22 C 268/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 1 000 000 Kč ode dne 12. 7. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému, a to k rukám advokáta žalovaného, náhradu nákladů řízení ve výši 195 424,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhá na žalovaném zaplacení částky 1 000 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu žalobcem tvrzené ústní smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, .

2. Žalobce tvrdí, že jakožto zapůjčitel na straně jedné a žalovaná jakožto vydlužitel na straně druhé uzavřeli dne , datum, ústní smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, ve znění pozdějších předpisů, na jejímž základě žalobce poskytl (zapůjčil) žalované finanční prostředky v celkové výši 1.000.000,- Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované dne , datum, , přičemž předmětnou transakci žalobce označil slovní identifikací platby jako: „Půjčka“. Soud má za prokázané důkazem provedeným listinou Výpis obratů zaúčtovaných na účet, čl. 8 (žalobcem označeno jako „Přehled pohybů na bankovním účtu žalobce ze dne , datum, “), že z účtu číslo , č. účtu, , kde je jako majitel účtu uveden žalobce, dne , datum, odešla platba ve výši 1 000 000 Kč označená ve Zprávě pro odesílatele i příjemce jako Půjčka ve prospěch účtu , č. účtu, .

3. Žalobce tvrdí, že mezi smluvními stranami bylo současně sjednáno, že zápůjčka bude ze strany žalované žalobci vrácena co možná nejdříve, nejpozději však do , datum, .

4. Soud zjistil z Výzvy k vrácení peněžité zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč ze dne 10. 7. 2022 (předžalobní výzva), že právního zástupce žalobce jí vyzval žalovaného k vrácení zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč nejpozději do 7 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy. Z důkazu provedeného Doručenkou datové zprávy plyne, že předžalobní výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 11. 7. 2022. Žalobce uvedl, že protože žalovaná do dnešního dne žalobci zapůjčené finanční prostředky nevrátila, a to ani zčásti, tak uplatňuje po žalované rovněž zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 1 000 000 Kč, a to ode dne 12. 7. 2022 (tj. ode dne následujícího po dni doručení předžalobní výzvy žalované) do zaplacení.

5. Žalovaný od počátku tvrzený nárok žalobce neuznává. Žalovaný popírá, že by mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena žalobcem tvrzená smlouva o zápůjčce, na jejímž základě měl žalobce dle svého tvrzení poskytnout žalované zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaný naopak tvrdí, že byla uzavřena v ústní formě smlouva o zápůjčce, ve které vystupuje jako zapůjčitel žalovaný a jako vydlužitel žalobce. Na základě této smlouvy žalovaný zapůjčila žalobci zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč. Podle žalovaného tedy dne , datum, nedošlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kde vystupuje žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, ale došlo k uhrazení dluhu žalobce ve výši 1 000 000 Kč, který měl žalobce vůči žalovanému na základě zápůjčky, kterou žalovaný poskytla žalobci.

6. Podle žalovaného tato zápůjčka byla poskytnuta žalovanému v hotovosti ve dvou platbách. Žalovaný tvrdí, že první část zápůjčky ve výši 500 000 Kč byla žalobcem převzata dne , datum, , kdy tuto si sám vybral z bankovního účtu žalované. Soud má toto tvrzení za prokázané důkazem provedeným listinou Potvrzení o výběru ze dne , datum, vystaveným , Anonymizováno, dne , datum, (čl. 29A). Žalovaný k dotazu soudu, zda by mohl uvést, na základě čeho byl žalobce oprávněn provést výběr hotovosti z účtu žalovaného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. dne , datum, uvedl, že žalobce měl dispoziční oprávnění k účtu u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., protože vždy jeden z výběrů byl bezplatný, proto žalovaným tvrzená zápůjčka ve výši 1 000 000 Kč byla rozdělena na dvě části po 500 tis. Kč.

7. Žalovaný tvrdí, že zbývající částku rovněž ve výši 500 000 Kč převzal žalobce osobně od žalovaného, konkrétně od jednatelky žalované společnosti, paní , právnická osoba, , následujícího dne, tj. dne , datum, . Ta předmětnou částku měla téhož dne vybrat z bankovního účtu žalované společnosti. Soud má tvrzení žalovaného o realizovaném výběru dalších 500 000 Kč jednatelkou žalované společnosti, paní , právnická osoba, dne , datum, za prokázané důkazem provedeným listinou Potvrzení o výběru ze dne , datum, vystaveným , Anonymizováno, dne , datum, (čl. 29B). Pokud jde o tvrzení žalovaného, že zbývající částku ve výši 500 000 Kč převzal žalobce od žalované následujícího dne, tj. dne , datum, , tak to má soud za prokázané zejména účastnickým výslechem , právnická osoba, , „nepřímo“ pak důkazy provedenými účetními doklady žalovaného a výslechem paní , jméno FO, , účetní žalované společnosti (viz dále).

8. Žalovaný rovněž namítá, že pokud je žalobcem uváděno, že předmětnou platbu označil slovní identifikací „Půjčka“, pak šlo výhradně o identifikaci toho, že jako dlužník vrací zápůjčku, jež mu předtím poskytla žalovaná.

9. Žalovaný tvrdí, že skutečnost, že předmětná platba je vrácením zápůjčky, plyne rovněž z účetnictví žalovaného, kdy takto bylo o dané odchozí a následně příchozí platbě rovněž účtováno.

10. Soud má za prokázané z žalovaným předložených účetních dokladů, a to z listiny (Kniha) Zaúčtovaní dokladů, čl. 27A, že o zápůjčce (resp. „půjčce“ dle textu tohoto dokumentu) bylo účtováno tak, že dne , datum, byla žalobci ze strany žalovaného poskytnuta první část zápůjčky ve výši 500 000 Kč a dne , datum, druhá část zápůjčky ve výši 500 000 Kč. Dále z tohoto dokumentu plyne, že dne , datum, bylo zaúčtováno vrácení půjčky ze strany žalobce. Soud má za prokázané, že shodné skutečnosti vyplývají rovněž z dalšího z účetních dokladů, kterým je Kniha bankovních výpisů, čl. 27B.

11. Soud má za prokázané z žalovaným předložených účetních dokladů, a to z listiny Pohyb na účtu od , datum, do , datum, , tj. na účtu č. , hodnota, (Jiné pohledávky – , jméno FO, ), čl. 28, že dne , datum, bylo účtováno o poskytnutí části zápůjčky ve výši 500 tis. Kč ze strany žalovaného jako věřitele žalobci jako dlužníku; že dne , datum, bylo účtováno o poskytnutí části zápůjčky ve výši 500 tis. Kč ze strany žalovaného jako věřitele žalobci jako dlužníku; že dne , datum, bylo účtováno o vrácení této zápůjčky ze strany žalobce (jako dlužníka) žalovanému (jako věřiteli). Soud má za prokázané, že to byl žalovaný, kdo jako věřitel poskytl žalobci zápůjčku a že ten ji následně žalovanému vrátil, dále i z důkazu provedeného Účetním deníkem, čl. 92.

12. Žalovaný dále tvrdí, že žalobce ani nikdy nedisponoval částkou ve výši 1 000 000 Kč, se kterou by mohl dále nakládat, že žalobce měl výhradně příjmy se svého zaměstnání u žalobkyně, přičemž jeho čisté příjmy z rok , Anonymizováno, odpovídaly částce 136.149 Kč, za rok , Anonymizováno, částce 140 332 Kč a za rok , Anonymizováno, rovněž částce 140 546 Kč, že žalobce jakýkoli jiný příjem neměl. Soud má tvrzení žalovaného o výši mezd žalovaného u žalobce v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, za prokázané Přehledem mezd žalobce za roky , Anonymizováno, až , Anonymizováno, (čl. 24-26). Z uvedeného Přehledu plyne, že mzda žalovaného v uvedeném období se pohybovala v rozmezí od necelých 10 tisíc Kč po necelých 12 tisíc Kč.

13. Žalobce, pokud jde o výše zmíněné dva výběry hotovosti po 500 000 Kč, potvrdil, že dne , datum, žalobce na pobočce banky skutečně vybral z bankovního účtu žalované částku ve výši 500 000 Kč, avšak tato částka byla podle žalobce žalobcem vybrána na výslovný pokyn jednatelky žalovaného, a to za účelem vyplacení mezd jednotlivým zaměstnancům žalované, kteří nedisponovali bankovním účtem. Žalobce popírá, že by převzal dne , datum, (nebo jindy) od jednatelky žalovaného v hotovosti finanční prostředky ve výši 500 000 Kč. Žalobce poukazuje na to, že tvrzení žalované, že částka ve výši 500 000 Kč měla být předána žalobci v hotovosti, odporuje platným právním předpisům, neboť dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o omezení plateb v hotovosti“) platí, že: „Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 270 000 Kč (dále jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně.“14. Žalobce odmítá jako nepravdivé tvrzení žalovaného o tom, že žalobce nikdy nedisponoval částkou ve výši 1 000 000 Kč, se kterou by mohl dále nakládat. Žalobce uvedl, že vedle příjmů ze zaměstnání měl žalobce dále příjmy rovněž z podnikatelské činnosti, kdy žalobce v , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, založil obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , v níž je do dnešního dne jediným společníkem. Podle žalobce skutečnost, že žalobce měl ke dni , datum, k dispozici finanční částku ve výši 1 000 000 Kč, je prokazatelná z daňových přiznání žalobce, z výpisů z bankovního účtu žalobce, jakož i z účetních závěrek obchodní společnosti , právnická osoba15. Soud k prokázání tvrzení žalobce, že mohl disponovat částkou 1 000 000 Kč, provedl dokazování následujícími listinnými důkazy, které žalobce pro toto své tvrzení soudu označil a předložil a učinil z nich tato zjištění: 1) Výpisy z účtu žalobce vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, za rok , Anonymizováno, (čl. 39- 46), soud konstatuje, že z uvedených výpisů vyplývá, že mezi Příjmy žalobce se objevují částky maximálně v řádu desítek tisíc Kč, mezi Výdaji zejména výběry z bankomatů v řádech tisíců i desetitisíců Kč, konečné zůstatky účtů jsou velmi nízké, často mínusové, 2) Výpisy z účtu z účtu žalobce vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, za období , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (čl. 47-54), soud konstatuje, že z uvedených výpisů vyplývá, že mezi Příjmy žalobce se objevují částky maximálně v řádu desítek tisíc Kč, mezi Výdaji zejména výběry z bankomatů v řádech tisíců i desetitisíců Kč, konečné zůstatky účtů jsou velmi nízké, často mínusové, 3) Výpis z účtu žalovaného u , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, (čl. 55-57), soud konstatuje, že z uvedeného výpisu vyplývá, že žalobci byla poukazována pouze částky v řádu tisíců Kč, viz např. položka označená jako Výplata , Jméno žalobce, , datum, ve výši 11 710 Kč, 4) Výpis z účtu žalobce vedeného u , Anonymizováno, Bank , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (čl. 58), soud konstatuje, že z uvedeného výpisů vyplývá, že mezi Příjmy žalobce se objevují částky maximálně v řádu tisíců Kč, viz např. položka označená jako Výplata od žalovaného ze dne , datum, ve výši 14 240 Kč, , mezi Výdaji např. výběr z bankomatů 17 000 Kč, konečné zůstatek účtu je 294,76 Kč, 5) Výpis z účtu z účtu žalobce vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, za období , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, + , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (čl. 59-68), soud konstatuje, že z uvedených výpisů vyplývá, že mezi Příjmy žalobce se objevují částky maximálně v řádu desítek tisíc Kč, mezi Výdaji zejména výběry z bankomatů v řádech tisíců i desetitisíců Kč, konečné zůstatky účtů jsou velmi nízké, často mínusové.

16. Žalobce dále doplnil svá žalobní tvrzení o to, že poskytoval zápůjčku žalovanému za účelem koupě nemovitosti, podle žalobce doba nabytí nemovitosti koresponduje s tím, kdy byla zápůjčka poskytnuta. Soud z důkazu provedeného Výpisem z katastru nemovitostí ze dne , datum, , list vlastnictví č. , hodnota, , Katastrální území , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zjistil, že je zde jako vlastník předmětných nemovitostí uveden žalovaný a že v části E výpisu je jako nabývací titul uvedena kupní smlouva ze dne , datum, (čl. 37-38). Žalovaný nepopírá, že nabyl předmětnou nemovitost, uvádí, že právě z tohoto důvodu vyzval žalobce k vrácení zápůjčky, kterou mu dříve poskytl.

17. Soud (k prokázaní tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o zápůjčce a poskytnutí zápůjčky) vyslechl žalobce. Žalobce ve své účastnické výpovědi mimo jiné uvedl, že zápůjčku měl poskytnout žalovanému na nákup , Anonymizováno, převodem z bankovního účtu. Žalovaný měl půjčku vrátit do dvou let. Pokud jde o prvních 500 000 Kč, tak ty měl žalobce vybrat na pokyn paní , jméno FO, , prý je potřebovala na výplaty, pokud jde o dalších 500 000 Kč, které vybírala paní , jméno FO, , popřel, že by je od ní převzal. Žalobce uvedl, že částka 1 000 000 Kč, kterou měl jednatelce žalované společnosti zapůjčit, představuje jeho výplatu u žalované společnosti. Výplatu si prý měl vybírat z bankomatů ve , adresa, . Vybrané peníze si měl doma uschovávat ve skleničce, pak je vložit na účet a poté poslat paní , jméno FO, . Žalobce uvedl, že na půjčku jeho příjmy ze společnosti , právnická osoba, (IČO: , IČO, ) nepoužil. Žalobce ovšem později ve své výpovědi uvedl, že částka 1 000 000 Kč pochází z více zdrojů, tj. i z příjmů ze společnosti , právnická osoba, .

18. Soud (k prokázaní tvrzení žalované o tom, že byla uzavřena v ústní formě smlouva o zápůjčce ve výši 1 000 000 Kč, ve které vystupuje jako zapůjčitel žalovaný a jako vydlužitel žalobce) vyslechl jednatelku žalované společnosti, paní , právnická osoba, (dále zde pro zjednodušení také jen „jednatelka žalovaného“). Jednatelka žalovaného mimo jiné vypověděla, že to byla ona, kdo žalobci poskytla zápůjčku. Dne , datum, vybral 500 000 Kč osobně žalobce, dne , datum, vybrala 500 000 Kč jednatelka žalovaného, tuto částku žalobci doma předala, žalobce měl peníze použít na materiál na svoje stavební práce. Jednatelka žalovaného potřebovala od žalobce zápůjčku vrátit kvůli koupi nemovitosti, žalobce jí řekl, že jí vrátí, účetní o tom věděla, že jednatelka žalovaného žalobci půjčila ten milion, tak proto, když ten milion přišel zpátky, tak to jako zaúčtovala, že vrácení těch peněz. Jednatelka žalovaného sdělila, že účetní účtovala o zápůjčce na základě jejího ústního pokynu, žádný příjmový pokladní doklad jí nepředkládala. Jednatelka žalovaného se , Anonymizováno, s žalobcem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce prý zápůjčku potřeboval na nějakou zakázku jeho společnosti , právnická osoba, . Jednatelka žalovaného k okolnostem financí předmětného , Anonymizováno, vypověděla, že na nákup předmětného , Anonymizováno, sloužila částka 2 000 000 Kč z vlastních zdrojů, 10 000 000 Kč byla sjednaná hypotéka, bance nebylo třeba předem doložit, že žalovaný disponuje částkou 2 000 000 Kč, stačilo to říct, snad bylo třeba čestné prohlášením, jednatelka žalovaného věděla, že milion Kč mají a ten druhý bude vrácen žalobcem. Jednatelka žalovaného dále uvedla, že si myslí, že na výplaty zaměstnanců se vybíralo týdně asi 160 000 Kč. Mzda žalobce u žalované společnosti měla být 14 000 Kč nebo 12 000 Kč, částky v řádu desítek tisíc Kč to nebyly.

19. Soud dále provedl důkaz Smlouvu o úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi , právnická osoba, . („Bankou“) a žalovaným („Klientem“) dne , datum, (čl. 84) neboť podle tvrzení žalobce touto smlouvou má být vyvrácena účastnická výpověď žalované, „pokud jde o sjednání a způsob uzavření hypotečního úvěru“. Žalovaný uvedl, že na základě této smlouvy byl částečně financován nákup předmětného , Anonymizováno, v Liberci. Soud má za to, že z důkazu provedeného toto smlouvou vyvrácení účastnické výpovědi jednatelky žalovaného, „pokud jde o sjednání a způsob uzavření hypotečního úvěru“ žádným způsobem nevyplývá. Mezi stranami je nesporné, že předmětná částka 1 mil. Kč byla užita k částečné úhradě ceny za , Anonymizováno, . Soudu se proto jeví jako logická argumentace žalovaného, že z tohoto důvodu žalovaný v souladu s dohodou požádal žalobce o vrácení žalovaným poskytnuté zápůjčky, což žalobce udělal. Předmětná Smlouva o úvěru byla uzavřena již dne , datum, , s tím koresponduje výpověď jednatelky žalovaného, která uvedla, že na nákup předmětného , Anonymizováno, sloužila částka 2 000 000 Kč z vlastních zdrojů, 10 000 000 Kč byla sjednaná hypotéka, bance nebylo třeba předem doložit, že žalovaný disponuje částkou 2 000 000 Kč, stačilo to říct, snad bylo třeba čestné prohlášením, jednatelka žalovaného věděla, že milion Kč mají a ten druhý bude vrácen žalobcem.

20. Žalovaný popírá tvrzení žalobce o tom, že měl dostatek finančních prostředků, aby žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 1 mil. Kč. Soud z Výpisu z živnostenského rejstříku týkajícího se žalovaného zjistil, že žalobce podnikal pouze do , datum, , od , datum, do , datum, je vyznačeno přerušení provozování živnosti. Pokud žalobce tvrdí, že měl příjmy (i) ze společnosti , právnická osoba, , tak pro toto své tvrzení neoznačil žádný důkaz. Soud má z důkazů provedených Výpisem z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, (čl. 83) a listinou Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu ke dne , datum, společnosti , právnická osoba, (čl. 95) za prokázané (shodně s tvrzením žalovaného), že společnost , právnická osoba, vznikla až dne , datum, a za rok , Anonymizováno, dosáhla obratu pouze ve výši 201 000 Kč. Pokud žalobce tvrdí, že od žalované pobíral mzdu v řádu desítek tisíc měsíčně (viz důkaz výpisy z účtu, čl. 39 až 66), tak žalovaný k tomu uvedl, že zde přijatá plnění nejsou a nikdy nebyla příjmem žalobce, jednalo se o účelově založený účet, ke kterému měly přístup její zaměstnankyně pracující a bydlící ve , adresa, . Ty disponovaly kartou k účtu a vybíraly z něj prostředky jako své výplaty. Z tohoto důvodu je na daném výpisu z účtu uvedeno jako popis „výplata“. Z předmětných výpisů z účtu vyplývá, že těchto výběrů byly desítky a ani v jednom případě nebyly provedeny v Liberci, kde pobýval žalobce. V podrobnostech viz vyjádření žalovaného z 9. 6. 2023.

21. Soud má tvrzení žalovaného o tom, za jakým účelem byly prováděny veškeré výběry veškerých finančních prostředků z předmětného účtu, že se jednalo se o účelově založený účet, ke kterému měly přístup její zaměstnankyně pracující a bydlící ve , adresa, , za prokázané důkazy provedenými Rámcovou smlouvo o dílo se společností , právnická osoba, včetně Dohody o stanovení odměny (z nichž plyne, že tato spolupráce probíhala od roku , Anonymizováno, až do roku , Anonymizováno, ), čl. 81, 87-88, a Smlouvu o spolupráci se společností , právnická osoba, . (čl. 89-91). Soud má dále za prokázané tvrzení žalovaného o účelu plateb (výplaty zaměstnanců žalovaného) výpisem z účtu žalovaného (čl. 82), v němž jsou zachyceny dané platby jako odchozí a kde je u každé jedné platby (v souladu s tvrzením žalovaného) uvedena poznámka „Výplata , Anonymizováno, “, tj. dle sdělení žalovaného poznámka určující, že se jedná o mzdu pro zaměstnankyně pracující v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a pro společnost , právnická osoba, ..

22. Žalovaný rovněž namítá, že je lživé tvrzení žalobce o jeho mzdě od žalované je stejně jako tvrzení ostatní lživým. Žalovaný uvádí, že žalobce pobíral od žalované mzdu ve výši cca 11 500 Kč měsíčně čistého. Jiné příjmy neměl. Soud má toto tvrzení žalovaného za prokázané důkazem provedeným Přehledem mezd žalobce, viz odstave 13. odůvodnění tohoto rozsudku.

23. Soud na návrh žalovaného provedl výslech paní , jméno FO, , účetní žalovaného, (neboť ta se podle žalovaného mohla vyjádřit jednak k výši mzdy žalobce, jakož i k tomu, za jakým účelem byly prováděny předmětné platby, které žalobce, podle žalovaného nepravdivě, označuje za svůj příjem). Svědkyně , jméno FO, mimo jiné vypověděla, že pro žalovaného stále pracuje jako účetní, že v účetním deníku (soud jí ho dal k nahlédnutí) jsou vykázány dva výběry ve prospěch žalobce, potom splátka celé té půjčky na bankovní účet jednatele žalovaného. Svědkyně uvedla, že transakcím přiřazoval slovní popis podle toho, jak jí to sdělili buď jednatelka žalovaného nebo žalobce, oba docházeli do žalované společnosti. Pokyny k účtování jí dávali jak jednatelka žalovaného, tak žalobce, protože byli v té době , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V hypotetickém případě, kdyby se jejich pokyny rozcházely, tak by pro ni byl rozhodující pokyn jednatelky společnosti, jejich pokyny se ale tehdy nerozcházely. Vysvětlila, že tyto transakce se v účetní závěrce roku , Anonymizováno, (v rozvaze) neprojevily, protože účet byl zcela vyrovnán, půjčka byla zaplacena. Svědkyně uvedla, že přestože platba byly označena jako půjčka, tak o ní účtovala jako o vrácení zápůjčky, neboť jen samotný charakter nemusí být vždycky zřejmý, vzhledem k tomu, že ta půjčka byla předtím poskytnuta, tak to brala jako půjčku vrácenou. Svědkyně uvedla, že měla všechny podklady a informace, které potřebovala, aby o účetním případu účtovala, tak jak účtovala. Svědkyně k dotazu, jaké měl příjmy žalobce v roce , Anonymizováno, jako zaměstnanec žalované společnosti uvedla, že pobíral minimální mzdu. Svědkyně po předložení Výpisu z účtu žalobce vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, (čl. 39 a násl.) k němu uvedla, že žalovaný zasílal pro své zaměstnance skrze účet žalovaného výplaty, ty si pak ty peníze vybírali.

24. Jelikož žalobce zpochybňoval, že (naopak) žalovaný neměl dostatek finančních prostředků k tomu, aby poskytl zápůjčku žalobci, tak žalovaný v prokázání své finanční situace doložil účetní závěrku (výkaz zisku a ztrát) za rok , Anonymizováno, (čl. 113). Soud z ní zjistil, že: v roce , Anonymizováno, žalovaný dosáhl obratu ve výši 26 005 000 Kč a zisku po zdanění 5 032 000 Kč; že v roce , Anonymizováno, dosáhl obratu ve výši 26 058 000 Kč a zisku po zdanění 3 794 000 Kč. Žalovaný tedy prokázal, že dostačujícími finančními prostředky disponoval.

25. Žalobce (v rámci koncentrační lhůty stanovené soudem do , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ) doplnil svá žalobní tvrzení o tvrzení, že z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že kupní smlouva (pozn.: týkající se koupě předmětných nemovitostí evidovaných na LV č. , hodnota, , v k.ú. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dále také jen „předmětný , Anonymizováno, “), jakož i smlouva o zřízení zástavního práva k předmětné nemovitosti byly uzavřeny již dne , datum, , čili o dva dny dříve, než došlo k převedení finančních prostředků na bankovní účet žalované. Tato časová nesouslednost má podle žalobce vyvracet tvrzení žalované, že finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč, které žalobce dne , datum, převedl na bankovní účet žalovaného, měly představovat vrácení zápůjčky, když jednatelka žalovaného uvedla, že částku 1 000 000 Kč potřebovala na financování koupě předmětného , Anonymizováno, .

26. Soud z návrhu výše uvedené kupní smlouvy, podpisy účastníků zde totiž scházejí (čl. 99-106) zjistil, že v předmětném návrhu v části II., Platební podmínky není doplněn údaj o splatnosti kupní ceny za Podíly 1 až 3.

27. Žalovaný se k žalobcem tvrzené „časové nesouslednosti“ při nabývání předmětného , Anonymizováno, vyjádřil ve svém podání z , datum, , v němž (mimo jiné) uvedl, že rozhodným není termín uzavření zástavní smlouvy či kupní smlouvy, ale sjednaný termín splatnosti kupní ceny, kdy tento byl dohodnut až ve lhůtě do 30 dnů ode dne účinnosti kupní smlouvy, která nastala dne , datum, , tedy splatnost až dne , datum, . Postup sjednání smluvní dokumentace k nákupu , Anonymizováno, tak byl podle žalovaného zcela standardní, neboť: a) byla s bankou dne , datum, sjednána smlouva o úvěru. Žalovaný tak měla zajištěno externí financování a mohla přistoupit k uzavření kupní smlouvy; b) dne , datum, byly uzavřeny kupní smlouva a smlouva zástavní; c) žalovaný uhradil na kupní cenu vlastní zdroje, čímž splnil podmínky pro čerpání úvěru dle smlouvy o úvěru; d) banka uvolnila úvěr, tj. zbylou část kupní ceny, na účet advokátní úschovy, který byl určen pro úhradu. Soud má za prokázané důkazem provedeným potvrzením o provedení tuzemské odchozí úhrady, dokument z , datum, , z něhož vyplývá, že z účtu žalované společnosti č. , č. účtu, odešlo na účet příjemce č. , č. účtu, dne , datum, , Anonymizováno, 450 000 Kč (čl. 120), že uvedený důkaz prokazuje skutkovou verzi žalovaného o tom, jakým způsobem a v jakém čase byla hrazena kupní cena za předmětný pension v Liberci.

28. Soud, jelikož žalobce ani po ukončení dokazování provedeném ke skončení jednání dne , datum, , dle jeho názoru neprokázal své tvrzení o tom, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného dne , datum, , vyzval žalobce, aby (v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř.) navrhl veškeré potřebné důkazy k prokázané tohoto sporného tvrzení nejpozději do , datum, a poučil ho, že následkem nesplnění této výzvy pro žalobce může být neúspěch ve věci.

29. Žalobce v reakci na výše uvedené poučení soud navrhl provedení důkazů svědeckými výpověďmi paní , Anonymizováno, , jméno FO, (, Anonymizováno, žalobce) a , právnická osoba, .

30. Svědkyně , Anonymizováno, , jméno FO, mimo jiné vypověděla, že pracovala v žalované společnosti koncem roku , Anonymizováno, , že byla součástí veškerých jednání, že jednatelka žalovaného měla přání pořídit si , Anonymizováno, , ta jí měla sdělit, že peníze (žalobcem tvrzená zápůjčka) přišly na účet. Dále, že se z účtu vybíraly peníze na výplaty zaměstnanců, údajně třeba i 200 000 nebo 500 000 Kč, jednatelka žalovaného měla prý u částky 1 mil. Kč sama poznamenala vlastní rukou účel platby, že si zapůjčovala peníze.

31. Svědek , právnická osoba, mimo jiné vypověděl, že žalobce je jeho , Anonymizováno, , k dotazu, co ví o žalobcem tvrzené zápůjčce uvedl, že mu půjčil 200 000 Kč, žalobce mu řekl, že peníze potřebuje na nákup nějaké nemovitosti, peníze mu měl předat v hotovosti, žalobce mu následně měl říct, že je půjčil dále žalované, žalobce svědkovi peníze dosud nevrátil.

32. Žalovaný navrhl výslech svědků , jméno FO, , , adresa, (pozn: ten se k jednání nedostavil, žalovaný však již na jeho svědecké výpovědi netrval) a , jméno FO, a opakovaný výslech svědkyně , jméno FO, , neboť dle žalobce těmto svědeckými výpověďmi má být zpochybněna věrohodnost výpovědi svědkyně , Anonymizováno, , jméno FO, (viz § 118b/1, věta poslední o.s.ř.) minimálně, pokud jde tvrzenou účast svědkyně na vedení žalované společnosti.

33. Svědkyně , jméno FO, (při opakovaném výslechu při jednání , datum, ) mimo jiné vypověděla, že si myslí, že se paní mimo , Anonymizováno, , jméno FO, na účasti v žalované společnosti nebo v jejím vedení vůbec nepodílela, neměla nic společného s vedením společnosti, ve vztahu k zápůjčce tvrzené, ať již žalobcem nebo žalovaným, neměla nic společného, do kanceláří žalované společnosti v podstatě nedocházela, jednatelka žalované společnosti víceméně jednala vždy u ní v kanceláři.

34. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že jednatelka žalovaného je její , Anonymizováno, , její , Anonymizováno, měla sen, protože se žalovanému dobře dařilo, koupit si , Anonymizováno, , ona se snažila pro ni najít vhodnou nemovitost, někdy na jaře , Anonymizováno, měla být svědkem toho, kdy při rodinné oslavě její , Anonymizováno, brečela, protože si chtěla koupit , Anonymizováno, , žalobci půjčila peníze a ten jí je nechtěl vrátit. Osobně tomu, kdy jednatelka žalovaného měla poskytnout žalobci zápůjčku, přítomna nebyla.

35. Svědek , jméno FO, mimo jiné vypověděl, že se roce , Anonymizováno, obrátil na jednatelku žalovaného s nabídkou společné obchodní spolupráce v podobě koupi investičního domu k následnému pronájmu, svědek za se tímto účelem setkal s jednatelkou žalovaného, ta u sdělila, že aktuálně nemá dostatek peněz, protože půjčila peníze žalobci a už v té době i přemýšlela o koupi , Anonymizováno, .

36. Žalobce (po uplynutí koncentrační lhůty a „prolomení“ koncentrace, viz Protokol z jednání , datum, , čl. 142) navrhl provedení důkazů výslechy svědků , jméno FO, a , jméno FO, (ze společnosti , právnická osoba, .). Podle žalobce by jejich svědecké výpovědi měly ozřejmit, co předcházelo uzavření kupní smlouvy. Soud důkazy těmito nově navrhovanými svědeckými výpověďmi neprovedl, neboť z těchto důkazních návrhů není vůbec zřejmé, jaké konkrétní pro posouzení žalobcem tvrzeného nároku (tvrzené skutkové verze) rozhodné skutečnosti by jimi měly být prokázány, a to za situace, kdy žalobce tvrdí, že s žalovaným uzavřel ústně smlouvu o zápůjčce, přičemž ani netvrdí, že by jejímu uzavření měl být kdokoli další přítomen.

37. Soud při právním posuzování zjištěného skutkového stavu vyšel z toho, že posuzovaný právní poměr účastníků měl vzniknout po nabytí účinnosti o. z. (1. 1. 2014), proto se tento právní poměr, jakož i práva a povinnosti z něj vzniklé, včetně případných práv a povinností z porušení smlouvy, řídí tímto zákonem (srov. jeho část pátou hlavu II – ustanovení přechodná a závěrečná – díl 1, oddíl 1, § 3028 odst. 1 a 3). Tento zákon je proto rovněž třeba aplikovat na právní vztah ze smlouvy o zápůjčce či z bezdůvodného obohacení.

38. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

39. Podle § 2393 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

40. Podle § 1908/1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

41. Pokud jde o břemeno tvrzení a důkazní břemeno ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 29 ICdo 112/2019: „Ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Naopak, chce-li se vydlužitel (žalovaný) úspěšně ubránit, musí tvrdit, že peněžitou zápůjčku vrátil, nebo že pohledávka zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem, popřípadě že je promlčena, a o svém tvrzení nabídnout důkazy.“42. Jestliže žalobce opakovaně označuje k prokázání jím tvrzené ústní smlouvy o zápůjčce a jejího poskytnutí žalobcem žalovanému na prvém místě jako důkaz bankovní výpis z účtu žalobce ze dne , datum, , kde předmětná platba je označena slovem „Půjčka“, tak soud k tomu uvádí, že takovéto slovní označení samo o sobě, aniž by tvrzení o uzavření smlouvě o zápůjčce a jejím poskytnutí žalobcem žalovanému bylo prokázáno i dalšími důkazy, tato tvrzení neprokazuje. Použitý výraz „Půjčka“, nikoli např. „poskytnutí zápůjčky či půjčky!“, lze bez kontextu s dalšími okolnostmi stejně tak dobře vykládat jako poskytnutí půjčky či její vrácení.

43. Pokud jde o výklad právních jednání, tak ten je upraven v §§ 555-558 o. z.. Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2). „Soud nejprve zkoumá, jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností.“ (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. 23 Cdo 764/2022)

44. Podle § 557 o. z. přitom platí, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Odborná literatura k tomu uvádí, že: „1. Přípustnost různého výkladu je základním předpokladem pro aplikaci výkladového pravidla contra proferentem, tj. v neprospěch původce výrazu. Jedná se o situaci, kdy ani na základě výkladových pravidel a metod (556) nelze dospět k závěru o jednoznačném významu použitého výrazu a existují minimálně dva možné výklady. Při výkladu podle skutečné vůle jednajícího jej aplikovat nelze“ (VS Praha 6 Co 564/94). (BERAN, Vladimír. § 557 [Pochybnost výkladu]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 1.). Dále: „K výkladu contra proferentem pouze při pochybnostech o významu použitého výrazu srov. NS 23 Cdo 764/2022.“ (BERAN, Vladimír. § 557 [Pochybnost výkladu]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 1.).

45. Soud má za to, že pokud je v projednávané věci předmětná platba ze dne , datum, označena jako „Půjčka“, pak „při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností“, tj. po veškerém v řízení provedeném dokazování k okolnostem žalobcem tvrzené zápůjčky, nelze dojít k jinému závěru nežli, že toto slovní vyjádření toliko informuje žalovaného o tom, že žalobce mu vrací půjčku, kterou dříve obdržel od žalovaného, nic jiného z něho dle názoru soudu dovozovat nelze. I pokud by soud nedospěl k tomuto závěru na základě výkladu podle skutečné vůle jednajícího, pak by platilo výše citované pravidlo vyjádřené v § 557 o. z. podle kterého je namístě vykládat výraz „Půjčka“ k tíži žalobce, který tento výraz použil jako první.

46. Soudu se dále jeví vzhledem ke všem okolnostem případu jako krajně nepravděpodobné, že by žalobce mohl žalovanému tvrzenou zápůjčku v tak vysoké výši poskytnout, neboť v řízení učiněná skutková zjištění potvrzují to, čím argumentuje a brání se žalovaný, tj. skutečnost, že žalobce na to neměl dostatek finančních prostředků. Dílčí skutková zjištění (vyplývající z výše provedených důkazů) vypovídají o tom, že žalobce neprokázal: a) že by potřebné zdroje měl ani coby podnikající fyzická osoba (podnikající od roku , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, ), b) ani coby příjmy ze společnosti , právnická osoba, , v niž je jediným společníkem a jednatelem; c) a už vůbec ne, že by potřebné příjmy získal coby mzdu pobírající od žalovaného. Ad a) žalobce v řízení neprokázal, jaké vykazoval příjmy. Přitom podnikal pouze do roku , Anonymizováno, , kdy svou živnost přerušil, jak bylo prokázáno výpisem z živnostenského rejstříku. Ad b) žalobce ani v tomto případě v řízení neprokázal, jaké vykazoval příjmy. Z výpisu z obchodního rejstříku a z účetní závěrky předmětné společnosti za rok , Anonymizováno, (která je založena ve sbírce listin rejstříkového soudu) bylo přitom prokázáno, že společnost , právnická osoba, vznikla až dne , datum, a za tento rok , Anonymizováno, dosáhla obratu (nikoli zisku) pouze ve výši 201 000 Kč. Společnost , právnická osoba, tedy dostatečně „bonitní“ nebyla. Ad c) Pokud jde o tvrzení žalobce o tom, že od žalované pobíral mzdu v řádu desítek tisíc měsíčně (pro které žalobce jako důkaz doložil výpisy z účtu), tak v řízení bylo prokázáno, že plnění přijatá dle výše uvedených výpisů nejsou a nebyla příjmem žalobce. Jak je uvedeno výše v odůvodnění rozsudku (viz odstavec 22.) soud má provedenými důkazy za prokázané tvrzení žalovaného, že se jednalo o účelově založený účet, ke kterému měly přístup zaměstnankyně žalovaného pracující a bydlící ve , adresa, , které disponovaly kartou k danému účtu a vybíraly z něj prostředky jako své výplaty. Lze tedy uzavřít, že žalobce své tvrzení, že by disponoval částkou 1 mil. Kč, kterou by mohl formou zápůjčky poskytnout žalovanému, neprokázal. V neposlední řadě, jestliže žalobce ve svém účastnickém výslechu, značně nepřesvědčivém, uvedl, že částka 1 000 000 Kč, kterou měl zapůjčit žalovanému, pocházela výlučně z jeho podnikání a z příjmů, které získal u žalované společnosti, pak toto tvrzení je v rozporu s výpovědí svědka , jméno FO, , který vypověděl že měl půjčit žalobci peníze, o kterých mu žalobce následně měl říct, že je půjčil dále žalovanému.

47. Soud, jelikož žalovaný nepopírá, že od žalobce částku 1 000 000 Kč obdržel, přičemž tvrdí, že pro to, aby si tuto částku ponechal existuje právní důvod, když oním tvrzeným právním důvodem je ústně uzavřená smlouva o zápůjčce, se na prvém místě zabýval posouzením toho, zda žalovaný jeho skutkovou verzi o jím poskytnuté zápůjčce prokázal. Jestliže by žalovaný tuto skutkovou verzi neprokázal, pak by přicházelo v úvahu možné posouzení nároku žalobce (za situace, kdy je nesporné, že žalovaný přijal plnění ve výši 1 000 000 Kč) z titulu bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z.. Podle § 2991 o. z., odst. 1), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 o. z., odst. 2) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

48. Žalovaný („naopak“) jeho skutkovou verzi, že byla uzavřena v ústní formě smlouva o zápůjčce, na základě které žalovaný jako vydlužitel zapůjčil žalobci jako dlužníkovi zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč, kterou žalobce žalované následně vrátil, prokázal. Soud přitom vyšel z těchto skutkových zjištění. V řízení bylo prokázáno, že žalobce dne , datum, sám z účtu žalované vybral částku 500 000 Kč, která představuje první část zápůjčky (Potvrzením o výběru ze dne , datum, ). Pokud jde o zbývající částku rovněž ve výši 500 000 Kč, tu převzal žalobce od jednatelky žalovaného následujícího dne, tj. dne , datum, . Tuto druhou část zápůjčky předala žalobci osobně jednatelka žalované, paní , právnická osoba, , která ji téhož dne vybrala z bankovního účtu žalované společnosti. To má soud za prokázané Potvrzením o výběru ze dne , datum, , účastnickým výslechem paní , jméno FO, , jakož i dalšími důkazy, zejména pak důkazy provedenými účetními doklady žalované společnosti (Kniha zúčtovaní dokladů, Kniha bankovních výpisů, Pohyb na účtu č. , hodnota, (Jiné pohledávky – , jméno FO, ), Účetní deník) a výslechem paní , jméno FO, , účetní žalovaného. Ta (mimo jiné) vypověděla, že při účtování postupovala podle pokynů jednatelky žalovaného, vysvětlila, proč se údaje o žalovaným poskytnuté půjčce nezobrazují v účetní závěrce, dle názoru soudu přesvědčivě a logicky objasnila i to, že pokyny jednatelky žalovaného a výše zmíněné účetní doklady jsou dostačující pro řádné účtování o zápůjčce. Skutečnost, že svědkyně je účetní žalovaného nečiní její svědeckou výpověď nevěrohodnou. Skutkovou verzi žalovaného dále podpořily i svědecké výpovědi svědkyně paní , jméno FO, , svědka , jméno FO, .

49. Soud shledal za logickou a důvodnou argumentaci žalovaného reagující na námitku žalobce, že žalovaný nemohl poskytnout žalobci zápůjčku, jelikož tato byla poskytnuta v hotovosti, což má být podle žalobce postup v rozporu se zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Skutečností je, že i pokud by poskytnutí zápůjčky v hotovosti bylo v rozporu s citovaným zákonem, tak to nemůže nic změnit na tom, že žalovaný tyto prostředky žalobci fakticky poskytl. Žalovaný dále poukázal na to, že poskytnutí zápůjčky není platbou ve smyslu zákona o omezení plateb v hotovosti a tento se na ni nevztahuje a odkázal např. na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, 1 Afs 91/2010 – 45:„I. Pojem „závazek“ obsažený v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, je třeba chápat jako závazkový právní vztah (obligaci).II. Přenechání předmětu půjčky věřitelem dlužníkovi je právní skutečností zakládající závazkový právní vztah ze smlouvy o půjčce, není ovšem závazkovou povinností věřitele. Věřitel tak poskytnutím peněžních prostředků dlužníkovi žádný závazek nehradí, není proto poskytovatelem platby ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.“50. Pokud žalobce tvrdí, že to byl žalovaný, kdo neměl dostatek finančních prostředků k tomu, aby poskytl zápůjčku žalobci, soud má toto tvrzení za dostačujícím způsobem vyvrácené důkazem provedeným účetní závěrkou (výkaz zisku a ztrát) žalovaným za rok , Anonymizováno, .

51. Soud považuje za neprokázané rovněž i tvrzení žalobce o údajné „časové nesouslednosti“ při nabývání předmětného , Anonymizováno, , podrobně se k němu vyjadřuje v odstavci 27. odůvodnění rozsudku výše.

52. Soud uzavírá, že žalobce v řízení svá tvrzení, svou skutkovou verzi, že jako zapůjčitel s žalovaným jako s vydlužitelem uzavřel dne , datum, ústní smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil, neprokázal. Žalovaný, naopak své tvrzení, svou skutkovou verzi, o tom, že platba ve výši 1 000 000 Kč ze dne , datum, představovala vrácení zápůjčky dříve poskytnuté žalovaným žalobci, prokázal. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 195 424,70 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 000 Kč sestávající z částky 12 300 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. příprava a převzetí věci; 2. vyjádření ze dne , datum, ; 3. vyjádření ze dne , datum, ; 4. vyjádření ze dne , datum, ; 5. závěrečný návrh ze dne , datum, ; 6. účast na jednání dne , datum, ; 7. účast na jednání dne , datum, ; 8. účast na jednání dne , datum, ; 9. účast na jednání dne , datum, ; 10. účast na jednání dne , datum, ) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 1 a. t. v celkové částce 26 508 Kč bez DPH (cestovné za cesty ze , adresa, a zpět (zpáteční cesta = , Anonymizováno, Km), osobním automobilem , jméno FO, , RZ: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , průměrná spotřeba 6,5 l na 100 km, za cestu: na jednání dne , datum, ve výši 5 310 Kč bez DPH, na jednání dne , datum, ve výši 5 310 Kč bez DPH; na jednání dne , datum, ve výši 5 310 Kč bez DPH; na jednání dne , datum, 5 310 Kč bez DPH; na jednání dne , datum, 5 448 Kč bez DPH), náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a. t. na cestě na čtyři jednání ve věci, tj. 90 půlhodin krát 100 Kč, tedy celkem 9 000 Kč bez DPH. Náhrada nákladů tak celkem představuje částku 126 000 Kč + 26 508 Kč + 9 000 Kč, tedy 161 508 Kč + 21% daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 21 % = 195 424,70 Kč včetně DPH.