalovanou.

7. Předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020 právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky žalobci. Předžalobní výzva obsahovala pouze stručný popis skutkového stavu. Předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně, jak plyne z poštovního podacího lístku ze dne 26. 2. 2020.

8. Zhodnocením výše uvedených důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že původní věřitel se žalovanou mezi sebou dne 29. 5. 2017 uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel v hotovosti při podpisu smlouvy poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala původnímu věřiteli úvěr vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu trvání úvěru, tj. v částce 2 800 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 900 Kč Celkem měla žalovaná původnímu věřiteli zaplatit částku 17 300 Kč, a to formou 13. měsíčních splátek ve výši 1 300 Kč splatných vždy v 29. den kalendářního měsíce počínaje dnem 29. 6. 2017 a konče dnem 29. 6. 2018. Žalovaná na svůj dluh plnila pouze částečně a ve zbytku se dostala s jeho plněním do prodlení. Svoji pohledávku za žalovanou původní věřitel převedl na společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o převodu části obchodního závodu ze dne 8. 9. 2019 [právnická osoba] pohledávku za žalovanou převedla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 O postoupení pohledávky žalobci byla žalovaná vyrozuměna nejpozději zasláním předžalobní výzvy.

9. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Dle ustanovení § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.

12. Dle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Dle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť původní věřitel jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., dle kterého závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžité prostředky odpovídá závazek úvěrovaného úvěrujícímu za sjednaných podmínek řádně a včas poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok. V rámci smluvní volnosti se žalovaná vedle povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit smluvní úrok zavázala k zaplacení poplatku za sjednání smlouvy, za správu úvěr a inkasního poplatku (§ 1746 odst. 2 o. z.). Žalovaná svůj závazek dle tvrzení žalobce splnila pouze zčásti, když na úvěr zaplatila celkem 5 600 Kč, ačkoli byla na základě předmětné smlouvy povinna celkem zaplatit částku 17 300 Kč, čímž jí vznikl dluh ve výši 11 700 Kč. Žalobce prokázal existenci úvěrové smlouvy mezi původním věřitelem a žalovanou i poskytnutí peněžitých prostředků původním věřitelem žalované. Bylo tedy na žalované, aby v řízení po skutkové stránce tvrdila a prokázala, že poskytnutý úvěr splatila a zaplatila sjednaný úrok, případně že smlouva o úvěru vůbec nevznikla nebo že její závazek z úvěrové smlouvy zanikl jiným způsobem. Žalovaná ovšem zůstala v řízení nečinná a netvrdila ani neprokazovala ničeho. Po původním věřiteli se stala věřitelem uplatněné pohledávky společnost [právnická osoba] z titulu koupě části závodu původního věřitel v souladu s ustanovením § 2175 a § 2177 o. z. Aktivní legitimace žalobce dána v souladu s ustanovením § 1879 o. z. dána smlouvou o postoupení pohledávek, kterou uzavřel s předchozím věřitelem společností [právnická osoba] Soud tak žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 070,50 Kč Tyto náklady tvoří 800 Kč soudní poplatek, 750 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby v plné výši à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny à 150 Kč (jednoduchá výzva k plnění ze dne 26. 2. 2020) podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) a § 14b odst. 1 bodu 2 a. t., 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 220,50 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud žalobci nepřiznal odměnu za úkon spočívající v písemném podání došlém soudu dne 8. 12. 2020, kterým byla podaná žaloba doplněna o chybějící skutková tvrzení, neboť je povinností žalobce podat žalobu v perfektním stavu tak, aby ji nebylo třeba následně doplňovat.

17. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru a sjednaného úroku za jeho poskytnutí, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž soud nemá na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, konkrétní smlouvy o úvěru, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán, stejně tak vymezení jednotlivých platebních povinností, s nimiž je žalovaná v prodlení, v jehož důsledku žalobce uplatňuje nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.

18. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.