22 C 273/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 5 030,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5 000 Kč, úrok 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 12. 2020 do 30. 12. 2020, úrok 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení, úrok 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 157,67 Kč a částku 30,77 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 26. 1. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 5 030,77 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tak, že dne 29. 3. 2020 souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba] uzavřel se žalovanou [příjmení] smlouvu [číslo] (dále jen„ Rámcová smlouva“), na jejímž základě žalovanému zřídil bankovní účet č. [bankovní účet]. Dne 22. 4. 2020 účastníci dále sjednali Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouvu o poskytnutí kontokorentu (dále jen„ Smlouva o kontokorentu“), jehož prostřednictvím žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 5 000 Kč. Poskytnutí úvěru bylo žalované žalobcem schváleno a umožněno jeho čerpání na výše uvedeném účtu dne 22. 4. 2020. Nedílnou součástí Smlouvy o kontokorentu byly Podmínky pro používání kontokorentu. Žalovaná závažným způsobem porušila sjednané podmínky, v důsledku čehož žalobce dne 1. 12. 2020 přistoupil v souladu s čl. Ostatní ustanovení Smlouvy o kontokorentu a s Podmínkami pro používání kontokorentu k zesplatnění zbytku poskytnutého kontokorentního úvěru, o čemž žalovanou vyrozuměl dopisem z téhož dne. Celkový dluh ze Smlouvy o kontokorentu představuje částka dlužné jistiny kontokorentního úvěru ve výši 5 000 Kč, smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 12. 2020 do 31. 12. 2020 a ve výši 8,25 % ročně od 31. 12. 2020 do zaplacen, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení a smluvní úrok kapitalizovaný za dobu od 1. 8. 2020 do 30. 11. 2020, tj. dne předcházejícímu dni zesplatnění, v částce 154,67 Kč. Dále žalobce požadoval jednak zaplacení částky 5,77 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu žalované, a jednak částku 25 Kč představující nezaplacený poplatek za výběr hotovosti z bankomatu, který byl žalované v souladu s Ceníkem naúčtován dne 15. 8. 2020.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíc přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k prvnímu jednání ve věci bylo žalované doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí doručení nastalou dne 6. 8. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Po skutkové stránce má soud za zjištěné, že účastníci dne 29. 3. 2020 uzavřeli Rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě žalobce zřídil pro žalovanou běžný bankovní účet č. [bankovní účet]. Součástí Rámcové smlouvy byly na základě včleňovací doložky též [ulice] podmínky, Ceník, Podmínky používání karet a Podmínky pro používání kontokorentu. Dle Ceníku účinného od 1. 12. 2019 do 2. 11. 2020 činil poplatek za výběr hotovosti z bankomatu u jiné banky v ČR nebo EU 25 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované za období 3. 5. 2020 až 26. 1. 2021 plyne, že dne 15. 8. 2020 provedla výběr ze svého účtu prostřednictvím bankomatu [právnická osoba], a celkový konečný zůstatek účtu činil - 30,77 Kč. Na základě Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouvy o kontokorentu ze dne 22. 4. 2020 na základě její žádosti žalované zřízen kontokorentní úvěr k jejímu běžnému účtu č. [bankovní účet]. Kontokorentní úvěr byl sjednán do výše 5 000 Kč, úroková sazba činila 20,64 % ročně. Doba trvání kontokorentního úvěru by sjednána na neurčito, účel úvěru sjednán nebyl. Splácení úvěru bylo sjednáno jako průběžné prováděné připsáním peněžité částky ve prospěch předmětného běžného účtu. Dle přehledu čerpání a splácení kontokorentu žalovaná do data zesplatnění úvěru vyčerpala na kontokorentu celkem 5 000 Kč a na jeho splátkách nezaplatila ničeho, jak plyne rovněž z výše uvedeného výpisu z jejího bankovního účtu.

5. Podle ustanovení § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

6. Podle ustanovení § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

7. Podle ustanovení § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.

8. Podle ustanovení § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

9. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle ustanovení § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

13. Podle ustanovení § 2668 o. z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu.

14. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

15. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud věc právně posoudil následujícím způsobem. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o zřízení bankovního účtu (§ 2662 o. z.). Na základě této smlouvy se žalobce zavázal pro žalovanou vést běžný účet a žalovaná se zavázala za tyto služby hradit sjednané poplatky. Žalovaná se žalobcem dále sjednala smlouvu o kontokorentu, na jejímž základě byla oprávněna čerpat peněžní prostředky do výše kontokorentního limitu činící částku 5 000 Kč, tato ujednání odpovídají svojí povahou smlouvě o úvěru (§ 2395, § 2399 o. z.) Smlouva byla uzavřena bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku ve smyslu § 559 a násl. o. z. Účet žalované překročil povolený limit, vykazoval nepovolený debetní zůstatek a žalovaná tento stav nenapravila. Žalované tak vznikl vůči žalobci dluh ve výši 5 030,77 Kč sestávající z nesplaceného kontokorentního úvěru a z nepovoleného debetního zůstatku bankovního účtu (§ 2668 o. z.). Žalobce proto od smlouvy odstoupil a dopisem vyzval žalovanou k úhradě tohoto dluhu spolu s poplatkem za vedení běžného účtu. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace, a ani žalovaná ničeho takového nesporovala. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla na svoji obranu ničeho, nesporovala tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdila jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou, zavázal žalovanou uhradit pohledávky žalobce.

17. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku (§ 1968 o. z.), má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek v téže výši.

19. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.