22 C 30/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 32 009 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 32 009 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 009 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 3 459 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 29. 6. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 32 009 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 009 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení z titulu dohody o uznání dluhu ze dne 11. 12. 2020, kterou žalovaná uznala svůj dluh ve výši 33 009 Kč vůči žalobci. Žalovaná se dohodou zavázala svůj dluh žalobci splatit formou 33 pravidelných měsíčních splátek dle splátkového kalendáře. Žalovaná se však dostala do prodlení s plněním 2. a 3. splátky, v důsledku čehož žalobce dluh dopisem ze dne 17. 6. 2021 zesplatnil a zároveň žalovaného vyzval k zaplacení celého dluhu nejpozději do 25. 6. 2021 a pro případ, že tak žalovaný neučiní, jej upozornil na možnost soudního uplatnění své pohledávky. Žalovaný na svůj dluh ode dne sjednání dohody o uznání dluhu do dne podání žaloby zaplatil pouze 1 000 Kč.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, a žalovanou soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřila k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se na výzvu ve lhůtě ani později nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 14. 2. 2022 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci dne 11. 12. 2020 uzavřeli dohodu, na jejímž základě žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci plynoucí z titulu Smlouvy [číslo] kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] Žalovaná se zavázala svůj dluh vůči žalobci splnit formou 33 měsíčních splátek (32 krát 1 000 Kč a 1 krát 1 009 Kč) počínaje dnem 18. 12. 2020 a konče dnem 18. 8. 2023. Žalovaná se však dostala do prodlení s plněním druhé a třetí splátky, v důsledku čehož žalobce dluh prohlásil za ihned splatný dne 17. 6. 2021. Téhož dne pan právní zástupce žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění.

5. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Soud věc po právní stránce posoudil následovně. Žalovaná dohodou ze dne 14. 1. 2020 v souladu ustanovením § 2053 o. z. výslovně uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobci, a dohodla se s ním, že svůj dluh splní formou splátek. Žalovaná se však dostala do prodlení s plněním splátek, a proto žalobce nesplacený zbytek dluhu zesplatnil před splatností splátky následující po splátce, s jejímž plněním byla žalovaná v prodlení (§ 1931 o. z.). Žalobce v řízení prokázal uzavření dohody o uznání dluhu a tvrdil, že žalovaná na svůj dluh nezaplatil ničeho, což dokládal toliko dopisem o zesplatnění dluhu. Bylo tedy na žalované, aby po skutkové stránce tvrdila a prokázala, že k prodlení se splněním dluhu, jak bylo sjednáno, nedošlo, že dluh splnila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Soud tedy v daném ohledu shledal žalobu důvodnou, a proto jí vyhověl.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 459 Kč. Tyto náklady tvoří 1 281 Kč soudní poplatek, 1 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za tři úkony právní služby podle ustanovení à 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

10. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.