22 C 247/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného a úrok ve výši 5 170 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 30.1.2006 s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o půjčce číslo (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou rovněž částku ve výši 5 990 Kč tzv. souhrnný poplatek a to formou 39 týdenních splátek á 410 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 39 týdnů do data podpisu, tj. 30.10.2006. Jelikož žalovaný uhradil toliko 820 Kč, právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné půjčce 10 000 Kč a poplatku 5 170 Kč. Žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to od data následujícího po účinnosti postoupení pohledávky.

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností ke dni 24.8.2018 k převedení pohledávky na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 17.9.2018. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobce, až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne 4.12.2019.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 13.4.2021 se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze Smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce právnická osoba dne 30.1.2006 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 15 990 Kč (půjčených 10 000 Kč a souhrnný poplatek 5 990 Kč) v 39 týdenních splátkách po 410 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky, které dle Smlouvy byly na zadní straně formuláře. Z Podmínek bylo zjištěno, že klient byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky. Dopisem ze dne 17.9.2018 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení 15 170 Kč s příslušenstvím ze smlouvy číslo s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dále byla žalovanému zaslána Předžalobní upomínka, o čemž svědčí poštovní podací arch. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a právnická osoba uzavřena dne 24.8.2018, součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení.

5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 657 a § 658 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravující smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze rovněž dohodnout úroky. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, a přestože žalobce doklad o vyplacení částky nedoložil, žalovaný tento fakt nesporoval, když zůstal ve sporu pasivní. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce 10 000 Kč a dále uhradit celkem 5 990 Kč tzv. souhrnný poplatek. Celkem tak měl žalovaný žalobci vrátit 15 990 Kč během 39 týdnů. Hradil však nepravidelně, dle zůstatku částky, kterou žalobce požaduje na poplatku a na jistině, uhradil do dne postoupení pohledávky celkem 820 Kč. Že by žalovaný celý dluh, či větší část, než tvrdil žalobce, uhradil, tedy že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, žalovaný ani netvrdil.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.

9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.