Okresní soud v Liberci · Rozsudek

22 C 205/2022

č. j. 22 C 205/2022-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2022:22.C.205.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci opravil chybně znějící část výroku rozsudku, která vynechala nárok na částku 659,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Soud se opřel o § 164 a § 167 odst. 2 o.s.ř., protože z odůvodnění a obsahu spisu vyplývá, že žalobce prokázal své nároky a bylo mu zcela vyhověno. Oprava byla provedena kvůli zjevné nesprávnosti ve znění výroku, která neodpovídala skutečnému obsahu rozhodnutí. Výsledkem je úprava výroku tak, aby odpovídala závěrům a důkazům v řízení.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 47 489,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 46 829,37 Kč, úrok ve výši 5 011,85 Kč, úrok z prodlení ve výši 178,66 Kč, úrok 19,99 % ročně z částky 45 329,37 Kč od 23.1.2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 329,37 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení 13 951,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 46 829,37 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě Smlouvy o služební kreditní kartě číslo ze dne datum poskytl žalovanému k čerpání úvěr do výše limitu 50 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky ke služebním a korporátním kreditním kartám, Sazebník. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny ve výši 19,99 % p.a., přičemž tuto sazbu bylo možno změnit. Žalovaný byl dále dle obchodních podmínek povinen hradit veškeré poplatky a ceny za bankovní služby dle sazebníku. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr měsíční minimální úhradou ve výši číslo vyčerpané jistiny úvěru, a to podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě. Minimální výše měsíční splátky spolu se splatnými úroky činila 100 Kč. Žalobce byl oprávněn provádět úhradu splátek vyčerpané jistiny úvěru a splatných úroků převodem z účtu žalovaného č. bankovní účet, a to bez nutnosti dalšího souhlasu žalovaného. Přestože žalovaný čerpal prostřednictvím své kreditní karty úvěr, porušil podmínky Smlouvy a nedodržel své povinnosti v souladu s čl. 16 Podmínek. Žalobce proto od Smlouvy dopisem ze dne 9.7.2020 odstoupil. Odstoupení od smlouvy bylo žalovaného odesláno 10.7.2020. V souladu s čl. 8 Všeobecných obchodních podmínek jsou listinné zásilky považovány za doručené nejpozději 10. pracovní den po jejich odeslání na území ČR či 15. pracovní den po jejich odeslání do zahraničí. K doručení odstoupení od Smlouvy tedy došlo dne datum Smlouva zanikla tímto dnem a žalovanému vznikla povinnost splatit vyčerpanou jistinu úvěru vč. úroků, cen a poplatků. Žalovaný po dni zesplatnění úvěru ničeho neuhradil. Celková dlužná částka ke dni datum (tj. datum vyhotovení poslední historického výpisu ke Smlouvě) činí 52 019,88 Kč, přičemž se skládá z jistiny 45 329, 367 Kč, poplatků 1 500 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 5 011,85 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 178,66 Kč. Příslušenství pak dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 19,99 % p.a. z jistiny ode dne datum do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z jistiny ode dne datum do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalovanému odeslána dne datum. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze Smlouvy o služební kreditní kartě číslo ze dne datum uzavřené mezi účastníky řízení soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě s úvěrovým limitem k čerpání ve výši 50 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky prostřednictvím karty do stanovené výše. Žalovaný se ve smlouvě zavázal čerpané peněžní prostředky splácet spolu s úroky z úvěru dle Oznámení, vyúčtovanými poplatky a cenami služeb dle Sazebníku, pravidelnou měsíční splátkou ve výši číslo z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu z účtu ke kartě, minimálně ve výši 100 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán dle Oznámení na 19,99 % p.a. Z historického výpisu z kartového účtu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný započal čerpat úvěrový limit ke dni datum. Z tohoto výpisu je rovněž patrno, jaké částky byly žalovaným čerpány v dalším období, rovněž také průběh splácení, účtované úroky, poplatky. Žalobce svůj tedy závazek splnil, když žalovanému umožnil čerpat úvěr do výše povoleného limitu. Žalovaný však svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas neplnil, což bylo prokázáno podrobnou výpisem kartového účtu. Pro takovýto případ si žalobce s žalovaným ve Smlouvě a Podmínkách sjednali (článek 16.), že žalobce je oprávněn Smlouvu vypovědět a úvěr zesplatnit. Protože žalovaný úvěr čerpal, ale řádně nesplácel, žalobce dopisem ze dne datum Smlouvu vypověděl. Účinnost výpovědi nastala ke dni datum uplynutím 10. pracovního dne po odeslání výpovědi. Závazek žalovaného se tak stal splatným datum. Žalobce vyčíslil dlužný zůstatek kartového účtu ke dni datum (tj. datum vyhotovení posledního výpisu z kartového účtu) činí 52 019,88 Kč, z toho činí jistina 45 329, 367 Kč, dlužné poplatky 1 500 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok z úvěru 5 011,85 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 178,66 Kč. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne datum. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána dne datum. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. V souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 o. z. určili její účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Závazkový vztah vzniklý mezi účastníky na základě smlouvy o úvěru je nutno s ohledem na dobu vzniku posuzovat dle příslušných ustanovení nového občanského zákoníku, upravujících práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru. Z platně uzavřené dohody žalobce svůj závazek vůči žalovanému splnil, když poskytl částku 50 000 Kč, žalovaný se však s jejím vrácením včetně smluvených úroků a poplatků dostal do prodlení. Jelikož pohledávku žalovaný žalobci do současné doby neuhradil beze zbytku, a to ani na základě výzvy k zaplacení, shledal soud pohledávku žalobce do žalované částky oprávněnou a žalobě vyhověl potud, že žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 46 829,37 Kč s úrokem 19,99 % ročně z částky 45 329,37 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok do datum ve výši 5 011,85 Kč. V řízení pasivní žalovaný pak ani netvrdil, tím méně pak neprokazoval, že by na dlužnou částku provedl nějaké další úhrady, než ty, jež jsou předmětem evidence žalobce. Žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, a proto má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože mezi účastníky byla sazba úroku z prodlení dohodnuta ve smlouvě, je nárok žalobce i v této části po právu. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobci úrok z prodlení vyčíslený do datum ve výši 178,66 Kč a dále ve výši ve výši 8,25 % ročně z částky 45 329,37 Kč od datum do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 951,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 900 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 489,05 Kč sestávající z částky 3 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 960 Kč ve výši 2 091,60 Kč. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.