22 C 263/2020
č. j. 22 C 263/2020-14
V PLATNOSTIOkresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobkyně o úhradě částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Soud uznal, že žalovaná byla přijata do záchytné stanice kvůli prokázané přítomnosti návykové látky, což podle § 89e zákona o specifických zdravotních službách vytváří povinnost úhrady nákladů. Žalobkyně doložila výkon služby a fakturaci podle ceníku, žalovaná žádné námitky nevyjádřila. Soud uložil žalované povinnost k úhradě částky a náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Kopalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna žalobkyni 4 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 28. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně (dále také jen„ žalobkyně“) se domáhal zaplacení 4 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaná byla přijata dne 1. 6. 2018 ke krátkodobému detoxikačnímu pobytu v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici. Žalobkyně provedla u žalované vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, přičemž u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu. K propuštění žalované došlo dne 2. 6. 2018. Vzhledem k tomu, že u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu, je žalovaná povinna žalobkyni uhradit vyšetření, jakož i dopravu, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Podle ceníku žalobkyně je poplatek za dané úkony stanoven paušální částkou 3 500 Kč, který žalobkyně vyúčtovala fakturou číslo splatnou ke dni 27. 6. 2018. Dále bylo žalované fakturováno provedené vyšetření toxikologické za částku 500 Kč a plynová chromatogarfie za částku 500 Kč. Jelikož však žalovaná ničeho neuhradila, a to ačkoliv byla k úhradě dluhu upomínána, domáhala se žalobkyně úhrady této částky spolu s příslušenstvím. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci; žalovaná byla dne 1. 6. 2018 přijata na protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici provozovanou žalobkyní, kde bylo žalované poskytnuto ošetření. Současně bylo u žalovaného provedeno vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, a to s pozitivním výsledkem. Na záchytné stanici byla žalovaná hospitalizována od 1. 6. 2018 do 2. 6. 2018. Pobyt a ošetření žalobkyně řádně v souladu s ceníkem vyúčtovala fakturou číslo na částku 4 000 Kč, se splatností ke dni 27. 6. 2018. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 uvedeného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 89a odst. 3 tohoto zákona, Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Po právní stránce v souladu s výše citovanými vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované náklady na poskytnutou záchytnou službu, neboť žalované byla vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky. Žalobkyně náklady na poskytnutou záchrannou službu řádně vyúčtovala v souladu s ceníkem. Žalovaná přitom netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni účtovanou částku uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě fakturované částky nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.