22 C 301/2022
č. j. 22 C 301/2022-19
V PLATNOSTIOkresní soud v Liberci rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 41 484 Kč s příslušenstvím, včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně a náhrady nákladů řízení ve výši 14 506,20 Kč. Soud uznal platnost smlouvy o úvěru uzavřené distančně, včetně obchodních podmínek a sazebníku, a prokázal poskytnutí úvěru a nesplácení splátek. Soud se opřel o § 2395 a násl. o.z., § 1895 odst. 1 o.z. a § 142 odst. 1 o.s.ř., a shledal smluvní pokutu přiměřenou. Žalovaný nevznesl žádné námitky a nevyjádřil se k výzvě, proto bylo rozhodnutí vyhlášeno bez nařízení jednání.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 50 470 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 41 484 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41 484 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 597,30 Kč, úrok ve výši 7 590 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 14 506,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 50 470 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace dne datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný úvěr do výše 15 000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný měl vrátit celkem částku 30 538,56 Kč (jistinu 15 000 Kč, úrok 15 538,56 Kč), a to v 26 pravidelných měsíčních splátkách po 1 174,56 Kč, to vždy k 27. dni kalendářního měsíce. Dne datum uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným druhou smlouvu o úvěru, která je však technicky Dodatkem shora uvedené smlouvy ze dne datum. Na základě Dodatku byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru nově činila 49 213,21 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 27. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 2 838,60 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 52 976,39 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 102 189,60 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni datum. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, úvěr byl proto zesplatněn ke dni datum. příjmení paušální náhrady na upomínání byla sjednána na 50 Kč za každou jednotlivou upomínku. Pro případ porušení povinnosti se splacením, byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný však na upomínky nijak nereagoval. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Dlužnou částku ke dni postoupení tvoří jistina 41 484 Kč, nesplacené příslušenství – úrok 7 440 Kč, náklady na upomínání celkem ve výši 150 Kč a smluvní pokuta ve výši 8 986 Kč (vyčísleno za období od datum do datum z dlužné jistiny). Žalobce požaduje vedle účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání ve výši 434 Kč rovněž zákonný úrok z prodlení z částky dlužné jistiny do zaplacení, když za období od datum do datum jej kapitalizoval na částku 2 597,30 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum.
2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo ve znění Dodatku ze dne 14.6.2019. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník. Podle této smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalovanému převodem na jeho bankovní účet dne datum nejprve částku 15 000 Kč, dále na základě uzavřeného Dodatku dne datum částku 35 000 Kč, tj. celkem 50 000 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu předchůdce žalobce. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit částku celkem ve výši 102 189,60 Kč formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 838,60 Kč splatných vždy k 27. dni příslušného měsíce. Dle sazebníku činí cena upomínky 50 Kč a smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky. Žalovaný nehradil splátky řádně, byl proto upomínán dopisy ze dne datum, datum a datum. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum O odeslání upomínky žalovanému dne datum svědčí poštovní podací arch. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval.
5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Předmětná smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.) V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Aktivní legitimace žalobce byla prokázána platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o.z.). Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný v řízení ničeho netvrdil, vrácení úvěru neprokázal, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno.
6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 506,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 019 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 470 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč.
8. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.