22 C 159/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 161 748,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 161 748,76 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 221 982 Kč od 4. 6. 2016 do 29. 7. 2016 a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 161 748,76 Kč od 30. 7. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení ve výši 85 818,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Liberci náhradu nákladů řízení (svědečné) ve výši xanon [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 161 748,76 Kč s příslušenstvím. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení této částky z titulu odměny za provedené služby (dílo), které žalobce žalovanému dle jeho tvrzení řádně poskytl podle smlouvy o poskytování služeb za měsíc duben 2016 a které žalovaný žalobci uhradil jen zčásti (viz dále).

2. Soud ve věci učinil tato skutková zjištění. Žalobce tvrdí, že mezi žalobcem, jako poskytovatelem, a žalovaným, jako objednatelem, došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb, jejímž předmětem bylo poskytnutí služeb spočívajících v přebírání, třídění a vizuální kontrole kvality dílců. Služby měly být poskytovány na základě objednatelem předloženého katalogu vad, který obsahuje popis jednotlivých vad kontrolovaných dílců. Žalobce dle předloženého katalogu provádí přebírání, třídění a vizuální kontrolu dílců s tím, že jednotlivé dílce označuje jako OK nebo NOK (vadné dílce, na kterých jsou vady dle katalogu vad). Žalobce uvedl, že k uzavření smlouvy o poskytování služeb došlo na základě objednávky žalovaného a její akceptace ze strany žalobce, to vše prostřednictvím e-mailové komunikace ze dne 28. 1. 2016, 29. 1. 2016, 29. 1. 2016 a 31. 1. 2016. V rámci této e-mailové komunikace zaslal žalovaný žalobci též katalogy vad, které byly podkladem pro poskytnutí služeb. Soud má za prokázané, že přílohou e-mailu žalovaného z 28. 1. 2016 adresovaného žalobci byl katalog vad. Soud má uzavření smlouvy o poskytování služeb mezi účastníky řízení v lednu 2016 (dále jen„ Smlouva“) za prokázané (důkazy provedenými e-mailovou komunikací ze dne 28. 1. 2016, 29. 1. 2016, 29. 1. 2016 a 31. 1. 2016) a nesporné. Rovněž žalovaný nečiní uzavření Smlouvy ani to, že přílohou e-mailu žalovaného z 28. 1. 2016 adresovaného žalobci byl katalog vad, sporným.

3. Žalobce uvedl, že poskytování služeb ze strany žalobce bylo zahájeno dne 1. 2. 2016 s tím, že vyúčtování poskytovaných služeb probíhalo vždy po ukončení kalendářního měsíce, a to na základě údajů uvedených v protokolu o kontrole. Ani toto tvrzení žalovaný nečiní uzavření sporným. Podle žalobce tomu totožně bylo tak i v kalendářním měsíci duben/ 2016, kdy žalobce řádně a včas poskytl služby žalovanému, které vyúčtoval fakturou (daňovým dokladem) [číslo] která byla zaslána žalovanému. Soud má za prokázané (viz důkaz čl. 86), že Faktura (daňový doklad) byla vystavena dne [datum] na částku ve výši 221.982 Kč, se splatností dne 3. 6. 2016, a to na základě protokolu o kontrole (dle žalobce ze dne 2. 5. 2016).

4. Žalobce uvedl, že splatnost závazku žalovaného nastala v souladu s fakturou [číslo] dne 3. 6. 2016, přičemž k tomuto dni nebylo ze strany žalovaného na částku ve výši 221.982 Kč včetně DPH ničeho uhrazeno. Ze strany žalovaného došlo k částečné úhradě závazku platbou na bankovní účet žalobce dne 29. 7. 2016 ve výši 60.233,24 Kč. Žalovaný se tedy k dnešnímu dni nachází v prodlení s úhradou svého závazku ve výši 161 [číslo] (slovy: jedno sto šedesát jedna tisíc sedm set čtyřicet osm korun českých a sedmdesát šest haléřů).

5. Žalobce prokázal, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 161.748,76 Kč písemnou výzvou k úhradě ze dne 27. 9. 2018 Žalobce uvedl, že žalovaný do dnešního dne svůj závazek neuhradil a nachází se tak v prodlení s úhradou závazku v celkového výši 161.748,76 Kč. Žalobce nad rámec této dlužné částky požaduje též zákonné úroky z prodlení.

6. Žalovaný nároky žalobce uplatněné v žalobě neuznává (podrobně se vyjadřuje v podání ze dne 21. 5. 2019). Žalovaný (shodně s žalobcem) uvádí, že coby objednatel uzavřel s žalobcem v lednu 2016 smlouvu o dílo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se žalobce zavázal provést mj. kontrolu kvality dílců pro automobilový průmysl dle katalogu vad zaslaného žalobci e-mailem dne 28. ledna 2016, přičemž podrobnosti provádění díla podle Smlouvy byly postupně dojednány prostřednictvím e-mailové komunikace. Poskytování služeb (provádění díla) dle Smlouvy započalo 1. 2. 2016. Žalovaný shodně s žalobcem uvádí, že vyúčtování poskytovaných služeb (díla) probíhalo vždy po ukončení kalendářního měsíce, a to na základě údajů uvedených v protokole o kontrole.

7. Žalovaný namítá, že v průběhu díla ze strany žalobce došlo k poměrně závažným vadám v kvalitě provedení díla. Žalovanému byla ze strany jeho odběratele, [právnická osoba] [anonymizováno] dvakrát reklamována vada předaného dílce, který prošel kontrolou kvality prováděnou žalobcem. Podle žalovaného dílo žalobce v uvedeném období neodpovídalo tomu, co bylo dojednáno, resp. co mělo být obsahem jím prováděné kontroly dílců dle katalogu vad. Žalovaný uvádí, že 1. z vad vytknul dne 31. 3. 2016 telefonicky a následně 31. 3. 2016 byla e-mailem odeslána obrazová dokumentace vady spolu s informací od [právnická osoba] [anonymizováno] (dále též jen„ první vytknutá vada“). Na druhou vadu měl být žalobce poprvé upozorněn dne 2. 5. 2016, následně byla vada vytknuta e-mailem [jméno] [příjmení] ze dne 24. 5. 2016, kdy byla zároveň zaslána fotodokumentace této vady a informace o reklamaci č. [anonymizováno] [rok] [číslo] (dále též jen„ druhá vytknutá vada“).

8. Žalovaný k pohledávce žalobce uplatněné v tomto řízení uvedl, že zanikla započtením, neboť v době od jejího vzniku do okamžiku její splatnosti se vyskytly okolnosti, jež žalovanému způsobily škodu a založily práva z vadného plnění, která nebyla žalobcem uspokojena. Žalovaný se k tvrzenému započtení podrobně vyjadřuje v části III. svého podání z 21. 5. 2019. Ve stručnosti lze konstatovat, že žalovaný tvrdí, že požadoval po žalobci přiměřenou slevu z ceny díla, že vyčíslil svůj nárok vyplývající z vadného plnění, včetně nákladů spojených s vytknutím vad ve formě reklamačních protokolů. Protokoly měl zaslat žalobci prostřednictvím e-mailu, u první vytknuté vady dne 31. 5. 2016, u druhé vytknuté vady reklamované 24. 5. 2016 mělo dojít ke konečnému vyčíslení nákladů vzniklých žalovanému dne 18. 7. 2016, které bylo žalobci odesláno dne 29. 7. 2016. Žalovaný tvrdí, že vzhledem k tomu, že pohledávka žalobce dosud nebyla proplacena a žalobce nároky žalovaného z vadného plnění neuhradil, tak přistoupil žalovaný k jednostrannému započtení vzájemných nároků, které zaslal žalobci dne 29. 7. 2016. Podle žalovaného jím byly vady vytčeny řádně a včas, žalobce byl na vady díla upozorněn vždy bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděl.

9. Žalovaný ve svém podání ze dne 21. 5. 2019 dále tvrdí, že to, že plnění bylo vadné, vyplývá z porušení povinností žalobce při provádění díla, kdy dílo s nehmotným výsledkem neprováděl s dostatečnou odbornou péčí a v souladu s tím, co bylo ujednáno. Žalovaný navrhl výslech svědků pana [jméno] [příjmení], vedoucího kvality žalovaného, a pana [jméno] [příjmení], technika kvality žalovaného. Podle žalovaného Pan [příjmení] [příjmení] byl v rozhodné době a je do současnosti zaměstnán u žalovaného na pozici vedoucího kvality. Svou svědeckou výpovědí je schopen především potvrdit, jak probíhalo jednání se zástupci žalobce před zahájením prací žalobcem (včetně průběhu předchozí spolupráce), jak byl dojednán rozsah kontroly, jak probíhala jeho komunikace se zástupci žalobce poté, co byl žalobce informován o vadách kontroly vč. průběhu uplatnění práv plynoucích z vadného plnění žalobce. Dále je schopen dosvědčit okolnosti komunikace se [právnická osoba], včetně důsledků a opatření přijatých žalovaným v návaznosti na projevené vady. Pan [anonymizována dvě slova] byl u žalovaného v rozhodné době zaměstnán na pozici technika kvality. Je schopen svou svědeckou výpovědí zejména popsat, jakým způsobem kontrola probíhala, jaké instrukce předal žalobci v rámci kontroly kvality, doložit, z čeho vyplývá, že dílce prošly kontrolou kvality žalobce a jak byly dílce kontrolované žalobcem označovány. Dále je schopen potvrdit průběh své komunikace se zástupci žalobce po vytknutí vad, okolnosti a technické detaily vztahující se k reklamaci ze strany [právnická osoba], včetně popisu, jak se daná vada na dílci projevovala a jak na tyto skutečnosti reagoval ve vztahu k zaměstnancům žalobce, resp. o jakých opatřeních informoval žalobce.

10. Soud zjistil z dopisu žalobce z 27. 7. 2016 označeného jako Věc: Reklamace č. [anonymizováno] [rok] [číslo] a reklamace č. [anonymizováno] [rok] [číslo] adresovaného žalobci, že žalovaný v něm sděluje, že opakovaně v příloze dopisu zasílá reklamace č. [anonymizováno] [rok] [číslo] a [anonymizováno] [rok] [číslo] a s nimi související faktury [číslo] spolu se zápočtem vzájemných pohledávek. Z žalobcem předloženého podacího lístku plyne, že dopis byl odeslán 29. 7. 2016. Soud zjistil z listiny Jednostranný zápočet pohledávek datované 27. 7. 2016, že žalovaný v ní uvádí, že započítává své pohledávky dle faktury [číslo] na částku 74 776,83 Kč a dle faktury [číslo] na částku 86 971,93 Kč oproti pohledávce žalobce dle faktury [číslo] na 221 982 Kč. Po započtení zbývá částka 60 233,24 Kč, tu má žalovaný uhradit žalobci na bankovní účet uvedený na faktuře.

11. Soud zjistil z reklamačního protokolu č. [anonymizováno] [rok] [číslo] z 3. 5. 2016 mimo jiné, že jako předmět reklamace je označena kvalita dílu, díl je označen [číslo] názvem [anonymizována tři slova] [PSČ] 20, zjištěná vada je popsána jako prasklina, je zde uvedena částka k fakturaci 61 799,03 Kč, jako datum vypracování protokolu je uvedeno 21. 4. 2016.

12. Soud zjistil z reklamačního protokolu č. [anonymizováno] [rok] [číslo] z 18. 7. 2016 mimo jiné, že jako předmět reklamace je označena kvalita dílu, díl je označen [číslo] názvem [anonymizována tři slova] [PSČ] 20, zjištěná vada je popsána jako prasklina na odlitku, je zde uvedena částka k fakturaci 71 877,63 Kč, jako datum vypracování protokolu je uvedeno 24. 5. 2016.

13. Soud, pokud jde o žalovaným tvrzené oznámení zjištěních vad, učinil následující skutková zjištění. Soud má důkazy provedenými e-mailem pana [jméno] [příjmení] ze dne 31. 3. 2016, 08:29 hod. včetně příloh, e-mailem pana [jméno] [příjmení] ze dne 31. 3. 2016, 12:58 hod. včetně příloh a e-mailem paní [jméno] [příjmení] z 31. 5. 2016 včetně přílohy: faktura [číslo] reklamační protokol č. [anonymizováno] [rok] [číslo] za prokázané následující. Žalovaný v prvním z e-mailů, a to z 31. března 2016, 8:29,„ Dle tel. dohody“ zasílá žalobci v příloze dva„ .jpg“ soubory, patrně fotografie. Žalovaným předložený e-mail z 31. března 2016, [anonymizováno] AM, od zákazníka žalovaného [příjmení] [jméno], je v němčině, žalovaný nepředložil jeho překlad, není zřejmé, co je jeho obsahem. Obsahem e-mailu z 31. března 2016, 12:58 h, je to, že žalovaný (pan [jméno] [příjmení], technik kvality) v něm sděluje žalobci (panu [příjmení]), zjednodušeně řečeno, jaké opatření má přijmout žalobce při kontrole vad dílů. Obsahem e-mailu paní [jméno] [příjmení] z 31. 5. 2016 je sdělení, že v příloze zasílá„ zatížení“ k reklamačnímu protokolu. Lze konstatovat, že žalovaný důkazy provedenými e-mailovou komunikací z března 2016 tvrzení, že vůči žalobci řádně a včas oznámil tvrzenou první vadu díla („ první vytknutá vada“) neprokázal.

14. Soud má důkazy provedenými e-mailem pana [jméno] [příjmení] ze dne 2. 5. 2016, 08:23 a 08:35 a včetně příloh: informace o reklamaci, č. reklamace Z [číslo], záznam o provedeném školení, číslo reklamace [anonymizováno] [rok] [číslo], snímek praskliny a vadných dílů, e-mailem pana [jméno] [příjmení] ze dne 24. 5. 2016 včetně příloh (fotografie vadných dílců) za prokázané následující. Z textu e-mailu pana [jméno] [příjmení] ze dne 2. 5. 2016, 08:35, plyne zejména to, že žalovaný v něm žádá„ o pečlivou 100% výstupní kontrolu na vadu praskliny“ a„ o proškolení personálu 100% rework a amulet na vadu praskliny doložené písemným záznamem a s aktualizací katalogu vad.“ V případě pokud žalobce nalezne díly s touto vadu, tak má pana [příjmení] ihned informovat. Z textu e-mailu pana [jméno] [příjmení] ze dne 2. 5. 2016, 08:23, plyne, že jím velkému množství nejrůznějších adresátů sděluje, že v příloze zasílá„ informaci o reklamaci na díle [anonymizováno] [číslo] [PSČ] výrobní formy F [číslo] na vadu prasklina viz foto s přílohou s prezentací z [anonymizováno]“ Soud má důkazem provedeným e-mailem pana [jméno] [příjmení] ze dne 24. 5. 2016, 13:51, jehož přílohou jsou fotografie vadných dílců a informace o reklamaci č. [anonymizováno] [rok] [číslo] z 24. 5. 2016, za prokázané, že žalovaný jím především informoval žalobce o reklamaci, kterou obdržel od firmy [anonymizováno], konkrétně že jde o prasklinu na díle [anonymizováno] [rok] [PSČ] Pan [anonymizováno] dále informuje žalobce, že„ dle informací reklamačního technika p. [příjmení] bude žalovaný zatížen náklady spojenými s touto reklamací, které budou po obdržení faktur z [jméno] žalobci přeúčtovány. Soud má za to, že žalovaný důkazy provedenými e-mailovou komunikací z května 2016 tvrzení, že vůči žalobci řádně a včas oznámil tvrzenou druhou vadu díla („ druhá vytknutá vada“) rovněž neprokázal.

15. Obdobně i žalobce má za to, že žalovaný důkazy provedenými výše uvedenou e-mailovou komunikací z března a května 2016 svá tvrzení, že vůči žalobci řádně a včas oznámil tvrzenou první i druhou vadu díla neprokázal. Žalobce mj. poukazuje na to, že z přiložené fotodokumentace není zřejmé, že se jedná o kontrolované díly, které kontroloval právě žalobce, pokud jde o reklamační protokol, který měl být údajně přílohou jednoho z emailů v květnu 2016, tak reklamační protokol byl řádně doručen žalobci až 2. 8. 2016.

16. Žalobce se k obraně žalovaného (v jeho podání z 21. 5. 2019, viz výše) podrobně vyjádřil ve svém podání z 2. 10. 2019. Žalobce v tomto svém podání nejprve uvádí, které skutečnosti jsou v uvedené věci dle jeho názoru nesporné (v části II.), v další části (III.) setrvává na svém tvrzení, že veškeré služby byly žalovanému poskytnuty řádně a včas a žalovaný doposud neprokázal, že by služby poskytnuté ze strany žalobce měly jakékoliv vady a že by tyto vady byly uplatněny u žalobce. Podle žalobce žalovaným tvrzené nároky z vadného plnění proto nejsou oprávněné a není tak oprávněný ani zápočet této tvrzené pohledávky. V další části (IV.) se podrobně vyjadřuje k žalovaným tvrzeným vadám. Ve stručnosti lze konstatovat, že žalobce tvrdí, že ze strany žalovaného (doposud) nedošlo k prokázání jakékoliv vady, kterou by měl způsobit žalobce při poskytování služeb žalovanému a že žalovaný neprokázal, že by žalobce poskytl služby v rozporu s uzavřenou smlouvou o poskytování služeb. Žalobce odmítá, že by jím poskytnuté služby měly jakékoliv vady, proto jakékoliv tvrzení žalovaného v tomto směru odmítá a neuznává. Žalobce dále uvádí, že, a to pouze z„ z důvodu opatrnosti“, žádné žalovaným tvrzené vady poskytovaných služeb nebyly u žalobce uplatněny řádně a včas, tudíž žalovanému nesvědčí jakákoliv práva z vadného plnění. Žalobce v té souvislosti odkazuje na § 2618 o. z.. Žalobce se dále podrobně vyjadřuje k žalovaným první i druhé vytýkané vadě. Žalobce v obou případech poukazuje na skutečnosti, že ze strany žalovaného nedošlo k řádnému a včasnému oznámení vad, v obou případech poukazuje na to, že žalovaný neoznámil, jaké konkrétní nároky z vadného plnění požaduje. Žalobce pro své tvrzení, že reklamaci žalovaného od počátku neuznává a považuje za neoprávněnou, označil jako důkaz e-mailovou komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne 25. 5. 2016. Soud zjistil, že z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne 25. 5. 2016 vyplývá, že žalobce (konkrétně pan [jméno] [příjmení]) žalovaným vytýkané„ pochybení“ odmítá. Žalobce navrhl provedení důkazu svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], který byl v rozhodné době a doposud je zaměstnancem žalobce a který s žalobcem komunikoval ohledně tvrzeného vadného plnění, k prokázaní skutečností týkajících se tvrzeného vadného plnění.

17. Žalovaný byl soudem vyzván (v souladu s § 118a/1 o. s. ř. při jednání 4.8 2020), aby doplnil svá tvrzení týkající se kontroly kvality dílců a tvrzených vad o to: jak byl mezi účastníky smluven rozsah kontroly kvality dílců, jak měl konkrétně žalovaný při kontrole kvality dílců postupovat, zda žalovaný dával v rámci kontroly kvality žalovanému nějaké instrukce, zda a pokud ano, tak jakým způsobem měl žalobce žalovanému doložit, že dílce prošly kontrolou kvality žalobce, zda a jak byly dílce kontrolované žalobcem označovány, jak bylo mezi účastníky dohodnuto uplatňování práv žalovaného z vadného plnění, tj. mimo jiné jakým způsobem měl žalovaný prokázat, že se jedná o dílce, které měl kontrolovat žalobce a jakým způsobem a v jakých lhůtách měl žalovaný oznámit vady, a aby (v souladu s § 118a/3 o. s. ř.) pro doplněná tvrzení označil veškeré důkazy a byl poučen, že neučiní-li tak nejpozději do 20. 9. 2020, může to pro něho mít za následek neúspěch ve věci.

18. Žalovaný v reakci na výše uvedenou výzvu soudu doplnil svá tvrzení následovně. Žalovaný uvedl, že žalovaný dne 28. 1. 2016 zaslal žalobci emailem katalogy vad, že žalobce reagoval emailem ze dne 29. 1. 2016, ve kterém mj. sděluje, že„ dle dokumentace se jedná o kontrolu, kterou jsme pro Vás prováděli cca před dvěma lety, takže Víme o co se jedná.“ Podle žalobce část obsahu smlouvy byla mezi žalobcem a žalovaným ujednána odkazem na již zavedenou praxi mezi stranami. Podle žalobce se jednalo konkrétně o obchodní spolupráci v roce 2014, na jejímž začátku byl žalobce o rozsahu a postupu kontroly kvality dílců žalovaným zaškolen. Při školení byly ze strany žalovaného žalobci dále předány referenční vzorky. V místě plnění byl žalobci k dispozici návod k provádění kontroly vytvořený žalovaným včetně katalogu vad. Žalovaný uvedl, že dle dohody žalobce a žalovaného měl žalobce za úkol po vizuální prohlídce každý bezvadný kus dílce označit tečkou v levém rohu a celou paletu (balení) těchto dílců označit svým štítkem o provedení kontroly. Naopak vadné kusy, včetně těch vykazujících jiné vady a v jiných místech, na rozdíl od katalogu vad, bylo nutné odebrat a uložit stranou. Žalobce na denní bázi písemně zaznamenával počty zkontrolovaných bezvadných„ OK“ dílců a vadných„ NOK“ dílců. V průběhu provádění kontroly probíhala mezi žalobcem a žalovaným osobní i emailová komunikace v rámci koordinace činností stran. Žalovaný rovněž průběžně podle potřeby aktualizoval katalog vad. Pro doložení kontroly ze strany žalobce sloužilo označení tečkou na jednotlivých kusech dílců a označení štítkem pro celou paletu dílců provedené žalobcem. Pro účely plnění smlouvy v předmětné věci byla mezi žalobcem a žalovaným dohodnuta zelená barva obou typů označení žalobcem. Žalobce označoval dílce zelenou tečkou a paletu zeleným štítkem v souladu s dohodou stran. Žalovaný uvedl, že výše uvedené označení provedené žalobcem při kontrole kvality dílců tvoří základ pro uplatňování vad žalovaným vůči žalobci. Obecný postup pro ověření, zda se označení provedené žalobcem při kontrole nachází na kusu dílce reklamovaného zákazníkem žalovaného, sjednán nicméně nebyl. V předmětné věci proběhlo osobní setkání zástupců žalobce a žalovaného po doručení reklamovaných dílů žalovanému od zákazníka žalovaného, [právnická osoba] [anonymizováno], která je výrobcem vozidel [značka automobilu], při které bylo zjištěno, že reklamované díly jsou označeny označením dohodnutým se žalobcem. Žalovaný uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným nebyly smluvně ujednány žádné speciální podmínky pro uplatňování vad, ani pokud jde o oznamování vad. Na vztahy žalobce a žalovaného vyplývající ze smlouvy se tak v tomto ohledu použije zákonná úprava občanského zákoníku.

19. Žalovaný pro svá výše uvedená doplněná tvrzení navrhl jako důkazy: email pana [jméno] [příjmení], technika kvality žalovaného ze dne 4. 7. 2014, email pana [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobce ze dne 4. 7. 2014, svědeckou výpověď pana [jméno] [příjmení], vedoucího kvality žalovaného, svědeckou výpověď pana [jméno] [příjmení], technika kvality žalovaného, doklady o úhradě nákladů reklamace zákazníkovi žalovaného.

20. Soud má za to, že z emailové korespondence mezi pane [jméno] [příjmení], technikem kvality žalovaného a panem [jméno] [příjmení], zaměstnancem žalobce, ze dne 4. 7. 2014 (viz čl. 112 - 116), vyplývá skutečnost, že mezi účastníky řízení již v roce 2014 probíhala obchodní spolupráce. Soud má za to, že z žalovaným předložených dokladů o úhradě nákladů reklamace zákazníkovi žalovaného (viz čl. 103 - 111) vyplývá„ pouze“ to, že zákazník žalovaného vyúčtoval peněžitou částku, k jejímu zaplacení vyzval žalovaného, dle názoru soudu z těchto dokumentů skutečnost, že by mělo jít o plnění vynaložené zákazníkem žalovaného v důsledku prokázaného vadného plnění žalovaným ze Smlouvy, nevyplývá.

21. Soud zjistil z výpovědi [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného, mimo jiné, že na základě předchozí spolupráce se žalovaný s žalobcem dohodl na začátku roku 2016 na tom, že žalobce bude pro žalovaného provádět vizuální kontrolu dílců. Žalovaný předal žalobci veškerou dokumentaci, z níž bylo zřejmé, jaké vady mají být žalobcem pro žalovaného kontrolovány. Po té se rozjela třídicí akce, zhruba po 2 měsících přišla reklamace ze strany zákazníka žalovaného, od firmy [anonymizováno] sídlící v [anonymizováno]. Reklamace se týkala kontrolní činnosti, kterou v té době prováděl žalobce a reklamací byla ohnutá, naprasknutá část reklamovaného dílu. Následně někdo z mých kolegů žalobce o reklamaci firmy Daimler informoval, byla prověřena z naší strany dokumentace předaná firmě žalobce, kde bylo ověřeno, že předmětem kontroly tato vada měla být a byla. Skutečnost, že vada firmě žalobce utekla, byla zřejmá z toho, že žalobce„ přehlédl“ vadu, která byla v dokumentaci poskytnuté žalobci zobrazena jako jedna z možných vad dílců. Svědek uvedl, že žalobce byl o vadě informován, byl vznesen požadavek na proškolení zaměstnanců žalobce a dále byl informován o tom, že náklady spojené s reklamací ze strany [anonymizováno] mohou být požadovány po žalobci. Svědek dále vypověděl, že zhruba asi měsíc po obdržení první reklamace ze strany [anonymizováno] žalovaný obdržel reklamaci druhou, kde žalovanému byl reklamován kompletně prasklý díl. Žalovaný se opět obrátil na nám doporučenou firmu [právnická osoba], která započala třídicí akci, a paralelně opět informoval žalobce o obdržené reklamaci ze strany zákazníka [anonymizováno], předpokládá, že tam opět bylo vyžadováno nějaké proškolení a následně na to byla ze strany žalovaného po získání dostupných dokladů žalobci zaslána reklamace. Oficiální reklamace byla sumarizací dosud proběhlých akcí, žalovaný se po žalobci domáhal náhrady způsobené škody, byla mu předložena faktura, tj. doklad o tom, že žalovaný museli objednat a zaplatit externí třídicí firmu plus tam byly doloženy nějaké vícenáklady za dopravu. Je mu známo, že probíhala nějaká mimosoudní jednání, žalobce se s žalovaným sešel, je zřejmé, že vytýkané vady byly na dílcích kontrolovaných žalobcem, protože žalobce si je nějakým specifickým způsobem označoval po dohodě zelenou tečkou na dílci plus zeleným štítkem na obalu. Podle svědka je zřejmé, že se jednalo o dílce, které byly vyrobeny ve [právnická osoba] zhruba měsíc po započetí třídění, neboť je to zřejmé z doložených materiálů, tj. data výroby uvedeného na dílci. Svědek k dotazu zda ve stejném období kdy žalobce prováděl kontrolu dílců ro žalovaného tyto dílce kontroloval i někdo jiný, svědek uvádí, že ano, tuším, že prvních 14 dní. Svědek k dotazu zda by dokázal vysvětlit jak je možné z e-mailu 30.3.2016 12:58 od [jméno] [příjmení], jehož přílohou jsou fotografie vad zjistit, že se jedná o vadné díly kontrolované žalobcem, svědek uvádí, že z tohoto prvotního e-mailu to zřejmě zjistit nelze. Zjistit to lze tak, že na přiložených fotografiích dílů jsou datumovky a z data výroby dílu např. na foto čl. 36 je zřejmé, že ten konkrétní díl byl firmou žalovaného vyroben v [obec] v 9. týdnu roku 2016. Jedná se o fotky, které žalovaný obdržel od jeho zákazníka, nejsou to fotky, které by zhotovoval žalovaný. Svědek k dotazu, zda by dokázal vysvětlit jak je možné z e-mailu 24. 5. 2016 (čl. 50 spisu soudu) u přiložených fotografií rozpoznat, že se jedná o vadné díly kontrolované žalobcem, uvedl, že o tom vypovídá (viz foto. čl. 53), že dílec je označen zelenou tečkou, tak jak to při jím prováděné kontrole prováděl žalobce. Svědek k dotazu, zda ví, čí to jsou fotografie, uvedl, že neví, zda je to ze strany zákazníka, zda je zhotovil žalovaný, je to dohledatelné. Tato fotografie ilustruje dohodu, která tu byla s žalobcem, že žalobce jím kontrolované díly označoval zelenou tečkou a celou paletovou jednotku ověskou [anonymizováno] a datumovkou. Svědek k dotazu zda lze jednoznačně říct, že veškeré fotografie, které jsou přílohou e-mailu z 24. 5. 2016, se týkají jednoho a téhož vadného dílu, uvedl, že s největší pravděpodobností ano, že je to nutné ověřit v časové ose posloupnosti e-mailové korespondence, z logiky věci vyplývá, že ano. Svědek k dotazu, zda by po předložení reklamačního protokolu, tak jak je založen na čl. 40 spisu soudu, mohl uvést co znamenají jednotlivé položky, uvedl, že částka 322 Eur je částka, kterou účtuje [právnická osoba] žalovanému za vystavení reklamačního protokolu, pak je tam položka cena dílu bez materiálu, což je cena dílu, kde je odečten materiál (částka 20,27 Kč je marže žalovaného na prodeji 1 ks), dále jsou zde náklady na třídění externí firmy, zde [anonymizováno] (společnosti určená [právnická osoba], která třídí dílce), poslední položka je za přepravu dílů, kdy díly byly nějakým způsobem přepraveny z firmy [anonymizováno] v [anonymizováno] do sídla žalovaného.

22. Soud zjistil z výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalovaného, mimo jiné, že pár měsíců po zahájení kontroly dílců žalobcem pro žalovaného, přišla ze strana [anonymizováno] reklamace. Reklamace se týkala ulomeného zakládacího bodu na odlitku hliníkového dílu, jednalo se o část olejové pumpy. Po obdržení reklamace od [anonymizováno], svědek vystavil reklamační protokol vůči žalobci. Jeho obsahem byla obrázková ilustrace vady odlitku, s tím, že jsme se v minulosti domlouvali, jakmile vadný díl dorazí tak se na to s žalobcem společně podíváme. Smyslem mělo být to, že se potvrdí, že se opravdu jedná o díl, který kontrolovala společnost žalobce. Žalobce chtěl, aby na vlastní oči měl možnost se přesvědčit, že reklamovaný díl je opravdu jím kontrolovaným dílem. Svědek uvedl, že si vybavuje, že poté dorazily od [anonymizováno] 2 nebo 3 palety, on pak kontaktoval pana [příjmení] z firmy žalobce, že reklamované díly dorazily a že je možné se nad nimi sejít a potvrdit si navzájem, že se jedná o díly kontrolované žalobcem. K tomu skutečně došlo, schůzky se účastnil ještě pan [příjmení], a tam jsme si potvrdili, že se skutečně jedná o díly kontrolované žalobcem, neboť na etiketě byl i podpis kontrolující osoby ze strany žalobce. Svědek k dotazu soudu, zda o obsahu takové schůzky existuje nějaký písemný záznam, uvádí, že si to nepamatuje. Svědek uvedl, že si vybavuje, že pak proběhly ještě nějaké schůzky, kde se ten problém řešil, osobně se zúčastnil asi dvou schůzek, kde se projednával tento problém, k vyřešení tam nedošlo. Svědek si vybavuje, že později do těch schůzek vstoupil pan [příjmení]. Svědek k dotazu sodu zda si vybavuje, že by k reklamacím došlo vícekrát, uvedl, že má za to, že jich bylo víc. Svědek k dotazu, poté co mu byl předložen e-mail včetně příloh - fotografií vadných dílců čl. 32-38 spisu soudu, zda by dokázal odpovědět, jak mohl žalobce poznat, že předmětné dílce jsou dílce, které měl kontrolovat žalobce, svědek uvádí, že jenom na základě těchto fotek to poznat nelze, není tam to značení. K dotazu zda z fotografií, které byly přiložena k e-mailu z 24. 5. 2016 (čl. 50-54 spisu soudu), mohl žalobce zjistit, že se skutečně jedná o jím kontrolované dílce, svědek uvedl, že to jednoznačně prokazuje foto na čl. 53 kde je díl označen zelenou tečkou. Svědek k dotazu, jak lze rozeznat, že díl s tečkou na čl. 53 je ten samý díl, jako je celkový obrázek dílu na čl. 50, že se jedná o ten prostření díl s prasklinou, který je součástí sestavy, uvedl, že to poznáme to z toho, že ten díl je stříbrný a je prostřední součástí, jedná se o tryskaný díl. Svědek k dotazu, zda zpracovával reklamační protokoly, uvedl, že myslí, že ano.

23. Soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobce, že v době započetí akce pracoval ve společnosti žalobce jako koordinátor, když práce započaly, tak se o to starala kolegyně, on byl zainteresován až na základě vzniklých problémů. Uvedl, že si vybavuje, že firma žalovaného žalobci oznámila, že [právnická osoba] reklamovala nějaké vady. Je mu to známo z e-mailu, v těch e-mailech určitě žalovaný sděloval žalobci, že [právnická osoba] reklamuje nějakou vadu a firmou žalovaného jsme byli požádáni o proškolení našeho personálu a nastavení nového značení. Uvedl, co si pamatuje, tak bylo značení nějaký štítkem, zeleným předpokládá. Na základě rozhodnutí firmy žalovaného se pak díly začaly značit nějakou nálepkou s nějakým znakem. Svědek uvedl, že si vybavuje, že byl firmou žalovaného informován o nějaké reklamaci, kde byly definovány vady, nicméně nebylo průkazné, že žalobce skutečně tu vadu zavinil, ani žalobci nebylo oznámeno, že na základě té reklamace budeme mít nějaké náklady s tím spojené. Co si vzpomíná, tak ty reklamace byly dvě. Ve své podstatě v nich žalovaný vždy oznamoval, že ze strany jeho zákazníka, firmy [anonymizováno], je zde nějaký problém, ale v ten daný moment mi jsme nebyli informováni, nebylo nám prokázáno, že my jsme za ten problém odpovědni. Svědek k dotazu zda byl ze strany žalovaného vznesen nějaký konkrétní nárok z titulu reklamovaných vad, uvedl, že nárok byl ve své podstatě na proškolení personálu a na zlepšení kvality služeb. K dotazu, zda by svědek po předložení rekl. protokolu [anonymizováno] [rok] [číslo], uvedl, zda mu je tento reklamační protokol znám a zda ví, co znamená položka náklady na třídění [anonymizováno], svědek uvedl, že tento reklamační protokol viděl a zmíněná položka je položkou firmy [anonymizováno] za třídicí práce prováděné ve [právnická osoba]. Svědek k dotazu, zda umí vysvětlit, proč došlo k dalšímu třídění ve [právnická osoba], uvedl, že neví, proč to třídění začalo, žádnou informaci nedostal.

24. Soud hodnotí výše uvedené výpovědi svědků následovně. Ze svědeckých výpovědí pánů [příjmení] a [anonymizováno] mimo jiné výslovně vyplývá, že to nebyl pouze žalobkyně, která v rozhodném období kontrolovala dílce u žalované, ale byly to i další subjekty včetně samotného žalobce, které prováděly kontrolu kvality. Z těchto výpovědí, také vyplývá, že z předložené emailové komunikace nelze s potřebnou mírou jistoty zjistit, zda tvrzené vadné díly kontroloval žalobce. Pokud je opakovaně několikrát zmiňována zelená tečka, kterou měla žalobce označovat zkontrolované díly, tak prokázáno bylo, že tato tečka je pouze na jediné žalovaným předložené fotografii (čl. 53). Žalobce přitom poukazuje na skutečnost, že na této fotografii je pouze část dílce a z tohoto nelze dovodit, že tato část dílce je totožná s ostatními předloženými fotografiemi a že na těchto fotografiích je jeden díl jako celek. Lze uzavřít, že (ani) z výše uvedených svědeckých výpovědí žalovaným tvrzená skutečnost, že žalobce poskytl žalovanému plnění s vadami, že by žalovaný žalobci řádně a včas vady vytkl, že by vůči němu uplatnil nárok z vadného plnění, jaký a v jaké výši, jednoznačně nevyplývá.

25. Soud při právním posuzování věci zjištěného stavu vyšel ze skutkového zjištění, že mezi žalobcem, jako poskytovatelem, a žalovaným, jako objednatelem, byla uzavřena smlouva o poskytování služeb, na základě které poskytoval žalobce žalovanému služby spočívající v přebírání, třídění a vizuální kontrole dílců, a to dle žalovaným předloženého katalogu vad. K uzavření předmětné smlouvy o poskytování služeb v ústní formě došlo na základě prostřednictvím e-mailové komunikace účastníků řízení z ledna 2016. Uvedené skutečnosti jsou mezi účastníky řízení nesporné. Tato smlouva zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy o dílo podle § 258 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, viz výklad dále.

26. Soud má za prokázané a rovněž a mezi účastníky řízení je nesporné, že k zahájení poskytování služeb u žalovaného došlo dne 1. 2. 2016 s tím, že vyúčtování odměny za poskytnuté služby („ ceny díla“) probíhalo vždy po ukončení každého kalendářního měsíce, a to dle údajů uvedených v protokolu o kontrole.

27. Soud má za prokázané a rovněž a mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce vyzval žalovaného fakturou (daňovým dokladem) [číslo] vystavenou žalobcem dne 4. 5. 2016 na částku ve výši 221.982 Kč, se splatností dne 3. 6. 2016, k zaplacení odměny za služby poskytnuté žalovanému v dubnu 2016 (dále jen„ Faktura“). Splatnost závazku žalovaného podle Faktury nastala dne 3. 6. 2016. Žalovaný však k tomuto dni nic nezaplatil. Dne 29. 7. 2016 žalovaný částečně plnil, když zaplatil 60.233,24 Kč. Žalovaný tedy doposud nezaplatil částku ve výši 161.748.76 Kč představující část odměny za služby a nachází se tak v prodlení s úhradou tohoto závazku.

28. Žalovaný tvrzení žalobce, že z jeho strany došlo k řádnému a včasnému plnění podle Smlouvy spočívající v kontrole kvality sporným nečiní. Žalovaný se brání tvrzením, že k zániku žalované pohledávky došlo jím tvrzeným započtením pohledávek, viz dále.

29. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

30. Podle ustanovení § 2586 odst. 2 o. z. je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

31. Podle ustanovení § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

32. Podle ustanovení § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

33. Podle ustanovení § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

34. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

35. Z výše uvedeného vyplývá, že i když má objednatel výhrady k dílu, zpravidla tedy pro jeho určité vady, může takové dílo sloužit svému účelu a po jeho předvedení, případně provedení zkoušek (§ 2607) je lze považovat za dokončené. Je-li současně předáno (srov. § 2608), vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Platí tedy, že i dílo, které je vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému účelu, je dílo dokončené, a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla, nebylo-li sjednáno něco jiného.

36. Podle § 2615/1 o. z., dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení, o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

37. Podle § 2617 o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

38. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

39. Podle odborné komentářové literatury platí: <i>„ Z ustanovení § [číslo] vyplývá, že zhotovitel odpovídá objektivně pouze za vady, které mělo dílo v době předání. Tyto vady mohou být zjevné nebo skryté.</i> Objednatel je povinen provést kontrolu předmětu díla co nejdříve po předání. Při této kontrole by měl objednatel odhalit všechny zjevné vady díla. Nedodržení povinnosti uložené v odstavci 1 nepostihuje zákon přímou sankcí, nesplnění této povinnosti však může být příčinou, že se objednatel nedomůže práv z odpovědnosti za vady soudní cestou. Dochází současně k úpravě lhůt, ve kterých nejpozději musí objednatel oznámit vady díla zhotoviteli (dobu odpovědnosti), pokud nechce omezit svou možnost domoci se uspokojení práv z odpovědnosti soudně (NS 32 Cdo 1040/2009). Za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla (NS 32 Odo 1387/2005). <i>Zákon předpokládá náležitou pozornost objednatele, při níž by měl vady zjistit. Vychází se tak ze zásady, že právě bdělým náležejí práva.</i> <i>Jestliže objednatel oznámí vady díla zhotoviteli později, může jej zhotovitel uspokojit dobrovolně, objednatel se však může svého práva domoci soudně jen s omezením vyplývajícím z § [číslo]. Právo z vad tedy soud nepřizná, namítne-li zhotovitel v soudním řízení jeho opožděné uplatnění.</i> <i>Nejpozději musí objednatel oznámit zhotoviteli vady do dvou let od předání díla. Jde o objektivní lhůtu.“</i> (HORÁK, Pavel. § 2618 (Oznámení zjištěných vad). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1110)

40. Pokud jde o problematiku odstranění vad objednatelem, tak (stejná) odborná komentářová literatura uvádí: „ Mezi způsoby vypořádání práv z odpovědnosti za vady nezahrnuje občanský zákoník, stejně jako dříve obchodní zákoník, možnost objednatele odstranit si vady sám nebo je nechat odstranit a domáhat se na zhotoviteli náhrady nákladů takto vzniklých. Tuto možnost si však mohou strany sjednat ve smlouvě. Je pro možno nadále vycházet např. z rozsudku NS 29 Odo 556/2003, podle něhož objednatel díla nemá ze zákona právo odstranit vady sám nebo je nechat odstranit a domáhat se na zhotoviteli úhrady takového odstranění, pokud nebyl takový způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady ve smlouvě o dílo dohodnut. Objednateli, jenž neuplatnil právo na přiměřenou slevu z ceny díla a vady díla si nechal opravit třetí osobou, zaniklo právo zadržet si určitou část ceny díla (tzv. zádržné) ve smyslu § 564 a § 439 odst. 4 ObchZ (NS 32 Odo 558/2005). (HORÁK, Pavel. § 2615 (Definice vady). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1099)

41. Objednatel (tj. v projednávané věci žalovaný), pokud by prokázal, že dílo mělo vady, tak by musel včas: a) uplatnit (oznámit) vadu, tj. písemně sdělit zhotoviteli (tj. v projednávané věci žalobci), že dílo má určitou konkrétní vadu. Důležité je přitom identifikovat tuto vadu nezaměnitelným způsobem, tj. zejména popsat, v čem vada spočívá nebo jak se projevuje. b) zvolit si konkrétní právo z této vady, tj. sdělit zhotoviteli, co objednatel v důsledku vady požaduje. To, jaké právo z vad si objednatel zvolil, musí sdělit zhotoviteli, to buď rovnou při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení.

42. Soud zastává právní názor, že ze systematického zařazení § 2618 o. z. (a to v té části o. z., která pojednává o vadách díla u smlouvy o dílo) až po ustanovení § 2615/2 o. z. (v němž se u práv objednatele z vadného plnění říká, že obdobně platí ustanovení o kupní smlouvě) a je tedy vůči němu ve vztahu speciality, vyplývá, že v případě, že objednatel vytýká vady díla, tak je povinen postupovat v souladu s § 2618 o. z. (a nelze tedy postupovat podle § 2615/2 o. z. ve spojení s § 2112 o. z. hovořícím o tzv. vadách vědomých). Jestliže by pravidlo týkající se notifikační povinnosti stanovené v § 2618 o. z. mělo být vyloučeno předchozím ustanovením § 2615/2 o. z. (ve spojení s § 2112 o. z.), tak pak by zařazení § 2618 o. z. postrádalo praktický smysl. Objednatel je tedy povinen v souladu s § 2618 o. z. oznámit vady díla„ bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl …“ Neučiní-li tak (nesplní-li svou notifikační povinnost) vystavuje se riziku, že soud právo z vad nepřizná, namítne-li zhotovitel v soudním řízení jeho opožděné uplatnění.

43. Podle § 1982/1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

44. Podle § 1982/2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

45. K započtení může dojít pouze v případě existujících pohledávek. Tato podmínka sice není v o. z. explicitně upravena, nicméně lze ji dovodit ze samotné podstaty tohoto institutu, neboť není možné, aby započtením došlo k zániku neexistujících závazků.

46. Žalovaný v řízení skutečnost, že by k zániku závazku žalovaného k zaplacení dosud nezaplacené části odměny za služby mělo dojít jinak nežli jeho splněním (§ 1908 a násl. o. z.) netvrdil. Žalovaný skutečnost, že by k němu mělo dojít jím tvrzeným započtením (podle § 1982 a násl. o. z.), v řízení neprokázal. Soud má za to, že závazek žalovaného k zaplacení částky ve výši 161.748,76 Kč proto i nadále trvá.

47. Je tomu tak proto, že žalovaným tvrzená pohledávka z údajného vadného plnění (žalovaným označovaná jako skutečná škoda, která vznikla žalovanému vadným plněním žalobce) není existující pohledávkou, neboť existence závazku žalovaného z žalobcem tvrzeného vadného plnění prokázána nebyla. Zjištěný skutkový stav nevypovídá o tom, že dílo prováděné žalobcem pro žalovaného (tj. jím prováděná kontrola dílců) má vady ve smyslu § 2615/1 o. z.. Z rozsáhlého dokazování provedeného jak listinnými důkazy (tj. zejména e-mailovou korespondencí mezi účastníky řízení a reklamačními protokoly), tak svědeckými výpověďmi, není jednoznačně zřejmé, že by žalovaným tvrzené vady vznikly právě při poskytovaní služeb žalobcem podle Smlouvy.

48. I pokud by žalovaný prokázal že žalovaný je odpovědný za všechny jím tvrzené vady, tak by musel prokázat, že veškeré jím vytýkané vady byly uplatněny právě u žalobce, kdy byl u žalobce uplatněn ten který konkrétní nárok z vadného plnění (zda tomu bylo v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, která u práv z odpovědnosti za vady u smlouvy o dílo odkazují na subsidiární použití ustanovení o kupní smlouvě a to s rozlišením toho, zda jde o nároky s ohledem na podstatné či nepodstatné porušení Smlouvy), v jaké konkrétní výši byly takové nároky uplatněny, a především, že došlo ke včasnému oznámení vad podle § 2618 o. z. Soud nad rámec toho uvádí, že i pokud by dospěl k závěru, že žalovaný prokázal své tvrzení o vadném plnění žalobcem, tak dle jeho názoru z povedeného dokazovaní plyne, že žalovaným vznesená námitka pozdního vytknutí žalovaným tvrzených vad je v případě obou žalovaným vytýkaných vad důvodná.

49. Soud, jelikož žalobce existenci své v žalobě uplatněného nároku prokázal (žalovaný žalobcem uplatněný nárok ani jeho právní důvod sporným nečiní) a žalovaný skutečnost, že by žalobcem v žalobě uplatněný nárok zanikl v důsledku započtení, event. v důsledku jiné právní skutečnosti, neprokázal, žalobě jako důvodné vyhověl.

50. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 85 818,09 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 470 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 161 748,76 Kč sestávající z částky 7 580 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. za: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, 3. návrh na vydání EPR ze dne 15. 10. 2018, 4. replika žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 2. 10. 2019, 5. a 6. účast na jednání Okresního soudu v Liberci dne 4. 8. 2020, 2 úkony, 7. účast na jednání Okresního soudu v Liberci dne 4. 8. 2020 z 26. 2. 2021, 5. účast na jednání Okresního soudu v Liberci dne 4. 5. 2021) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas ve výši 2 800 Kč (v délce 14 půlhodin 28 x 100 Kč), náhrada cestovného podle § 13 a. t. v celkové částce 7 369 Kč k výše uvedeným dvěma jednáním (podrobně vyčísleno a doloženo v podání žalobce z 18. 5. 2021) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 65 329 Kč ve výši 13 719,09 Kč.

52. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když tato povinnost stíhá žalovaného, který byl ve věci neúspěšný. Náklady státu se skládají z přiznaného svědečného ve výši xanon [číslo].

53. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.