22 C 21/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení 5 965,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 965,15 Kč, úrok z prodlení ve výši 291,72 Kč, úrok 21,99 % ročně z částky 5 965,15 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 965,15 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou původně dne 6. 5. 2020 název soudu, kterou uvedený soud usnesením ze dne 14. 10. 2020, č. j. číslo jednací, postoupil název soudu, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 965,15 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdkyně právnická osoba příjmení příjmení, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ příjmení“), uzavřela se žalovaným Smlouvu o Bankovních produktech a službách (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se příjmení zavázala žalovanému založit a vést bankovní účet č. bankovní účet a mimo další se zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr anonymizováno až do výše povoleného úvěrového limitu. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal dodržet Měsíční kreditní příjem a Kreditní období na běžném účtu a nepřekročit Povolený limit. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky kontokorentního úvěru a Produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, se kterými se žalovaný seznámil a souhlasil. Žalovaný své závazky porušil, když překročil Povolený úvěrový limit o 5 965,15 Kč a poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Dne 11. 8. 2017 příjmení v souladu se Smlouvou a Podmínkami kontokorentního úvěru na nový bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, což žalovanému písemně oznámila. Žalovaný přesto svůj dluh vůči bance nesplatil a příjmení proto ke dni 14. 12. 2017 sjednaný úvěr zesplatnila. příjmení následně svoji pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 postoupila žalobci. Žalobce nyní nárokuje zaplacení dlužné jistiny kontokorentního úvěru ve výši 5 965,15 Kč, smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 5 965,15 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 2. 2020 v částce 291,72 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 965,15 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě souhlasil, a žalovaného soud usnesením ze dne 13. 5. 2021, č. j. číslo jednací vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 14. 6. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud učinil následující skutkový závěr. příjmení (pod původní obchodní firmou právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne 20. 2. 2013 Smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se příjmení zavázala vést žalovanému bankovní účet a poskytnout mu k běžnému účtu kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku Běžného účtu do výše Povoleného limitu za podmínky dodržení Měsíčního kreditního příjmu a Kreditního období na Běžném účtu. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal nepřekročit Povolený úvěrový limit kontokorentního úvěru. Dle výpisu z úvěrového účtu činil dluh žalovaného vůči Bance 5 965,15 Kč. příjmení žalovaného následně vyzvala k zaplacení dluhu z kontokorentního úvěru ve výši 5 965,15 Kč dopisem ze dne 14. 12. 2017. Dne 18. 2. 2020 uzavřela banka se žalobcem Smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž součástí je Příloha číslo v níž je mezi postupovanými pohledávkami příjmení uvedena i pohledávka za žalovaným, a na jejímž základě příjmení svoji pohledávku za žalovaným postoupila žalobci.

5. V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouvy o úvěru. Soud věc právně posoudil podle § 497 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obchodní zákoník) upravujícího smlouvu o úvěru, kdy v souladu s principem smluvní volnosti stran byla mezi příjmení účastníci sjednali též poskytnutí kontokorentního úvěru na běžném účtu žalovaného vedeném příjmení, ve které se žalovaná zavázala vrátit bankou poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z nich úroky, ceny, resp. poplatky a to za podmínek uvedených ve smlouvě. Pohledávka za žalovaným pak byla v souladu s ustanovením § 524 a násl. občanského zákoníku postoupena příjmení na žalobce.

6. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost k úhradě dlužné částky řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 517 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

7. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Tyto náklady činí celkem 6 934 Kč a tvoří je 400 Kč soudní poplatek, 4 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, 900 Kč náhrada hotových výdajů advokátky za uvedené tři úkony právní služby à 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a náhrada 21 % DPH v částce 1 134 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

8. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.