22 C 245/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 25 602,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 602,87 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 202,54 Kč od 25.3.2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 294,10 Kč od 27.7.2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 914,99 Kč od 31.12.2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 191,24 Kč od 17.6.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 477 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se smluvním úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl tím, že mezi jeho právním předchůdcem právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaný se zavázal za dodávanou elektřinu uhradit řádně a včas dohodnutou cenu. Elektřinu dodanou žalovanému vyúčtovala společnost právnická osoba, následovně: -) v období od datum – datum fakturou číslo částkou 7 202,54 Kč (dlužná částka po odečtení přijatých zálohových plateb ve výši 1 000 Kč), splatnou ke dni 24.3.2021, na tuto fakturu nebylo uhrazeno ničeho, -) v období od datum – datum fakturou číslo částkou 5 294,10 Kč, splatnou ke dni 26.7.2021, na tuto fakturu žalovaný nehradil ničeho.

2. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným dne datum uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě byl žalovanému dodáván zemní plyn do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaný se zavázal za dodávaný plyn uhradit řádně a včas dohodnutou cenu. Plyn dodaný žalovanému vyúčtovala společnost právnická osoba, následovně: -) v období od datum – datum fakturou číslo částkou 2 914,99 Kč, splatnou ke dni 30.12.2020, na tuto fakturu žalovaný nehradil ničeho, -) v období od datum – datum fakturou číslo částkou 10 191,24 Kč, splatnou ke dni 16.6.2021, na tuto fakturu žalovaný nehradil ničeho.

3. Dne datum společnost právnická osoba, IČO postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobci s účinností ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno dne 27.4.2023. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dluhu žalobci. Postoupenou pohledávku žalovaný neuhradil.

4. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky předchůdce žalobce. Uvedenou smlouvou se předchůdce žalobce zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobci cenu elektřiny a související služby. Žalobce žalovanému vyfakturoval dodanou elektřinu za období od datum do datum, dále pak od datum do datum. Z faktury VS číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 7 202,54 Kč za spotřebu elektřiny číslo MWh (nedoplatek po odečtení zálohových plateb), a to se splatností do 24.3.2021. Z faktury VS číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 5 294,10 Kč za spotřebu elektřiny za spotřebu elektřiny číslo MWh, a to se splatností do 26.7.2021. Žalovaný neuhradil ničeho, ani přes upomínku žalobcem zaslanou dne 27.4.2023.

7. Dále byla mezi předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovaným dne datum uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky předchůdce žalobce. Uvedenou smlouvou se předchůdce žalobce zavázal dodávat zemní plyn a zajistit jeho distribuci a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobci cenu zemního plynu a související služby. Žalobce žalovanému vyfakturoval dodaný zemní plyn za období od datum do datum, dále pak od datum do datum. Z faktury VS číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 2 914,99 Kč za spotřebu zemního plynu číslo MWh, a to se splatností do 30.12.2020. Z faktury VS číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 10 191,24 Kč za spotřebu zemního plynu číslo MWh, a to se splatností do 16.6.2021. Žalovaný neuhradil ničeho, ani přes upomínku žalobcem zaslanou dne 27.4.2023.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle ustanovení § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějšcích předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 odst. 2 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

10. Mezi společností právnická osoba a žalovaným v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou společnosti právnická osoba vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit. Dále byla mezi společností právnická osoba a žalovaným v souladu s ustanovením § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu, kterou společnosti právnická osoba vznikla povinnost dodávat žalovanému zemní plyn do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodaný zemní plyn zaplatit sjednanou cenu. právnická osoba svoji povinnost splnila a dodané komodity řádně vyúčtovala. Žalovaný však vyúčtování řádně nehradil. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka za žalovaným v celkové výši postupované pohledávky. Uvedenou částku proto soud uložil žalovanému uhradit, když žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by předmětnou pohledávku zaplatil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti.

11. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 477 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 025 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 602,87 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

13. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze Smluv o sdružených službách dodávky elektřiny/plynu – mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného, odběrné místo a výši fakturované pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.

14. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.