22 C 136/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 21 760 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 21 760 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1 578,08 Kč a úrok ve výši 150 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 323 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 21 760 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 14.10.2019. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný úvěr do výše 16 000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný měl vrátit částku celkem 16 000 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, byl proto upomínán. [příjmení] paušální náhrady na upomínání byla sjednána na 50 Kč za každou jednotlivou upomínku. Pro případ porušení povinnosti se splacením, byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem. Dlužnou částku ke dni postoupení 22 150 Kč tvoří jistina 16 000 Kč, nesplacené příslušenství – úrok 0 Kč, náklady na upomínání celkem ve výši 150 Kč a smluvní pokuta ve výši 5 760 Kč (vyčísleno za období od 14.11.2019 do 8.11.2020 z dlužné jistiny). Žalobce požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z částky dlužné jistiny do zaplacení, když za období od 14.11.2019 do 8.11.2020 jej kapitalizoval na částku 1 578,08 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 3.5.2021.

2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník. Podle této smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne [datum] převodem na účet žalovaného částku 2 000 Kč, dne 3.9.2019 částku 4 000 Kč, dne 31.7.2019 částku 4 000 Kč, dne 6.8.2019 částku 6 000 Kč, tj. celkem 16 000 Kč, což bylo zjištěno z výpisů z účtu žalobce. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit částku celkem ve výši 16 000 Kč do 30 dnů, tj. do 13.11.2019. Dle sazebníku činí cena upomínky 50 Kč a smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil, byl proto upomínán dopisy ze dne 13.10.2019, 14.12.2019 a 25.12.2019. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 3.5.2021 O odeslání upomínky žalovanému dne 5.5.2021 svědčí poštovní podací arch. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Aktivní legitimace žalobce byla prokázána platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o.z.). Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný v řízení ničeho netvrdil, vrácení úvěru neprokázal, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno.

6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 323 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 871 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 760 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

8. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.