22 C 153/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 5 817 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 817 Kč, úrok z prodlení ve výši 833,56 Kč, úrok ve výši 1 467,55 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 022,71 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úrok 19 % ročně z částky 4 022,71 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 5 817 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 2.8.2013 s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou rovněž částku ve výši 31 105 Kč, tzv. souhrnný poplatek tvořeným součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 218 Kč v sazbě 19 % ročně, odměnou za administrativní zpracování půjčky 7 037 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 17 850 Kč, a to formou 100 týdenních splátek á 612 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 23.8.2016. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné půjčce 8 308,07 Kč a na dlužném poplatku 4 508,93 Kč. Neuhrazená půjčka se pak úročí úrokem 19 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky.

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobce, [právnická osoba] Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 14.6.2018. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 5 817 Kč spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši 19 % ročně z dlužné jistiny od 23.12.2016 do data postoupení v částce 1 467,55 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od 31.8.2016 do data postoupení v částce 833,56 Kč.

3. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobce, až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 26.1.2021 se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu.

5. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.

6. Předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 657 a § 658 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravující smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze rovněž dohodnout úroky. Žalovaný měl půjčku vrátit ve sjednané době. Dle zůstatku částky, kterou žalobce požaduje na poplatku a na jistině, uhradil žalovaný do dne postoupení pohledávky celkem 55 288 Kč. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky neprokázal. Aktivní legitimace žalobce pak plyne z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., tzv. „nového“ občanského zákoníku).

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 o. z. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 817 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.