22 C 123/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 35 004,07 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 35 004,07 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 489,91 Kč od 13. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 11 710,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku 35 004,07 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 5.1.2009, na základě které žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec 35 000 Kč formou čerpání prostřednictvím úvěrové karty. Žalovaný tento revolvingový úvěr průběžné čerpal a byl povinen čerpaný úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách tvořených vedle čerpané jistiny rovněž úrokem a souvisejícími platbami za služby. Žalovaný však své povinnosti neplnil, když se dostal do prodlení s úhradou více jak tří měsíčních splátek, žalobce proto dopisem ze dne 23.5.2021 oznámil žalovanému, že došlo k zesplatnění všech jeho závazků. K účinnosti zesplatnění došlo ke dni 15.5.2021 žalovaný byl předmětným dopisem vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od vystavení dopisu, což žalovaný neučinil. Dluh žalovaného činí 35 004,07 Kč, z toho na splátkách do zesplatnění 8 404,86 Kč, doplatku jistiny 35 885,05 Kč, smluvní pokutě (10% z dlužných splátek) 374 Kč, úroku z prodlení 140,16 Kč a poplatku za odeslání zesplatnění 200 Kč. Žalobce dále požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaný byl upomínán k úhradě předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovaným a žalobcem došlo k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový limit k čerpání prostřednictvím úvěrové karty ve výši 35 000 Kč Součástí smlouvy byly rovněž Úvěrové podmínky žalobce a Sazebník poplatků. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky prostřednictvím úvěrové karty poskytnuté žalobcem do stanovené výše. Úvěr byl poprvé čerpán dne 4.2.2009, o čemž svědčí„ přehled plateb“ vystavený žalobcem (dále jen„ přehled“). Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky splácet pravidelnou měsíční splátkou stanovenou žalobcem spolu s úroky z úvěru, vyúčtovanými cenami služeb, a to vždy k 14. dni kalendářního měsíce ve výši stanovené žalobcem v pravidelném měsíčním výpisu zasílaném žalovanému. Z těchto výpisů je rovněž patrno, jaké částky byly žalovaným čerpány v dalším období, rovněž také průběh splácení, účtované úroky, poplatky. Žalobce svůj tedy závazek splnil, když žalovanému umožnil čerpat úvěr do výše povoleného limitu. Žalovaný však svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas neplnil, což bylo prokázáno výpisy z úvěrového účtu za období do 30.4.2021. Pro případ prodlení s úhradou splátek si žalobce s žalovaným sjednali, že žalobce je oprávněn Smlouvu vypovědět a úvěr zesplatnit. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužných měsíčních splátek. Protože žalovaný úvěr čerpal, ale řádně nesplácel (do prodlení se dostal s úhradou tří měsíčních splátek), a to ani po upomínkách před zesplatněním ze dne 20.1.2021, 20.2.2021, 20.3.2021, žalobce dopisem ze dne 23.5.2021, úvěr zesplatnil a vyčíslil celkovou dlužnou částku ve výši 34 948,88 Kč (včetně poplatku za odeslání dopisu 200 Kč). Současně žalobce vyzval žalovaného k neprodlené úhradě celého zůstatku úvěru do 20 dní od vystavení výzvy. Z výpisu bylo zjištěno, že žalovaný po výzvě žalobce neuhradil ničeho. Dluh žalovaného činí částku ve výši 35 004,07 Kč. Žalovaný dále již nic nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne 25.11.2021 zaslané právním zástupcem žalobce dne 25.11.2021, o čemž svědčí poštovní podací arch.

5. Dle ust. § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle ust. § 502 odst. 1 věta prvá obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

7. Dle ust. § 503 odst. 1 věta prvá obch. z. závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky.

8. Dle § 273 odst. 1 obch. z. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

9. Dle ust. § 544 odst. 1 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle § 544 odst. 2 obč. zákoníku je možné sjednat smluvní pokutu pouze písemně a musí být v ujednání určena její výše nebo stanoven způsob jejího určení.

10. Dle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

11. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného řízení, dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Závazkový vztah mezi účastníky vzniklý na základě smlouvy o úvěru je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku upravujících práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru bez ohledu na povahu účastníků této smlouvy, tedy zda se jedná či nejedná o podnikatele a vztah vzniklý při jejich podnikatelské činnosti, jak je dáno v ust. § 261 odst. 3 obchodního zákoníku. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu, na základě které mu poskytl peněžní prostředky k čerpání prostřednictvím úvěrové karty do výše limitu 35 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky dle sazebníku. Hradil však nepravidelně, došlo proto k zesplatnění a žalovaný zůstal dlužen celkem 35 004,07 Kč. Co se týče ujednání o smluvní pokutě, soud jej považuje za dostatečně určité. Rovněž bylo v souladu s § 544 odst. 1 obč. zák. dohodnuto, pro případ kterého konkrétního porušení smluvních povinností je smluvní pokuta sjednána. Na smluvní pokutu vznikal věřiteli nárok v případě, že dlužník (žalovaný) nebude včas hradit sjednané měsíční splátky. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 3622/2011 ze dne 18.12.2012 je výše smluvní pokuty přiměřená nezakládající rozpor s dobrými mravy, tedy platně, když k tíži žalobce coby věřitele nelze vykládat ani dlouhodobé prodlení žalovaného, v důsledku nějž se smluvní pokuta navyšovala. Soud tak žalobě i v tomto ohledu vyhověl. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neunesl tak břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Soud tak zavázal žalovaného uhradit pohledávku žalobce.

13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 142/1994 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 710,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 401 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 004,07 Kč sestávající z částky 2 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 520 Kč ve výši 1 789,20 Kč. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř..