22 C 117/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 10 295,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 295,30 Kč, úrok z prodlení ve výši 642 Kč, úrok ve výši 2 074,36 Kč, úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 10 295,30 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a úrok 29,52 % ročně z částky 9 895,30 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 10 295,30 Kč s příslušenstvím, představující nesplněné závazky žalovaného ze Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a.s. (dříve také , právnická osoba, , Anonymizováno, , a.s.), IČ: , IČO, . Smluvní stranou na straně věřitele se následně od , datum, stal právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, , Anonymizováno, , a.s.), se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “), a to na základě vkladu části podniku společnosti , právnická osoba, , a.s., označené jako „Kreditní karty“, s účinností k 9.9.2010 do společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , a.s. s účinností k , datum, . Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému k čerpání úvěrový rámec a současně mu poskytl kreditní kartu, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaný dle Smlouvy ve spojení s podmínkami zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby (zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty), poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a dále poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši uvedené v Sazebníku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byl pak povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila Banka svého práva sjednaného v podmínkách a dne 13.03.2001 ukončila Smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku Banky činila 29,52 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalovaného uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 29,52 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši.

2. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17.07.2019. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 21.06.2019, celkem 14 748,30 Kč.

3. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 9 895,30 Kč, poplatků ve výši 400 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 074,36 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 642 Kč. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 29,52 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 895,30 Kč od 22.06.2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8 % p.a. z dlužné částky ve výši 10 295,30 Kč od 22.06.2019 do zaplacení.

4. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění odeslanou dne 13.12.2023.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne , datum, se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu.

6. Dle ust. § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle ust. § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

8. Dle ust. § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky.

9. Dle § 273 odst. 1 obchodního zákoníku část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

10. Dle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

11. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. Dle ust. § 524 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 téhož ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

13. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Závazkový vztah mezi účastníky vzniklý na základě smlouvy o úvěru je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku upravujících práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru bez ohledu na povahu účastníků této smlouvy, tedy zda se jedná či nejedná o podnikatele a vztah vzniklý při jejich podnikatelské činnosti, jak je dáno v ust. § 261 odst. 3 obchodního zákoníku. Aktuálně je tato problematika sice upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 o. z. se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti o. z. včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. Tedy zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění rozhodném k okamžiku uzavření předmětné smlouvy. V souladu s ustanovením § 273 odst. 1 obchodního zákoníku určili její účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky, které byly nedílnou součástí této smlouvy. Aktivní legitimace žalobce k vymáhání dlužné částky soudní cestou byla prokázána, když byla pohledávka za žalovanou předchůdcem žalobce postoupena na žalobce. Na základě smlouvy o poskytnutí úvěru poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěrový rámec k čerpání a kreditní kartu. Žalovaný se na druhé straně zavázal vyčerpané prostředky žalobci vrátit a zaplatit úrok v pravidelných splátkách. Vzhledem k tomu, že svoje závazky řádně neplnil, došlo v tomto případě k zesplatnění a vyčíslení celé dlužné částky. Protože žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši včetně příslušenství, uložil soud žalovanému, který proti výši dlužné částky ničeho nenamítal, zaplatit žalobci shora vyčíslenou částku spolu s příslušenstvím.

14. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. v platném znění, je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 642 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 10 295,30 Kč od 22.6.2019 do zaplacení.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 295,30 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

16. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Jednoduchost a typovost podání je zcela zjevná, což nijak nesouvisí se skutečností, že žaloba je podána na předepsaném formuláři návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť pro posouzení je rozhodný obsah, nikoliv forma podání. S výjimkou číselných údajů a identifikace žalovaného žalobní tvrzení neobsahují žádná specifika, žaloba je naopak formulována tak, aby v ní byly měněny vždy jen číselné údaje vztahující se k uzavřené smlouvě a výši dluhu. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Podání pro žalobce opakovaná, vydávaná podle stejného schématu, kde jsou zaměňována pouze některá, konkretizovaná skutkově jednoduchá data, jsou co do jejich vyhotovení daleko méně náročná. Odměna a náklady související s těmito úkony jsou proto obecně nižší.

17. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.