22 C 247/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 34 099 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 34 099 Kč, úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 29 053 Kč od 27. 12. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 053 Kč od 27. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 9 773,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 34 099 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále i jen „Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč žalobce převedl na účet žalovaného a to dne , datum, . Zbylou část peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč převedl žalobce na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalobce se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru dohodl, že předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby, tedy celkem částku ve výši 46 000 Kč uhradí žalovaný žalobci v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, kdy 1. splátka byla dohodnuta se splatností , datum, . Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobci úvěr nesplácel řádně a včas, došlo tedy k zesplatnění Úvěru ke dni 26.12.2023, což bylo žalovanému ze strany žalobce oznámeno písemným oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 26.12.2023. Žalobce odeslal žalovanému Upomínku pro smlouvu č. , hodnota, ze dne , datum, a upomínku ze dne 25.11.2023 a zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 26.12.2023, jako Oznámení o zesplatnění úvěru jehož součástí byla a je i předžalobní výzva. Dle Sazebníku poplatků, je žalovaný povinen uhradit žalobci jako náklad úvěru částku 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce požaduje uhradit tyto náklady tedy celkem částku ve výši 300 Kč. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31 000 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 27 551 Kč, dluhu na splátkách 3 449 Kč tvořeného jistinou 1 502 Kč a úrokem 1 947 Kč (v sazbě 27,28 % p. a.). Dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč jednak s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do 26.12.2023 dostal do prodlení se 3 splátkami úvěru, čímž žalobci vznikl nárok na úhradu 3 smluvních pokut, celkem tedy částku ve výši 1 497 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 31 000 Kč za dobu od 27.12.2023 do 6.2.2024, tedy částku 1 302 Kč. Žalovaný si své povinnosti dle Smlouvy o úvěru přes výzvy žalobce řádně neplnil, když neplatil řádně splátky úvěru, v důsledku čehož dluží žalobci částku ve výši 31 000 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 2 799 Kč, upomínací náklady ve výši 300 Kč.

2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal..

4. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.

8. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky sporu byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy umožnil žalobce žalovanému čerpat sjednanou výši finančních prostředků, což bylo prokázáno výpisem z účtu žalobce, kdy sjednaná částka 27 500 Kč byla žalovanému zaslána na účet č. , č. účtu, dne , datum, (variabilní symbol: číslo úvěrové smlouvy). Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách žalobci vrátit, a to spolu s úrokem a nahradit účelně vynaložené náklady v případě prodlení. Žalovaný dle tvrzení žalobce a tabulky umoření přestal splátky hradit řádně a včas. Žalobce proto vyzval žalovaného upomínkami ze dne 25.10.2023, 25.11.2023 a 26.12.2023 zaplacení dlužného úvěru. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26.12.2023. Protože se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho dluhu. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani nezanikl jinak a uložil žalovanému vyčíslenou dlužnou částku žalobci zaplatit. Veškeré poplatky byly obsaženy ve Smlouvě.

12. Stejně tak shledal soud za oprávněné žalobcem požadované smluvní pokuty za vystavené upomínky včetně zesplatňujícího dopisu ve výši 1 497 Kč (3x 499 Kč), a dále ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, když ustanovení o smluvních pokutách je obsaženo přímo ve Smlouvě (čl. IV. bod 2) a jejich výše není vzhledem k výše poskytnutých prostředků nepřiměřená, nemravná a ani ujednání o nich nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou.

13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje úroky z prodlení ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 773,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 364 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 099 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 1 210 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 950 Kč ve výši 1 459,50 Kč.

15. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.